Transkraniální magnetická stimulace u hraniční poruchy osobnosti – série kazuistik

Stáhnout PDF English version

Autoři: T. Sverak ¹; P. Linhartová ¹; M. Kuhn ¹; A. Latalova ¹; B. Bednarova ¹; L. Ustohal ^1,2; T. Kasparek ^1,3
Působiště autorů: Department of Psychiatry, Masaryk, University and University Hospital, Brno, Czech Republic ¹; Applied Neurosciences Research, Group, Central European Institute of, Technology, Masaryk University (CEITEC, MU), Brno, Czech Republic ²; Behavioral and Social Neuroscience, Group, Central European Institute of, Technology, Masaryk University (CEITEC, MU), Brno, Czech Republic ³
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(1): 48-52
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn201948

Souhrn

Cíl:

Článek představuje první výsledky individuálně navigované repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) u čtyř pacientů s hraniční poruchou osobnosti (borderline personality disorder; BPD).

Soubor a metody:

Čtyři pacienti s BPD podstoupili během funkční MR (fMR) Go/ NoGo úkol navržený tak, aby bylo možné pozorovat individuální koreláty behaviorální inhibice. Místo s nejvyšším individuálním rozdílem v BOLD signálu v oblasti pravého dorzolaterálního prefrontálního kortexu mezi NoGo a Go podmínkou bylo vybráno jako cíl pro rTMS u každého pacienta. Následně čtyři pacienti absolvovali 15 sezení během 3 týdnů (jedno sezení každý všední den) individuálně navigované 10-Hz rTMS při intenzitě 110 % jejich individuálního motorického prahu. Jedno sezení zahrnovalo 1 500 pulzů rozdělených do 15 trainů, které trvaly vždy 10 s, pacienti absolvovali 22 500 pulzů během celé léčby.

Výsledky:

Stimulace byla pacienty tolerována velmi dobře a bez závažnějších vedlejších příznaků. Po absolvování stimulace pacienti referovali, že u sebe pociťují lepší kontrolu emocí, zejména hněvu, že jejich nutkání se sebepoškodit či jejich myšlenky na sebevraždu se snížily nebo úplně vymizely, stejně tak referovali i o vymizení epizod depersonalizace/ derealizace. Pacienti po léčbě také vykazovali méně depresivních symptomů.

Závěr:

rTMS s individualizovanou neuronavigací pomocí fMR Go/ NoGo úkolu se zdá být slibným nástrojem pro snížení impulzivního chování a zvýšení regulace emocí u pacientů s BPD. V příštích studiích je zapotřebí ověřit efekt rTMS u BPD pomocí dvojitě zaslepených studií na dostatečně velkém vzorku pacientů.

Klíčová slova

repetitivní transkraniální magnetická stimulace – rTMS – hraniční porucha osobnosti – impulzivita – emoční regulace – Go/NoGo úkol – neuronavigace

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Lieb K, Zanarini MC, Schmahl C et al. Borderline personality disorder. Lancet 2004; 364(9432): 453– 461. doi: 10.1016/ S0140-6736(04)16770-6.

2. Linehan MM, Heard HL, Armstrong HE. Naturalistic follow-up of a behavioral treatment for chronically parasuicidal borderline patients. Arch Gen Psychiatry 1993; 50(12): 971– 974. doi: 10.1001/ archpsyc.1993.01820240055007.

3. Donegan NH, Sanislow CA, Blumberg HP et al. Amygdala hyperreactivity in borderline personality disorder: implications for emotional dysregulation. Biol Psychiatry 2003; 54(11): 1284– 1293. doi: 10.1016/ S0006-3223(03)00636-X.

4. Schulze L, Schmahl C, Niedtfeld I. Neural correlates of disturbed emotion processing in borderline personality disorder: a multimodal meta-analysis. Biol Psychiatry 2016; 79(2): 97– 106. doi: 10.1016/ j.biopsych.2015.03.027.

5. American Psychiatric Association. The diagnostic and statistical manual of mental disorders. DSM 5. 5th ed. Washington DC: American Psychiatric Association Publishing 2013.

6. Cyders M, Combs J, Fried RE et al. Emotion-based impulsivity and its importance for impulsive behavioral outcomes. In: Lassiter GH (ed). Impulsivity: causes, control and disorders. New York: Nova Science Publishers 2009: 105– 126.

7. Oldham JM, Gabbard GO, Goin MK, American Psy-chiatric Association. Practice guideline for the treatment of patients with borderline personality disorder. Am J Psychiatry 2001; 158(Suppl 10): 1–52.

8. Ansell EB, Sanislow CA, McGlashan TH et al. Psychosocial impairment and treatment utilization by patients with borderline personality disorder, other personality disorders, mood and anxiety disorders, and a healthy comparison group. Compr Psychiatry 2007; 48(4): 329– 336. doi: 10.1016/ j.comppsych.2007.02.001.

9. Wager TD, Davidson ML, Hughes BL et al. Prefrontal-subcortical pathways mediating successful emotion regulation. Neuron 2008; 59(6): 1037– 1050. doi: 10.1016/ j.neuron.2008.09.006.

10. Mitchell AE, Dickens GL, Picchioni MM. Facial emotion processing in borderline personality disorder: a systematic review and meta-analysis. Neuropsychol Rev 2014; 24(2): 166– 184. doi: 10.1007/ s11065-014-9254-9.

11. De La Fuente JM, Goldman S, Stanus E et al. Brain glucose metabolism in borderline personality disorder. J Psychiatr Res 1997; 31(5): 531– 541. doi: 10.1016/ S0022-3956(97)00001-0.

12. Soloff PH, Pruitt P, Sharma M et al. Structural brain abnormalities and suicidal behavior in borderline personality disorder. J Psychiatr Res 2012; 46(4): 516– 525. doi: 10.1016/ j.jpsychires.2012.01.003.

13. Matsuo K, Nicoletti M, Nemoto K et al. A voxel-based morphometry study of frontal gray matter correlates of impulsivity. Hum Brain Mapp 2009; 30(4): 1188– 1195. doi: 10.1002/ hbm.20588.

14. Soloff PH, Meltzer CC, Becker C et al. Impulsivity and prefrontal hypometabolism in borderline personality disorder. Psychiatry Res 2003; 123(3): 153– 163. doi: 10.1016/ S0925-4927(03)00064-7.

15. Kohn N, Eickhoff SB, Scheller M et al. Neural network of cognitive emotion regulation – an ALE meta-analysis and MACM analysis. Neuroimage 2014; 87: 345– 355. doi: 10.1016/ j.neuroimage.2013.11.001.

16. Krain AL, Wilson AM, Arbuckle R et al. Distinct neural mechanisms of risk and ambiguity: a meta-analysis of decision-making. Neuroimage 2006; 32(1): 477– 484. doi: 10.1016/ j.neuroimage.2006.02.047.

17. Arbabi M, Hafizi S, Ansari S et al. High frequency TMS for the management of Borderline Personality Disorder: a case report. Asian J Psychiatr 2013; 6(6): 614– 617. doi: 10.1016/ j.ajp.2013.05.006.

18. Cailhol L, Roussignol B, Klein R et al. Borderline personality disorder and rTMS: a pilot trial. Psychiatry Res 2014; 216(1): 155– 157. doi: 10.1016/ j.psychres.2014.01.030.

19. De Vidovich GZ, Muffatti R, Monaco J et al. Repetitive TMS on left cerebellum affects impulsivity in borderline personality disorder: a pilot study. Front Hum Neurosci 2016; 10: 582. doi: 10.3389/ fnhum.2016.00582.

20. Feffer K, Peters SK, Bhui K et al. Successful dorsomedial prefrontal rTMS for major depression in borderline personality disorder: Three cases. Brain Stimul 2017; 10(3): 716– 717. doi: 10.1016/ j.brs.2017.01.583.

21. Reyes-López J, Ricardo-Garcell J, Armas-Castañeda G et al. Clinical improvement in patients with borderline personality disorder after treatment with repetitive transcranial magnetic stimulation: preliminary results. Braz J Psychiatry 2018; 40(1): 97– 104. doi: 10.1590/ 1516-4446-2016-2112.

22. Ustohal L, Přikrylová Kučerová H, Přikryl R et al. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace v léčbě depresivní poruchy – randomizovaná, jednoduše slepá, antidepresivy kontrolovaná studie. Cesk Slov Neurol N 2014; 77/ 110(5): 602– 607.

23. Albares M, Lio G, Criaud M et al. The dorsal medial frontal cortex mediates automatic motor inhibition in uncertain contexts: evidence from combined fMRI and EEG studies. Hum Brain Mapp 2014; 35(11): 5517– 5531. doi: 10.1002/ hbm.22567.

24. Destrieux C, Fischl B, Dale A et al. Automatic parcellation of human cortical gyri and sulci using standard anatomical nomenclature. Neuroimage 2010; 53(1): 1– 15. doi: 10.1016/ j.neuroimage.2010.06.010.

25. Fischl B, Salat DH, Busa E et al. Whole brain segmentation: Automated labeling of neuroanatomical structures in the human brain. Neuron 2002; 33(3): 341– 355. doi: 10.1016/ S0896-6273(02)00569-X.

26. Williams JB, Kobak KA. Development and reliability of a structured interview guide for the Montgomery Asberg Depression Rating Scale (SIGMA). Br J Psychiatry 2008; 192(1): 52– 58. doi: 10.1192/ bjp.bp.106.032532.

27. Ustohal L, Prikryl R, Kucerova HP et al. Emotional side effects after high-frequency rTMS of the right dorsolateral prefrontal cortex in an adult patient with ADHD and comorbid depression. Psychiatr Danub 2012; 24(1): 102– 103.

28. Padberg F, Juckel G, Prässl A et al. Prefrontal cortex modulation of mood and emotionally induced facial expressions: a transcranial magnetic stimulation study. J Neuropsychiatry Clin Neurosci 2001; 13(2): 206– 212. doi: 10.1176/ jnp.13.2.206.

29. Pascual-Leone A, Catalá MD, Pascual-Leone Pascual A. Lateralized effect of rapid-rate transcranial magnetic stimulation of the prefrontal cortex on mood. Neurology 1996; 46(2): 499– 502. doi: 10.1212/ WNL.46.2.499.

30. Busner J, Targum SD. The clinical global impressions scale: applying a research tool in clinical practice. Psychiatry 2007; 4(7): 28– 37.

31. Barnow S, Völker KA, Möller B et al. Neurophysiological correlates of borderline personality disorder: a transcranial magnetic stimulation study. Biol Psychiatry 2009; 65(4): 313– 318. doi: 10.1016/ j.biopsych.2008.08.016.

32. Speer AM, Kimbrell TA, Wassermann EM et al. Opposite effects of high and low frequency rTMS on regional brain activity in depressed patients. Biol Psychiatry 2000; 48(12): 1133– 1141. doi: 10.1016/ S0006-3223(00)01065-9.

33. Dockx R, Baeken C, Duprat R et al. Regional cerebral blood flow changes after accelerated repetitive transcranial magnetic stimulation of the canine frontal cortex. [abstract]. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2015; 42 (Suppl 1): S290– S290.

34. Bornovalova MA, Hicks BM, Patrick CJ et al. Development and validation of the Minnesota borderline personality disorder scale. Assessment 2011; 18(2): 234– 252. doi: 10.1177/ 1073191111398320.

35. Bohus M, Kleindienst N, Limberger MF et al. The short version of the Borderline Symptom List (BSL-23): development and initial data on psychometric properties. Psychopathology 2009; 42(1): 32– 39. doi: 10.1159/ 000173701.

36. Kedzior KK, Reitz SK, Azorina V et al. Durability of the antidepressant effect of the high-frequency repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) in the absence of maintenance treatment in major depression: a systematic review and meta-analysis of 16 double-blind, randomized, sham-controlled trials. Depress Anxiety 2015; 32(3): 193– 203. doi: 10.1002/ da.22339.

37. Demirtas-Tatlidede A, Mechanic-Hamilton D, Press DZ et al. An open-label, prospective study of repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) in the long-term treatment of refractory depression: reproducibility and duration of the antidepressant effect in medication-free patients. J Clin Psychiatry 2008; 69(6): 930– 934. doi: 10.4088/ JCP.v69n0607.

38. Haesebaert F, Moirand R, Schott-Pethelaz AM et al. Usefulness of repetitive transcranial magnetic stimulation as a maintenance treatment in patients with major depression. World J Biol Psychiatry 2018; 19(1): 74– 78. doi: 10.1080/ 15622975.2016.1255353.