Datové zdroje pro sledování nehojících se ran v Národním zdravotnickém informačním systému – epidemiologie nehojících se ran v České republice – analýza Národního registru hospitalizovaných v letech 2007– 2015

English version

Autoři: A. Pokorná ^1,2; K. Benešová ^2,3; J. Mužík ^1–3; J. Jarkovský ^1–3; L. Dušek ^1–3
Působiště autorů: Department of Nursing, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno Czech Republic ¹; Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Prague, Czech Republic ²; Institute of Biostatistics and Analyses Faculty of Medicine, Masaryk University Brno, Czech Republic ³
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2017; 80(Supplementum 1): 8-17
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2017S8

Souhrn

Cíl:
Cílem studie bylo posoudit možnost využití datových zdrojů Národního informačního zdravotnického systému k posouzení epidemiologie nehojících se ran. Analyzovány byly hospitalizační případy s diagnózou související s nehojící se ránou dle MKN-10 a hodnoceny výkony a příčiny úmrtí u pacientů se sledovanou diagnózou.

Metodika a soubor:
Retrospektivní observační průřezová studie s využitím dat z Národního registru hospitalizovaných v České republice (2007– 2015) a z informačního systému zemřelých (IS ZEM). Sledované diagnózy (MKN-10): I70.2, E10.5, E11.5, L89, L97, I83.0, I83.2, L03.0, L03.1, L02.3, L02.4.

Výsledky:
Z 19 979 081 záznamů bylo ročně identifikováno 35 824 (50,7 %) s vybranou diagnózou související s nehojící se ránou jako hlavní hospitalizační diagnózou a 34 785 (49,3 %) hospitalizací ročně jako vedlejší diagnózy.

Závěr:
Ateroskleróza končetinových tepen byla vykázána nejčastěji ze sledovaných diagnóz (I70.2). Nejméně často vykazovanou diagnózou byl vřed dolní končetiny (L97). Nejčastěji vykazovaný výkon za hospitalizace se lišil dle typu hospitalizační diagnózy. Chirurgické výkony byly vykazovány častěji u hospitalizací s diagnózami E10.5, E11.5, dekubitální vřed (L89), absces a flegmóna (L02.3, L02.4). Konzervativní postupy byly vykazovány u hospitalizací s diagnózou varikózní vřed (I83.0, I83.2) a vřed dolní končetiny (L97). Úmrtí za hospitalizace bylo vykázáno častěji u pacientů s dekubitem (L89), ale pro jinou diagnózu.

Klíčová slova:
epidemiologie – nehojící se rána – hospitalizace – monitorování – národní registry – výkony – úmrtí

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Kirsner RS. The Wound Healing Society chronic wound ulcer healing guidelines update of the 2006 guidelines – blending old with new. Wound Repair Regen 2016;24(1):110– 1. doi: 10.1111/ wrr.12393.

2. Lazarus GS, Cooper DM, Knighton DR, et al. Definitions and guidelines for assessment of wounds and evaluation of healing. Wound Repair Regen 1994;2(3):165– 70.

3. Werdin F, Tennenhaus M, Schaller HE, et al. Evidence-based management strategies for treatment of chronic wounds. Eplasty 2009;4(9):e19.

4. Cazander G, Pritchard DI, Nigam Y, et al. Multiple actions of Lucilia sericata larvae in hard-to-heal wounds. Bioessays 2013; 35(12):1083– 92. doi: 10.1002/ bies.201300071.

5. Graves N, Zheng H. The prevalence and incidence of chronic wounds: a literature review. Wound Practice Research 2014;22(1):4– 19.

6. Sen CK, Gordillo GM, Roy S, et al. Human skin wounds: a major and snowballing threat to public health and the economy. Wound Repair Regen 2009;17(6):763– 71. doi: 10.1111/ j.1524-475X.2009.00543.x.

7. Heyer K, Augustin M, Protz K, et al. Effectiveness of advanced versus conventional wound dressings on healing of chronic wounds: systematic review and meta-analysis. Dermatology 2013;226(2):172– 84. doi: 10.1159/ 000348331.

8. Denny K, Lawand C, Perry SD. Compromised wounds in Canada. Healthc Q 2014;17(1):7– 10.

9. Heyer K, Herberger K, Protz K, et al. Epidemiology of chronic wounds in Germany: analysis of statutory health insurance data. Wound Repair Regen 2016;24(2):434– 42. doi: 10.1111/ wrr.12387.

10. Pokorná A, Benešová K, Mužík J, et al. Sledování dekubitálních lézí u pacientů s neurologickým onemocněním – analýza Národního registru hospitalizovaných. Cesk Slov Neurol N 2016;79/112(Suppl 1):S8– 14. doi: 10.14735/ amcsnn2016S8.

11. Jenkins ML, O‘Neal E. Pressure ulcer prevalence and incidence in acute care. Adv Skin Wound Care 2010;23(12):556– 9. doi: 10.1097/ 01.ASW.0000391184.438 45.c1.

12. Coomer NM, McCall NT. Examination of the accuracy of coding hospital-acquired pressure ulcer stages. Medicare Medicaid Res Rev 2013;3(4). pii: mmrr.003.04.b03. doi: 10.5600/ mmrr.003.04.b03.

13. Wicke C, Bachinger A, Coerper S, et al. Aging influences wound healing in patients with chronic lower extremity wounds treated in a specialized Wound CareCenter. Wound Repair Regen 2009;17(1):25– 33. doi: 10.1111/ j.1524-475X.2008.00438.x.

14. European Pressure Ulcer Advisory Panel and National Pressure Ulcer Advisory Panel. Treatment of pressure ulcers: Quick Reference Guide. Washington DC: National Pressure Ulcer Advisory Panel 2009.

15. National Pressure Ulcer Advisory Panel, European Pressure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and Treatment of Pressure Ulcers: Quick Reference Guide. Emily Haesler, ed. Cambridge Media: Osborne Park, Western Australia; 2014.

16. Margolis D. Epidemiology of wounds. In: Romanelli M, Shukla V, Mani R, eds. Measurements in Wound Healing. London: Springer 2013:145– 53.

17. Järbrink K, Ni G, Sönnergren H, et al. Prevalence and incidence of chronic wounds and related complications: a protocol for a systematic review. Syst Rev 2016;5(1):152. doi: 10.1186/ s13643-016-0329-y.

18. Lozano R, Naghav M, Foreman K, et al. Global and regional mortality from 235 causes of death for 20 age groups in 1990 and 2010: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2010. Lancet 2012;380(9859):2095– 128. doi: 10.1016/ S0140-6736(12) 61728-0.