Specifika epidurálního hematomu v závislosti na věku

Stáhnout PDF English version

Autoři: B. Musilová ¹; E. Brichtová ^1,2; H. Valeková ^1,2
Působiště autorů: Faculty of Medicine, Masaryk, University, Brno, Czech Republic ¹; Department of Neurosurgery, St Anne‘s University Hospital, Brno, Czech Republic ²
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2021; 84/117(3): 269-273
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2021269

Souhrn

Cíl: Epidurální hematom (EDH) je potencionálně život ohrožující stav, který patří mezi traumatická poranění mozku. Léčba EDH vyžaduje včasnou diagnostiku s optimální léčbou, aby se zabránilo následnému neurologickému poškození. U dospělých pacientů klinický průběh obecně odpovídá rozsahu intrakraniální léze. U pediatrických pacientů však EDH představuje diagnostickou výzvu, a to kvůli různým vlastnostem této entity. Terapeutický přístup by proto měl být založen na klinickém stavu pacienta a na jeho individuálních potřebách. Cílem této studie bylo popsat a zdůraznit odlišné aspekty EDH u různých věkových skupin. Prezentujeme také kohortovou studii z našeho pracoviště. Materiál a metody: Do retrospektivní studie byli zařazeni dospělí i pediatričtí pacienti s rozvinutým EDH, kteří byli hospitalizováni v letech 2009–2019. Statisticky byla analyzována všechna získaná data vč. demografických údajů, mechanizmu poranění, charakteristik hematomu, souvisejících mozkových patologií, typu léčby a délky hospitalizace. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 74 dospělých a 80 dětských pacientů. Průměrný věk u dospělých byl 42,4 let a 8,5 let u dětí. Nejčastějšími příčinami rozvoje EDH byly pády s rozdílnou etiologií. Většina dospělých pacientů byla léčena chirurgicky kvůli významnému neurologickému deficitu a dalším intrakraniálním patologiím. Dětští pacienti byli většinou léčeni konzervativně. Překvapivě nebyl rozdíl týkající se typu terapie u pediatrické skupiny tak významný, jak jsme předpokládali. Závěr: V práci jsme popsali specifika EDH u dospělých i dětských pacientů s důrazem na klinické i radiologické rozdíly. U dětí bývá často popisován indolentní průběh, i přes přítomnost významného EDH. Včasná diagnostika, optimální volba terapie a individuální přístup mohou předcházet rozvoji neurologického deficitu.

Klíčová slova:

epidurální hematom – traumatické poranění mozku – konzervativní léčba – chirurgická léčba

Zdroje

1. Ghajar J. Traumatic brain injury. Lancet 2000; 366(9233): 923–929. doi: 10.1016/ S0140-6736(00)02689-1.

2. Binder H, Majdan M, Tiefenboeck TM et al. Management and outcome of traumatic epidural hematoma in 41 infants and children from a single center. Orthop Traumatol Surg Res 2016; 102(6): 769–774. doi: 10.1016/ j.otsr.2016.06.003.

3. Bounajem MT, Samples DC, Wallace DJ et al. Management of epidural hematomas in pediatric patients presenting with a GCS of 14 or better. J Clin Neurosci 2019; 70: 118–122. doi: 10.1016/ j.jocn.2019.08.056

4. Almeida de LP, Casarin MC, Rogério LP et al. Prognostic factors trauma and epidemiologic related in surgically treated extradural hematoma. J Surg Res 2019; 2(3): 105– 115. doi: 10.26502/ jsr.10020026.

5. Svoboda N, Tyll T, Beneš V et al. Epidural hematoma – benign or potentially malignant disease? Rozhl Chir Spring 2018; 97(6): 267–272.

6. Soon WC, Marcus H, Wilson M. Traumatic acute extradural hematoma – indications for surgery revisited. Br J Neurosurg 2016; 30(2): 233–234. doi: 10.3109/ 02688697.2015.1119237.

7. Al-Mamoori MJ. Management of epidural hematoma in the pediatric age group. Med J Babylon 2019; 16(4): 276–285. doi: 10.4103/ MJBL.MJBL_47_19.

8. Rocchi G, Caroli E, Raco A et al. Traumatic epidural hematoma in children. J Child Neurol 2005; 20(7): 569–572. doi: 10.1177/ 08830738050200070501.

9. Zhang F, Huang L, Singichetti B et al. Sex and age differences in hospitalised pediatric traumatic brain injury. Pediatr Int 2019; 61(9): 904–912. doi: 10.1111/ ped.13946.

10. Kandregula S, Sadashiva N, Konar S et al. Surgical management of traumatic extradural hematomas in children: an analysis of 201 patients at a tertiary neurosurgical center. Childs Nerv Syst 2019; 35(5): 807–813. doi: 10.1007/ s00381-019-04088-1.

11. Atci IB, Yilmaz H, Yaman M et al. Incidence, hospital costs and in-hospital mortality rates of surgically treated patients with traumatic cranial epidural hematoma. Roman Neurosurg 2017; 4: 510–516. doi: 10.2478/ romneu-2018-0013.

12. Jamous MA. The outcome of observation of acute traumatic extradural haemorrhage in pediatric age group. Eur J Trauma Emerg Surg 2021; 47(3): 847–853. doi: 10.1007/ s00068-019-01262-7.

13. Faheem M, Jaiswal M, Ojha BK et al. Traumatic pediatric extradural hematoma: an institutional study of 228 patients in tertiary care center. Pediatr Neurosurg 2019; 54(4): 237–244. doi: 10.1159/ 000501043.

14. Nasi D, Iaccarino C, Romano A et al. Surgical management of traumatic supra and infratentorial extradural hematomas: our experience and systematic literature review. Neurosurg Rev 20202; 43(3): 893–901. doi: 10.1007/ s10143-019-01083-7.

15. Maugeri R, Anderson DG, Graziano F et al. Conservative vs. Surgical management of post-traumatic epidural hematoma: A case and review of literature. Am J Case Report 2015; 16: 811–817. doi: 10.12659/ AJCR.895231.

16. Zwayed AR, Lucke-Wold B. Conservative management of extradural hematoma: a report of sixty-two cases. Neurol Clin Neurosci 2018; 2(2): 5–9.

17. Samples DC, Bounajem MT, Wallace DJ et al. Role of follow-up CT scans in the management of traumatic pediatric epidural hematomas. Childs Nerv Syst 2019; 35(11): 2195–2203. doi: 10.1007/ s00381-019-04236-7.

18. Flaherty BF, Moore HE, Riva-Cambrin J et al. Pediatric patients with traumatic epidural hematoma at low risk for deterioration and need for surgical treatment. J Pediatr Surg 2017; 52(2): 334–339. doi: 10.1016/ j.jpedsurg. 2016.09.005.

18. Guidelines for the Management of Pediatric Severe TBI, 3rd ed. Guidelines for the Management of Severe TBI, 4th ed. [online]. Available from URL: https:/ / www.braintrauma.org/ coma/ guidelines.