Stárnutí české populace v datech a predikcích

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) má v posledních letech ojedinělé informace, bohužel ne příliš příznivé, o demografickém vývoji naší populace i o současných potřebách českého zdravotnictví. Populace stárne, stárnou i zdravotníci. Zdravotní systém se musí koncepčně připravit na situaci, která nás nevyhnutelně v krátké době čeká. Změnou infrastruktury, nastavením léčebné péče i optimalizací personálních kapacit by měl pomoci strategický plán Zdraví 2030.

Už dlouhodobě je známo, že se prodlužuje střední délka života. Je to především úspěch českého zdravotnictví, to však ale přináčí i růst prevalence nemocných a s tím i sekundární morbidity. Jak uvedl RNDr. Jan Mužík, Ph.D., z ÚZIS, „narůstá také index závislosti, který by se měl v roce 2040 dokonce zdvojnásobit“.

Podle přednášejícího se při pohledu na demografickou strukturu naší populace blíží velmi silné ročníky seniorů starších 85 let, bude tedy nutné se o tyto pacienty postarat a zajistit jim adekvátní léčebnou péči. Upozornil ale na další nepříznivý faktor na opačné straně, a tím je reprodukční chování s výrazným poklesem míry porodnosti.

Do 15–20 let je tak očekáván prudký nárůst nemocností v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů. Podle dat Českého statistického úřadu klesne počet živě narozených v roce 2060 pod 80 000. Poroste tak zmíněný index závislosti, tedy počet seniorů starších 65 let na 100 osob v produktivním věku (z 21,6 v roce 2010 na 41,1 v roce 2040).

Predikce vybraných chorob

Za desetileté období (2020–2030) se předpokládá nárůst pacientů s diabetem o 20 %, u zhoubných nádorů o 27 %, se srdečním selháním o 68 % a u neurodegenerativních onemocnění až o 115 %.

Nárůst chronicky nemocných aneb nezdravé stárnutí

U populace 65+ dosahuje dnes podíl chronicky nemocných 67 %. Počet pacientů se zhoubným nádorem (bez nemelanomových kožních nádorů) činil v roce 2019 celkem 480 000. Vzhledem k demografickému vývoji české populace je pro další období nutné kalkulovat s podstatným nárůstem prevalence zhoubných nádorů, a to až o 30 % každých 10 let.

V roce 2040 nepříliš optimistický model předpovídá až 800 000 žijících osob s tímto onemocněním. Navíc je třeba brát v potaz i sekundární incidenci, tedy vyléčené onkologické pacienty, kteří mají potenciál vyvinout další onemocnění (relaps, přidružené choroby a další) a potřebují stálou péči.

Za úspěch českého zdravotnictví považuje doktor Mužík poměrně nízkou hospitalizační mortalitu (kromě období pandemie COVID-19). V léčbě infarktu myokardu patříme ke světové špičce. Záleží samozřejmě na tom, jak bude přibývat počet obyvatel v české populaci v komplikovaném zdravotním stavu.

„Poměrně závažnou chorobou, která je v posledních letech výrazně na vzestupu, je srdeční selhání, kde se také dostáváme na hranici možného v péči o tyto pacienty a o jejich záchranu. Nárůst činí 76 000 nových pacientů ročně. Podobně jako v onkologii očekáváme pomocí predikčních modelů, které jsou k dispozici, že počet nemocných s tímto onemocněním dosáhne v roce 2040 až 885 000,“ dodává Jan Mužík.

Autor sdělení současně upozornil i na další vážný doprovodný stav daného onemocnění, který rovněž přináší výraznou populační zátěž, a tím je invalidita. Až 40 % těchto pacientů je v pracovní neschopnosti dokonce už v produktivním věku.

Změny infrastruktury a kapacit

Co všechno bude třeba změnit? Přednášející uvedl jako jednu ze slabin stávající přetíženost zdravotnické záchranné služby (ZZS), kde narůstá počet ošetřených pacientů v seniorních kategoriích. Je to cestování za zdravotním ošetřením, ke kterému by nemuselo docházet, pokud by existovala lokální a domácí péče.

Lůžkový sektor

Model, který je v současnosti postaven především na akutní lůžkové péči, bude třeba výrazně posunout na stranu následné a dlouhodobé péče, s vysokým podílem péče komunitní, která se bude umět o seniory postarat v jejich prostředí. Celkově hospitalizace podle údajů ÚZIS postupně klesají, ale v seniorních kategorií je tomu naopak (časté úrazy, menší soběstačnost).

V oblasti péče intenzivní patříme k nejlepším na světě, ale celkový počet nasmlouvaných lůžek je extrémně vysoký (53,9/10 000 obyvatel). Dalším příkladem příliš vysoké hustoty sítě poskytovatelů je síť dětských oddělení akutní péče. Hospitalizační případy u dětí klesají, lůžka jsou méně využívána.

Změnou musí projít i trajektorie pacientů v závěru života. Terminálně nemocný pacient je opakovaně převážen ZZS. Z pohledu paliativní péče je nyní žádoucích trajektorií v závěru života jen 38 %. I toto je třeba podle doktora Mužíka napravit, aby péče byla opravdu efektivní a současně zatěžovala systém co nejméně.

Personální optimalizace

V rámci Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030 se počítá i s optimalizací personálních kapacit. Už dnes je například téměř 12 000 sester starších 60 let. K programu podpory vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí (NLZP) se přihlásilo 6 lékařských fakult a 11 dalších vysokých škol zapojených do výuky vybraných profesí NLZP.

V novém modelu se počítá s celkovým navýšením o 21 500 osob v jednotlivých zdravotnických povoláních. „Model předpokládá, že dlouhodobě bude celá tato aktivita vyžadovat investici téměř 14 miliard korun, což ve srovnání například s nákladnou centrovou léčbou je určitě pro české zdravotnictví investice efektivní a dobrá, abychom tyto pracovníky dokázali také v systému udržet“, dodal autor k rozpočtové stránce projektu.

(jas)

Zdroje:

1. Stárnutí a stáří – hrozí nám tsunami? Purkyňův nadační fond. Praha, 29. 5. 2024.

2. Válek V., Dušek L. (editoři). Strategické analýzy potřeb resortu zdravotnictví: Koncepce podložená dostupnými daty. Verze 1.0, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 20. 4. 2024. Dostupné na: www.nzip.cz/koncepce2025

3. Odbor statistiky obyvatelstva. Projekce obyvatelstva ČR: 2023–2100. Český statistický úřad, 30. 11. 2023. Dostupné na: www.czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-2023-2100