Časná resuscitace septického šoku na různé úrovně arteriálního tlaku
Early resuscitation of septic shock to different levels of arterial blood pressure
Objective:
The optimal target mean arterial pressure (MAP) in the resuscitation of septic shock is undetermined. The aim of this study was to assess the effect of different levels of MAP on splanchnic organ perfusion/ function and lactate metabolism.
Design:
Prospective, randomized, clinical trial.
Setting:
St. Anna University Hospital, Brno, Department of Anaesthesia and Intensive Care.
Materials and methods:
Patients in the first 6 hours of septic shock were randomized to target MAP of 65 (G65) or 85 (G85) mm Hg. The target MAP was achieved by the admisnistration of fluids and norepinephrine. A set of measurements was taken during the first 2 hours of the study (T1) and repeated 6 hours later (T2). Lactate metabolism was assessed by the exogenous lactate challenge test (ELCT). Cardiac output (CO), SvO₂, gastric tonometry (pCO₂gap), clearance of ICG (ICG-PDR) and creatinine clearance were measured. The data are presented as median (range); appropriate non-parametric tests were used.
Results:
16 patients were included in the study – 8 in the G65 and 8 in the G85 groups. APACHE II and SOFA scores were comparable between the groups. Patients randomized to G65 tended to higher age than G85 (p = 0.065). No differences in the volume of infused fluids, norepinephrine dose, CI and SvO₂ were observed during the study. Values of pCO₂gap, ICG-PDR and creatinine clearance did not differ between the groups at T1 or T2. No differences in lactate production and elimination were recorded but the G65 patients tended to an increased lactate turnover between T1 and T2.
Conclusion:
Resuscitation of septic shock patients to different MAP level (65 or 85 mm Hg) did not influence the global or splanchnic haemodynamics or lactate metabolism.
Key words:
septic shock – norepinephrine – perfusion pressure – lactate – haemodynamics
Autoři:
P. Suk 1; J. Hruda 1; X. Leverve 2; V. Šrámek 1
Působiště autorů:
Anesteziologicko-resuscitační klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
1; LBFA-INSERM E221, Université J. Fourier, Grenoble, France
2
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 18, 2007, č. 3, s. 150-156
Kategorie:
Intenzivní medicína - Původní práce
Souhrn
Cíl studie:
Optimální cílový tlak (MAP) pro resuscitaci septického šoku je předmětem diskusí. Cílem studie je zhodnotit účinek různých hodnot MAP na perfuzi/funkci splanchnických orgánů a metabolismus laktátu.
Typ studie:
Prospektivní randomizovaná klinická studie.
Název a sídlo pracoviště:
Anesteziologicko-resuscitační klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Materiál a metody:
Pacienti v prvních 6 hodinách septického šoku byli rozděleni na 65 (G65) nebo 85 (G85) mm Hg MAP, který byl udržován infuzí tekutin a noradrenalinu. První skupina měření proběhla do 2 hodin od rozdělení (T1), kontrola za 6 hodin (T2). Metabolismus laktátu byl hodnocen pomocí exogenního laktátového testu (podáno 2,5 ml/kg 11,2% laktátu sodného). Byly sledovány tyto parametry: srdeční index (CI), SvO₂, gastrická tonometrie (pCO₂gap), clearance ICG (ICG-PDR) a kreatininová clearance, produkce a clearance laktátu. Data jsou uvedena jako medián (rozsah) a hodnocena odpovídajícími neparametrickými testy.
Výsledky:
Do studie bylo zařazeno 16 pacientů – 8 v G65 a 8 v G85. Nebyl rozdíl v APACHE II a SOFA, pacienti v G65 byli vyššího věku než G85 (p = 0,065). Nebyly pozorovány rozdíly v dávce noradrenalinu, množství podaných tekutin, ani v hodnotách CI a SvO₂ mezi skupinami během celé studie. Hodnoty pCO₂gap, ICG-PDR a kreatininové clearance se nelišily mezi skupinami v časech T1 ani T2. Nebyly zaznamenány rozdíly v produkci ani eleminaci laktátu, ale pacienti v G65 měli sklon ke zvýšení obratu laktátu mezi T1 a T2.
Závěr:
Resuscitace nemocných v septickém šoku na dvě rozdílné hodnoty MAP (65 a 85 mm Hg) neovlivňuje parametry globální hemodynamiky, lokální perfuze a/nebo funkce orgánů ani metabolismus laktátu.
Klíčová slova:
septický šok – noradrenalin – perfuzní tlak – laktát, hemodynamika
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2007 Číslo 3
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Helium a jeho význam v současné medicíně
- Vývoj péče o průchodnost dýchacích cest
- Ovlivnění hemodynamiky během operací aneurysmat abdominální aorty užitím metody akutní normovolemické hemodiluce
- Časná resuscitace septického šoku na různé úrovně arteriálního tlaku