Aktivace monocytů během prvních dnů pobytu a přežití u heterogenní skupiny nemocných vyžadujících dlouhodobou intenzivní péči
Monocyte activation during the first days in the ICU and survival in a heterogeneous group of patients requiring long-term intensive care
Objective:
To establish the predictive value of monocyte activation during the initial ICU days on the ICU survival of patients requiring long-term intensive care.
Design:
Prospective, clinical study.
Setting:
Department Anaesthesia and Intensive Care, St. Anna University Hospital, Brno, Czech Republic.
Material and methods:
The immune profile was taken in patients estimated to stay in the ICU > 3 days in 5- -day intervals. In this paper we report on activation of monocytes (Dr locus expression i.e. CD14+HLA-DR+) determined by flow-cytometry during the first 5 days of ICU stay.We study the relation of CD14+HLA-DR+ to ICU survival, type of admission (surgical, medical, trauma, CPR) and APACHE II.
Results:
147 patients were studied [M/F 106/41; mean age 63 (54; 73) years]. 123 survived their ICU stay (S) and 24 died (NS). APACHE II on admission was 27 (20; 32). On day1 the CD14+HLA-DR+ was not different in S and NS [62% (45; 76) and 62.5% (42; 82) respectively; p = 0.92] and its trend from day 1 to day 5 did not differ either [delta CD14+HLA-DR+ 18%(5; 32) and 5% (-23; 35)%, respectively; p = 0.19]. Surgical patients had significantly lower CD14+HLA-DR+ on admission compared to medical and CPR patients (p < 0.002 and p < 0.0002 respectively). No correlation was found between CD14+HLA-DR+ and APACHE II on admission (R = 0.015, p = 0.84).
Conclusion:
Monocyte activation (CD14+HLA-DR+) on admission to ICU and its trend until ICU day 5 do not predict ICU mortality in the heterogeneous population of long-term ICU patients.
Key words:
intensive – immunoparalysis – monocytes – APACHE II - outcome
Autoři:
L. Dadák 1; M. Štouračová 2; P. Štětka 1; P. Kuklínek 2; V. Šrámek 1
Působiště autorů:
Anesteziologicko-resuscitační klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně
1; Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně
2
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 18, 2007, č. 3, s. 170-174
Kategorie:
Intenzivní medicína - Původní práce
Souhrn
Cíl práce:
Stanovit predikční hodnotu aktivace monocytů během prvních dnů pobytu na JIP pro přežití nemocných vyžadujících dlouhodobou intenzivní péči.
Typ studie:
Klinická, prospektivní.
Název a sídlo pracoviště:
Anesteziologicko-resuscitační klinika FN u svaté Anny v Brně.
Soubor a metody:
U nemocných, u kterých ranní vizita první den hospitalizace (D1) na JIP odhadla pobyt na JIP delší než 3 dny, byl v pravidelných 5denních intervalech nabírán imunologický profil. V této práci popisujeme vývoj aktivace monocytů, hodnocenou expresí Dr lokusu na monocytech pomocí průtokové cytometrie (CD14+HLA-DR+) během prvních 5 dnů hospitalizace, její vztah k JIP mortalitě, povaze příjmu (chirurgické, interní, trauma, st. po KPR) a příjmovému APACHE II.
Výsledky:
Do studie zařazeno celkem 147 nemocných (106 mužů a 41 žen; průměrný věk 63 let (rozmezí 54–73 let). Sto dvacet tři nemocných bylo z JIP propuštěno (přeživší: S – survivors) a 24 na JIP zemřelo (NS – nonsurvivors). APACHE II při přijetí bylo 27 (20; 32). V D1 se CD14+HLA-DR+ u přeživších a zemřelých nelišilo – S 62 % (45; 76) a NS 62,5 % (42; 82), p = 0,92 – a ani se nelišil vývoj v prvních 5 dnech: S deltaCD14+HLA-DR+ 18 % (5; 32) a NS 5 % (-23; 35), p = 0,19. Chirurgičtí nemocní měli významně nižší CD14+HLA-DR+ ve srovnání s interními nemocnými a s pacienty po KPR (p = 0,0012 a p = 0,00012). Nebyla zjištěna žádná korelace mezi CD14+HLA-DR+ a APACHE II při přijetí (r = 0,015, p = 0,84).
Závěr:
Aktivace monocytů (CD14+HLA-DR+) při příjmu a její vývoj do 5. dne hospitalizace nepředvídá JIP mortalitu u heterogenní populace nemocných vyžadujících dlouhodobou intenzivní péči.
Klíčová slova:
intenzivní péče – imunoparalýza – monocyty – APACHE II – prognóza
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2007 Číslo 3
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Helium a jeho význam v současné medicíně
- Vývoj péče o průchodnost dýchacích cest
- Ovlivnění hemodynamiky během operací aneurysmat abdominální aorty užitím metody akutní normovolemické hemodiluce
- Časná resuscitace septického šoku na různé úrovně arteriálního tlaku