XXI. kongres České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně ve spolupráci s odbornými společnostmi ČLS JEP na téma PERSONALIZOVANÁ MEDICÍNA

8. června 2010 

Zahájení kongresu: prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda ČLS JEP 

Program:

V. Palička: Personalisovaná medicína – realita, mýtus nebo fikce?

P. Fabian: Role patologie v prediktivní diagnostice solidních tumorů

V. Campr: Problematika personalizované medicíny v hematoonkologii – pohled patologa

C. Höschl: Nastal čas k uplatnění personalizované medicíny v psychiatrii?*

J. Kvasnička: Genové polymorfismy asociované s aterotrombózou

M. Macek: Incidentalom: riziko interpretace genomické medicíny

P. Anzenbacher, J. Strojil: Farmakogenetika

O. Slanař, T. Zima: Farmakogenetické aspekty současné medikamentózní léčby

J. Bultas: Personalisovaná medicína – farmakogenetika kardiovaskulárních chorob

M. Grundmann: Význam TDM, fenotypizace a genotypizace pro správné dávkování léků

*Článek byl zveřejněn včasopisu Praktický lékař 2010; 90(8): 502–504.  

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

personalizovaná medicína je pojem velmi moderní, možná módní, v každém případě však skloňovaný odborníky mnoha lékařských specializací. Odpůrci tvrdí, že jde jen o mediální bublinu či módní klišé, že jen balíme do módního hávu to, co má medicína ve své podstatě, tedy individualizovaný přístup ke každému nemocnému a zcela specifický přístup ke každé situaci, ve které se jedinec může nacházet. Každý chirurg ví, že operační pole a situace v něm je vždy jiná, že vždy je třeba postupovat individuálně, a tedy „personalizovaně“. Všichni dobří rodinní lékaři znali anamnézu pacienta a přistupovali k němu individuálně.

Pokroky posledních let však přece jen posouvají možnosti, které máme. Nejmarkantnější je to zřejmě v oblasti farmakogenomiky. Monitorování hladin léčiv a přizpůsobení dávkování terapie konkrétní situaci pacienta, jeho metabolickým pochodům, funkci různých orgánů, komorbiditám a komedikaci je v praxi uplatňováno relativně dlouho. Neustále však přibývá poznatků jak zjistit již předem individuální genovou výbavu jedince, která ovlivní metabolismus konkrétních léčiv, a umožní tedy správnou medikaci a její dávkování. Aplikace nalezneme již téměř ve všech oblastech medicíny – i FDA doporučuje testování genových podkladů před nasazením léčby antikoagulancii a doporučuje, aby toto sdělení bylo v příbalových letácích léků. Individualizace farmakoterapie s využitím genetických vyšetření se jistě brzy uplatní v onkologii, psychiatrii, kardiologii a mnoha dalších oblastech. Již dnes je analýza genů v České republice využívána v konkrétní a velmi citlivé aplikaci: testování mutací K-ras onkogenu před nasazením biologické léčby u pacientů s karcinomem tlustého střeva, blíží se podobný postup u pacientů s tumory plic. Má to mnoho přínosů – jistě ekonomický: Velmi nákladná léčba nebude zbytečně aplikována nemocným, kteří na ni stejně nezareagují – je to ale velmi přínosné i u těch pacientů, kteří na biologickou léčbu nebudou reagovat – neztratí čas léčbou, která je v jejich případě neúčinná a mohou být léčeni jiným, v jejich případě efektivnějším postupem. Mnohé další aplikační oblasti jsou doslova přede dveřmi. Ať se nám tedy „personalizovaná medicína“ jako termín líbí či nelíbí – její čas nastal a je potřeba se s ní důkladně seznámit a aplikovat ji všude, kde to může být pro pacienta přínosné. Kongres České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně tomu jistě přispěje.

prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., dr.h.c.

místopředseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně a odborný garant kongresu