Náhodný nález pánevní splenózy při gynekologické operaci
Coincidental finding of pelvic splenosis during gynecological surgery
Objective: To describe a case of coincidental finding of splenosis during gynecological laparoscopic surgery.
Design: Case report. Setting: Department of gynecology and obstetrics, Hospital of Frýdek-Místek.
Case report: We describe the case of coincidental perioperative finding of pelvic tumorous mass that was later histologicaly verified as accsessory spleen or splenosis.
Conclusion: Ectopic spleen is mostly random finding with no symptoms observed. Rarely it can cause pelvic pain or mimick adnexal malignity or endometriosis. It is neccesery to keep this rare diagnosis in mind, mainly at patients with splenic trauma or splenectomy in their medical history to preserve immunological function of this splenic tissue.
Keywords:
accesory spleen – splenosis – Pelvis
Autoři:
M. Dibonová; Martin Němec
Působiště autorů:
Gynekologicko-porodní oddělení Nemocnice, Frýdek-Místek, primář MUDr. M. Němec
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2020; 85(3): 193-196
Kategorie:
Kazuistika
Souhrn
Cíl studie: Popsat případ náhodného nálezu splenózy při gynekologické laparoskopické operaci.
Typ studie: Kazuistika.
Pracoviště: Gynekologicko-porodní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o.
Vlastní pozorování: Popisujeme případ náhodného peroperačního nálezu tumorózního útvaru v malé pánvi, jež byl později histologicky verifikován jako akcesorní slezina či splenóza.
Závěr: Ektopická slezina je většinou náhodným nálezem bez symptomatologie. Raritně může způsobovat pánevní bolest či napodobovat adnexální malignity či endometriózu. Pro zachování imunologické funkce splenické tkáně je potřeba na tuto relativně vzácnou diagnózu myslet, a to zejména u pacientek s traumatem sleziny či splenektomií v anamnéze.
Klíčová slova:
akcesorní slezina – splenóza – pánev
ÚVOD
Ektopická slezina může být kategorizována do dvou entit: splenóza, která vzniká autotransplantací slezinné tkáně, jež je výsledkem usazení buněk a přežíváním fragmentů sleziny po břišním traumatu či po břišní chirurgii, a akcesorní slezina, což jsou zpravidla vrozené drobné kulovité útvary zdravé slezinné tkáně, nacházející se odděleně od sleziny jako takové [2, 7]. Akcesorní slezina bývá podle studie založené na pitvách prezentována v 10–30 % případů běžné populace [6]. Odhady frekvence výskytu splenózy se velmi liší, uvádí se v rozmezí 26–65 % po traumatech a v 16–20 % po elektivní splenektomii pro hematologická onemocnění [2].
Splenózní noduly obvykle obsahují funkční splenickou tkáň a bývají mnohočetné, v průměru mívají několik milimetrů až centimetrů. Nevyžadují žádnou specifickou terapii, ale mohou mimikovat malignitu anebo endometriózu při diagnostickém vyšetření [5]. Ve světové odborné literatuře je popsáno jen několik desítek případů pánevní ektopické sleziny v souvislosti s gynekologickou operativou.
VLASTNÍ POZOROVÁNÍ
Naše pacientka, 56letá sekundipara, byla odeslána obvodním gynekologem k řešení perzistující ovariální cysty. Přestože se nejednalo o závažný nález, pacientka byla velmi kancerofobní s ohledem na zkušenosti ze svého blízkého okolí. U pacientky kromě vertebrogenního algického syndromu a koxartrózy nebylo pozorováno žádné onemocnění, neužívala žádná farmaka. V dětství prodělala polytrauma – frakturu klavikuly, žeber, trauma sleziny, byla jí podána transfuze. Gynekologická anamnéza byla bez pozoruhodností, menarché ve 13 letech, menopauza v 50 letech, dva vaginální porody bez komplikací. Fyzikální vyšetření bez patologického nálezu, při UZ vyšetření byla vizualizována děloha v RVF, 6×2,5 cm, nehomogenní myometrium s drobnými myomy, pravé ovarium bez patologie, vlevo ohraničená vícekomorová cysta do 25 mm, septum vaskularizováno, Douglasův prostor bez volné tekutiny. CA 125 odebrané registrujícím gynekologem bylo negativní. Po vzájemné domluvě byla indikována jednostranná laparoskopická adnexektomie v endobagu pro diagnózu perzistující levostranné ovariální cysty v menopauze a pro kancerofobii.
Operační řešení cysty proběhlo bez komplikací. Během laparoskopie byl náhodně vizualizován intraperitoneálně uložený modrošedý tumorózní útvar velikosti 15 mm v těsné blízkosti močového měchýře, výrazně vaskularizovaný (obr. 1). Po konzultaci s urologem na příslušném operačním sále byl útvar resekován a odeslán k histologickému vyšetření. Po provedení zkoušky těsnosti močového měchýře a kontrole operačního pole byla laparoskopie ukončena (obr. 2). Histologický nález překvapivě prokázal opouzdřenou výrazně prokrvenou lymfoidní tkáň charakteru akcesorní sleziny (nebo iatrogenní implantaci při splenektomii) (obr. 3, 4).
DISKUSE
Případy pánevní ektopické sleziny jsou v klinické praxi stále vzácnými nálezy [8]. U většiny pacientů se jedná o nález náhodný, bez klinické závažnosti, tak jako v případě naší pacientky. Obvykle jsou odhaleny během zobrazovacích vyšetření či při otevřených anebo laparoskopických operacích [10]. Přestože je většina pacientů s pánevní ektopickou slezinou asymptomatická, vzácně se tato diagnóza může projevit také klinicky [4]. Ve vztahu ke gynekologickým obtížím byly popsány případy splenické masy způsobující sekundární dysmenoreu a také závažnější komplikace, jako torzi, spontánní rupturu a krvácení, jež se mohou projevit jako náhlá příhoda břišní [3, 5, 11, 13]. Tyto masy mohou také napodobit hojně vaskularizované adnexální malignity či endometriózu [1, 12]. Přítomnost akcesorní sleziny či splenózy může být i výhodná. Může poskytovat kritický objem splenické tkáně, díky kterému může být dosaženo alespoň nějakého stupně imunokompetence jedince, ale nedokáže zaručit plnou ochranu proti infekci kvůli své malé velikosti či chudému prokrvení [9]. Ve většině popsaných případů v naší i zahraniční literatuře nebyla diagnóza ektopické sleziny stanovena předoperačně, čímž by se bývalo dalo vyhnout potřebě invazivní evaluace pro podezření na primární nebo sekundární neoplazii, a tím pádem zachovat pravděpodobně funkční splenickou tkáň [8].
ZÁVĚR
Přestože je výskyt pánevní ektopické sleziny poměrně vzácný, měl by být zohledněn v diferenciálně diagnostické rozvaze týkající se adnexální masy či pánevní bolesti, anebo při náhodném nálezu, a to zvláště u pacientek s anamnézou abdominálního traumatu či splenektomie. Při správném odhalení je možno zachovat alespoň malou funkci tkáně ektopické sleziny.
MUDr. Markéta Dibonová
Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o.
Elišky Krásnohorské 321
738 01 Frýdek-Místek
e-mail: marketa.dibonova@gmail.com
Zdroje
1. Azar, GB., Awwad, JT., Mufarrij, IK. Accessory spleen presenting as adnexal mass. Acta Obstet Gynecol Scand, 1993, p. 587–588. doi: 10.3109/00016349309058171.
2. Bona, R., Mentzer, WC., Tirnauer, JS. Evaluation of splenomegaly and other splenic disorders in adults. UpToDate, 2019, 4.
3. d‘Halluin, G., Menard, J., Dessard, P., et al. Torsion of the accessory spleen: An atypical etiology for acute abdomen. Gynecol Obstet Fertil, 2001, 29:,p. 821–823.
4. Feng, Y., Shi, Y., Wang, B., et al. Multiple pelvic accessory spleen: Rare case report with review of literature. Exp Ther Med, 2018, 15(4), p. 4001–4004. doi:10.3892/etm.2018.5903.
5. Fremont, RD., Rice, TW. Splenosis: a review. South Med J, 2007, 100(6), p. 589–593. doi:10.1097/SMJ.0b013e318038d1f8.
6. Halpert, B., Gyorkey, F. Lesions observed in accessory spleens of 311 patients. Am J Clin Pathol, 1959, 32, p. 165–168. doi: 10.1093/ajcp/32.2.165.
7. Kim, SH., Lee, JM., Han, JK., et al. Intrapancreatic accessory spleen: finding on MR imaging, CT, US and scintigraphy, and the pathology analysis. Korean J Radiol, 2008, 9(2), p. 162–174. doi: 10.3348/kjr.2008.9.2.162.
8. Lai, T., Meng, C. Silent pelvic splenosis: Case report. Int J Surg Case Rep, 2015, 13, p. 129–130. doi:10.1016/j.ijscr.2014.10.100.
9. Maung, AA., Kaplan LJ., Bulger, EM., et al. Surgical management of splenic injury in the adult trauma patient. UpToDate, Aug 20, 2019.
10. Taskin, MI., Baser, BG., Adali, E., et al. Accessory spleen in the pelvis: A case report. Int J Surg Case Rep, 2015, 12, p. 23–25. doi:10.1016/j.ijscr.2015.05.009.
11. Tendler, R., Farah, RK., Kais, M., et al. Symptomatic pelvic accessory spleen in a female adolescent: Case report. J Clin Ultrasound, 2017, 45, p. 600–602. doi:10.1002/jcu.22448.
12. Watson, WJ., Sundwall, DA., Benson, WL. Splenosis mimicking endometriosis. Obstet Gynecol, 1982, 59(6 Suppl.), p. 51S–53S.
13. Zhou, JS., Chen, X., Zhu, T., et al. Pelvic accessory spleen caused dysmenorrhea. Taiwan J Obstet Gynecol, 2015, 54(4), p. 445–446. doi:10.1016/j.tjog.2014.09.011.
Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicínaČlánek vyšel v časopise
Česká gynekologie
2020 Číslo 3
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Dlouhodobé užívání dienogestu v terapii endometriózy
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
- Postupné vysazování inhibitorů protonové pumpy
Nejčtenější v tomto čísle
- Nativní IVF cyklus u 46leté pacientky s následnou klinickou graviditou rysy
- Prodloužená gravidita: nezvyklý případ
- Nový, estrogeny neobsahující přípravek perorální hormonální antikoncepce (Estrogene free pill-EFP)
- Role neutrofilů u preeklampsie