Wolfgang Amadeus Mozart
Geniální skladatel prokazatelně trpěl některými typy poruch osobnosti, zpočátku byl zvažován Touretteův syndrom, současná psychiatrie se ale přiklání k jiné diagnóze.
Mozartův profil byl podle profesora Höschla velmi dobře vykreslen ve filmu Amadeus Miloše Formana. Jde zejména o scénu pod klavírem, kde se válí se svou ženou (vše prokládáno jeho hýkavým smíchem) a vykřikuje: „Tady je všechno pozpátku, lidi chodí pozpátku, zpívají a mluví pozpátku, lidi dokonce prdí pozpátku. Ledrpimžilyv – řekni to pozpátku: Vyliž mi pr... Onvohémzěns. Sněz mé ho...“ Po této scéně je vidět jeho rivala, skladatele Antonia Salieriho, který vše v pozadí sleduje, úpěnlivě se modlí a říká: „Bože, celý život jsem sloužil jenom tobě a hudbě, a ty toho génia vložíš do takového spratka.“ A toho se to trochu týká.
Obr. Ztvárnění skladatelovy podoby v umělecké nadsázce Miloše Formana (film „Amadeus“, 1984)
Diagnóza porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) není podle současné definice nesporná. Nedávno vyšla práce mnichovského psychiatra a zároveň muzikologa Hanse-Jörgena Möllera, v níž u Mozarta jasně dokládá výraznou koprolálii (sklon k používání neslušných slov), což vyplývá i z citované ukázky z Formanova filmu. S těmito skutečnostmi byl ostatně obeznámen i muzikolog Zdeněk Mahler, který se na biografickém filmu podílel.
Uvedené skutečnosti spolu s některými dalšími příznaky svědčí podle prof. Höschla o Touretteově syndromu. Jak dále uvádí, u Mozarta se vyskytly i depresivní epizody, které však nesplňovaly kritéria velké deprese. Měl také dlouhá období hypománie a příznaky některých typů poruch osobnosti – závislé a hypertymní. Přítomno bylo i heboidní chování – šaškování, obliba ve slovních hříčkách a už zmíněná koprolálie. Tzv. Basilejské dopisy adresované jeho sestřenici jsou vyloženě skatologické (týkající se výkalů), plné koprolálií a obscénností (nejen podle autora přednášky je lze citovat až po desáté večer).
O svém otci Leopoldovi Mozart napsal, že „vzteky sr.l pomeranče“, a dokonce složil hudbu k vyloženě vulgárním textům, jako byl kánon Vyliž mi pr... a Dobrou noc ty vo.e. Mozart trpěl echolálií (opakování slov pronesených druhou osobou), palilálií (opakování slov po sobě samém) a zálibou v nesmyslných slovech.
Diferenciální diagnóza geniálního skladatele
U Mozarta se ale nepodařilo doložit výskyt psychického onemocnění v rodině. Sporná je i diagnóza Touretteova syndromu, jehož dědičnost je autozomálně dominantní. Neprokázaly se ani typické tiky, které jsou základním příznakem této choroby. Koprolálie se omezuje pouze na určité adresáty v rodinném kruhu (viz zmíněné Basilejské dopisy), v ostatní korespondenci se buď nevyskytuje vůbec, nebo jen minimálně. Pokud např. žádal o práci u šlechticů, pak se u něj samozřejmě žádná koprolálie nevyskytla.
Zmíněné deviace také mohly být určitým kontrastem k noblesnímu vyjadřování (užívanému u dvora) a mohly souviset s Mozartovou oblibou ve slovních hříčkách a neologismech. Navíc Mozartovy hry se slovy jsou vlastně analogiemi k jeho hudební brilanci a hravosti.
Jeho neustálý neklid, neposednost a hra s rukama tak svědčí spíše o diagnóze ADHD než o Touretteově syndromu.
(jas)
Zdroje:
1. Höschl C. Psychopatologie slavných skladatelů. Přednáška v rámci cyklu Neuroměsíčník. Národní ústav duševního zdraví, Klecany, 7. 12. 2023.
2. Möller H.-J. Do features of Mozart’s letter-writing style indicate the presence of a neuropsychiatric disorder? Controversies about the Bäsle letters. Eur Arch Psychiatry Clin Neurosci 2014; 264 (5): 367–377, doi: 10.1007/s00406-013-0474-4.