#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Surveillance hepatocelulárneho karcinómu na Slovensku


Autoři: Skladaný Ľ. 1,2;  Selčanová Adamcová S. 1,2;  Čiefová J. 1;  Dražilová S. 2;  M. Žigrai 2 ;  Jarčuska P. 2;  Koller T. 2
Působiště autorů: HEGITO (Division of Hepatology, Gastroenterology and Liver Transplantation) of the Department of Internal Medicine II, Faculty of Medicine, Slovak Medical University, FD Roosevelt Hospital, Banska Bystrica, Slovakia 2 The working party of the Slovak Socie 1
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2020; 74(5): 380-385
Kategorie: Original article

Souhrn

Úvod: Několik studií prokázalo, že dohled nad hepatocelulárním karcinomem (HCC) v důsledku včasné diagnózy a léčby snižuje mortalitu. Cílem naší práce bylo analyzovat realizaci dohledu a definovat možnosti zlepšení. Metodika: Retrospektivně jsme analyzovali po sobě jdoucí pacienty v intervalu od ledna 2001 do prosince 2010 pomocí sledování ŽÁDOUCÍ, kde jsme si položili tři otázky: 1. Kolik sledování bylo doporučeno; 2. O tom, kolik bylo provedeno a jakým způsobem; V devadesátých letech a v roce 1990 S jakým výsledkem. Rozdělili jsme pacienty do tří skupin – s diagnózou cirhózy nebo infekce HBV (ŽÁDOUCÍ dohled), s písemným doporučením dohledu (DOPORUČENO) a s realizovaným sledováním (REALIZED) pomocí ≥ 2 ultrasonografie (USA) nebo AFP každých šest měsíců. Sledovali jsme demografie, charakteristiky onemocnění jater, USA, AFP, nové léze, jejich velikost a úmrtnost. Pacienti s nedostatkem údajů byli vyloučeni. Výsledky: Identifikovali jsme 445 a vyloučili jsme 52 pacientů s žádoucím sledováním. Zbývajících 393 pacientů tvořilo skupinu RECOMMENDED, z toho 334 pacientů (85 %) cirhóza a 59 (15%) hbv infekce. Medián věku byl 55 let, 34 % byly ženy. Nejčastějšími etiologiemi byly ALD (46 %), NASH (17 %) a HCV (12 %). Sledování bylo provedeno u 322 (82 %) doporučeno s USA v 1%, AFP v 40% a USA s AFP u 31% pacientů. Nové léze byly zjištěny u 2,2 % pacientů s průměrným věkem 63,5 let (53-79), průměrem 31,5 mm (9-120) u 8 pacientů se sledováním a 75 mm (35-115) u 2 pacientů bez dohledu (p = 0,296). Závěr: Tato studie kontroly kvality poukázala na neoptimální dohled nad hepatocelulárním karcinomem u pacientů v doporučených indikacích, použité metody se významně lišily od platných doporučení a střední doba nově zjištěných lézí byla větší, než by vyžadovalo účinný dohled.

Klíčová slova:

surveillance – hepatocelulárny karcinóm – abdominálna ultrasonografia – alfafetoproteín


Zdroje

1. Měsíc H, Chi Eun J, Joon In L et al. All-léčba pole hepatocelulárního karcinomu od počáteční diagnózy k smrti: pozorování kumulativní léčby. J Cancer Res Clin Oncol 2017; 143 (11): 2327-2339. doi: 10.1007/s00432-017- 2480-9.

2. Lozano R, Naghavi M, Foreman K et al. Celosvětová a regionální úmrtnost z 235 příčin úmrtí u 20 věkových skupin v letech 1990 a 2010: systematická analýza studie globální zátěže nemocí z roku 2010. Lancet 2012; 15, 380 (9859): 2095-2128. doi: 10.1016/S0140-6736 (12) 61 728-0.

3. Torre LA, Bray F, Siegel RL et al. Globální statistika rakoviny, 2012. CA Cancer J Clin 2015; 65 (2): 87-108. doi: 10.3322/caac.21262.

4. El-Serag HB, Davilla JA. Dohled nad hepatocelulárním karcinomem: u koho a jak? Therap Adv Gastroenterol 2011; 4 (1): 5-10. doi: 10.1177/1756283X10385964.

5. Ascha MS, Hanouneh IA, Lopez R et al. Incidence a rizikové faktory hepatocelulárního karcinomu u pacientů s nealkoholickou steatohepatitidou. Hepatologie 2010; 51 (6): 1972–1978. doi: 10.1002/hep.23527.

6. Sawyers CL, Abate-Shen C et al. AACR cancer progress report writing committee. Zpráva aacr o pokroku rakoviny 2013. Clin Cancer Res 2013; Clin Cancer Res 2013; Clin Cancer Res 2013 19 (20 Suppl): S4-S98. doi: 10.1158/1078-0432.CCR-13-2107.

7. Bosch FX, Ribes J, Cleries R et al. Epidemiologie hepatocelulárního karcinomu. Clin Játra Dis 2005; 9 (2): 191-211. doi: 10.1016/j.cld.2004.12.009.

8. El-Serag HB. Hepatocelulární karcinom: nedávné trendy ve Spojených státech. Gastroenterologie 2004; 127 (5 Suppl 1): 27–34. doi: 10.1053/j.gastro.2004.09.013.

9. Globální zátěž nemocí: aktualizace z roku 2004. Světová zdravotnická organizace; Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny. Globocan 2008 [online]. Dostupné od: http:// //www-dep.iarc.fr. V roce 2010, Nový rok, Nový rok, 199

10. Ferlay J, Shin HR, Bray F et al. Odhady celosvětové zátěže rakoviny v roce 2008: GLOBOCAN 2008. Int J Rakovina 2010; 127 (12): 2893-2917. doi: 10.1002/ijc.25516.

11. Skládaný L, Adamcova Selcanova S, Malec V et al. Hepatocelulární karcinom na středním Slovensku – zkušenosti terciárního referenčního centra s 207 pacienty. Gastroent Hepatol 2018; 72 (2): 99-107. doi: 10.14735/amgh201 899

12. Mittal S, El-Serag HB. Epidemiologie hepatocelulárního karcinomu: zvažte populaci. J Clin Gastroenterol 2013; J Clin Gastroenterol 2013; J Clin Gastroenterol 2013 47 (Suppl): S2-S6. doi: 10.1097/MCG.0b013e3182872 f29.

13. Hong TP, Gow PJ, Fink M. Surveillance zlepšuje přežití pacientů s hepatocelulárním karcinomem: prospektivní populační studie. J Hep 2018; J Hep 2018; J Hep 2018 209 (8): 348-354. doi: 10.5694/mja18.00373.

14. Attwa MH, El-Etreby SA. Průvodce pro diagnostiku a léčbu hepatocelulárního karcinomu. Svět J Hepatol 2015; 7 (12): 1632-1651. doi: 10.4254/wjh.v7.i12.1632.

15. Evropská asociace pro studium jater; evropské organizace pro výzkum a léčbu rakoviny. Pokyny pro klinickou praxi EASL-EORTC: léčba hepatocelulárního karcinomu. J Hepatol 2012; J Hepatol 2012; J Hepatol 2012; J He 56 (4): 908-943. doi: 10.1016/j.jhep.2011.12. 001.

16. van Meer S, de Man RA, Coenraad MJ et al. Dohled nad hepatocelulárním karcinomem je spojen se zvýšeným přežitím: výsledky z velké kohorty v Nizozemsku. J Hepatol 2015; J Hepatol 2015; J Hepatol 2015; J He 63 (5): 1156-1163. doi: 10.1016/j.jhep.2015.06.012.

17. Marquardt JU, Nguyen-Tat M, Galle PR et al. HCC surveillance and Diagnosticals u pacientů s cirhózou jater. Visc Med 2016; 32 (2): 110-115. doi: 10.1159/000445407.

18. Bruix J, Sherman M. Výbor pro pokyny pro praxi AASLD. Léčba hepatocelulárního karcinomu. Hepatologie 2005; 42 (5): 1208–1236. doi: 10.1002/hep.20933.

19. Bruix J, Sherman M. Řízení hepatocelulárního karcinomu: aktualizace. Hepatologie 2011; 53 (3): 1020-1022. doi: 10.1002/hep. 24199.

20. Omata M, Lesmana LA, Tateishi R et al. Asijsko-pacifická asociace pro studium doporučení jaterního konsensu o hepatocelulárním karcinomu. Hepatolog Int 2010; 4 (2): 439-474. doi: 10.1007/s12072-010-9165-7.

21. Singal AG, Pillai A, Tiro J. Včasná detekce, léčebná léčba a míra přežití pro sledování hepatocelulárního karcinomu u pacientů s cirhózou: metaanalýza. PLoS Med 2014; 11 (4): e1001624. doi: 10.1371/journal.pmed.100 1624.

22. Singal AG; Mittal S; Yerokun OA et al. Hepatocelulární karcinom Screening spojený s časnou detekcí nádoru a zlepšení přežití u pacientů s cirhózou v USA. Am J Med 2017; 130 (9): 1099–1106. doi: 10.1016/j.amjmed.2017.01.021.

23. Wong RJ, Ahmed A, Gish RG. Zvýšený alfa-fetoprotein: diferenciální diagnostika – hepatocelulární karcinom a další poruchy. Clin Játra Dis 2015; Clin Játra Dis 2015; Clin Játra Dis 2015 19 (2): 309-323. doi: 10.1016/j.cld.2015.01.005.

24. Chang TS, Wu YC, Tung SY et al. Měření alfa-fetoproteinu prospívá sledování hepatocelulárního karcinomu u pacientů s cirhózou. Am J Gastroenterol 2015; 110 (6): 836-844. doi: 10.1038/ajg.2015.100.

25. Trinchet JC, Chaffaut C, Bourcier V et al; Groupe d'Etude et de Traitement du Carcinome Hepatocellulaire (GRETCH). Ultrasonografický dohled nad hepatocelulárním karcinomem při cirhóze: randomizovaná studie porovnávající 3- a 6měsíční periodicity. Hepatologie 2011; 54 (6): 1987–1997. doi: 10.1002/hep. 24545.

26. Santi V, Trevisani F, Gramenzi A et al. Italská rakovina jater (ITA. LI.CA) Skupina. Pololetní dohled je lepší než roční dohled nad detekcí časného hepatocelulárního karcinomu a přežití pacienta. J Hepatol 2010; J Hepatol 2010; J Hepatol 2010; J He 53 (2): 291-297. doi: 10.1016/j.jhep.2010.03.010.

27. Kudo M. Dohled, diagnóza, léčba, a výsledek rakoviny jater v Japonsku. Rakovina jater 2015; 4 (1): 39-50. doi: 10.1159/000367 727.

28. Farvardin S, Patel J, Khambaty M et al. Bariéry hlášené pacientem jsou spojeny s nižší mírou sledování hepatocelulárního karcinomu u pacientů s cirhózou. Hepatologie 2017; 65 (3): 875-884. doi: 10.1002/hep. 28770.

29.Goldberg DS, Taddei TH, Serper M. Identifikace překážek pro sledování hepatocelulárního karcinomu v národním vzorku pacientů s cirhózou. Hepatologie 2017; 65 (3): 864-874. doi: 10.1002/hep.28765.

30. Singal AG, Conjeevaram HS, Volk LM el al. Účinnost sledování hepatocelulárního karcinomu u pacientů s cirhózou. Rakovina Epidemiol Biomarkers Prev 2012; 21 (5): 793-799. doi: 10.1158/1055-9965.EPI-11- 1005.

31. Schütte K, Balbisi F, Malfertheiner P. Prevence hepatocelulárního karcinomu. Gastrointest nádory 2016; 3 (1): 37-43. doi: 10.1159/ /000446680.

32. Asahina Y, Tsuchiya K, Tamaki N et al. Vliv stárnutí na riziko hepatocelulárního karcinomu u chronické infekce virem hepatitidy C. Hepatologie 2010; 52 (2): 518-527. doi: 10.1002/hep. 23691.

33. Younossi ZM, Otgonsuren M, Henry L et al. Asociace nealkoholického mastného onemocnění jater (NAFLD) s hepatocelulárním karcinomem (HCC) ve Spojených státech v letech 2004 až 2009. Hepatologie 2015; 62 (6): 1723-1730. doi: 10.1002/hep. 28123.

34. Mancebo A, González-Diéguez ML, Cadahía V et al. Roční výskyt hepatocelulárního karcinomu u pacientů s alkoholickou cirhózou a identifikací rizikových skupin. Clin Gastroenterol Hepatol 2013; 11 (1): 95-101. doi: 10.1016/j.cgh.2012.09.007.

35. Noureddin M, Rinella ME. Nealkoholické mastné onemocnění jater, cukrovka, obezita a hepatocelulární karcinom. Clin Játra Dis 2015; Clin Játra Dis 2015; Clin Játra Dis 2015 19 (2): 361-379. doi: 10.1016/j.cld.2015.01. 012.

36. Archambeaud I, Auble H, Nahon P et al. Rizikové faktory pro hepatocelulární karcinom u kavkazských pacientů s nevirovou cirhózou: význam předchozí obezity. Játra Int 2015; 35 (7): 1872–1876. doi: 10.1111/liv.12767.

37. Rac M, Koller T, Jarcuska P et al. Nealkoholické mastné onemocnění jater (NAFLD) a hepatocelulární karcinom (HCC): Zkušenosti z jednoho centra. Inflamm Intest Dis 2017; 2: 55.

38. Singal AG, Yopp A, Celette SS et al. Systematický přehled. J Gen Int Med 2012; J Gen Int Med 2012; J Gen Int Med 2012; J Gen 27 (7): 861-867. doi: 10.1007/s11606-011-1952-x.

39. McGowan CE, Edwards TP, Luong MU et al. Neoptimální dohled a znalost hepatocelulárního karcinomu mezi poskytovateli primární péče. Clin Gastroenterol Hepatol 2015; 13 (4): 799-804. doi: 10.1016/j.cgh.2014.07.056.

40. Singal AG, El-Serag HB. Hepatocelulární karcinom od epidemiologie k prevenci: Překládání znalostí do praxe. Clin Gastroenterol Hepatol 2015; 13 (12): 2140-2151. doi: 10.1016/j.cgh.2015.08.014.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Role IL-5 v patogenezi zánětu typu 2
Autoři: MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#