Eponyma v medicíně aneb po kom to slovo je

Eponyma v medicíně aneb po kom to slovo je

Bartůněk P. Grada Publishing, Praha, 2023. První vydání, 288 stran, ISBN 978-80-271-3971-2

Nevím, kdy bylo použito prvé eponymum. Také nevím, kdo v současné době rozhoduje o tom, že nějaký objev (symptom, syndrom, přístroj, nástroj, postup) bude pojmenován po konkrétním badateli. Zajímavé je, že řada nobelistů ve fyziologii a lékařství „své“ eponymum nemá. Proto (ale nejen proto) jsou publikace shrnující eponyma vzácné. I v naší literatuře je představovaná kniha výjimečná, toto téma bylo zatím zpracováno jen dvakrát. Poprvé v roce 2000 profesorem Masarykovy univerzity v Brně Liborem Páčem (Anatomická eponyma. Galén, Praha, 2000, 103 stran), podruhé byl autorem primář interního oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi Martin Polák (Syndromy ve vnitřním lékařství od A do Z. Grada Publishing, Praha, 2021, 195 stran). Tyto útlé knihy se vždy věnovaly pouze jednomu okruhu eponym: profesor Páč uváděl jen eponyma anatomů, kniha primáře Poláka zase pouze eponyma internistů... Autorem recenzované publikace je dlouholetý pracovník a emeritní přednosta IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze docent Petr Bartůněk, kterého čtenáři znají jako autora a/nebo editora asi 20 monografií a řady časopiseckých článků.

Obsah referované knihy je rozdělen do 3 oddílů: první se týká eponym z oblasti vnitřního lékařství, druhý eponym z neinterní oblasti, závěrečný pak uvádí eponyma používaná ve vyšetřovacích postupech, označení lékařských nástrojů a zdravotnické techniky. Všechna eponyma jsou psána podle jednotné šablony: popis symptomu/syndromu, vyšetřovací metody, nástroje apod., poté jeho historie. Následuje různě rozsáhlé curriculum vitae osobnosti, podle níž se symptom, syndrom, přístroj či nástroj jmenují. Většinou je součástí hesla (je jich přes 300!) fotografie příslušného badatele/vynálezce. Jako recenzent tohoto titulu dobře vím, jaké obtíže měl autor knihy získat jak některé fotografie, tak také souhlas s jejich použitím. Rozsah jednotlivých medailonků je různý – byl závislý na dosažitelností informací o pracovním životě jednotlivých osobností. Text je psán hezkou češtinou, je zajímavý a bude čtivý. Jeho kvalitu ovlivnila bohatá literární zkušenost autora. K oživení textu přispělo také velké množství fotografií.

Téma však samozřejmě nebylo zcela vyčerpáno – a ani vyčerpáno být nemohlo, protože v současnosti je (dle odhadu) eponym v medicíně několik tisíc, a jejich počet se navíc stále zvyšuje. Zvláště genetika a hematologie přinášejí jedno nové eponymum týdně. Je chvályhodné, že nebyla opomenuta eponyma českých badatelů jak z minulosti, tak současných (Škoda, Bohdalek, Purkyně, Janků, Heřmanský a Pudlák, Ganz, Pacák a Zhuang).

Nelehký odborný text i velký počet fotografií kladl velké nároky na redakční práci. Nicméně zdravotnická redakce nakladatelství Grada ji úspěšně zvládla a odevzdala knihu ve výborné kvalitě. Komu ji tedy doporučit? Přínosná bude především pro ty, kdo budou psát odborně-historická pojednání. S eponymy je spojená dlouhá řada kliniků, například kardiologů, ale i fyziologů a biochemiků. Ti všichni se stali nezapomenutelnými, protože je budou ještě řadu let připomínat eponyma s jejich jmény.

prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.