K nedožitým devadesátinám prof. MUDr. Jiřího Šonky, DrSc.

Jméno prof. Jiřího Šonky (28. pro­since 1920 – 9. března 2005) je pevně spojeno s klinickou obezitologií a také se 3. interní klinikou 1. LF UK, na které strávil více než 50 let svého odborného a vědeckého života.

Profesor Šonka byl zdánlivě mužem dvou tváří: na jedné straně vědec – výzkumník, zabývající se klinickou biochemií, zejména pentózovým cyklem, na straně druhé lékař – organizátor, zakladatel pobytových režimů pro obézní ve Zbirohu a zejména v Roudnici nad Labem, které byly v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století velmi populární.

Tyto dvě tváře však spojovalo více, než by se mohlo zdát. Vynikající student, jeden z prvních poválečných absolventů (studia ukončil již počátkem roku 1947!), nastoupil 1. července 1948 na 3. interní kliniku prof. Josefa Charváta. Atestoval z interny, ale jeho klinickou kariéru ukončila „politická nespolehlivost“ (vyrůstal ve středostavovské frankofonně orientované rodině a nikdy se nestal příznivcem komunisty vedené politiky). Naštěstí ho celoživotní zájem o biochemii přivedl nejen k radiobiologii (za výzkum úlohy pentózového cyklu v patofyziologii a terapii nemoci z ozáření byl vyznamenán v roce 1967 státní cenou), ale obloukem přes problematiku adaptace na snížený příjem energie také k obézním pacientům.

Vědecká práce prof. Šonky se promítla do řady publikací, z nichž je nutné jmenovat především monografii „Pentózy“ a pak několik světově citovaných prací o dehydroepiandrostendionu, kterým se zabýval o dvě desetiletí dříve, než přišel jeho boom v osmdesátých letech. Habilitoval se již v roce 1966, ale přes ohromnou vědeckou práci nebyl před rokem 1989 jmenován profesorem; toho se dočkal až počátkem devadesátých let.

Vybudoval na 3. interní klinice ambulanci pro obézní a také se zasloužil o osamostatnění obezitologické sekce České endokrinologické společnosti. Byl pak zvolen čestným členem České obezitologické společnosti a na jeho počest byla zřízena slavnostní Šonkova přednáška, uvozující každoroční obezitologickou a bariatrickou konferenci. Zasloužil se totiž zásadní měrou i o českou bariatrii, když v polovině osmdesátých let indikoval prof. Marii Peškové na 1. chirurgické klinice pražské všeobecné nemocnice první pa­cienty ke gastroplastikám a pak i bandážím žaludku.

Byl také neúnavným propagátorem vědeckého přístupu k obezitě. Psal nejen vědecké práce, ale také desítky popularizačních článků do ženských časopisů. Zabýval se i problematikou odborové rekreace a navrhl nové, vědecky podložené režimy.

Památku prof. Jiřího Šonky, jenž byl se svojí hubenou postavou a dosti suchým humorem postrachem i nadějí generací obézních dam, si připomínáme i vědeckou konferencí, jejíž 6. ročník právě proběhl v Praze. Šonkův den svojí náplní připomíná kromě osobnosti prof. Šonky i skutečnost, že je nejen možné, ale také potřebné kombinovat výzkumnou práci s klinickou praxí. To považujeme za hlavní odkaz našeho učitele, který by se v nedávných dnech dožil 90 let.

prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc., prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.
3. interní klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 1, 128 00 Praha 2