Před 105 lety zemřel doc. MUDr. Jan Lang – lékař, vědec a Moravan
The physician, scientist and Moravian – associated professor Jan Lang MD died 105 years ago
This year we will commemorate 105 years since the death of associate professor Jan Lang MD, an assistant at the Czech Otological Clinic, professor Emilian Kaufmann, later professor Otakar Kutvirt, significantly established himself in the field of Czech otology and vestibulology at the beginning of the 20th century. He was also the author of the first Czech scientific works on the bacteriology of the ear. As a native Moravian, he was destined to establish ENT clinic in Brno and develop this field in Moravia. Unfortunately, his fate did not allow him to do it and, like many others, he was forgotten during the end of the First World War and the formation of the first Czechoslovak Republic.
Keywords:
Jan Lang, otologist, vestibulologist, Moravia, history
Autoři:
Ivan Kalivoda
Působiště autorů:
Oddělení otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, Nemocnice AGEL Nový Jičín, a. s.
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2023; 162: 267-268
Kategorie:
Dějiny lékařství
Souhrn
V letošním roce si připomeneme 105 let od úmrtí docenta MUDr. Jana Langa, asistenta na české otiatrické klinice profesora Emiliana Kaufmanna, později profesora Otakara Kutvirta, který se začátkem 20. století výrazně etabloval na poli české otologie a vestibulologie. Byl také autorem prvních českých vědeckých prací věnovaných bakteriologii ucha. Jako rodilý Moravan byl předurčen k tomu, aby založil ORL kliniku v Brně a rozvinul tento obor na Moravě. Bohužel, osud mu to neumožnil a jako mnoho jiných byl i on zapomenut v čase doznívající 1. světové války a formující se první Československé republiky.
Klíčová slova:
Jan Lang, otolog, vestibulolog, Morava, historie
ŽIVOTNÍ A PROFESNÍ DRÁHA
Jan Lang se narodil 19. listopadu 1880 v Lošticích do rodiny Jana Langa staršího, barvíře, dlouholetého člena městské rady, předsedy Rolnického akciového pivovaru, a jeho ženy Magdaleny, rozené Hellerové (1, 2). V Lošticích prožil své dětství a jako student zde vystupoval v ochotnickém divadle stejně jako jeho otec. Po maturitě na Slovanském gymnáziu v Olomouci (1899) začal studovat lékařství na české lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Jeden semestr studia (letní semestr 1903) absolvoval ve Vratislavi (3, 4).
Promoval 3. prosince 1904, následně pracoval jako externí lékař na více klinikách a ústavech, zvláště na oční klinice profesora Jana Deyla, kde byl též operačním elévem, následně se přeorientoval na nemoci ušní, nosní a krční a působil u profesorů Otakara Frankenbergera a Josefa Císlera (Laryngologický ústav v Praze), Karla Výmoly (Vojenská nemocnice v Praze) a Emiliana Kaufmanna (česká otiatrická klinika v Praze), ve Vídni potom na otologické klinice profesora Viktora Urbantschitsche a rhinolaryngologické klinice profesora Ottokara Chiariho (3, 4).
Dne 1. ledna 1910 se stal asistentem na české ušní klinice. Profesor Ninger ve své vzpomínce na docenta Langa uvádí, že byl dobrým učitelem a přítelem mediků. Rád se věnoval jejich výcviku, i když to ještě nebyla jeho povinnost (5). V roce 1913 byl na delší pracovní cestě v Německu, během níž navštívil některé ORL kliniky. Na této cestě poprvé pozoroval první příznaky své choroby (diabetes mellitus), která se brzy po jeho návratu do Prahy stala již zjevnou. Nenechal se však odradit od vědecké činnosti a dále pracoval na své habilitační práci nazvané „Závrať labyrintového původu“. Habilitoval se 22. prosince 1914 (5).
V dalším roce se pro zhoršování zdravotního stavu musel vzdát asistentského místa, s klinikou však zůstal ve stálém styku. Od 1. října 1915 ordinoval ve své soukromé ambulanci pro choroby ušní, nosní a krční na Praze II (Žitná ulice č. 45) (6).
Jan Lang byl věrným spolupracovníkem profesora Otakara Kutvirta, který o něm, rodilém Moravanovi, uvažoval jako o organizátorovi a zakladateli budoucí brněnské ORL kliniky. Tohoto úkolu se však nedožil (4, 5, 7, 8).
DÍLO
Hlavním zaměřením Jana Langa byla diagnostika vestibulárních poruch – a právě zde přispěl svými novými poznatky k rozvoji otiatrie. Měl neobyčejný pozorovací talent a vycvičené bystré oči, kterým neušly sebemenší odchylky klinického stavu u ambulantních i hospitalizovaných pacientů. Díky vynikajícímu smyslu pro pořádek provedl důkladnou revizi soudobých způsobů vyšetřování a svým výkladem a pozorováním značně přispěl k diagnostice vestibulárních příznaků a poznání jejich patofyziologie (4, 5).
Langova odborná literární činnost vyniká nejen množstvím prací (napsal jich přes 30), ale zejména jejích obsahem. K nejdůležitějším pro další vývoj české otologie a vestibulologie se řadí „Neuritis nervi acustici“ (9), „Die nichteitrigen Erkrankungen des Vestibularlabyrints“ (10), „Závrať labyrintového původu“ (11), Traumatická vestibulární neurosa. Případy z války“ (12), „Onemocnění vestibulární ze syfilis“ (4, 13) a poslední větší práce „B. proteus při hnisavých zánětech středoušních“ (4, 14).
Mimo vědeckou činnost nijak nezanedbával také praktickou, tedy operační stránku oboru, ač ho v pozdější době jeho nemoc nutila šetřit fyzickými silami.
Profesor Kutvirt jej v jeho nekrologu popsal jako poctivého, jemného a citlivého kolegu, který se snažil každému dle svých sil ochotně vyhovět a byl zvláště klidný a trpělivý k pacientům. Při veškeré své delikátnosti však byl zároveň mužným, uměl si zastat své názory a hájit své přesvědčení (4).
ÚMRTÍ
Jan Lang se nedožil konce první světové války ani vzniku Československa. Svému onemocnění podlehl ve věku nedožitých 38 let v pondělí 9. září 1918 ve svém rodném městě (obr. 2). Dle matričního záznamu zemřel v domě č. p. 115 (dnešní restaurace U Rytíře na náměstí Míru v Lošticích) (1).
Poslední místo odpočinku docenta Langa se nepovedlo dohledat, ač byl prokazatelně pohřben v Lošticích (2, 15). Byl pohřben v rodinné hrobce rodiny Jana Langa staršího (1851–1908) na starém loštickém hřbitově (2), ten byl však zrušen a dnes se na jeho místě nachází parčík na Moravičanské ulici. Bohužel se nedochoval ani náhrobní kámen. Informace o tom, co se s hrobem stalo, se nepovedlo dohledat ani na městském úřadě v Lošticích či ve zdejší farnosti, ve Vlastivědném muzeu v Šumperku (do kterého gesce spadají i Loštice) nebo ve Státním okresním archivu v Šumperku či v místních lapidáriích. Možná se povede tuto záhadu objasnit někdy v budoucnu.
ZÁVĚR
Docent Jan Lang je bezesporu zajímavou osobností české otologie, jež přispěla nemalou měrou k výzkumu vnitřního ucha a závratí. Kdyby u něj diabetes propukl o pár let později, lze se domnívat, že by mohl využít objev inzulinu (1921), dožít se vyššího věku a realizovat plán profesora Otakara Kutvirta založit první kliniku pro nemocni ušní, nosní a krční na Moravě, respektive v Brně. Jeho příběh však pro nás zůstává i po více než sto letech zajímavý, a kdo ví, zda by se historie moravské otorinolaryngologie vyvíjela jinak než s jeho velice úspěšným náhradníkem – docentem, později profesorem Františkem Ningerem. To se již ovšem nikdy nedozvíme.
Poděkování
Děkuji za velkou ochotu matrikářce Městského úřadu v Lošticích Mgr. Bc. Janě Grygarové za velkou pomoc při hledání údajů o doc. Langovi.
Adresa pro korespondenci:
MUDr. Ivan Kalivoda, MBA
Oddělení otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
Nemocnice AGEL Nový Jičín, a. s.
Purkyňova 2138/16, 741 01 Nový Jičín
e-mail: ivan.kalivoda@nnj.agel.cz
Zdroje
- Kniha zemřelých pro Loštice, 1918, sv. 5, s. 160.
- Fischer R. Loštické hřbitovy. Olomouc, 1930.
- Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze II (1900–1908), s. 800.
- Kutvirt O. Nekrolog MUDr. Jana Langa. Časopis lékařův českých 1918; 57.
- Ninger F. In memoriam docenta MUDra Langa. Praktický lékař 1939; 19: 9–11.
- Lang J. Oznam. Časopis lékařův českých 1915; 54: 1241.
- Přecechtěl A. Začátky československé otolaryngologie. Československá otolaryngologie 1963; 12: 322–329.
- Ninger F, Hybášek J. Ušní lékařství. Minerva, Brno, 1946: 20.
- Lang J. Neuritis nervi acustici. Časopis lékařův českých 1912; 51: 683–687, 719–722, 748–751, 778–783.
- Lang J. Die nichteitrigen Erkrankungen des Vestibularlabyrints. Monatschrift für Ohrenheilkunde 1913; 5: 1342–1380.
- Lang J. Závrať labyrintového původu. Časopis lékařův českých 1914; 53: 67–71, 107–110, 135–138, 172–174, 199–202, 231–237, 260–266, 292–296, 328–331, 354–356, 387–394, 420–425, 448–451, 483–486.
- Lang J. Traumatická vestibulární neurosa. Případy z války. Časopis lékařův českých 1916; 55: 375–380, 403–412.
- Lang J. Onemocnění vestibulární ze syfilis. Sborník lékařský 1916; 17.
- Lang J. B. proteus při hnisavých zánětech středoušních. Sborník lékařský 1919; 19.
- Gába Z a kol. Loštice, město a jeho obyvatelé. Městský úřad Loštice, 1998.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- I mozek má svou krizi středního věku. Jak tyto změny souvisejí s rizikem demence ve stáří?
- Přerušovaný půst může mít významná zdravotní rizika
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Mikroplasty a jejich riziko pro zdraví: Co všechno víme?
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Optimalizace výživy pro léčbu lipedému – nové cesty ke zlepšení kvality života
- Doporučené diagnostické a terapeutické postupy psychosomatické péče
- Dekriminalizace a chytrá regulace psychoaktivních látek – moderní alternativa prohibice
- Vliv nutriční intervence v kombinaci s vitaminem D na rozvoj sarkopenie
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurzVšechny kurzy