Co dokáže pracovní lékařství v rámci prevence nemocí z povolání?

Pracovní lékařství je obor založený na multidisciplinární týmové spolupráci. Zdravotní stav jedince zkoumá prostřednictvím jeho práce. Zaměřuje se přitom na primární prevenci, diagnostiku, léčbu a posudkové aspekty nemocí způsobených nebo zhoršených pracovními podmínkami. O roli pracovního lékařství v rámci prevence nemocí a vnímání rizik hovořil předseda Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP prof. MUDr. Milan Tuček, CSc.

Interdisciplinární obor s bohatou náplní

Obor pracovní lékařství usiluje o vytvoření bezpečného a zdravého pracovního prostředí, přizpůsobení práce schopnostem pracovníků s přihlédnutím k jejich duševnímu a tělesnému zdraví. Přitom podporuje jejich zdraví, jež je výrazně spjato s podnikovou praxí. Pracovní lékaři také stále více poskytují odborné poradenství v problematice ochrany a podpory zdraví při práci.

Vnímání rizik

Obor musí reagovat na vznik nových rizik a technologií, pracovních postupů, užívaných materiálů i na změny v pracovní síle. Kromě toho musí reflektovat, že pracovní populace stárne a některé skupiny jsou zranitelné (mladiství, těhotné ženy). Stran organizace práce představují významnou zátěž ruční práce, směnnost, agenturní zaměstnávání, pracovní migrace i globalizované tržní prostředí. Pracovní lékaři navíc musejí dodržovat etický kodex vytvořený Mezinárodní komisí zaměřenou na pracovní zdraví (ICOH).

Nemoci z povolání – co změnil COVID-19

Výčet nemocí z povolání (NzP) tvoří celkem 6 skupin – 6 kapitol v seznamu NzP, které se dál člení na jednotlivé položky. Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) byla do příchodu pandemie COVID-19 polovina NzP způsobena tzv. fyzikálními faktory, téměř se nevyskytovaly chronické otravy a onemocnění hlasivek z přetížení. COVID-19 situaci změnil: V roce 2022 stále ještě mezi nemocemi z povolání zaujímal naprosto dominantní podíl.

Trendy za posledních 14 let

Podle zjištění z období 2008–2022 je zřejmé, že některé vlivy způsobují stále horší a horší situaci, zejména vibrující nástroje a zařízení nebo mechanické přetěžování se stále více promítají do stavu kostí, kloubů, periferních nervů horních končetin, a tyto nemoci vznikají po stále kratší expozici. „Něco je tedy špatně a mělo by se zjišťovat proč,“ poznamenal profesor Tuček. I takzvané nerizikové práce bývají, zejména v oblasti přetěžování a vibrací, spojeny s poměrně značným počtem NzP – ze zprávy SZÚ vyplývá, že zaměstnavatelé ve značné míře zařazují rizika nesprávně.

Prevence rizik

V poslední době jsou pracovní lékaři konfrontováni s názory znevažujícími specifickou prevenci v této oblasti a ochranu zdraví při práci. Pracovní lékařství je považováno za „byrokratickou paternalistickou péči státu o zdraví pocházející z doby socialismu a za zbytečné papírování“. Svá stanoviska k těmto názorům odborná společnost zveřejnila na svém webu.

Přednášející připomněl prvorepublikovou Baťovu nemocnici, kde se po vzniku NzP, které způsobovaly zaměstnavateli potíže, předcházelo dalším případům střídáním pracovníků na daných pozicích. Dále bylo založeno oddělení fyziologie práce, které sledovalo pracovní zatížení z pohledu svalové námahy, polohy těla při práci, nervové námahy i námahy zraku, a u vedoucích pracovníků i dělnických profesí se používaly nejrůznější testy a preventivní prohlídky, které jsou dnes odsouvány, zejména u malých rizik, jako nevýznamné, a to je nesprávné. Při preventivních prohlídkách byl v Baťově nemocnici zdravotní stav kontrolován 1× ročně (u zdatných jedinců, vhodných pro jakoukoliv práci), ob půl roku (u osob s lehčí chorobou) až každé 3 měsíce (při skryté nemoci) – a to až do její transformace v roce 1945.

Výzvy současnosti

V současné době panuje snaha o zvýšení kvantity i kvality produkce či služeb při minimalizaci nákladů a stárnutí pracovní populace a za této situace je podle přednášejícího dosažení přiměřeného zdraví při práci (což je nesporná a obtížně vyčíslitelná hodnota) stále komplikovanější. Věk pracovníků se zvyšuje, stoupá riziko zejména nádorových, kardiovaskulárních, metabolických a muskuloskeletálních onemocnění a jejich průběh může být pracovními podmínkami významně ovlivňován.

Zdravý podnik v evropské vizi stojí na třech základních pilířích: zdravém pracovním prostředí, zdravých pracovních podmínkách a zdravých zaměstnancích, přičemž podle profesora Tučka nelze posilovat zdraví zaměstnanců bez posilování zbylých dvou pilířů. Jak poznamenal, v současné době jsme svědky zvyšování odpovědnosti zaměstnavatelů i zaměstnanců za prevenci nemocí z povolání, zejména se jedná o faktory s dlouhodobými účinky a ty, které způsobují nejvíce NzP.

(esr)

Zdroj: Tuček M. Pracovní lékařství v prevenci nemocí a vnímání rizik. Tisková konference ČLS JEP, Praha, 22. 5. 2024.