Optimální ventilační režim celkové kapalinové ventilace na zvířecím modelu
Optimal Ventilation Mode of Total Liquid Ventilation on Animal Model
Objective:
To find an optimal mode of total liquid ventilation (TLV) with respect to the blood gases exchange while minimizing adverse effects ofTLV upon circulation.Type of study: Laboratory experiment on animal model.Setting: The laboratory of experimental pathophysiology, Medical Faculty, Masaryk University, Brno.Subjects: 20 laboratory rabbits.Method: After premedication, tracheostomy was performed in all animals. EKG, central venous pressure and arterial pressure were monitored.After initial conventional mechanical ventilation, rabbits were randomly allocated into three groups and total liquid ventilation was started in differentmodes: manually delivered TLV; ventilator-delivered TLV with initial dose of PFC and equilibration pause; and ventilator-delivered TLV withoutinitial dose of PFC and equilibration pause. We monitored blood gases at the end of initial conventional mechanical ventilation, during TLV and aftertermination of second period of conventional mechanical ventilation. We recorded heart rate (HR), invasive blood pressure (BP) and central venouspressure (CVP). In the 1st group, we analyzed expiratory liquid for oxygen and carbon dioxide content.Results: Group 1: No changes in pH and paO2, significant rise in paCO2 during TLV, short and non-sustained arrhythmias and hemodynamicinstability during initial dose of PFC. Oxygen and carbon dioxide tensions are directly associated with the duration of equilibration pause. Group 2:Severe hypercapnia and acidosis during TLV, severe arrhythmias and hemodynamic instability. Group 3: No significant changes in pH and bloodgases, no arrhythmias or hemodynamic instability.Conclusion: Based on blood gases analysis and hemodynamic profile, continuous TLV without equilibration pause seems to be an optimal mode forTLV.
Key words:
total liquid ventilation - acid-base balance - blood gases - adverse effects - experiment
Autoři:
M. Šeda; M. Fedora; M. Klimovič; P. Dominik; R. Nekvasil
Působiště autorů:
ARO FN Brno, pracoviště Dětská nemocnice, přednosta ARO prim. MUDr. Michal Klimovič, ECMO centrum Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Dětská nemocnice, vedoucí ECMO centra doc. MUDr. Roman Nekvasil, CSc.
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., , 2001, č. 1, s. 15-18
Kategorie:
Články
Souhrn
Cíl práce:
Najít optimální režim celkové kapalinové ventilace (TLV) z pohledu výměny krevních plynů a minimalizace nežádoucích účinkù TLV nacirkulaci.Typ studie: Laboratorní experiment na zvířecím modelu.Místo: Laboratoř katedry experimentální atofyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno.Subjekty: 20 laboratorních králíků.Metoda: Po premedikaci byla zvířatům provedena tracheostomie, monitorováno EKG, centrální žilní tlak a arteriální tlak. Po úvodní konvenčnímechanické ventilaci byli králíci rozděleni do 3 skupin a napojeni na kapalinovou ventilaci: TLV prováděná manuálně, TLV ventilátorem s úvodnídávkou PFC a ekvilibrační pauzou a TLV ventilátorem bez úvodní dávky PFC a bez ekvilibrační pauzy. Sledovali jsme krevní plyny na konci úvodníkonvenční mechanické ventilace, v průběhu TLV a po skončení druhé části konvenční mechanické ventilace, srdeční akci (HR), invazivně krevní tlak(BP) a centrální žilní tlak (CVP). U 1. skupiny byla analyzována "exspirační" tekutina na obsah kyslíku a oxidu uhličitého.Výsledky: Skupina 1: beze změn v pH a PaO2, významný vzestup PaCO2 během TLV, krátké a přechodné poruchy rytmu a krevního tlaku při úvodnídávce PFC. Obsah kyslíku i oxidu uhličitého je přímo úměrný délce ekvilibrační pauzy. Skupina 2: Výrazná hyperkapnie a acidóza během TLV, závažnéporuchy rytmu i krevního tlaku. Skupina 3: bez výrazných změn v pH a krevních plynech, bez poruch rytmu a tlaku.Závěr: Nejvhodnějším režimem TLV z pohledu krevních plynů a nežádoucích účinků na cirkulaci je kontinuální TLV bez ekvilibraèní pauzy.
Klíčová slova:
celková kapalinová ventilace - acidobazická rovnováha - krevní plyny - nežádoucí účinky - experiment
Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicínaČlánek vyšel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2001 Číslo 1
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- Léčba akutní pooperační bolesti z pohledu ortopeda
- Neodolpasse je bezpečný přípravek v krátkodobé léčbě bolesti
- Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?
- Prokalcitonin: marker vhodný pro diagnostiku sepse i hodnocení antimikrobiální léčby
Nejčtenější v tomto čísle
- Letální intoxikace deriváty amfetaminu
- Význam enterální výživy v léčbě kriticky nemocných
- Oxid dusný (N2O) - je jeho místo nevyhnutelně samozřejmé?
- Polohování nemocného a kinetická léčba u kriticky nemocných - patofyziologie, metody a indikace