Vliv nutriční intervence v kombinaci s vitaminem D na rozvoj sarkopenie
Influence of nutritional intervention combined with vitamin D on the development of sarcopenia
The aim of the review article was to analyze studies dealing with the implementation of nutritional intervention with vitamin D content and nutritional intervention including vitamin D in combination with resistance exercise. All these interventions are being investigated in patients with and without sarcopenia.
PubMed, CINAHL and MEDLINE databases were used to search for studies. Studies from 2017–2022, in Czech and English, were searched for. All studies had to be freely accessible in fulltext and had to focus on patients older than 65 years. Only meta-analyses and randomized controlled trials (RCTs) were included in the review. A total of 5 RCTs were included in the review. These can be thematically divided into studies devoted to nutritional intervention (1) and studies devoted to nutritional intervention in combination with resistance exercise (4), where the results were most reliable.
It can be concluded that the administration of nutritional intervention enriched with vitamin D, with is combined with resistance exercise, can improve vitamin D values, muscle strength and physical fitness in seniors over 65 years of age.
Keywords:
nutritional intervention, vitamin D, sarcopenia, seniors
Autoři:
Tereza Koribaničová; Hana Matějovská Kubešová
Působiště autorů:
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF OU v Ostravě
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2023; 162: 251-255
Kategorie:
Přehledový článek
Souhrn
Článek předkládá analýzu studií zabývajících se implementací nutriční intervence, která obsahuje vitamin D, a nutriční intervencí obsahující vitamin D v kombinaci s odporovým cvičením. Všechny tyto intervence byly hodnoceny u pacientů se sarkopenií a bez ní.
Pro vyhledání studií byly použity databáze PubMed, CINAHL a MEDLINE. Vyhledávány byly práce z let 2017–2022 v českém a anglickém jazyce. Všechny musely být volně přístupné ve fulltextu a zaměřovat se na pacienty starší 65 let. Do přehledu byly zařazeny pouze metaanalýzy a randomizované kontrolované studie (RCT). Do přehledu bylo zařazeno celkem 5 RCT. Tematicky je lze rozdělit na studie zaměřené na nutriční intervenci (1 práce) a ty, které se věnují nutriční intervenci v kombinaci s odporovým cvičením (4 práce), kde byly výsledky nejspolehlivější.
Vzhledem k jejich výsledkům lze konstatovat, že podávání nutriční intervence obohacené o vitamin D v kombinaci s odporovým cvičením může zlepšit hladiny vitaminu D, svalovou sílu a fyzickou zdatnost u seniorů starších 65 let.
Klíčová slova:
nutriční intervence, vitamin D, sarkopenie, senioři
ÚVOD
Proces stárnutí je odpovědný za mnoho změn, které se týkají složení lidského těla, a to včetně úbytku svalové hmoty kosterního svalstva (1). Je prokázáno (2), že po dosažení 50 let věku ročně klesá hmota kosterního svalstva o 1–2 % a síla kosterního svalstva se ve věku 50–60 let snižuje o 1,5 % ročně. Všechny tyto jevy mohou vést k sarkopenii (3). Tu můžeme definovat jako ztrátu svalové hmoty a síly a/nebo fyzické funkce a velmi často se vyskytuje u seniorů ve věku nad 65 let (4). Sarkopenie zvyšuje riziko pádů, zlomenin a zhoršuje schopnosti vykonávat každodenní aktivity (5). Dále je spojená s onemocněním srdce, především se srdečním selháním (6), respiračními nemocemi i kognitivními poruchami, vede k poruchám hybnosti a přispívá ke snížení kvality života. Všechny tyto negativní dopady mohou vést ke ztrátě soběstačnosti, potřebě umístění do dlouhodobé péče, nebo dokonce k úmrtí (5).
Sarkopenie se vyskytuje u 5–10 % osob starších 65 let a až u 11–50 % seniorů starších 80 let (7, 8). Má řadu příčin, jakými jsou anorexie (7), zánětlivá onemocnění střev (například Crohnova choroba a ulcerózní kolitida) (9), inzulinová resistence, nedostatek fyzických aktivit (10) a také nízká koncentrace vitaminu D (7).
Hladina vitaminu D klesá s přibývajícím věkem a bylo prokázáno, že jeho nedostatek pozitivně koreluje s rizikem mnoha onemocnění včetně sarkopenie (11, 12). Jeho nízká hladina má negativní vliv na svalovou sílu, zvyšuje tělesnou nestabilitu, riziko pádů a invalidity. Naopak byl prokázán příznivý vliv vitaminu D na zachování svalové síly a novotvorbu svalové hmoty. Jeho suplementace byla spolu s dostatečným přísunem bílkovin a cvičením doporučena k prevenci sarkopenie. U pacientů se sarkopenií, kteří trpí deficitem vitaminu D, by mohla být suplementace vitaminu D ve stravě (800–1000 IU denně) slibnou léčbou tohoto závažného onemocnění (8, 13).
CÍL A METODIKA
Studie z let 2017–2022 v českém nebo anglickém jazyce a dostupné v plném znění, které se zabývaly vlivem vitaminu D na sarkopenii, byly vyhledány v elektronických databázích PubMed, CINAHL a MEDLINE. Byla použita klíčová slova sarcopenia, vitamin D a elderly. Do přehledu byly zahrnuty pouze randomizované kontrolované studie (RCTs) a/nebo metaanalýzy. Celkem bylo do hodnocení zařazeno 5 randomizovaných kontrolovaných studií – 1 zaměřená na samotnou nutriční intervenci, ostatní 4 na nutriční intervenci v kombinaci s odporovým cvičením.
NUTRIČNÍ INTERVENCE
Pouze nutriční intervencí se zabývala RCT zahrnující 380 účastníků starších 65 let, u kterých byla diagnostikována sarkopenie pomocí Short Physical Performance Battery (SPPB, skóre 4–9) a bioelektrické impedanční analýzy (BIA) (10, tab. 1). Účastníci studie byli randomizováni do intervenční skupiny zahrnující 196 účastníků (průměrný věk 77,3 roku) a kontrolní skupiny tvořené 184 účastníky průměrného věku 78,1 roku. Nutriční přípravek pro intervenční skupinu obsahoval na porci 20 g syrovátkového proteinu, 3 g celkového leucinu, 800 IU vitaminu D, 9 g sacharidů, 3 g tuku, 500 mg vápníku a směs vitaminů, minerálů a vlákniny. Přípravek pro kontrolní skupinu obsahoval pouze sacharidy, tuky a některé stopové prvky. Chyběly všechny bílkoviny a mikroživiny. Tyto přípravky byly dodávány jako sáčky s práškem o hmotnosti 40 g k rozpuštění ve 100–150 ml vody k užití 2× denně (před snídaní a před obědem) po dobu 13 týdnů.
U obou skupin se tělesná hmotnost zvýšila asi o 1 kg během 13 týdnů. U intervenční skupiny se zlepšila celková minerální hustota kostí (BMD; p = 0,033), zvýšila se koncentrace 25(OH)D v séru průměrně o 26 nmol/l (p < 0,001; 55 %) a zvýšila se také koncentrace inzulinu podobného růstového faktoru 1 (IGF-1) (p < 0,001; 11 %). Naopak došlo k poklesu parathormonu (PTH) (p < 0,001; 21 %). V kontrolní skupině se nezměnila celková hustota kostí, avšak došlo ke snížení koncentrace 25(OH)D v séru průměrně o 6 nmol/l a také k poklesu IGF-1. Došlo ke zvýšení PTH. Výsledky dále ukázaly, že průměrný denní energetický příjem se během 13týdenní nutriční intervence zvýšil o 166 kcal/den u intervenční skupiny a o 165 kcal/den u kontrolní skupiny.
Autoři tak došli k závěru, že zvýšení cirkulujícího 25(OH)D a současné snížení koncentrace PTH může prospívat zdraví kostí (14).
Tab. 1 Studie zaměřená na samotnou nutriční intervenci
Studie |
Počet účastníků |
Intervence |
Výsledky |
Hill et al., 2019 (14) |
380 |
IS: 20 g syrovátkového proteinu, 800 IU vitaminu D, 3 g celkového leucinu, 9 g sacharidů, 3 g tuků, 500 mg vápníku, směs vitaminů, minerálů a vlákniny |
IS+KS: zvýšení tělesné hmotnosti |
Pozn.: IS – intervenční skupina; KS – kontrolní skupina; IGF-1 – inzulinu podobný růstový hormon 1; PTH – parathormon, BMD – kostní denzita.
NUTRIČNÍ INTERVENCE V KOMBINACI S ODPOROVÝM CVIČENÍM
Přehled 4 randomizovaných kontrolovaných studií kombinujících nutriční intervenci s odporovým cvičením je uveden v tab. 2.
Tab. 2 Studie zaměřené na nutriční intervence v kombinaci s odporovým cvičením
Studie |
Počet účastníků |
Intervence |
Výsledky |
Nilsson et al., 2020 (15) |
45 |
IS: 24 g proteinu, 16 g kaseinu, 1000 IU vitaminu D, 416 g vápníku, 3 g kreatinu, 10 ml rybího oleje |
IS+KS: zlepšení výkonnostních testů – sed a stoj 5× po sobě a výstup po 4 schodech |
Rondanelli et al., 2020 (16) |
140 |
IS: 20 g syrovátkového proteinu, 800IU vitaminu D, 2,8 g leucinu, 9 g sacharidů, 3 g tuků, 500 mg vápníku, směs vitaminů, minerálů a vlákniny |
IS: rychlost chůze, stoj ze židle +28 %, TUG +12,5 %, SPPB +65 %, nárůst svalové hmoty, hladiny vitaminu D, sérového albuminu, kreatininu a pokles CRP |
Englund et al., 2018 (17) |
149 |
IS: 20 g syrovátkového proteinu, 800IU vitaminu D, 350 mg vápníku, směs vitaminů a minerálů
|
IS+KS: redukce tělesné hmoty, tukové hmoty, podkožního tuku; zvýšení síly, výkonu a kvality flexoru kolene (bez efektu léčba × čas) |
Fielding et al., 2017 (18) |
149 |
IS: 20 g syrovátkového proteinu, 800 IU vitaminu D, 350 mg vápníku, směs vitaminů a minerálů |
IS+KS: zvýšení hladiny vitaminu D (IS: 36 %; KS: 14 %), rychlosti chůze na vzdálenost 400 metrů a hodnoty SPPB |
Pozn.: IS – intervenční skupina; KS – kontrolní skupina; BMI – body mass index; TUG – Time Up and Go test; SPPB – Short Physical Performance Battery; CRP – C-reaktivní protein; MNA – Mini Nutritional Assessment.
První ze studií zahrnovala 45 mužů starších 65 let. Tato studie zkoumala účinky odporového cvičení, které nebylo vedeno žádnými odborníky. Toto cvičení bylo zkombinované s vícesložkovou suplementací zaměřenou na svalovou hmotu, sílu a funkci. Svalová hmota se zjišťovala pomocí dvouenergiové rentgenové absorbciometrie (DXA), včetně netukové hmoty celého těla (TLM), apendikulární libové hmoty, absolutní a relativní tukové hmoty a minerální hustoty kostí. Posouzení síly horních a dolních končetin sestávalo z testu síly úchopu, testu zvedání závaží dolními končetinami a měření maximální izometrické extenze kolena. Funkce svalů byla hodnocena testy Short Physical Performance Battery (SPPB), jež měří také rychlost chůze na vzdálenost 4 metrů, vstávání ze židle 5× po sobě a rovnováhu, která je měřena pomocí stoje spojného (nohy vedle sebe), stoje v semitandemové pozici (pata jedné nohy vedle palce nohy druhé) a stoje v tandemové pozici (pata jedné nohy dotýkající se prstů nohy druhé). Jako doplněk k SPPB byly provedeny další testy: 6minutový test chůze (6MWT), test vstaň a jdi (TUG – Time Up and Go) a výstup po 4 schodech. Všem účastníkům byla provedena biopsie ze stehenního svalu a odebrána krev ke stanovení hladin kreatininu, bilirubinu, alaninaminotransferázy (ALT), gamma-glutamyltransferázy (GGT), C-reaktivního proteinu (CRP), nízkodenzitního lipoproteinu (LDL), vysokodenzitního lipoproteinu (HDL), celkového cholesterolu a triglyceridů.
Intervenční skupinu tvořilo 22 mužů a kontrolní skupinu 23. Účastníci konzumovali nutriční přípravek, který se lišil ve složení u intervenční a kontrolní skupiny. Nutriční přípravek pro intervenční skupinu obsahoval na porci 24 g syrovátkového proteinu, 16 g micelárního kaseinu, 1000 IU vitaminu D, 416 mg vápníku, 3 g kreatinu, 10 ml rybího oleje, 2,46 g omega-3 mastných kyselin (1,51 g kyselina eikosapentaenová; 0,95 g kyselina dokosahexaenová), 0,08 g vitaminu E a 0,33 g směsi chutí (sacharóza, stévie, čokoláda). Nutriční přípravek pro kontrolní skupinu obsahoval na porci 40 g kolagenového proteinu, 10 ml slunečnicového oleje, 0,08 g vitaminu E a 0,34 g směsi chuti (sacharóza, stévie, čokoláda, xanthanová guma). Obě skupiny byly zapojeny do progresivního tréninku celého těla s elastickou gumou, který také trval 12 týdnů, 3× týdně ve dny, které nešly po sobě. Progresivní trénink se skládal ze sérií cviků, které byly zaměřeny jak na dolní, tak také horní část těla. Odpor elastického pásu byl v průběhu studie progresivně navyšován. K tomu měli účastníci ujít minimálně 5 tisíc kroků ve dnech, kdy probíhalo cvičení, a nejméně 10 tisíc kroků ve dnech bez cvičení.
Plánovaných 12 týdnů dokončilo 16 mužů (průměrný věk 77,4 roku) z intervenční skupiny a 16 mužů (průměrný věk 74,4 roku) z kontrolní skupiny. V intervenční skupině došlo ke statisticky významnému nárůstu TLM o 1,09 kg a k nárůstu apendikulární libové hmoty o 0,69 kg. Účastníci, kteří byli zařazeni do podskupiny sarkopenie (jak v intervenční, tak kontrolní skupině), vykazovali přírůstky v apendikulární svalové hmotě, a to v průměru o 0,9 kg (p < 0,05). Nicméně pouze v intervenční skupině se sarkopenií došlo k průměrnému přírůstku TLM o 1,65 kg a k poklesu tělesného tuku průměrně o 0,7 kg (p < 0,05). 4 ze 7 sarkopenických účastníků byli po intervenci překlasifikováni do méně závažných stadií sarkopenie, nebo dokonce do stavu bez sarkopenie.
Svalová síla se obecně zlepšila u všech účastníků, především v porovnání času a zvedání závaží dolními končetinami (p = 0,011), úchopu rukou (p < 0,01) a síly extenze kolena (p = 0,064). Zlepšení svalové funkce bylo pozorováno pouze v testu vstávání ze židle 5× po sobě, kdy jak v intervenční, tak v kontrolní skupině byl test proveden rychleji (p < 0,05), čímž se potvrdila účinnost domácího progresivního tréninku s nízkou intenzitou z hlediska zlepšení svalové funkce u seniorů. U testu chůze po 4 schodech došlo k významnému zlepšení pouze u intervenční skupiny (p < 0,05).
Při porovnání účastníků se sarkopenií a bez sarkopenie došli autoři této RCT k tomu, že u pacientů se sarkopenii došlo k většímu zlepšení v testech: rychlost chůze na 4 metry (p = 0,013; p < 0,05), rychlost chůze na vzdálenost 6 metrů (p = 0,017; p < 0,05) a chůze po 4 schodech (p = 0,047; p < 0,05). Naopak nedošlo k žádnému zlepšení v testu TUG (p = 0,18; p < 0,05), SPPB (p = 0,14; p < 0,05) a v testu vstávání ze židle 5× po sobě (p = 0,083; p < 0,05). Výsledky týkající se koncentrace vitaminu D byly následující: u intervenční skupiny došlo k jejímu navýšení (p < 0,05), zatímco u kontrolní skupiny se snížila (p < 0,05) (15).
Druhá RCT zahrnovala 140 sarkopenických účastníků starších 65 let, z nichž celou studii dokončilo 127 účastníků. Tato studie hodnotila bezpečnost a účinnost nutriční podpory. Účastníci studie byli testováni pomocí Mini Mental State Examination (MMSE), kdy nesměli trpět závažným kognitivním deficitem (MMSE > 18). Byly provedeny testy pro zjištění sarkopenie podle kritérií Evropské pracovní skupiny pro sarkopenii u starších osob (EWGSOP): BIA, síla stisku ruky a rychlost chůze. Účastníci byli rozděleni do skupiny intervenční (64 osob, průměrný věk 81 let) a kontrolní (63 osob, průměrný věk 82 let); každému byl sestaven individuální dietní plán, který bral v úvahu problémy s výživou, žvýkáním a polykáním. Všem účastníkům byla podávána nemocniční strava a buď nutriční podpora, nebo placebo. Délka intervence činila 4–8 týdnů podle délky hospitalizace.
Intervenční skupině byl podáván přípravek, který obsahoval na porci 20 g syrovátkového proteinu, 2,8 g leucinu, 800 IU vitaminu D, 9 g sacharidů, 3 g tuku, 500 mg vápníku a směs vitaminů, minerálů a vlákniny s energetickou hodnotou 150 kcal. Kontrolní skupina dostávala nutriční přípravek, který obsahoval maltodextriny. Účastníkům studie byl sestaven individuální cvičební program, který se zaměřoval na horní a dolní končetiny a také na procvičování rovnováhy. Cvičili 5× týdně, kdy počáteční doba cvičení byla 20 minut a tuto dobu bylo možné postupně zvyšovat až na 30 minut.
V obou skupinách došlo ke zvýšení koncentrace bílkovin a ke zlepšení skóre v testu Mini Nutritional Assessment (MNA); vyšší hodnoty byly zaznamenány u intervenční skupiny. V intervenční skupině došlo ke zlepšení v rychlosti chůze (p = +0,061; p < 0,001), v testu vstávání ze židle 5× po sobě (p = +28 %; p < 0,001), TUG (p = +12,5 %; p < 0,001) a SPPB (p = +65 %; p > 0,001). U kontrolní skupiny došlo pouze ke zlepšení v testu SPPB (p = +8 %; p < 0,001), a naopak ke zhoršení v testu vstávání ze židle 5× po sobě, TUG a v síle úchopu. V intervenční skupině rovněž došlo ke zvýšení koncentrací vitaminu D (p < 0,001), sérového albuminu (p < 0,001), kreatininu (p = 0,031) a poklesu CRP (p < 0,001). Účastníci zařazení do intervenční skupiny mohli být propuštěni do svého domova a nemuseli být převezeni do jiného pobytového zařízení (84,3 %; n = 54 vs. 60,3 %; n = 38). Účastníci z intervenční skupiny byli propuštěni dříve (po 6,4 dne) než z kontrolní skupiny (5,2 dne) (16).
Třetí RCT zahrnovala 149 účastníků starších 65 let. Citovaná práce byla její sekundární analýzou zaměřenou na účinek výživového doplňku s vysokým obsahem bílkovin a vitaminu D spolu s fyzickou aktivitou na složení svalstva celého těla, svalů stehen a na svalovou sílu.
Nutriční přípravek pro intervenční skupinu obsahoval 20 g syrovátkového proteinu, 800 IU vitaminu D, 350 mg vápníku a řadu dalších vitaminů a minerálů s energetickou hodnotou 150 kcal. V kontrolní skupině byl podáván nízkoenergetický nutriční doplněk, který neobsahoval žádné bílkoviny a žádný vitamin D. Cvičení zahrnovalo chůzi, posilování dolních končetin, cvičení rovnováhy a flexibility. Všechna cvičení probíhala pod dohledem vyškolených a certifikovaných pracovníků. Studie probíhala 6 měsíců.
Výsledky týkající se obou skupin byly obdobné. Došlo ke snížení tělesné a tukové hmoty a také k úbytku podkožního tuku. V kombinaci se cvičením obě skupiny vykazovaly statisticky významný pokles celkové tělesné tukové hmoty (p = 0,93), došlo rovněž ke ztrátě mezisvalového tuku (p = 0,049) a naopak ke zvýšení normální svalové hustoty (p = 0,018) (17).
Čtvrtá RCT zahrnovala 149 mužů a žen starších 70 let, kteří měli omezenou pohyblivost a nízkou koncentraci vitaminu D. Primárním cílem této studie bylo porovnat účinky nutričního doplňku s placebem na změny fyzického fungování vyvolané cvičením. U 20 účastníků byla zjištěna sarkopenie. Fyzická aktivita probíhala 3× týdně po dobu 6 měsíců a zahrnovala chůzi, posilování dolních končetin, cvičení rovnováhy a flexibility. Intervenční skupina dostávala nutriční doplněk, který obsahoval 20 g syrovátkového proteinu, 800 IU vitaminu D, 350 mg vápníku a směs dalších vitaminů a minerálů.
Zatímco v intervenční skupině došlo k navýšení hladiny vitaminu D o 36 % (7,1 ng/ml), u kontrolní skupiny jen o 14 % (2,5 ng/ml). Rychlost chůze na vzdálenost 400 metrů se významně zlepšila v obou skupinách. Nicméně po 6 měsících byl rozdíl mezi oběma skupinami statisticky nevýznamný; průměrný rozdíl mezi oběma skupinami činil –0,03 (p = 0,09). Účinek léčby se sice lišil podle výchozího stavu vitaminu D, nicméně výsledky nejsou statisticky významné. Skóre v SSPB se také podstatně zlepšilo v obou skupinách. V intervenční skupině byl průměrný nárůst SPPB po 6 měsících o 2,1 bodu a v kontrolní o 2,6 bodu. Autoři dále zaznamenali klinicky významné zlepšení fyzické funkce – rychlost chůze a SPPB, nebyl však pozorován žádný další příznivý účinek nutričního doplňku (18).
DISKUSE
Z uvedeného přehledu vyplývá, že koncentrace vitaminu D se zvýšila u všech účastníků, kteří byli zařazeni do intervenční skupiny, a naopak snížila v kontrolních skupinách (14–16). V jedné studii se koncentrace vitaminu D zvýšila v obou skupinách (18) a poslední studie hodnoty vitaminu D ve svých výsledcích nezmiňuje (17). Zvýšení koncentrace vitaminu D může být způsobeno nutriční intervencí, která byla o tento vitamin obohacena.
Autoři všech zmíněných studií (14–18) podávali účastníkům intervenční skupiny také syrovátkový protein v různém množství. Mezinárodní směrnice klinické praxe pro sarkopenii z roku 2018 upozornila, že nefarmakologické intervence by měly být léčbou 1. volby. Z tohoto důvodu je důležité, aby všichni senioři se sarkopenií přijímali adekvátní množství bílkovin. Nicméně nebylo zcela jasné, zda suplementace bílkovin skutečně zlepšuje svalovou hmotu, sílu nebo rychlost chůze (19). S jiným závěrem naopak přichází přehledová studie z roku 2021. Její autoři došli k závěru, že suplementace vitaminu D v kombinaci s bílkovinami zlepšuje svalovou sílu u pacientů se sarkopenií, ale nemá žádný vliv na svalovou hmotu nebo fyzický výkon (20).
Podle revidovaných kritérií EWGSOP z roku 2018 pro diagnostiku sarkopenie se dostává do popředí svalová síla, která je jedním z klíčových parametrů sarkopenie. Jestliže se u seniora navíc vyskytne nízké množství nebo kvalita svalů, sarkopenie je již potvrzená a spolu s nízkou fyzickou sílou je považována za sarkopenii závažnou (5). Fyzická výkonnost byla ve 3 studiích hodnocena dle SPPB (15, 16, 18), kde byl zahrnut také test rychlosti chůze na vzdálenost 4 metrů a test vstávání ze židle 5× po sobě. Ke zvýšení počtu bodů v SPPB došlo u účastníků všech zmiňovaných studií, a to jak v intervenční, tak v kontrolní skupině, nicméně v jedné ze studií došlo k poklesu v testu vstávání ze židle u kontrolní skupiny (16). U dvou studií (14, 17) SPPB nebyla hodnocena. Zvýšení počtu bodů v SPPB mohlo být zapříčiněno tím, že účastníci těchto studií měli nasazenu kombinaci nutriční intervence a odporového cvičení.
Dvě studie (14, 17) se zabývaly tělesnou hmotností – v jedné se tělesná hmotnost zvýšila u obou skupin (14), ve druhé ovšem došlo k poklesu tělesné hmotnosti (17). Nárůst tělesné hmoty mohl být důsledkem toho, že účastníci druhé studie podstupovali vedle nutriční terapie také odporové cvičení. Kromě poklesu tělesné hmoty došlo taktéž k redukci tukové hmoty a podkožního tuku, ale naopak k nárůstu svalové hustoty, což platí i u dalších dvou studií (15, 16).
K podobným závěrům došla i studie z roku 2023, která zahrnula 637 pacientů. Výsledky naznačují, že pokud účastníci intervenční skupiny absolvovali spolu s konzumací nutričního doplňku také odporové cvičení, jejich síla úchopu a skóre SPPB se v porovnání s kontrolní skupinou výrazně zlepšily. Naproti tomu, jestliže účastníci konzumovali pouze nutriční doplněk, jejich síla úchopu ani skóre SPPB se výrazně nezlepšily. Je také zajímavé, že jak v intervenční, tak v kontrolní skupině se významně zvýšila hmota apendikulárního svalstva, a to bez ohledu na to, zda byli v programu odporového cvičení (21). I studie z roku 2015, která se zabývala suplementací nutričního doplňku obohaceného o syrovátkový protein, vitamin D a leucin, došla k závěru, že po 13týdenní intervenci se u starších osob se sarkopenií zlepšily parametry svalové hmoty a funkce dolních končetin (22).
Závěrem lze poskytnout doporučení, aby u starších osob se sarkopenií byla nutriční suplementace kombinována s fyzickou aktivitou. Kombinace nutriční suplementace a cvičení může zlepšit rychlost chůze a sílu extenze kolene ve srovnání se samotnou fyzickou aktivitou nebo nutriční suplementací (19).
ZÁVĚR
Do tohoto přehledu bylo zařazeno celkem 5 randomizovaných kontrolovaných studií, z nichž se 1 zabývala vlivem nutriční intervence na sarkopenii a 4 nutričními intervencemi v kombinaci s odporovým cvičením. Ve všech citovaných studiích se podával vitamin D spolu s proteiny, což se jeví jako velice prospěšné. Pokud se navíc k nutriční intervenci přidá odporové cvičení, může být tento efekt ještě znásoben.
Sarkopenie je závažné onemocnění, které má nesčetné důsledky, jakými jsou zvýšení rizika pádů, zhoršení kvality života a s tím spojená ztráta soběstačnosti. Dle našeho názoru je velice důležité, aby se sarkopenie včas diagnostikovala a také probíhala adekvátní léčba této nemoci.
Čestné prohlášení
Autorky práce prohlašují, že v souvislosti s tématem, vznikem a publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a jeho vznik ani publikace nebyly podpořeny žádnou farmaceutickou firmou.
Poděkování
Podpořeno Studentskou grantovou soutěží vyhlášenou Lékařskou fakultou Ostravské univerzity, SGS14/LF/2021.
Seznam použitých zkratek
25(OH)D 25-hydroxyvitamin D
Adresa pro korespondenci:
Mgr. Tereza Koribaničová
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF OU
Syllabova 19, 703 00 Ostrava-Vítkovice
e-mail: Z19602@student.osu.cz
Zdroje
- Mesquita AF, Cruz da Silva E, Eickemberg M et al. Factors associated with sarcopenia in institutionalized elderly. Nutr Hosp 2017; 34: 345–351.
- Zhao H, Cheng R, Song G et al. The effect of resistance training on the rehabilitation of elderly patients with sarcopenia: a meta-analysis. Int J Environ Res Public Health 2022; 19: 15491.
- Von Haehling S, Morley JE, Anker SD. An overview of sarcopenia: facts and numbers on prevalence and clinical impact. J Cachexia Sarcopenia Muscle 2010; 1: 129–133.
- Smith C, Woessner MN, Sim M et al. Sarcopenia definition: Does it really matter? Implications for resistance training. Ageing Res Rev 2022; 78: 101617.
- Cruz-Jentoft AJ, Bahat G, Bauer J et al. Sarcopenia: revised European consensus on definition and diagnosis. Age Ageing 2019; 48: 601.
- Curcio F, Testa G, Liguori et al. Sarcopenia and heart failure. Nutrients 2020; 12: 211.
- Anker SD, Morley JE, von Haehling S. Welcome to the ICD-10 code for sarcopenia. J Cachexia Sarcopenia Muscle 2016; 7: 512–514.
- Rondanelli M, Faliva M, Monteferrario F et al. Novel insights on nutrient management of sarcopenia in elderly. BioMed Res Int 2015; 2015: 524948.
- Ryan E, McNicholas D, Creavin B et al. Sarcopenia and inflammatory bowel disease: a systematic review. IBD Journal 2019; 25: 67–73.
- Tošnerová V, Osladil T, Jurašková B a kol. Sarkopenie – možnosti diagnostiky a ovlivnění pomocí fyzioterapie. Rehabilitace a fyzikální lékařství 2010; 17: 10–13.
- Uchitomi R, Oyabu M, Kamei Y. Vitamin D and sarcopenia: potential of vitamin D supplementation in sarcopenia prevention and treatment. Nutrients 2020; 12: 3189.
- Morley JE, Argiles JM, Evans WJ et al. Nutritional recommendations for the management of sarcopenia. J Am Med Dir Assoc 2010; 11: 391–396.
- Matějovská Kubešová H, Tůmová J, Polcarová V a kol. Vitamin D – připomínka známých a přehled méně známých skutečností. Vnitřní lékařství 2012; 58: 196–201.
- Hill TR, Verlaan S, Biesheuvel E et al. A Vitamin D, calcium and leucine-enriched whey protein nutritional supplement improves measures of bone health in sarcopenic non-malnutrished older adults: the PROVIDE Study. Calcif Tissue Int 2019; 105: 383–391.
- Nilsson MI, Mikhail A, Lan L et al. A five-ingredient nutritional supplement and home-based resistance exercise improve lean mass and strength in free-living elderly. Nutrients 2020; 12: 2391.
- Rondanelli M, Cereda E, Klersy C et al. Improving rehabilitation in sarcopenia: a randomized-controlled trial utilizing a muscle-targeted food for special medical purpose. J Cachexia Sarcopenia Muscle 2020; 11: 1535–1547.
- Englund DA, Kirn DR, Koochek A et al. Nutritional supplementation with physical activity improves muscle composition in mobility-limited older adults, the VIVE2 study: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. J Gerontol A Biol Sci Med Sci 2018; 73: 95–101.
- Fielding RA, Travison TG, Kirn DR et al. Effect of structured physical activity and nutritional supplementation on physical function in mobility-limited older adults: results from The VIVE2 randomized trial. J Nutr Health Aging 2017; 21: 936–942.
- Dent E, Morley JE, Cruz-Jentoft AJ et al. International Clinical Practice Guidelines for Sarcopenia (ICFSR): screening, diagnosis and management. J Nutr Health Aging 2018; 22: 1148–1161.
- Gkekas NK, Anagnostis P, Paraschou V et al. The effect of vitamin D plus protein supplementation on sarcopenia: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Maturitas 2021; 145: 56–63.
- Chang MCH, Choo YJ. Effects of whey protein, leucine, and vitamin D supplementation in patients with sarcopenia: a systematic review and meta-analysis. Nutrients 2023; 15: 521.
- Bauer JM, Verlaan S, Bautmans I et al. Effect of a vitamin D and leucine-enriched whey protein nutritional supplement on measures of sarcopenia in older adults, the PROVIDE study: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. JAMDA 2015; 16: 740–747.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Testování hladin NT-proBNP v časné diagnostice srdečního selhání – guidelines ESC
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
Nejčtenější v tomto čísle
- Optimalizace výživy pro léčbu lipedému – nové cesty ke zlepšení kvality života
- Doporučené diagnostické a terapeutické postupy psychosomatické péče
- Dekriminalizace a chytrá regulace psychoaktivních látek – moderní alternativa prohibice
- Vliv nutriční intervence v kombinaci s vitaminem D na rozvoj sarkopenie