ČESKÉ A SLOVENSKÉ SOUHRNY

Arterializované venózní laloky jako alternativa k rekonstrukci dorzálních defektů prstů

Hýža P., Veselý J., Novák P., Stupka I., Sekáč J., Choudry U.

Venózní laloky, přestože nejsou v klinické praxi používány zcela běžně, mohou sloužit jako alternativa místním lalokům při rekonstrukci větších defektů prstů s obnaženou kostí, kloubem nebo šlachou. Od roku 1993 jsme použili dva z pěti popsaných typů venózních laloků. Indikovány byly pouze ve vybraných případech větších dorzálních defektů prstů (n=13). Přežívání těchto laloků bylo srovnatelné s výsledky uváděnými v jiné literatuře. Donorské místo na předloktí bylo uzavřeno primárně ve všech případech a morbidita po odběru byla minimální. Tato metoda se pro nás stala metodou druhé volby k řešení dorzálních defektů na prstech, a to především v případech, kdy místní laloky nejsou dostupné z důvodu komplexního poranění ruky nebo mnohočetných defektů na prstech. Vzhledem k problematickému klinickému hodnocení prokrvení laloku doporučujeme sledování laloku přenosným dopplerem.

Rekonstruce rozsáhlých defektů horního rtu volným lalokovým přenosem

Bozikov K., Arnez Z. M.

Rekonstrukce rozsáhlých defektů horního rtu je náročný výkon, který může být proveden pomocí řady místních laloků nebo mikrochirurgickým volným lalokovým přenosem. Prezentujeme své zkušenosti s rekonstrukcí defektů v rozsahu celého nebo téměř celého horního rtu pomocí volných laloků.

Za období 11 let podstoupilo mikrochirurgickou rekonstrukci horního rtu sedm pacientů, šest nesenzitivním lalokem z radiální strany předloktí a jeden nesenzitivním anterolaterálním stehenním lalokem. Ve všech případech bylo dosaženo dobrého funkčního a přijatelného estetického výsledku s orální kompetencí v klidu, při jídle i mluvení. Schopnost polykat a artikulovat nebyla postižena u žádného pacienta. Hodnocení senzitivity horního rtu bylo provedeno u čtyř pacientů a u tří z nich se částečné obnovila citlivost.

Podle našeho názoru je rekonstrukce subtotálních nebo totálních defektů horního rtu pomocí přeložených, tenkých fasciokutánních volných laloků metodou, která přináší dobrý funkční a akceptovatelný estetický výsledek bez vzniku dalších jizev na dolním rtu a tvářích. Dále tento postup umožňuje zachovat velikost úst a nevzniká mikrostoma, což je zvláště důležité u pacientů, kteří užívají zubní protézu. Určitou nevýhodou této metody rekonstrukce je, že orbikulární sval nefunguje jako sfinkter.

Význam klinického vyšetření u glomus tumorů

Cigna E., Carlesimo B., Bistoni G., Conte F., Palumbo F., Scuderi N.

Glomus tumory jsou nezhoubné novotvary, které se liší od glomus tělísek. Tento nádor je klinicky charakterizován typickou triádou symptomů: záchvatovitá bolest, bolest je přesně lokalizovaná, chladová hypersenzitivita. Diagnóza se obvykle stanoví na základě klinického nálezu a může být potvrzena dalšími vyšetřeními, jako je rtg, MRI a selektivní angiografie, nejčastěji však sonografií s nebo bez vyšetření průtoku. Chirurgická resekce glomus tumoru je konečným řešením, které odstraní všechny symptomy.

Celkem 21 případů, které byly chirurgicky řešeny letech 1997–2001, bylo zhodnoceno a nyní prezentujeme klinické závěry. Posledních devět pacientů s glomus tumorem podstoupilo chirurgický výkon pouze na základě klinického nálezu. Podle našeho názoru je klinické vyšetření nejefektivnější metodou pro stanovení diagnózy tohoto typu nádoru a v některých případech je zcela dostačující pro indikaci chirurgického výkonu.

Obrovskobuněčný granulom v dolní čelisti – kazuistické sdělení a souborný referát

Hubáček M., Dostálová T., Bartoňová M., Kozák J., Seydlová M.

Centrální obrovskobuněčný granulom je definován jako nitrokostní léze skládající se z fibrózního stromatu, přítomny jsou bizarní obrovské buňky s vysokou mitotickou aktivitou a výrazná je vaskularizace tkáně s mnohočetnými hemoragiemi. Periferní obrovskobuněčný granulom je reaktivní léze na gingivě nebo alveolárním výběžku vycházející z periostu nebo periodoncia, obvykle na základě lokální iritace tkáně.

Kazuistické sdělení hodnotí dlouhodobou terapii obrovskobuněčného granulomu. Zdravý devítiletý chlapec přišel na naši kliniku s otokem ve frontální oblasti dolní čelisti. Byla prokázána přítomnost obrovskobuněčného granulomu, který byl chirurgicky odstraněn. Po třech letech se objevila recidiva onemocnění a byla řešena opět chirurgicky. V 18 letech byla pacientovi provedena protetická rehabilitace včetně aplikace implantátů. Tříleté sledování po ukončení léčby potvrdilo stabilitu ošetření. Estetická a funkční terapie má zásadní význam v rehabilitaci pacientů s obrovskobuněčným granulomem.

Stejnostranná fibulárna transpozícia: významná metóda rekonštrukcie rozsiahlych defektov tibie u detí

Burda R., Kitka M.

Rozsiahle tibiálne defekty predstavujú veľkú terapeutickú výzvu. Defekty dlhšie ako 5 cm môžu byť liečené rôznymi technikami s takmer rovnakými výsledkami. Okrem techniky kalotaxie a voľného fibulárního laloka existuje možnosť rekonštrukcie defektu ipsilaterálnym fibulárnym transferom. Táto metóda je stále liečebnou alternatívnou, ktorá by nemala byť opomenutá, hlavne u detí a adolescentov. V článku názorne prezentujeme prípad rekonštrukcie extenzívneho tibiálneho defektu u dieťaťa ipsilaterálnym fibulárnym transferom v dvoch krokoch.