Karel Šonka šedesátiletý
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113(3): 363
Kategorie:
Personalia
Nadpis tohoto laudatia zní poněkud nepatřičně. Není přece možné, aby šedesátku měl na krku někdo tak neuvěřitelně mladistvý, kdo vedle své špičkové zdravotnické, učitelské a vědecké práce zvládá tak úctyhodnou řadu odborných a společenských funkcí, a to vše se sobě vlastním šarmem a elegancí. Přesto je to pravda, prof. MU Dr. Karel Šonka, DrSc., FCMA se v dubnu 2017 dožívá 60 let.
Karel Šonka se v roce 1976 rozhodl studovat medicínu, a následovat tak svého otce, význačného internistu, ačkoli jej fyzické předpoklady, sportovní nadání, školní vzdělání a záliby (francouzské gymnázium, natáčení amatérských filmů, sjezdové lyžování na instruktorské úrovni, ale také námořní výcvik na školní plachetnici v Baltském moři) mohly přivést i k úplně jiné kariéře. Tak jsme jej poznali v prvním ročníku Fakulty všeobecného lékařství (FVL) v Praze, kde Karel již tehdy vyčníval nejen postavou, ale i svými osobními kvalitami, slušností a džentlmenským chováním. Za studia na fakultě Karel stihl být příležitostným instruktorem lyžování a učitelem tělesné výchovy, demonstrátorem na anatomii a patologické fyziologii, ale začal se také zajímat o neurologii, kde stejně jako někteří další kolegové získával první zkušenosti jako sanitář při nočních službách na ambulanci. A stejně jako někteří další začal díky vstřícnosti prof. Vymazala po ukončení studia v roce 1982 pracovat jako sekundář na Hennerově neurologické klinice, souběžně s vědeckou přípravou na Ústavu patologické fyziologie FVL UK.
V letech 1985 a 1988 získal MU Dr. Karel Šonka atestace I. a II. stupně z neurologie a k tomu v roce 1991 diplom Spánek a bdění na Université de Montpellier ve Francii. V letech 1992 a 2001 pak následovaly tituly kandidáta a doktora věd s pracemi věnovanými spánkové problematice. V roce 1996 Karel Šonka habilitoval a v roce 2003 byl jmenován profesorem neurologie na Univerzitě Karlově. V té době byl také již na Neurologické klinice vedoucím Centra pro poruchy spánku a bdění a později Monitorovací jednotky, kde navázal na tradici založenou doc. Rothem a rozvíjenou prof. Nevšímalovou. Přes toto specifické zaměření se prof. Šonka věnuje klinické neurologii v celém rozsahu a v posledních 25 letech se podílel na všech snahách o modernizaci výuky neurologie či celého systému klinické výuky na lékařské fakultě. Je zástupcem přednosty Neurologické kliniky pro výuku a mezi studenty je ctěn jako vynikající přednášející a přísný, ale vždy spravedlivý examinátor.
Z mnoha aktivit prof. Šonky v národních odborných společnostech je nutno zmínit alespoň jeho práci ve výboru České neurologické společnosti, kde působil v letech 1993– 1996 a od roku 2000 dosud. Zde plnil různé funkce, vč. pozice předsedy v letech 2013– 2016. Je také členem několika mezinárodních odborných a vědeckých společností, podílel se na činnosti jejich různých pracovních skupin a na organizaci několika významných evropských konferencí spánkové medicíny. Významná je také aktivita prof. Šonky v radách a sborech, které se podílely a podílejí na kultivaci odborné a vědecké úrovně naší medicíny a vědy. Mimo jiného působil jako člen a předseda Akademického senátu 1. LF UK, místopředseda akreditační komise MZ ČR pro neurologii, předseda Oborové rady postgraduálního studia neurověd, a v řadě dalších významných grémií.
Vědecká aktivita prof. Šonky se dá vyjádřit výčtem řešených grantů a mnoha desítek původních prací, monografií a kapitol v monografiích, nebo jak je dnes zvykem, několika jednoduchými, leč úctyhodnými čísly svědčícími o vysokém mezinárodním ohlasu publikovaných prací: jeho citační index dle Web of Science má v této chvíli 1 404 záznamů bez autocitací a H-index činí 23.
Dalo by se pokračovat v dlouhém výčtu odborných, akademických a společenských přínosů dnešního oslavence. Co je ale hlavní, prof. Karel Šonka zůstává nejen vynikajícím neurologem, učitelem a vědcem, ale také obdivuhodným člověkem, sportovcem tělem i duší a skvělým společníkem. Nezbývá nám tedy než Karlovi popřát pevné zdraví, další úspěchy na všech polích, hodně radosti a uspokojení ve všech aktivitách.
Heureux anniversaire!
Evžen Růžička
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2017 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
Nejčtenější v tomto čísle
- Myotonická dystrofie – jednota v různosti
- Riziko poškození plodu v důsledku rentgenových výkonů u gravidních žen
- Febrilní křeče – méně je někdy více
- Vertebrogenní algický syndrom – medicína založená na důkazech a běžná klinická praxe. Existuje důvod něco změnit?