Kniha

Ladislav Chrobák

HISTORKY Z MÉHO ŽIVOTA  A CEST

Praha: Grada Publishing 2011, 102 s. ISBN 978-80-247-4011-9.

Kniha vybraných vzpomínek prof. MUDr. Ladislava Chrobáka, CSc., emeritního profesora Karlovy Univerzity nás na 102 stránkách provede osobním a hlavně profesním životem letos 85letého klinika a pedagoga z Lékařské fakulty UK v Hradci Králové. Autor v úvodu vysvětluje, že publikace vznikla na četná přání přátel, bývalých žáků a spolužáků.

První vzpomínky začínají od útlého dětství na Opavsku, kde se Ladislav Chrobák v roce 1927 v Hrabyni narodil. V jeho dětství hráli vedle rodičů velikou roli prarodiče, kteří ho určitou dobu vychovávali. Dědeček mu vyprávěl pohádky a vzbudil v malém chlapci fantazii a později zájem o vzdělání. Dětství prožíval v chudé rodině, ale vzpomíná na ně s láskou. Gymnaziální studia začal v Ostravě, pokračoval ve Valašském Meziříčí a zakončil po osvobození v Novém Jičíně, podle toho, jak se rodiče stěhovali. Studium bylo v septimě brutálně narušeno totálním nasazením, ze kterého se mu podařilo za velmi pohnutých okolností utéci domů.

Po válce se přehlásil ke studiu medicíny na Lékařskou fakultu v Praze. Právě pro tuto školu se všeobecně nadaný student rozhodl na základě své zkušenosti s vyučováním nauky o člověku svým spolužákům v oktávě, když chyběl profesor přírodopisu na znovuotevřeném gymnáziu. Přednášením ho pověřil ředitel, který ho znal z matematiky a který byl vyučování přítomen. To bylo možné jedině bezprostředně po válce. Vzpomínky na průběh přijímacích pohovorů jsou dokumentem doby těsně po válce. Na studiích se mladý medik seznámil se svou budoucí ženou Hanou, které také svoji knihu věnoval. Po promoci v roce 1951 byl přidělen na interní kliniku v Plzni, kde mu doc. K. Bobek umožnil rozvíjet se v kardiologii. Jak to bylo v padesátých letech 20. století běžné, byl nakonec okolnostmi nucen přejít na interní kliniku Vojenské lékařské akademie v Hradci Králové (1953), kde ho jeho vedoucí doc. J. Libánský nasměroval na hematologii, které se věnoval klinicky i laboratorně. Byl pověřen vedením hematologické laboratoře při klinice, později vedl centrální hematologickou laboratoř FN a v roce 1974 se stal zakladatelem a přednostou oddělení klinické hematologie. Koncem šedesátých let byl vyslán na vyžádání kuvajtského ministerstva zdravotnictví jako konzultant do Kuvajtu, kam se vrátil ještě dvakrát, naposledy v letech 1982–1984 na vyžádání kuvajtské univerzity. Profesor Chrobák zde využil nejen svoje profesionální znalosti, ale i znalost historie a jazyků. Mluví aktivně německy, francouzsky, anglicky, rusky a italsky. Naučil se však i základy arabštiny, aby mohl komunikovat s tamními pacienty. Diagnostikoval zde první případy hemofilie a byl i ošetřujícím lékařem sestry šejka Sabaha, která trpěla krevním onemocněním. Úsměvné jsou zážitky s řízením auta v Kuvajtu i jak byl málem z Kuvajtu vyhoštěn a další. Profesor Chrobák byl vždy u pacientů a studentů ve velké oblibě, a to nejen v Hradci Králové, ale i v Kuvajtu, kde mu studenti opakovaně vyjadřovali svůj vděk.

Jeho zájem o historii starých kultur, zejména Egypta, je mimořádný a jeho znalost obdivuhodná. Při výstavě Tutanchamona v Petrohradě si ho spletli dokonce s průvodcem. Na přebalu knihy zaujme reprodukce papyru, který visí nad jeho pracovním stolem a na kterém je v hieroglyfech napsané jméno pana profesora. Je to dar egyptské profesorky, která ho nechala zhotovit v uměleckých dílnách káhirského muzea, jako ocenění jeho hlubokých znalostí starého Egypta. Příhody z kongresů a těch bylo nepočítaně – od Paříže až po Baku, Seattle a Singapur – ilustrují široký odborný záběr profesora Chrobáka a jeho postavení v Mezinárodní hematologické společnosti, ve které byl řadu let členem výboru. Poznámky k cestování letadlem jsou inspirovány článkem akademika J. Charváta, kterému se profesor Chrobák přiblížil počtem nalétaných kilometrů (480 000) při 260 letech. Vzdává tak hold českým pilotům a aeroliniím. Ne každý let byl bezproblémový, na palubě letadla zachraňoval i život, občas na letištích tlumočil, omylem se postil při Ramadanu a poznal 66 letišť světa.

Kniha končí autorovým vyznáním o jeho vztahu k výuce, které se věnoval vlastně od školních let, kdy za války dával kondice z němčiny, latiny a matematiky za hrudku másla a mléko, přes výuku na univerzitě v Kuvajtu a dlouholetou pedagogickou činnost na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové, kde přednášel, zkoušel a vedl praktická cvičení interní propedeutiky a hematologie v českém i anglickém jazyce a od devadesátých let až dodnes též dějin lékařství. Kabinet dějin lékařství založil v roce 1996. Významně se zasloužil jako polistopadový proděkan pro zahraniční vztahy prostřednictvím prof. A. Schirgera o možnost stáží našich studentů na Mayo klinice v USA. V roce 2008 ho zahraniční studenti poctili diplomem Lifetime Achievement Teacher Award. Čeští studenti ho s oblibou volili za svého promotora.

Velmi čtivá publikace není klasické curriculum vitae, ale mozaikou historek z autorova dětství, studia, jeho života klinika a vysokoškolského pedagoga, obohacená o příhody z četných cest a pobytů v cizině. Mohu ji každému kolegovi vřele doporučit.

MUDr. Olga Procházková

Ústav anatomie LF UK, Hradec Králové