Komentář k článku autorů Fialová et al Analytické a preanalytické aspekty stanovení lehkých řetězců neurofilament v biologických tekutinách
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2022; 85(1): 17
Kategorie:
Komentář ke komentáři
Cesk Slov Neurol N 2022; 85/118 (1): 11–16.
Až doposud platilo, že pokud jsme chtěli diagnosticky postihnout procesy v CNS na humorální úrovni, nezbytnou matricí laboratorního vyšetření byl jednoznačně mozkomíšní mok. Prudký rozvoj ultrasenzitivních imunoanalytických metod použitelných v rutinní laboratorní praxi však slibuje poměrně zásadní obrat.
Jak popisují autoři v článku „Analytické a preanalytické aspekty stanovení lehkých řetězců neurofilament v biologických tekutinách“, nové laboratorní technologie, jako SIMOA (Single Molecule Array) a jí podobné, dovolují validně stanovovat neurofilamenta (ale i další strukturální proteiny CNS) i v tak nízkých koncentracích, v jakých se běžně vyskytují v krvi – doposud bylo přitom nutno vyšetření na tyto biomarkery provádět z likvoru, kde se proteiny CNS vyskytují v koncentracích dostatečných pro konvenční analytické metody typu ELISA, ECLIA apod.
Technologie SIMOA se tedy potenciálně jeví jako skutečný „game changer“ v laboratorní neurologické diagnostice, zejména u analytů ze skupiny tzv. strukturálních proteinů CNS (ať již Nf, nebo i dalších jako GFAP, Tau, amyloid b, a-synuclein…), využívaných stále častěji a ve stále širších indikacích jako moderní biomarkery tkáňového poškození a neurodegenerace. Při použití těchto ultrasenzitivních metod bude možné si vystačit s vyšetřením krve, čímž odpadá technicky obtížnější (a z hlediska pacienta i výrazně invazivnější) nutnost odběru mozkomíšního moku.
Analýza těchto strukturálních proteinů z krve, bez nutnosti odběru likvoru, by mohla zásadním způsobem usnadnit jak screeningovou diagnostiku neurodegenerativních chorob, tak např. průběžné sledování aktivity onemocnění u pacientů s RS apod.
Vzhledem k tomu, že i v ČR je ultrasenzitivní technologie SIMOA již na několika pracovištích k dispozici pro výzkum, bylo by vhodné započít odbornou debatu o možnostech postupného zapojení této metody i do klinické praxe. Samozřejmě bude nutné dořešit např. referenční meze, interpretační pravidla, externí kontrolu kvality analýz atd., jak je ostatně zmíněno i v samotném článku.
Zároveň je třeba rozšířit informace o těchto nových možnostech stanovování neurologických biomarkerů do povědomí široké neurologické veřejnosti, proto považuji odborné články o takto aktuálním tématu za přínosné.
MUDr. Ondřej Sobek, CSc., MIAC
Laboratoř pro likvorologii,
neuroimunologii, patologii a speciální
diagnostiku, Topelex, Praha
e-mail: ondrej.sobek@likvor.cz
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2022 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
Nejčtenější v tomto čísle
- Vícečetná tumoriformní ložiska mozku jako první projev demyelinizačního onemocnění
- Spontánní intrakraniální hypotenze
- Novinky v liečbe hlbokou mozgovou stimuláciou pri neurologických ochoreniach
- Analytické a preanalytické aspekty stanovení lehkých řetězců neurofilament v biologických tekutinách