Vliv fluoxetinu na obnovu funkční nezávislosti u pacientů po akutní ischemické cévní mozkové příhodě a prognostické faktory

Stáhnout PDF English version

Autoři: X. Wu ¹; Y. Xiao ¹; H. Zhang ²
Působiště autorů: Department of Medical Rehabilitation, Huizhou Central People‘s, Hospital, Huizhou, China ¹; Department of Medical Rehabilitation, Affi liated Hospital and Second, Clinical Medical College of North, Sichuan Medical University, Nanchong, Central Hospital, Nanchong, China ²
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2022; 85(1): 70-75
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn202270

Souhrn

Cíl: Cílem této studie bylo prozkoumat vliv fluoxetinu na obnovu funkční nezávislosti po akutní ischemické CMP (iCMP) a faktory ovlivňující prognózu. Pacienti a metody: Jedná se o retrospektivní studii na 196 pacientech po iCMP, kteří podstoupili léčbu od května 2018 do září 2020. Pacienti byli pomocí tabulky náhodných číslem rozděleni do kontrolní a experimentální skupiny (n = 98 v každé skupině). Kontrolní skupině byly podávány rutinní medikamenty a experimentální skupině také fluoxetin po dobu 60 dní. Zároveň obě skupiny podstupovaly rehabilitační trénink. Jejich neurologické funkce, míra deprese, motorika končetin a aktivity běžného života (activities of daily living; ADL) byly hodnoceny pomocí škály National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS), Hamiltonovy škály pro hodnocení deprese (Hamilton Rating Scale for Depression; HAMD), Fugl-Meyerovy hodnotící stupnice (Fugl-Meyer Assessment; FMA) a indexu Barthelové. Analyzovány byly nezávislé rizikové faktory špatné prognózy pacientů po iCMP. Výsledky: Po dokončení léčby bylo v porovnání s výsledky skupin před léčbou zjištěno významné zvýšení skóre FMA a ADL, NIHSS a HAMD skóre se naopak u obou skupin snížilo (p < 0,05). U experimentální skupiny došlo v porovnání s kontrolní skupinou k významně lepším výsledkům léčby i zlepšení motorických a neurologických funkcí (p < 0,05). Nezávislými rizikovými faktory špatné prognózy (p < 0,05) byly objem infarktu, výchozí skóre NIHSS, diabetes mellitus, arteriální hypertenze, leukoaraióza, hyperurikémie a infekce. Závěr: Fluoxetin může významně zlepšit výsledky léčby i motorické a neurologické funkce pacientů po iCMP. Velký objem infarktu, vysoké výchozí skóre NIHSS, diabetes mellitus, arteriální hypertenze, leukoaraióza, hyperurikémie a infekce zvyšují riziko špatné prognózy.

Klíčová slova:

prognóza – ischemická cévní mozková příhoda – fluoxetin – poruchy motoriky – neurologické symptomy

Zdroje

1. Nakamura Y, Nakajima H, Kimura F et al. Preventive effect of cilostazol on pneumonia in patients with acute cerebral infarction. J Stroke Cerebrovasc Dis 2018; 27 (9): 2354–2359. doi: 10.1016/j.jstrokecerebrovasdis.2018.04.024.

2. Ke Z, Zhao Y, Wang C et al. The alliance with expanding blood volume and correcting anemia is an effective therapeutic measure for the adult anemia patients of acute cerebral infarction. Int J Neurosci 2018; 128 (5): 429–434. doi: 10.1080/00207454.2017.1393419.

3. Xu X, Li C, Wan T et al. Risk factors for hemorrhagic transformation after intravenous thrombolysis in acute cerebral infarction: a retrospective single-center study. World Neurosurg 2017; 101: 155–160. doi: 10.1016/j.wneu.2017.01.091.

4. Lee XR, Xiang GL. Effects of edaravone, the free radical scavenger, on outcomes in acute cerebral infarction patients treated with ultra-early thrombolysis of recombinant tissue plasminogen activator. Clin Neurol Neurosurg 2018; 167: 157–161. doi: 10.1016/j.clineuro.2018.02. 026.

5. Pariente J, Loubinoux I, Carel C et al. Fluoxetine modulates motor performance and cerebral activation of patients recovering from stroke. Ann Neurol 2001; 50 (6): 718–729. doi: 10.1002/ana.1257.

6. Chavda N, Kantharia ND, Jaykaran. Effects of fluoxetine and escitalopram on C-reactive protein in patients of depression. J Pharmacol Pharmacother 2011; 2 (1): 11–16. doi: 10.4103/0976-500X.77091.

7. Gao CY, Zhang XJ. Guidelines for the diagnosis and treatment of Chinese cerebral infarction with integrated traditional Chinese and western medicine. Chin J Integr Tradition West Med 2018; 38: 136–144.

8. Huang P, He XY, Xu M. Effect of Argatroban injection on clinical efficacy in patients with acute cerebral infarction: preliminary findings. Eur Neurol 2021; 84 (1): 38–42. doi: 10.1159/000512813.

9. Williams JB, Kobak KA, Bech P et al. The GRID-HAMD: standardization of the Hamilton Depression Rating Scale. Int Clin Psychopharmacol 2008; 23 (3): 120–129. doi: 10.1097/YIC.0b013e3282f948f5.

10. Song X, Chen S, Jia J et al. Cellphone-based automated fugl-meyer assessment to evaluate upper extremity motor function after stroke. IEEE Trans Neural Syst Rehabil Eng 2019; 27 (10): 2186–2195. doi: 10.1109/ TNSRE.2019.2939587.

11. Mlinac ME, Feng MC. Assessment of activities of daily living, self-care, and independence. Arch Clin Neuropsychol 2016; 31 (6): 506–516. doi: 10.1093/arclin/acw 049.

12. Wang CQ. Effect of early rehabilitation training on motor function and the level of serum brain-derived neurotrophic factor in patients with acute cerebral infarction. J Xinxiang Med Uni 2017; 34: 946–948.

13. Yamal JM, Hannay HJ, Gopinath S et al. Glasgow Outcome Scale measures and impact on analysis and results of a randomized clinical trial of severe traumatic brain injury. J Neurotrauma 2019; 36 (17): 2484–2492. doi: 10.1089/neu.2018.5939.

14. Zhang H, Li CL, Wan F et al. Efficacy of cattle encephalon glycoside and ignotin in patients with acute cerebral infarction: a randomized, double-blind, parallel-group, placebo-controlled study. Neural Regen Res 2020; 15 (7): 1266–1273. doi: 10.4103/1673-5374.27 2616.

15. Li XX, Liu SH, Zhuang SJ et al. Effects of intravenous thrombolysis with alteplase combined with edaravone on cerebral hemodynamics and T lymphocyte level in patients with acute cerebral infarction. Medicine (Baltimore) 2020; 99: e23414. doi: 10.1097/MD.0000 000000023414.

16. Zhao YJ, Nai Y, Ma QS et al. Dl-3-n-butylphthalide protects the blood brain barrier of cerebral infarction by activating the Nrf-2/HO-1 signaling pathway in mice. Eur Rev Med Pharmacol Sci 2018; 22 (7): 2109–2118. doi: 10.26355/eurrev_201804_14744.

17. Feng BL, Wang QC, Li ZY. Influence of Jieyu Huoxue Decoction on rehabilitation of patients with depression after cerebral infarction. Zhong Xi Yi Jie He Xue Bao 2004; 2 (3): 182–184. doi: 10.3736/jcim20040309.

18. Lo WL, Mao YR, Li L et al. Prospective clinical study of rehabilitation interventions with multisensory interactive training in patients with cerebral infarction: study protocol for a randomised controlled trial. Trials 2017; 18 (1): 173. doi: 10.1186/s13063-017-1874-y.

19. Bertani R, Melegari C, De Cola MC et al. Effects of robot-assisted upper limb rehabilitation in stroke patients: a systematic review with meta-analysis. Neurol Sci 2017; 38 (9): 1561–1569. doi: 10.1007/s10072-017-2995-5.

20. Wang J, Chen J, Xiong XY et al. The clinical studies of prognostic factors influencing the short-term outcome in patients with acute cerebral infarction. Chongqing Medicine 2014; 43 (5–6): 1075–1077. doi: 10.1159/000460265.

21. Turcato G, Cervellin G, Cappellari M et al. Early function decline after ischemic stroke can be predicted by a nomogram based on age, use of thrombolysis, RDW and NIHSS score at admission. J Thromb Thrombolysis 2017; 43 (3): 394–400. doi: 10.1007/s11239-016-1456-y.

22. Wu Q, Qu J, Yin Y et al. Morning hypertension is a risk factor of macrovascular events following cerebral infarction: a retrospective study. Medicine (Baltimore) 2018; 97 (34): e12013. doi: 10.1097/MD.000000000001 2013.

23. Liu X, Zhang J, Tian C et al. The relationship of leukoaraiosis, haemorrhagic transformation and prognosis at 3 months after intravenous thrombolysis in elderly patients age ≥ 60 years with acute cerebral infarction. Neurol Sci 2020; 41 (11): 3195–3200. doi: 10.1007/s10072-020-04398-2.

24. Lin HC, Chen XY. Effect of regulating serum uric acid level on primary hyperuricemia with mild cognitive impairment. Modern Hospital 2019; 19: 732–733.