Editorial

Vážené kolegyně a kolegové,

také letos je třetí číslo časopisu Gastroenterologie a hepatologie věnováno digestivní endoskopii. Odborné akce pořádané v první polovině tohoto roku potvrdily, že česká digestivní endoskopie zůstává v úzkém kontaktu s celosvětovým děním v oboru. Hostili jsme ESGE Days 2022 (Praha, 28.–30. 4. 2022). Několik domácích endoskopických pracovišť se úspěšně prezentovalo v programu DDW 2022 (San Diego, 21.–24. 5. 2022). Ve vynikající kvalitě proběhly 43. slovenské a české endoskopické dny (Trenčín, 2.–3. 6. 2022). Tyto akce mezinárodního významu doplnila řada odborných setkání na domácí úrovni, např. v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem nebo v Olomouci.

Pozitivní trend vývoje české a slovenské digestivní endoskopie dokladuje také aktuální číslo našeho časopisu. Obsahuje několik původních prací, avšak pro každodenní endoskopickou praxi nejdůležitější bude bezesporu nový doporučený postup Gastroskopie – standardy kvality České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. Text byl vypracován kolektivem dvanácti autorů pod vedením J. Cyranyho. Gastroskopie zůstává nejčastěji prováděnou endoskopickou metodou, 290 poskytovatelů u nás provede přibližně 280 000 vyšetření ročně. Ve srovnání s koloskopií jsme gastroskopii dosud věnovali mnohem méně pozornosti. Prezentovaný text obsahuje sedmnáct klíčových tvrzení pro sledování kvality horní endoskopie, z nichž každé je opatřeno údajem o jistotě důkazů posuzovaným systémem GRADE. Pracovní verze byla předložena k oponentuře všem členům ČGS, mnohé připomínky byly ve finálním textu zohledněny. Jedná se o zásadní odborný materiál, který byl sepsán s ambicí dále zvýšit kvalitu endoskopické péče v naší zemi.

Refluxní choroba jícnu patří k nejčastějším gastroenterologickým onemocněním. V posledních letech byla vyvinuta řada endoskopických metod, jejichž společným cílem je eliminace nevýhod a rizik dlouhodobé medikamentózní a chirurgické léčby. Jednou z nich je metoda Stretta. Je založena na aplikaci radiofrekvenční energie o nízké frekvenci do oblasti ezofagogastrické junkce. Vede k remodelaci hladkého svalstva distálního jícnu a ke snížení expozice kyselému refluxu. První zkušenosti s metodou Stretta v naší zemi prezentují na souboru čtyř nemocných K. Košťálová et al. Za hlavní přednosti metody považují příznivý bezpečnostní profil, nepřítomnost alterace anatomie gastroezofageální junkce, opakovatelnost a dlouhodobý efekt u většiny pacientů. K posouzení významu metody v léčebném algoritmu refluxní choroby jícnu budou potřebné další studie.

Problematice onemocnění jícnu se věnuje také další článek z pera P. Slodičky et al. Endoskopická slizniční resekce a radiofrekvenční ablace změnily paradigma léčby povrchových neoplazií v Barrettově jícnu. Obě metody, samostatně, nebo v kombinaci, nahradily chirurgickou terapii bez negativního dopadu na onkologickou prognózu nemocných a jsou široce využívány také v naší zemi. V průběhu léčby je odstraněna neoplazie a okolní intestinální metaplazie. Při následné reparaci slizničního defektu je intestinální metaplazie nahrazena (neo)skvamózním epitelem. Při tom někdy dochází k překrytí („pohřbení“) ložisek reziduální intestinální metaplazie v lamina propria, ze kterých se může vyvinout subskvamózní karcinom. Podle literárních údajů se zdá, že se jedná o vzácnou situaci. Její znalost je významná pro adekvátní sledování nemocných a včasný záchyt této potenciálně fatální komplikace.

E. Veseliny et al ve své původní práci prezentují 15leté zkušenosti s léčbou achalázie jícnu pneumatickou dilatací na předním slovenském pracovišti. V souboru 140 nemocných byla léčba úspěšná v 92,9 % a neúspěšná u 5,7 %. U 76,4 % byla dostatečná jediná dilatace. K perforaci došlo u dvou nemocných, jako prevenci této komplikace autor doporučuje provést první dilataci balonem o průměru 30 mm (vs. 35 mm). Po úspěšné dilataci trpělo refluxem vyžadujícím terapii inhibitory protonové pumpy 12,1 % nemocných. Dalšími diskutovanými možnostmi léčby achalázie jsou Hellerova myotomie, perorální endoskopická myotomie (POEM) a injekce botulotoxinu do dolního jícnového svěrače.

Postoperační pankreatická píštěl (POPF) je obávanou komplikací distální pankreatektomie. P. Moravčík et al analyzují zkušenosti brněnského pracoviště na souboru 67 laparoskopických distálních pankreatektomií provedených v průběhu 5 let. Po zavedení preventivních farmakologických a technických operačních opatření se v kohortě 20 nemocných POPF nevyskytla, což bylo statisticky významně rozdílné vzhledem k výskytu ve 21,3 % u 47 operovaných bez realizace těchto opatření.

Zajímavou kazuistiku biliární obstrukce způsobenou adenomyomatózou extrahepatálních žlučových cest prezentují I. Chrobok et al. Připomíná, že přes využití možnosti moderní diagnostiky může být definitivní diagnóza stanovena až z chirurgického preparátu.

Vážení čtenáři, přeji vám příjemný odborný zážitek při čtení tohoto čísla našeho časopisu a klidnou dovolenou. Těším se na setkání s vámi na ně kte ré z mnoha podzimních odborných akcí pořádaných Českou gastroenterologickou společností ČLS JEP.

doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.

koeditor sekce Digestivní endoskopie

ondrej.urban@fnol.cz