Závislost na pornografii? Léčení muži popisovali její projevy, komorbidity i léčbu

Téma problematického používání internetu pro uspokojení sexuálních potřeb přitahuje v posledních letech větší pozornost odborné i běžné veřejnosti. Stále jde nicméně o kontroverzní téma, kdy není shoda v konceptualizaci, zda se jedná například o hypersexualitu, kompulzi či závislost. Jedním z důvodů kontroverze je nedostatek výzkumů na klinické populaci.

Výzkumná otázka

Cílem výzkumu bylo popsat životní zkušenosti mužů, kteří vyhledali léčbu kvůli svému problematickému používání pornografie (PPP). Hlavním cílem bylo analyzovat a popsat vnímané projevy symptomů a jejich vývoj v čase a dále popsat i související komorbidity a zkušenosti s léčbou.

Metody

Bylo provedeno 23 polostrukturovaných rozhovorů, jejichž součástí byly i standardizovaná klinická interview. Výsledný vzorek tvořili muži ve věku 22–53 let (průměrný věk 35 let), jejich nábor probíhal prostřednictvím pracovišt, která se specializují na psychiatrii, klinickou psychologii, sexuologii a urologii, a to zejména v Jihomoravském kraji. Struktura rozhovoru se zaměřila na dotyčné vzorce sexuálního chování, jejich vývoj, projevy symptomů a další související psychosociální problémy. Jako hlavní analytická strategie byla aplikována tematická analýza.

Výsledky

Typické chování probandů zahrnovalo užívání pornografie a kybersexu spolu s nepřetržitou masturbací trvající několik hodin několikrát týdně, s potřebou zesilovat obsah pornografie až za hranici preference. Tento vzorec se u těchto mužů objevil relativně brzy v mladé dospělosti a stal se trvalým po řadu let. Zpočátku bylo problematické používání pornografie spojeno zejména s nudou a stresem. Relativně časté komorbidity byly deprese a úzkosti, v určité míře i nadměrné pití, hraní počítačových her, gambling a užívání metamfetaminu. Negativní důsledky spojené s PPP se budovaly dlouhodobě a teprve časem se začaly projevovat partnerské a erektilní obtíže a následně výrazné psychické problémy.

Závěr

Většina participantů splnila kritéria pro behaviorální závislost. Jednotlivé symptomy ale měly rozdílnou sílu. Například negativní důsledky tohoto chování nebyly vnímané dostatečně tíživě, aby motivovaly k časnému vyhledání léčby. K tomu docházelo až po přidružení negativních důsledků plynoucích z ostatních komorbidit. Zarážející byl fakt, že většina jedinců napříč výzkumným souborem vnímala nespokojenost s léčbou.

   

doc. Mgr. Lukas Blinka, Ph.D.

Institut pro psychologický výzkum, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita