Gastrointestinální onkologie
Autoři:
Š. Suchánek
Působiště autorů:
Interní klinika, 1. LF UK a ÚVN – VFN, Praha
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2013; 67(5): 340
Kategorie:
Editorial
Vážení čtenáři,
po roce se vám do rukou dostává podzimní číslo, které je věnováno zejména tématu gastrointestinální onkologie. Tento obor se již etabloval na většině pracovišť, která se zaměřují na péči o pacienty s nádorovým onemocněním trávicího traktu. Multioborové týmy složené ze zástupců jednotlivých odborností (gastroenterolog, chirurg, onkolog, radiodiagnostik, patolog) určují vhodný diagnostický a terapeutický algoritmus pro pacienty s malignitami GIT. Vzdělávání v této problematice je podporováno a organizováno odbornými společnostmi, mimo jiné i Společností pro gastrointestinální onkologii (SGO), která organizuje 1–2× ročně postgraduální kurzy na danou tematiku. V letošním roce proběhl již 3. postgraduální kurz SGO v rámci XXII. jarního setkání v Lokti, který byl zaměřen na problematiku neoplazií žaludku a GIT. Počátkem prosince se uskuteční 4. PG kurz SGO, který bude součástí 2. národního kongresu o kolorektálním karcinomu (http://www.sgo-cls.cz/kongres/).
Tématem kolorektálního karcinomu (KRK) se zabývají i tři články tohoto čísla, a to jak z pohledu screeningu, tak i dispenzarizace a léčby.
Doc. Dušek et al velmi přehledně a srozumitelně popisují připravovaný projekt adresného zvaní na tři hlavní screeningové programy (kolorektální karcinom, karcinom prsu a karcinom děložního čípku) organizovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR a finančně podporovaný z Evropské Unie. Pokud dojde k jeho spuštění (plánováno na konec letošního roku), tak z hlediska KRK půjde o vskutku revoluční krok, neboť tím dojde k transformaci oportunního programu na populační. Předpokládá se navýšení účasti cílové populace (asymptomatičtí jedinci starší 50 let s negativní rodinnou a osobní anamnézou KRK) o 10–20 %. Vzhledem k tomu, že poslední známé pokrytí v roce 2011 činilo 25 %, by se program screeningu KRK v ČR přiblížil k doporučené hodnotě pokrytí dle evropských guidelines (45 %).
Původní práce z ÚVN na téma dispenzarizace pacientů po odstranění adenomových polypů prezentuje soubor dlouhodobě (6–11 let) sledovaných pacientů. Potvrzuje, že časná detekce adenomů a dodržování dispenzárních intervalů je důležité, neboť u mnohých pacientů dochází k opakovaným rekurencím adenomu.
Další původní práce, od dr. Krajčovičové et al, přináší analýzu strategie neoadjuvantní léčby pacientů s karcinomem rekta (krátkodobá vs dlouhodobá radioterapie v kombinaci s chemoterapií). Autoři v závěru konstatují, že kombinovaná chemoradioterapie je vhodná zejména u lokálně pokročilého tumoru v distální části rekta.
Přehledové práce o dalších malignitách GIT jsou zaměřeny na karcinom žaludku a pankreatu a lymfomy GIT. Prof. Mlkvý et al předkládají doporučení péče o pacienty s hereditárním difuzním karcinomem žaludku (HDGC), který je spojen s mutací genu CDH1. Nosiči této mutace mají až 70% riziko vzniku difuzního karcinomu žaludku. Z toho důvodu je indikována totální gastrektomie, což je v současné době jediná kurativní léčba HDGC.
Dr. Hucl shrnuje současný pohled na léčbu karcinomu pankreatu, zejména léčbu cílenou, která je zaměřena na ovlivnění signálních drah, které jsou aktivní pouze v nádorové tkáni.
Dr. Sopirjaková et al přinášejí ucelený pohled na lymfomy tenkého střeva, relativně vzácné nádory, na které je však nutné pomýšlet v diferenciálně diagnostické rozvaze. Je třeba ocenit endoskopickou obrazovou dokumentaci v příloze, která nám prezentuje morfologickou rozmanitost lymfomů tenkého střeva a potvrzuje dlouholetou zkušenost pracoviště s diagnostikou onemocnění tenkého střeva.
Současný stav onkochirurgické péče a vzdělávání v onkochirurgii v České republice přináší článek prof. Dudy et al, který i na základě tuzemských i zahraničních publikací podporuje centralizaci specializované péče, tzv. „high--volume hospitals“ koncept.
Vzhledem k tomu, že v srpnu tohoto roku byla v IKEM provedena 1 000. ortotopická transplantace jater, součástí čísla je také rozšířená sekce hepatologie. Obsahuje pět zajímavých článků od autorů z IKEM, které se tomuto významnému medicínskému mezníku blíže věnují.
Inspirativní čtení přeje
MUDr. Štěpán Suchánek
koeditor sekce gastrointestinální onkologie
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2013 Číslo 5
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Picoprep – očistný prostředek s dvojím účinkem
- Lymfomy tenkého střeva
- Hereditárny difúzny karcinóm žalúdka
- Transplantace jater pro primární sklerozující cholangitidu