Výskyt pooperační reziduální kurarizace na dospávacím pokoji – cisatrakurium vs rokuronium: prospektivní studie

Stáhnout PDF English info

Incidence of postoperative residual curarization following cisatracurium and rocuronium-induced neuromuscular block: a prospective study

Objective:
To assess the incidence of postoperative residual curarization following cisatracurium and rocuronium-induced neuromuscular block.

Design:
Clinical, prospective, controlled study.

Setting:
Department of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital,

Materials and methods:
We investigated residual curarization after general anaesthesia with either cisatracurium (CIS, n = 384) or rocuronium (ROC, n = 406) induced neuromuscular blockade without peroperative neuromuscular blockade monitoring in 790 patients. On admission to the recovery room we performed submaximal stimulation of the ulnar nerve (30 mA) and quantified the evoked muscle response with accelerometry (TOF-Watch^® SX SX, Organon). The postoperative residual curarization was defined as TOF-ratio < 0.90, p < 0.05 was considered significant.

Results:
Postoperative residual curarization could be demonstrated in 24.5 % (CIS group) and 32.0 % (ROC group), respectively. Compared to the group with adequate neuromuscular recovery, the patients with residual blockade received a larger relaxant dose, were anaesthetised by a less experienced anaesthetist, a shorter time had elapsed since the last relaxant dose, their core temperature was lower and on average, they received less neostigmine at the end of anaesthesia (p < 0.05).

Conclusion:
The incidence of postoperative residual curarization remains a problem even following intermediate- acting neuromuscular blockers (cisatracurium, rocuronium). We suggest reversing the residual block after cisatracurium or rocuronium routinely, especially in the absence of perioperative neuromuscular monitoring.

Keywords:
postoperative residual curarization – cisatracurium – rocuronium – TOF-ratio – postanaesthesia care unit

Autoři: M. Adamus; J. Koutná; D. Žáčková
Působiště autorů: Klinika anesteziologie a resuscitace, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 18, 2007, č. 1, s. 30-34
Kategorie: Anesteziologie - Původní práce

Souhrn

Cíl studie:
Stanovení incidence pooperační reziduální kurarizace na dospávacím pokoji po aplikaci cisatrakuria nebo rokuronia.

Typ studie:
Klinická, prospektivní, kontrolovaná studie.

Název a sídlo pracoviště:
Klinika anesteziologie a resuscitace univerzitní nemocnice.

Materiál a metoda:
Vyšetřovali jsme reziduální blok u 790 nemocných po celkové anestezii se svalovou relaxací cisatrakuriem (CIS, n = 384) a rokuroniem (ROC, n = 406) bez peroperačního monitorování relaxace. Při příjezdu na dospávací pokoj jsme vyšetřili nervosvalový přenos – stimulace loketního nervu v režimu TOF (train-of-four) proudem submaximální intenzity (30 mA), akcelerometrické vyhodnocení evokované svalové odpovědi přístrojem TOF-Watch^® SX (Organon). Pooperační reziduální kurarizace byla definována jako TOF-ratio < 0,90, rozdíly byly porovnány na pětiprocentní hladině významnosti (p < 0,05).

Výsledky:
PORC jsme prokázali u 24,5 % nemocných ve skupině CIS a 32,0 % ve skupině ROC. Ve srovnání se skupinou pacientů s adekvátním zotavením tito nemocní dostali peroperačně vyšší dávku relaxancia, byli častěji anestezováni méně zkušeným anesteziologem, mezi poslední aplikací relaxancia a předáním na dospávací pokoj u nich uplynul kratší čas, po operaci byli více podchlazení a peroperačně dostali v průměru méně neostigminu (p < 0,05).

Závěr:
Výskyt PORC je nepřijatelně vysoký i po aplikaci látek s intermediární délkou účinku (cisatrakurium, rokuronium). Pokud relaxaci peroperačně nemonitorujeme, doporučujeme rutinní dekurarizaci neostigminem.

Klíčová slova:
pooperační reziduální kurarizace – cisatrakurium – rokuronium – TOF-ratio – dospávací pokoj