Správná odpověď na kvíz
Vyšlo v časopise:
Gastroent Hepatol 2012; 66(1): 67
Kategorie:
Kvíz
Endoskopický obraz svědčí pro pseudomembranózní kolitidu, nejspíše na podkladě přerůstání bakterie Clostridium difficile. Pro stanovení diagnózy je rozhodující vyšetření vzorku stolice na přítomnost klostridiového toxinu A a B.
Diagnóza idiopatického střevního zánětu, především UC, je významným rizikovým faktorem pro rozvoj infekce Clostridium difficile. Klinická manifestace tohoto stavu zahrnuje široké spektrum obtíží od asymptomatické infekce až po závažný, život ohrožující stav při rozvoji toxického megakolon. Nejčastějším projevem jsou frekventní průjmy bez přítomnosti krve a teplota, u nemocných s UC může tento stav imitovat relaps onemocnění. K významným rizikovým faktorům patří vedle antibiotické léčby také užívání jednoho či více léků s imunosupresivním účinkem [1]. V těchto případech je proto nezbytné u pacientů s relapsem UC vyloučit klostridiovou infekci dříve, než přistoupíme k intenzifikaci medikamentózní (většinou imunosupresivně působící) terapie [2].
Klostridiová infekce se vyznačuje značnou tendencí k recidivám, které v populaci nemocných s IBD postihují až 25 % [3]. Při stanovení diagnózy nelze spoléhat na endoskopický nález – obraz pablánového zánětu je u nemocných s UC spíše výjimečný [4]. Často bývá také ušetřeno rektum a sigma a změny paradoxně postihují více pravý tračník.
V terapii se uplatňuje podávání metronidazolu a v těžších případech vankomycinu orální cestou. Jako účinný prostředek v prevenci recidivujících infekcí se ukazuje podávání probiotik obsahujících Saccharomyces boulardii [5].
MUDr. Martin Bortlík, Ph.D.
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE Lighthouse a 1. LF UK v Praze
Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha
mbortlik@seznam.cz
Zdroje
1. Rodemann JF, Dubberke ER, Reske KA et al. Incidence of Clostridium difficile infection in inflammatory bowel disease. Clin Gastroent Hepatol 2007; 5(3): 339–344.
2. Lukáš M. Jak postupovat při ztrátě odpovědi na biologickou léčbu u nemocných s idopatickými střevními záněty? Gastroent Hepatol 2011; 65(1): 36–39.
3. Hu MY, Katchar K, Maroo S et al. Prospective derivation and validation of a clinical prediction rule for recurrent Clostridium difficile infection. Gastroenterology 2009; 136(4): 1206–1214.
4. Ben-Horin S, Margalit M, Bossuyt P et al. Prevalence and clinical impact of endoscopic pseudomembranes in patients with inflammatory bowel disease and Clostridium difficile infection. J Crohn Colitis 2010; 4(2): 194–198.
5. Tung JM, Dolovich LR, Lee CH. Prevention of Clostridium difficile infection with Saccharomyces boulardii: a systematic review. Can J Gastroenterol 2009; 23(12): 817–821.
Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecnáČlánek vyšel v časopise
Gastroenterologie a hepatologie
2012 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Příprava střeva ke kolonoskopii
- Gastrokolická fistula
- Sérové hladiny infliximabu a protilátok proti infliximabu, prínos pre prax
- Význam vitamínu D pri nešpecifických črevných zápalových ochoreniach