Jak vypadají pracovnělékařské služby v praxi?
Pohled z praxe nabídl praktický lékař pro dospělé a vedoucí lékař pracovně-lékařských služeb Kliniky EUC PLS MUDr. Tomáš Konvička.
Co zahrnuje pracovnělékařská služba
Provádění pracovnělékařských prohlídek označil dr. Konvička za špičku ledovce. Pracovní lékaři rovněž hodnotí vliv pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, s čímž úzce souvisí i kategorizace práce. Nabízejí poradenství, které zahrnuje i změny ve výrobě a v pracovních podmínkách a dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Také vydávají posudky o zdravotní způsobilosti a zajišťují školení první pomoci, což ale v dnešní době předávají smluvním zdravotnickým specialistům, kteří vykonávají první pomoc na denní bázi.
Pracovní lékařství určitě nelze zredukovat pouze na preventivní obor. V rámci prevence a ochrany zdraví je sledován zdravotní stav zaměstnanců, ale také je hodnocen u uchazečů a osob připravujících se na výkon povolání. Součástí jsou i diagnostické služby – vstupní lékařská prohlídka obnáší nejen změření krevního tlaku či vyhodnocení laboratorních výsledků, u pracujících na rizikových pozicích se provádí EKG, audiometrie, spirometrie, vyšetření na syndrom karpálního tunelu aj. „To znamená, že i my při prohlídkách, ať už vstupních nebo periodických, provádíme velkou část diagnostických služeb, velkou část populace vlastně tímto způsobem diagnostikujeme poprvé,“ uvedl doktor. Konvička.
Konzultační služby
Konzultační služby zahrnují komplexní poradenství, tedy zaměřené nejen na ochranu zdraví při práci a před pracovními úrazy a nemocemi z povolání, ale též například při změnách linek, struktury práce na lince a tak dále. Úskalí přináší kategorizace práce, neboť ji provádí zaměstnavatel a ne vždy úplně správně, rotace zaměstnanců na linkách (na kontrolní prohlídce za půl roku může být u daného člověka leccos jinak, protože došlo ke změně linky). Z toho vyplývá nutnost znalosti pracoviště a spolupráce mezi zaměstnavatelem, poskytovatelem péče a krajskými hygienickými stanicemi (KHS), ergotýmy a znalost předpisů týkajících se bezpečnosti práce (BOZP).
Dohled a šetření na pracovištích
Dohled na pracovištích je dán legislativou. Povinný je pouze na těch rizikových, a to každé 3 roky, jinak probíhá jen po domluvě s poskytovatelem zdravotní péče a zaměstnavatelem.
V rámci šetření lékař na pracovišti hodnotí, jestli kategorizace odpovídá tomu, co zaměstnanec reálně vykonává, a vyhodnotí jeho adekvátní zařazení (třeba stran tělesné výšky a namáhání páteře na dané pracovní pozici, vhodnost pracovní pozice pro ženy z hlediska fyziologických předpokladů, lateralita – pravák × levák), upravuje rotace pracovníků.
Ideál pracovnělékařských služeb
Pracovnělékařské služby by měly být komplexní, ať už se jedná o hodnocení slučitelnosti zdravotního stavu uchazeče o povolání/zaměstnance s pracovní pozicí, či o pravidelnou kontrolu vývoje zdravotního stavu zaměstnance na jednom pracovišti, možnost rehabilitačních služeb, provádění cílených vyšetření, možnost přeřazení na jinou pozici s ohledem na vývoj zdravotního stavu a tak podobně.
Úskalí a obtíže
„Trápí nás, že se nás nikdo neptá na některé změny, které se objevují v legislativě,“ poznamenal dr. Konvička s dovětkem, že nyní se to týká především budoucí změny vstupních prohlídek, obzvláště pokud se jedná o lokální svalovou zátěž.
Úskalí představuje také tvorba univerzálních pracovních pozic, kdy lékaři nejsou schopni postihnout, co všechno bude daný zaměstnanec vykonávat, což klade daleko větší důraz na jeho zdravotní stav. Dále jde o změny period dohledu na pracovištích a vypuštění povinností periodických a výhledově i některých vstupních prohlídek pro lokální svalovou zátěž.
(esr)
Zdroj: Konvička T. Pracovně-lékařské služby – pohled z praxe. Tisková konference ČLS JEP, Praha, 22. 5. 2024.