Mezi nemoci z povolání přibylo onemocnění bederní páteře – 2 kazuistiky
Přednostka Kliniky pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc MUDr. Alena Boriková, Ph.D., seznámila auditorium se zařazením nové položky do seznamu nemocí z povolání (účinnost od 1. ledna 2023), jíž je onemocnění bederní páteře. Jak konkrétně je tato choroba coby NzP definovaná a jak probíhá její posuzování v konkrétních případech?
Striktní pravidla
Při posuzování choroby jako nemoci z povolání (NzP) je potřeba odlišit jiné obecné příčiny a zdůraznit, že se jedná o profesní poškození. Důležité je dodržovat jednotný postup podle metodického návodu. Aby daný jedinec mohl uplatnit nemoc z povolání, musí splnit poměrně přísná kritéria. Jde jednak o předběžné (klinické a expoziční) podmínky možné profesnosti onemocnění, což je úkol především pro praktického lékaře.
V dalším kroku hodnotí klinický nález, ať už neurologický, nebo radiologický, střediska NzP a zohledňují věk posuzované osoby. Teprve poté středisko NzP předává případ k prošetření pracovních podmínek krajské hygienické stanici, která spolupracuje s autorizovanými laboratořemi.
Mezi předběžné a expoziční podmínky patří odpovídající diagnóza podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), která vystihuje klinický obraz (konkrétně u bederní páteře se jedná o její chronický vertebrogenní syndrom, který je vyjádřený jako lumbago s kořenovým syndromem nebo bez něj).
Zároveň musí být vyloučeny všechny jiné možné hlavní příčiny dané choroby, dále je to doba trvání pracovní neschopnosti (musí být alespoň 1 rok kumulativně během posledních 3 let práce) a potom doba trvání výkonu potenciální rizikové práce.
Za tu jsou považovány takové, při nichž tvoří pravidelnou součást výkonu aspoň 1 z následujících potenciálně rizikových úkonů:
- práce v nefyziologických polohách (předklon, úklon);
- dále ruční manipulace s břemeny;
- vynakládání tlačných a tažných sil ve více než 10 % doby směny (například stavebnictví, důlní průmysl, transport nákladů, ale také zdravotnictví – péče o imobilní pacienty).
Autorka sdělení následně připojila 2 ilustrativní kazuistiky.
Popis prvního případu
Jedná se o 41letého muže, dělníka, který se sám dostavil k lékaři. Potíže chtěl řešit už v roce 2022, ale to ještě položka onemocnění bederní páteře nebyla v seznamu nemocí z povolání. Veškeré předběžné klinické a expoziční podmínky splnil (má odpovídající diagnózu, potenciálně rizikovou práci a v souladu je i doba trvání pracovní neschopnosti – v té byl od 3. 11. 2020 do 15. 9. 2022). V případě muže byly proto šetřeny klinické podmínky, z nichž splnil bodové ohodnocení jak v neurologickém nálezu, tak v radiologickém. Středisko NzP tudíž požádalo KHS o ověření pracovních podmínek. Vyjádření KHS dorazilo 21. 5. 2024 s tím, že podle šetření v období od listopadu 2017 do listopadu 2020 splnil podmínky pro přetěžování páteře. Aktuálně musí pracovat jako strážný, je v běžném životě velice omezen a podle přednášející si jistě zaslouží řádné odškodnění.
Popis druhého případu
42letá žena, fyzioterapeutka, rovněž vyhledala pracovního lékaře sama. Splnila předběžné klinické a expoziční podmínky – diagnóza odpovídá, v letech 2006–2019 pracovala jako fyzioterapeutka na lůžkových odděleních LDN, neurologie a ARO a v pracovní neschopnosti byla v době od 25. 8. do 12. 10. 2018 a od 25. 11. 2019 do 23. 10. 2020. Nesplnila ovšem podmínky radiologického nálezu, protože poškození páteře měla již dříve v minulosti a středisko NzP zjistilo, že dříve sportovala (atletika – hod diskem, koulí), což jí primárně poškodilo záda již v roce 2005. „Takže tady chceme znovu upozornit na nevhodné zařazení do práce, špatnou vstupní prohlídku,“ zdůraznila doktorka Boriková s tím, že už samotná volba studia a z něj vyplývající práce s přetěžováním bederní páteře u této ženy nebyla vhodná. U této ženy tedy nebude uznána NzP, v současnosti pobírá invalidní důchod po operaci.
Dosavadní výsledky
Na střediska NzP se zatím obrátilo téměř 250 osob, žádostí na KHS bylo podáno 35. V roce 2023 nebyla uznána žádná NzP z kap. II (způsobené fyzikálními faktory), pokud jde o popsané chronické onemocnění bederní páteře, minimálně jeden případ (viz první kazuistika) podle přednášející uznán bude.
Podle dr. Borikové je v praxi potřeba kontrolovat zdravotnickou dokumentaci, opravdu pečlivě zhodnotit, zda se jedná o onemocnění z profese, nebo zda jsou příčiny jinde. Je tedy důležité šířit informace, edukovat, spolupracovat s praktiky i specialisty.
(esr)
Zdroj: Boriková A. Aktuality a příklady z praxe. Tisková konference ČLS JEP, Praha, 22. 5. 2024.