Diferenciální diagnostika dekubitů a dekubity vznikající v souvislosti s přístrojovou technikou

English version

Autoři: P. Alves ^1–3; T. Eberhardt ⁴; R. Soares ⁴; M. Pinto ⁵; C. Pinto ⁵; L. Vales ^3,5; J. Morais ⁶; I. Oliveira ²
Působiště autorů: Centre for Interdisciplinary Research in Health, Catholic University of Portugal Porto, Portugal ¹; Catholic University of Portugal – Institute of Health Sciences, Porto Portugal ²; Portuguese Wound Management Association APTFeridas, Porto, Portugal ³; Universidade Federal de Santa Maria Santa Maria, Brazil ⁴; Centro Hospitalar São João, Serviço Urgência Adultos, São João, Portugal ⁵; Centro Hospitalar Vila Nova de Gaia/ Espinho, Vila Nova de Gaia, Portugal ⁶
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2017; 80(Supplementum 1): 29-35
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2017S29

Souhrn

Východiska:
Dekubity jsou považovány za nežádoucí událost, představují výzvu pro zdravotnické pracovníky a instituce.

Cíl:
Zhodnotit prevalenci a incidenci dekubitů na pracovišti intenzivní péče a obtíže při klasifikaci dekubitů u kriticky nemocných z pohledu všeobecných sester.

Soubor a metody:
Retrospektivní kohortová analýza elektronických zdravotnických záznamů pacientů (2012– 2013). Dotazník k hodnocení bariér klasifikace dekubitů u ošetřujícího personálu.

Výsledky:
Epidemiologická studie (n = 600) záznamů a diferenciální diagnostická studie u 27 všeobecných sester. U 98 pacientů byl záznam s alespoň jedním dekubitem za hospitalizace (prevalence 16,3 %). Z nich u 40,8 % dekubitus při přijetí, u 59,2 % vznikl dekubitus po 24 hod od přijetí (n = 58), incidence 11,4 %. Zjištěná kategorizace dekubitů: nejčastější druhý stupeň (36,1 %), následně čtvrtý (35,4 %), první (13,1 %) a třetí stupeň (10,8 %). Uváděné bariéry diferenciální diagnostiky: 77,7 % hodnocení dekubitů u pacientů s periferním arteriálním onemocněním; 92,5 % hodnocení prvního stupně na tmavé kůži; 81,5 % charakteristika dekubitů na sliznici; 40,7 % v souvislosti se zdravotnickými prostředky. Vzdělávání jako cestu ovlivnění subjektivity hodnocení uvedla většina všeobecných sester (96,3 %).

Závěr:
Prevence dekubitů v intenzivní péči vyžaduje speciální pozornost. Incidence dekubitů je vyšší v souvislosti se zdravotnickými prostředky. Prevence zahrnuje více strategií (vzdělávání a sdílení zkušeností) k redukci subjektivizace diferenciální diagnostiky.

Klíčová slova:
incidence – prevalence – ošetřovatelské hodnocení – intenzivní péče – Portugalsko – dekubitus – hodnocení rizika

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Emily Haesler, ed. National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and Treatment of Pressure Ulcers: Quick Reference Guide. Cambridge Media: Osborne Park, Western Australia 2014.

2. Dealey C, Brindle CT, Black J, et al. Challenges in pressure ulcer prevention. Int Wound J 2015;12:309– 12. doi: 10.1111/ iwj.12107.

3. Coleman S, Nixon J, Keen J, et al. A new pressure ulcer conceptual framework. J Adv Nurs 2014;70(10):2222– 34. doi: 10.1111/ jan.12405.

4. Cox J. Predictors of pressure ulcers in critical care patients. AM J Crit Care 2011;20(5):364– 75. doi: 10.4037/ ajcc2011934.

5. Coleman S, Nelson EA, Keen J, et al. Developing a pressure ulcer risk factor minimum data set and risk assessment framework. J Adv Nurs 2014;70(10):2339– 52. doi: 10.1111/ jan.12444.

6. Coleman S, Smith IL, Nixon J, et al. Pressure ulcer and wounds reporting in NHS hospitals in England part 2: Survey of monitoring systems. J Tissue Viability 2016;25(1):16– 25. doi: 10.1016/ j.jtv.2015.11.002.

7. Pini L, Alves P. Prevalência, risco e prevenção de úlcerade pressão em unidades de cuidados de longa duração. Tese de Mestrado em Evidência e Decisão em Saúde-Faculdade Medicina da Universidade do Porto 2012;47– 73.

8. Pokorná A, Benešová K, Jarkovský J, et al. PressureInjuries in Inpatient Care Facilities in the Czech Republic:Analysis of a National Electronic Database. J Wound Ostomy Continence Nurs 2017;44(4):331– 5. doi: 10.1097/ WON.0000000000000344.

9. Suriadi, Sanada H, Sugama J, et al. Development of a new risk assesment scale for predicting pressure ulcers in an intensive care unit. Nursi Crit Care 2008;13(1):34– 43. doi: 10.1111/ j.1478-5153.2007.00250.x.

10. Cuddigan J. Critical care. In: Pieper B, ed. National Pressure Ulcer Advisory Panel, editors. Pressure ulcers: prevalence, incidence, and implications for the future. Washington, DC: NPUAP 2012.

11. Dealey C. The care of wounds. A guide for nurses. USA: Wiley-Blackwell 2006:127– 48.

12. Glover D. Let’s own up to the real cost of pressure ulcers. J Wound Care 2003;12(2):43.

13. Flanagan M. Wound Heaing and Skin Integrity: Principles and Practice. Oxford: Jonh Wiley & Sons 2013:119– 33.

14. Briggs SL. How accurate are RGNs in grading pressure ulcers? Br J Nurs 2006;15(22):1230– 4.

15. Beeckmann D, Schoonhoven L, Fletcher J, et al. EPUAP classification system for pressure ulcers: European reliability study. J Adv Nurs 2007;60(6):682– 91.

16. Lloyd-Jones M. Is it time to review the way we categorise pressure? Wounds 2011;7(3):92– 8.

17. Moore Z. Pressure ulcer grading. Nurs Stand 2005; 19(52):56– 64.

18. Alves P, Mota F, Ramos P, et al. Epidemiologia das úlceras de pressão: Interpretar dados epidemiológicos como indicador de qualidade. Revista Servir 2013;58(1– 2):10– 8.

19. Defloor T, Schoonhoven L. Inter-rater reliability of the EPUAP pressure ulcer classification system using photographs. J Clin Nurs 2004;13(8):952– 9.

20. Black JM, Brindle CT, Honaker JS. Differential diagnosis of suspected deep tissue injury. Int WoundJ 2016;13(4):531– 9. doi: 10.1111/ iwj.12471.

21. Smith IL, Nixon J, Brown S, et al. Pressure ulcer and wounds reporting in NHS hospitals in England part 1: Audit of monitoring systems. J Tissue Viability 2016;25(1):3– 15. doi: 10.1016/ j.jtv.2015.11.001.

22. Pestana M, Gageiro J. Análise de Dados para Ciências Sociais: a Complementariedade do SPSS. Lisboa. 6th ed. Lisboa: Edições Sílabo 2014:81– 134.

23. Maroco, J. Análise estatística – Com utilização do SPSS. 3th ed. Lisboa: Edições Sílabo 2003:81– 143.

24. Slowikowski G, Marjorie F. Factors Associated WithPressure in a Surgical Intensive Care Unit. J WoundOstomy Continence Nurs 2010;37(6):619– 26. doi: 10.1097/ WON.0b013e3181f90a34.

25. Lahmann N, Kottner J, Dassen, T, et al. Higher pressure ulcer risk on intensive care? – Comparison between general wards and intensive care units. J Clin Nurs 2011:21(2– 4):354– 61,354– 61. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2010.03550.x.

26. Compton F, Hoffmann F, Hortig T, et al. Pressure ulcers pretictors in ICU patients: nursing skin assessments versus objetive parameters. J Wound Care 2010;10:417– 20.

27. Sayar S, Turgut S, Dogan H, et al. Incidence of pressure ulcers in intensive care unit patients at risk according to the Waterlow scale and factors influencing the development of pressure ulcers. J Clin Nurs 2008;18(5):765– 74.

28. Tschannen D, Bates O, Talsma A, et al. Patient-specific and surgical characteristics in the development of pressure ulcers. Am J Crit Care 2012;21(2):116– 25. doi: 10.4037/ ajcc2012716.

29. Shahin E, Dassen T, Halfens R. Incidence, prevention ant treatment of pressure ulcers in intensive care patients: a longitudinal study. Int J Nurs Stud 2009;46(4):413– 21. doi: 10.1016/ j.ijnurstu.2008.02.011.

30. Pokorná A, Saibertová S, Velichová R, et al. Sorrorigenní rány, jejich identifikace a průběh péče. Cesk Slov Neurol N 2016;79/ 112(Suppl 1):S31– 6. doi: 10.14735/ amcsnn2016S31.

31. Ahtiala M, Soppi E, Wiksten A, et al. Occurrence of pressure ulcers and risk factors in a mixed medical-surgical ICU – a cohort study. JICS 2014;15(4):340– 3. doi: 10.1177/ 175114371401500415.

32. Beeckmann D. Incontinence-associated dermatitis – current knowledge on etiology, diagnosis, and prevention. Cesk Slov Neurol 2016;79/ 112(Suppl 1):S28– 30. doi: 10.14735/ amcsnn2016S28.