Vliv způsobu porodu na ženskou sexualitu

Souhrn

Cíl:
Cílem práce bylo zjistit, zda způsob porodu má vliv na sexuální funkce ženy a zmapovat, které dimenze ženské sexuality mohou být způsobem porodu ovlivněny.

Metodika:
Výzkumný soubor tvořilo 99 žen, které již rodily. Tyto ženy byly od porodu v časovém rozmezí 6 měsíců až 3 roky. V souboru bylo zastoupeno 70 žen po spontánním vaginálním porodu, 17 žen po císařském řezu a 12 žen po operativních vaginálních porodech. K získání dat byl použit dotazník Female Sexual Function Index (FSFI), který hodnotí ženskou sexualitu z 6 dimenzí: chuť, vzrušivost, lubrikace, orgasmus, uspokojení a bolest. Výzkumné šetření probíhalo ve třech soukromých gynekologických ambulancích.

Výsledky:
Způsob porodu nemá vliv na celkové skóre v dimenzi chuť, vzrušivost, lubrikace, orgasmus a uspokojení. Při analýze jednotlivých položek dotazníku však byly zjištěny rozdíly ve výskytu problému s dosažením a udržením lubrikace, četností orgasmů a také spokojenosti se sexuálním vztahem s partnerem. Ženy po operativních vaginálních porodech vykazovaly vyšší výskyt a míru bolesti během styku v porovnání s ženami po vaginálních porodech. Míra bolesti během styku byla nižší u žen po císařském řezu ve srovnání s ženami po vaginálních porodech.

Závěr:
Způsob porodu ovlivňuje sexuální funkce ženy, především ve výskytu a míře bolesti. Císařský řez snižuje míru bolesti během styku, naopak nejohroženější skupinou jsou ženy po operativních vaginálních porodech, proto by se těmto ženám měla věnovat zvláštní péče.

Klíčová slova:
sexualita – žena – způsob porodu – Female Sexual Function Index – FSFI

ÚVOD

Ženská sexualita je ovlivněna řadou biopsychosociálních a kulturních faktorů [1]. V poporodním období se v této oblasti promítají somatické změny, stres a únava, psychické problémy, ale také strach z dalšího těhotenství, z prvního styku a pocit nepřitažlivosti pro partnera [11, 12, 16, 18]. Také způsob vedení porodu a výskyt porodních poranění mohou být příčinou obtíží v intimním životě ženy.

Většina párů obnoví svůj intimní život do 2 až 3 měsíců po porodu [18]. První styk mají většinou dříve ženy po císařském řezu, naopak nejpozději mají první koitus ženy po extrakčních vaginálních porodech [5, 9]. Poporodní problémy v sexuální oblasti jsou velmi časté. Ve 3. měsíci po porodu udává potíže v této oblasti 71–80 % žen, po půl roce 34 % žen [2, 15]. U některých párů tyto problémy přetrvávají 3 až 4 roky [18]. Nejčastějším typem poporodních sexuálních dysfunkcí jsou problémy s výskytem bolestí [14]. V rozmezí 2–3 měsíců po porodu bolest během styku pociťuje 41–67 % žen [8], v 6 měsících 31 % žen [2]. Za jednu z hlavních příčin se pokládá způsob porodu a s tím související vznik porodních poranění. Výskyt bolesti během styku je častější u žen po operativních vaginálních porodech, u žen po epiziotomiích nebo po rozsáhlých poraněních hráze [1, 5, 6, 17]. Naopak nižší výskyt bolesti se předpokládal u žen po císařském řezu, neboť nedochází k poranění pochvy a hráze. Výsledky studií však nepřinesly jednoznačné výsledky [2, 7, 10].

CÍLE

Cílem práce bylo zjistit, zda způsob porodu má vliv na sexuální funkce ženy, a zmapovat, které dimenze ženské sexuality mohou být způsobem porodu ovlivněny.

SOUBOR A METODIKA

Do výzkumného souboru byly zařazeny ženy, které již rodily a od porodu uplynulo více než 6 měsíců, ale méně než 3 roky. Dalšími vstupními kritérii byl věk 18–40 let a ochota spolupracovat. Šetření se zúčastnilo 99 žen, celkem 70 žen bylo po spontánním vaginálním porodu, 17 žen po císařském řezu a 12 žen po operativních vaginálních porodech(3 ženy po vakuumextrakci a 9 žen po klešťovém porodu). Vzhledem k nízké incidenci vakuumextrakcí a klešťových porodů v populaci, a tím i nižšímu poč-tu těchto repospondentek, došlo k sjednocení žen po vakuumextrakcí a žen po klešťových porodech do jedné skupiny – operativní vaginální porody.

S ohledem na velmi citlivé informace byla pro sběr dat použita metoda anonymního dotazníkového šetření. Byl použit dotazník Female Sexual Function Index (FSFI) od Rosena et al. doplněný o 6 otázek týkajících se základních identifikačních a demografických údajů. Dotazník FSFI obsahuje celkem 19 otázek hodnotících šest klíčových dimenzí ženské sexuality: sexuální chuť, vzrušení, lubrikaci, orgasmus, uspokojení a bolest. Respondentky u 4 položek dotazníků označovaly své odpovědi na pětibodové stupnici, u 15 položek na šestibodové stupnici odstupňovaných podle míry funkčnosti jednotlivých sexuálních oblastí. Ke každé odpovědi byl pak přiřazen hodnotový koe-ficient podle skórovacího systému dotazníku.

Sběr dat probíhal ve dvou gynekologických centrech v Moravskoslezském kraji v listopadu roku 2011. K analýze získaných dat byl použit statistický software SPSS verze 15. Sledované skupiny byly v kategoriálních údajích (odpovědi na otázky dotazníku) porovnány pomocí Fisherova přesného testu. V kvantitativních údajích (skóre v jednotlivých dimenzích, celkové skóre) byly porovnány pomocí neparametrického Mannova-Whitneyho U testu. Neparametrický test byl použit vzhledem k nenormální distribuci hodnot skóre. Normalita dat byla ověřena pomocí Shapirova-Wilkova testu. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %.

VÝSLEDKY

Srovnání výskytu bolesti u žen po císařském řezu a jiných způsobech porodu

Ženy po porodu císařským řezem a ženy po jiném způsobu porodu se nelišily v celkovém skóre v dimenzi Bolest (p = 0,180). Statisticky významný rozdíl však byl zjištěn v míře bolesti během styku. Ženy po císařském řezu udávaly nižší míru bolesti během styku než ženy po ostatních způsobech porodu (p = 0,014). Celkem 94 % žen po porodu císařským řezem odpovědělo, že míra bolesti nebo nepohodlí po styku byla „velmi nízká nebo žádná“, ve skupině žen, které rodily jiným způsobem, to bylo 44 % žen. Frekvence výskytu bolesti během styku (během pronikání vaginou a po pronikání vaginou) těsně přesáhla stanovenou hranicí signifikace(p = 0,059, p = 0,067). Ženy po císařském řezu se tedy statisticky významně neliší ve výskytu bolesti od žen, které rodily jiným způsobem porodu.

Srovnání výskytu bolesti u žen po operativních vaginálních porodech a po spontánních vaginálních porodech

Rozdíly mezi skupinou žen po operativních porodech a skupinou žen po porodech spontánních vaginálních byly patrné jak v celkovém skóre dimenze Bolest, tak i v jeho jednotlivých položkách (tab. 1). Medián skóre v dimenzi Bolest byl 3,6 u žen po operativních porodech a 5,2 u žen po vaginálních porodech, tzn. že vyšší míra bolesti byla zjištěna u žen po operativních porodech(p = 0,0008). Ženy po operativních vaginálních porodech vykazovaly častější výskyt bolesti během styku – během pronikání vaginou (p = 0,0002) a po pronikání vaginou (p = 0,001) než ženy po spontánních vaginálních porodech. Také frekvence bolesti byla významně vyšší u žen po operativních porodech (p = 0,001).

Vzrušivost, lubrikace, orgasmus a uspokojení ženy a způsob porodu

Nebyl prokázán vliv způsobu porodu na vzrušivost, lubrikaci, orgasmus a uspokojení ženy vyjádřené pomocí celkového skóre v odpovídajících dimenzích dotazníku (tab. 2).

Při analýze jednotlivých otázek dotazníku se zjistily rozdíly v různých dimenzích ženské sexuality.

Vzrušení

U žen s císařským řezem byla zjištěna vyšší míra sexuálního vzrušení během sexuální aktivity nebo styku než u žen po vaginálním porodu (p = 0,021) a větší míra spokojenosti se sexuální vzrušivostí než u žen po operativních vaginálních porodech (p = 0,0001).

Lubrikace

U žen s císařským řezem byly zjištěny menší problémy s dosažením a udržením lubrikace během sexuální aktivity nebo styku než u žen po operativních vaginálních porodech (p = 0,034, resp. p = 0,047).

Orgasmus

Ženy po operativních vaginálních porodech dosahovaly během sexuálních aktivit nebo styku méně často orgasmus a také byly méně spokojeny se svou schopností orgasmu dostáhnout v porovnání s ženami po císařském řezu nebo vaginálních porodech.

Uspokojení

Ženy po operativních vaginálních porodech byly méně spokojeny s mírou emoční důvěrnosti během sexuální aktivity nebo styku a se sexuálním vztahem s partnerem v porovnání s ženami po císařském řezu.

DISKUSE

Rizikovým faktorem pro výskyt bolesti byl operativní porod. U žen, jejichž porod byl ukončen pomocí vakuumextrakce nebo kleští, je vyšší pravděpodobnost rozsáhlého poranění, včetně ruptur hráze 3. stupně. Instrumentální ukončení porodu je vždy indikací k provedení mediolaterální epiziotomie. Tato porodní poranění pak mohou být příčinou zvýšeného výskytu bolesti během styku. Při porovnání žen po operativních a vaginálních porodech ženy po operativních porodech měly signifikantně vyšší výskyt bolesti během penetrace, během vlastního aktu a vyšší míru této bolesti. Také v celkovém skóre v dimenzi Bolest tyto ženy dosahovaly horších výsledků. Zvýšený výskyt bolesti během styku po operativních vaginálních porodech dokládá také několik zahraničních studií [4, 5, 14, 17].

Moderní porodnictví začíná na poporodní sexuální dysfunkce pohlížet jako na potenciál-ní komplikace porodu [5]. Při císařském řezu nedochází k roztažení pochvy a hráze a je zde vyloučeno riziko jejich poranění. Porod císařským řezem by tedy mohl vést ke snížení výskytu poporodních sexuálních problémů, zejména výskytu bolesti během styku. V našem souboru byl statisticky významný rozdíl prokázán pouze v míře vyskytující se bolesti. V celkovém skóre v dimenzi Bolest a ve frekvenci bolesti nebyl zjištěn signifikantní rozdíl. Menší výskyt bolesti při styku u žen, které byly půl roku po císařském řezu, v porovnání s ostatními způsoby porodu, prokázali Buhling et al. [5], naopak Barrett et al. [2] u žen ve stejném období po porodu nezjistili vztah mezi výskytem bolesti a způsobem porodu. Ve výzkumné práci Griffitse et al. [7] se sledoval výskyt bolesti během styku u žen, které byly dva roky od porodu. Výsledky této studie, při porovnání výskytu bolesti, hovoří ve prospěch plánovaných císařských řezů oproti ostatním typům porodu.

Zjistili jsme, že vzrušivost, lubrikace, orgasmus ani uspokojení nejsou ovlivněny způsobem porodu. Celkové skóre dimenzí se pro jednotlivé způsoby porodu výrazně neliší. Ke stejným výsledkům dospěly i dvě zahraniční studie [3, 14]. Ve studiích byl použit shodný dotazník jako v naší studii. Při porovnávání jednotlivých položek dotazníku však byly zjištěny určité rozdíly. U žen po císařském řezu se vyskytují méně často problémy s dosažením a udržením lubrikace než u žen po ostatních způsobech porodu. Naproti tomu u žen po operativních vaginálních porodech byl zjištěn nejnižší počet dosažených orgasmů, tyto ženy byly také nejméně spokojeny se svou schopností orgasmu dosáhnout. Při komparaci žen po císařském řezu a žen po operativních vaginálních porodech se zjistilo, že ženy po operativních porodech jsou méně spokojeny se sexuálním vztahem s partnerem a jejich emoční důvěrností.

Menší spokojenost žen, jejichž porod byl ukončen kleštěmi, dokazuje i teheránská studie [14]. Ženy rok po klešťovém porodu byly méně spokojeny se svým sexuálním vztahem s partnerem, také manželé těchto žen udávali častější výskyt sexuálních problémů. Tento negativní vliv může přetrvávat i léta, jak dokládá studie Deana et al. (2008), kde i šest let po porodu byly ženy po extrakčních operacích méně spokojeny s partnerským vztahem v porovnání s ženami po vaginálním porodu nebo císařském řezu. Lidská sexualita je velmi zranitelná a ovlivnitelná mnoha faktory. Operativní vaginální porod a s ním spojený stres může být příčinou posttraumatické stresové poruchy nebo deprese, které následně ovlivňují sexuální život párů. Jak již bylo uvedeno výše, extrakční operace jsou spojeny s vyšším rizikem rozsáhlých poranění, které opět mohou vést k problémům v této oblasti.

ZÁVĚR

Cílem studie bylo zjistit, zda má způsob porodu vliv na ženskou sexualitu. Cílovou skupinou byly ženy 6 měsíců až 3 roky po porodu. Bylo zjištěno, že způsob porodu ovlivňuje ženskou sexualitu především ve výskytu bolesti. Nejohroženější skupinou jsou ženy po operativních vaginálních porodech. Tyto ženy udávaly častější výskyt bolesti i vyšší míru bolesti během styku, horších výsledků dosahovaly i v jiných dimenzích ženské sexuality. Naopak nejnižší míra bolesti byla zaznamenána u žen po císařském řezu.

Ani přes vysokou incidenci poporodních se-xuálních obtíží u žen se v praxi této problematice nedostává patřičné pozornosti ze strany odborníků. Přitom naše studie dokazuje, že intimní problémy mohou mít i dlouhodobý charakter. Zvýšená péče by měla být věnována především ženám po vakuumextrakci nebo klešťovém porodu.

Omezení

Určité omezení výzkumného šetření může představovat malý počet respondentek a nesouměrné zastoupení jednotlivých skupin, které může zkreslovat některé výsledky. V České republice je tendence snižování počtu operativních vaginálních porodů ve prospěch císařských řezů. Tento trend se odráží i v tomto výzkumném šetření a nižším počtem respondentek ve skupině žen po operativních vaginálních porodech.

Etické aspekty a konflikty zájmů

Výzkumnému šetření předcházel písemný souhlas všech gynekologických zařízení. Pro sběr dat byla vzhledem k citlivosti údajů použita metoda anonymního dotazníkového šetření. Respondentky vyplněním dotazníků souhlasily se svým zařazením do výzkumného šetření. Autoři si nejsou vědomi žádného konfliktu zájmů.

Příspěvek je dedikován projektem SGS 12/LF/2013.

Petra Langrová

Ústav ošetřovatelství a porodní asistence

Lékařská fakulta

Ostravská univerzita

Syllabova 19

700 30 Ostrava

e-mail: p.langrova@seznam.cz