Selektivní plastika pomocí záplaty z expandovaného polytetrafluorethylenu vs. primární sutura při karotické endarterektomii – 13letá zkušenost

Stáhnout PDF English version

Autoři: P. Dráč ¹; D. Šaňák ²; P. Utíkal ¹; M. Köcher ³; M. Král ²; M. Černá ³; J. Zapletalová ⁴; R. P. Thomas ⁵
Působiště autorů: Department of Surgery II., Vascular and, Transplantation Surgery, Palacký, University Medical School and Univesity, Hospital Olomouc, Czech Republic ¹; Comprehensive Stroke Center, Department of Neurology, Palacký University, Medical School and University, Hospital Olomouc, Czech Republic ²; Department of Radiology, Palacký University, Medical School and University, Hospital Olomouc, Czech Republic ³; Department of Medical Biophysics and, Statistics, Palacký University Medical, School, Olomouc, Czech Republic ⁴; Department of Diagnostic and Interventional, Radiology, UKGM University, Hospital Marburg, Philipps University, Marburg, Germany ⁵
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2021; 84/117(3): 257-262
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2021257

Souhrn

Cíl: Dle současné evidence rutinní uzávěr arteriotomie pomocí záplaty („patch“ angioplastika; PA) může snižovat výskyt komplikací karotické endarterektomie (carotid endarterectomy; CEA) ve srovnání s primární suturou (primary closure; PC). Cílem práce bylo srovnání výsledků PA a PC indikovaných na základě intraoperačního zhodnocení průměru a. carotis interna (ACI) a kvality okrajů arteriotomie. Soubor a metodika: Do retrospektivní studie byli zařazeni všichni konsekutivní pacienti, kteří podstoupili na našem pracovišti CEA v letech 2006 až 2018. Všichni pacienti byli po CEA pravidelně sledováni pomocí UZ i klinicky. Definované cíle byly následně srovnány mezi skupinami pacientů s PA a PC. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 607 nemocných (451 mužů, průměrný věk 64,4 ± 8,5 let), kteří podstoupili 654 CEA (587 PC a 67 PA). Třistadvacetpět (49,7 %) CEA bylo provedeno pro symptomatickou stenózu. Nebyl zjištěn žádný rozdíl ve výskytu ipsilateralního iktu (1,5 vs. 2,2 %, p = 1,000; 1,5 vs. 1,4 %, p = 1,000), ipsilateralního ischemického iktu (1,5 vs. 1,9 %, p = 1,000; 1,5 vs. 1,4 %, p = 1,000), jakéhokoliv iktu (1,5 vs. 2,7 %, p = 1,000; 4,5 vs. 4,3 %, p = 1,000), perioperační trombózy ACI (3,0 vs. 2,6 %; p = 0,690) a restenózy ACI ≥ 70 % (3,0 vs. 4,1 %; p = 1,000) mezi skupiami PA a PC skupinou během 30denního perioperačního období, respektive během dlouhodobého sledování (medián 46 měsíců). U symptomatických stenóz byla během dlouhodobého sledování zjištěna nižší mortalita ve skupině s PC (9,7 vs. 25,9 %; p = 0.022); nicméně většina (95,1 %) úmrtí měla jinou příčinu než iktus. Závěr: U PA indikované na základě intraoperačních nálezů nebyl prokázán významný rozdíl ve výskytu komplikací a hemodynamicky významné restenózy nebo perioperační trombózy ACI po CEA ve srovnání s PC.

Klíčová slova:

vnitřní krkavice – karotická endarterektomie – primární sutura – ePTFE patch angioplastika – CMP

Zdroje

1. Naylor AR, Ricco JB, de Borst GJ et al. Management of atherosclerotic carotid and vertebral artery disease: 2017 clinical practice guidelines of the European Society for Vascular Surgery. Eur J Vasc Endovasc Surg 2018; 55(1): 3–81. doi: 10.1016/ j.ejvs.2017.06.021.

2. Rerkasem K, Rothwell PM. Systematic review of randomized controlled trials of patch angioplasty versus primary closure and different types of patch materials during carotid endarterectomy. Asian J Surg 2011; 34(1): 32–40. doi: 10.1016/ S1015-9584.

3. Ott DA, Cooley DA, Chapa L et al. Carotid endarterectomy without temporary intraluminal shunt. Study of 309 consecutive operations. Ann Surg 1980; 191(6): 708– 714. doi: 10.1097/ 00000658-198006000-00008.

4. Rerkasem K, Rothwell PM. Patch angioplasty versus primary closure for carotid endarterectomy. Coch rane Database Syst Rev 2009; 2009(4): CD000160. doi: 10.1002/ 14651858.CD000160.pub3.

5. Barnett HJ, Taylor DW, Haynes RB et al. Beneficial effect of carotid endarterectomy in symptomatic patients with high grade carotid stenosis. N Engl J Med 1991; 325(7): 445–453.

6. von Elm E, Altman DG, Egger M et al. The Strengthening the Reporting of Observational Studies in Epidemiology (STROBE) statement: guidelines for reporting observational studies. Int J Surg 2014; 12(12): 1495–1499. doi: 10.1016/ j.ijsu.2014.07.013.

7. Ricotta JJ, AbuRahma A, Ascher E et al. Updated Society for Vascular Surgery guidelines for management of extracranial carotid disease. J Vacs Surg 2011; 54(3): e1– e31. doi: 10.1016/ j.jvs.2011.07.031.

8. Rerkasem K, Rothwell PM. Meta-analysis of small randomized controlled trials in surgery may be unreliable. Br J Surg 2010; 97(4): 466–469. doi: 10.1002/ bjs.6988.

9. Ren S, Li X, Wen J, Zhang W et al. Systematic review of randomized controlled trials of different types of patch materials during carotid endarterectomy. PLoS One 2013; 8(1): e55050. doi: 10.1371/ journal.pone.0055050.

10. Maertens V, Maertens H, Kint M et al. Complication rate after carotid endarterectomy comparing patch angioplasty and primary closure. Ann Vasc Surg. 2016; 30: 248–252. doi: 10.1016/ j.avsg.2015.07.045.

11. Huizing E, Vos CG, Hulsebos RG et al. Patch angioplasty or primary closure following carotid endarterectomy for symptomatic carotid artery stenosis. Surg J (NY) 2018; 4(2): e96–e101. doi: 10.1055/ s-0038-1655757.

12. Avgerinos ED, Chaer RA, Naddaf A et al. Primary closure after carotid endarterectomy is not inferior to other closure techniques. J Vasc Surg 2016; 64(3): 678–683. doi: 10.1016/ j.jvs.2016.03.415.

13. Huizing E, Vos CG, van den Akker PJ et al. A systematic review of patch angioplasty versus primary closure for caoritd endarterectomy. J Vasc Surg 2019; 69(6): 1962– 1974. doi: 10.1016/ j.jvs.2018.10.096.

14. Myers SI, Valentine RJ, Chervu A et al. Saphenous vein patch versus primary closure for carotid endarterecand tomy: long term assesment of a randomized prospective study. J Vasc Surg 1994; 19(1): 15–22 doi: 10.1016/ s0741- 5214(94)70116-4.

15. Paraskevas KI, Kalmykov EL, Naylor AR. Stroke/ death rates following carotid artery stenting and carotid endarterectomy in contemporary administrative dataset registries: a systematic review. Eur J Vasc Endovasc Surg 2016; 51(1): 3–12. doi: 10.1016/ j.ejvs.2015.07.032.

16. Guňka I, Krajíčková D, Leško M et al. Bezpečnost karotické endarterektomie s ohledem na její načasování po ischemické cévní mozkové příhodě. Cesk Slov Neurol N 2020; 83/ 116(4): 394–399. doi: 10.14735/ amcsnn2020 394.

17. Cao P, de Rango P, Zannetti S. Eversion vs conventional carotid endarterectomy: a systematic review. Eur J Vasc Endovasc Surg 2002; 23(3): 195–201. doi: 10.1053/ ejvs.2001.1560.

18. Antonopoulos CN, Kakisis JD, Sergentanis TN et al. Eversion versus conventional carotid endarterectomy: a metaanalysis of randomised and non-randomised studies. Eur J Vasc Endovasc Surg 2011; 42(6): 751–765. doi: 10.1016/ j.ejvs.2011.08.012.

19. Škoda O, Herzig R, Mikulík R et al. Klinický standard pro diagnostiku a léčbu pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou a s tranzitorní ischemickou atakou – verze 2016. Cesk Slov Neurol N 2016; 79/ 112(3): 351–363. doi: 10.14735/ amcsnn2016351.

20. Krejza J, Arkuszewski M, Kasner SE et al. Carotid artery diameter in men and women and the relation to body and neck size. Stroke 2006; 37(4): 1103–1105. doi: 10.1161/ 01.STR.0000206440.48756.

21. Schneider JR, Droste JS, Golan JF. Carotid endarterectomy in women versus men: patient characteristics and outcomes J Vasc Surg 1997; 25(5): 890–898. doi: 10.1016/ s0741-5214(97)70219-2.

22. Djedović M, Imširović B, Djedović S et al. Carotid endarterectomy in women versus man: patient characteristics and perioperative complication (<30 day) open access maced. J Med Sci 2018; 6(3): 463–466. doi: 10.3889/ oamjms.2018.109.