Vývoj hemodynamiky v prvních hodinách po výkonu v mimotělním oběhu -srovnání krevní a krystalické kardioplegie
Hemodynamics during First Hours after Surgery Using Cardiopulmonary Bypass - Crystalloid versus Blood Cardioplegia
We sought to determine if hemodynamic parameters after surgery using cardiopulmonary bypass are affected by the type of cardioplegic solutionused crystalloid or blood. Sixty patients with left ventricle ejection fraction < 35 % scheduled for coronary artery bypass surgery were randomizedinto two groups. In the first group cold blood cardioplegia was used, in the other cold crystalloid cardioplegia was used. We collected hemodynamicdata before the procedure and at one, two, four and six hours after weaning from cardiopulmonary bypass, and on the first postoperative day. We alsocollected clinical data reflecting perioperative myocardial preservation.No patient died in any group. We did not find significant difference between the incidence of perioperative myocardial infarction, arrhythmia andthe need for intraaortic balloon pump use in the postoperative period. In the early postoperative course we found significantly better hemodynamicdata in the group with blood cardioplegia (LVSWI, RVSWI).Blood cardioplegia ensured better perioperative myocardial preservation which resulted in faster restoration of myocardial functions. This differencecould be of significance in patients with severe dysfunction of the left ventricle.
Key words:
cardioplegia - hemodynamics - coronary artery bypass surgery - dysfunction
Autoři:
R. Brát; J. Tošovský; L. Derych; S. Velkoborský; R. Zezula
Působiště autorů:
Kardiochirurgické centrum FNsP Ostrava, primář doc. MUDr. Jan Tošovský, CSc.
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2001, č. 1, s. 7-9
Kategorie:
Články
Souhrn
Cílem naší práce bylo změřit parametry hemodynamiky po výkonech v mimotělním oběhu a zjistit, zda jsou tyto změny ovlivněny typem použitékardioplegie. Šedesát nemocných s ejekční frakcí levé srdeční komory < 35 % plánovaných k aortokoronárnímu bypassu v mimotělním oběhu bylorandomizovaně rozděleno do dvou skupin. V první skupině jsme použili studenou krevní kardioplegii, ve druhé studenou krystalickou kardioplegii.Provádìli jsme měření hemodynamiky před operací, za 1, 2, 4 a 6 hodin po ukončení mimotělního oběhu a 1. pooperační den. Rovněž jsme sbíraliklinická data, která mohou být ovlivněna perioperační ochranou myokardu.V obou skupinách nezemřel žádný nemocný. Rovněž jsme nenalezli signifikantní rozdíl ve výskytu perioperačního infarktu myokardu, arytmiía nutnosti kontrapulzace v pooperačním období. V časných hodinách po operaci jsme ve skupině s krevní kardioplegií zjistili signifikantně lepší hodnotyhemodynamiky (LVSWI, RVSWI).Krevní kardioplegie u uvedeného souboru nemocných vykazovala lepší peroperační ochranu myokardu, která se projevila rychlejší úpravou funkcemyokardu. Tento rozdíl může být významný u nemocných s těžkou dysfunkcí levé komory srdeční.
Klíčová slova:
kardioplegie - hemodynamika - aortokoronární bypass - dysfunkce
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2001 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Letální intoxikace deriváty amfetaminu
- Význam enterální výživy v léčbě kriticky nemocných
- Oxid dusný (N2O) - je jeho místo nevyhnutelně samozřejmé?
- Polohování nemocného a kinetická léčba u kriticky nemocných - patofyziologie, metody a indikace