European Network for Smoking and Tobacco Prevention (ENSP)
Brusel, 8.–9. listopadu 2010

ENSP je organizací sdružující zástupce zemí Evropské unie (EU), ale i některých zemí, které o vstupu do EU uvažují – například Ukrajina nebo Gruzie. Zaměření je jasné z názvu, více informací na www.ensp.org. Na podzimní konferenci ENSP 8.–9. listopadu 2010 v Bruselu, kde organizace sídlí, přivítala více než 70 účastníků z 35 zemí belgická ministryně zdravotnictví Laurette Onkelinx – kontrola tabáku je v centru jejího zájmu, alespoň podle jejích slov.

Proč je třeba obnovit direktivu 2001/37/EC o kontrole tabákových výrobků, nám ozřejmila Dr. Terje Peetso, DG SANCO C6. Především, objevily se nové výrobky a mění se tak předmět direktivy – na trh se dostávají elektronické cigarety, nikotinové nápoje a cukrovinky nebo herbální cigarety. Jsou tu také bezdýmé tabákové výrobky, nová aditiva. Dále je třeba přehodnotit obrázková varování, zjevně účinná, uvádění alespoň hlavních skupin kancerogenů na krabičkách, informace o nebezpečných komponentách a označení na vodních dýmkách, jednotná balení cigaret. Seznamy a registrace aditiv by měly mít jednotný formát a měly by být stanoveny pokuty. Aditiva by měla být regulována – měla by splňovat základní požadavky a seznam by měl být k dispozici. Přístup k tabákovým výrobkům by se měl omezit – měl by zmizet internetový prodej, automaty a vystavování tabákových výrobků v místě prodeje.

Profesor Gregory O‘Connolly z Harvad School of Public Health (host konference z USA) ukázal na fakt, že musíme mít víc informací o původci tabákové epidemie, o cigaretě. Bez toho jako bychom se snažili potlačit AIDS, aniž by nás zajímal virus HIV. Jako je virus HIV původcem epidemie AIDS, cigareta je původcem tabákové epidemie. Bez znalosti původce, tedy viru HIV či adekvátně cigarety, nemůže být kontrola tabáku účinná – jako bychom se v případě epidemie AIDS bez studia viru omezili na doporučování bezpečného sexu či snížení promiskuity. Ohledně politiky je doporučení jednoznačné: Tabákový průmysl vůbec nemá být pro politiky partnerem, asi jako bychom nejednali s výrobcem viru HIV, neprezentovali jej jako příklad úspěšného byznysu a neváhali omezit svobodu jeho podnikání. Pro srovnání: v roce 2007 došlo globálně v důsledku AIDS ke 3 milionům úmrtí, zatímco tabák měl 5 milionů obětí.

Jedno odpoledne jsme měli možnost semináře v budově Jószefa Antalla v Evropském parlamentu (EP). Osobní pozvání ne tento seminář bylo posláno mimo jiné všem 22 českým poslancům, bohužel z nich nepřišel žádný. Seminář uváděl řecký poslanec EP Theodoros Skylakakis.

Španělé upozornili na chyby a nedostatky „španělského modelu“, čímž se v tomto případě míní zákon o kouření v pohostinství. Ten španělský byl přijat v roce 2005 a zakazuje kouření v restauracích, ovšem s výjimkou provozoven menších než 100 m2, kde byla možná volba kuřáckého či nekuřáckého prostředí. To je ale kolem 80 % španělských restaurací a kuřácký prostor zvolilo kolem 90 % z nich. Dalším specifickým problémem byla implementace zákona, Španělsko má totiž 17 různých lokálních systémů. Ve zhruba 300 000 provozovnách pohostinství pracuje téměř milion zaměstnanců. Silný argumentem je prostý fakt, že tabákový kouř je kancerogen A, tedy prokázaný lidský kancerogen. Španělé rozhodně varují před podobným zákonem. Ten svůj ostatně v roce 2010 revidovali a výjimky zrušili.

Česká republika byla opakovaně zmiňována jako špatný příklad, a to nejen v diskuzi k mé prezentaci. Máme pověst země, kde má tabákový průmysl velký vliv, kde prezident preferuje profit několika set zaměstnanců tabákového průmyslu před kontrolou tabáku a snižováním morbidity a mortality – bohužel přítomnost českého prezidenta při otevření nového provozu Philip Morris v Kutné Hoře 29. září 2010 měla velkou popularitu. Jsme také jediná země EU, která ještě neratifikovala Rámcovou úmluvu o kontrole tabáku WHO (FCTC, Framework Convention on Tobacco Control, blíže www.fctc.org). Pro informaci, ke komu se tak řadíme: mezi 7 z 53 zemí evropského regionu WHO, které dosud FCTC neratifikovaly, je kromě nás ještě Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Švýcarsko, kde sídlí evropské centrály tabákového průmyslu, Monako a Andora. Naopak za dobrý příklad může sloužit Irsko. Norma Cronin z Irish Cancer Society popisovala jednoznačně úspěšný zákaz kouření v irských barech a restauracích z roku 2004. Měla jsem to štěstí, že jsem v březnu 2004 mohla být v irském Limericku přítomna jeho vyhlášení. Irsko bylo tehdy první zemí na světě s takovým zákonem. Byl to dojemný moment, a nejen pro mne. Kéž bychom se podobného zážitku dočkali brzy i u nás.

MUDr. Eva Králíková, CSc.
Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN
Studničkova 7, 128 00 Praha 2
e-mail: eva.kralikova@lf1.cuni.cz