VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Léčba antacidy v těhotenství zvyšuje riziko astmatu u dítěte
Pokud matka užívá během těhotenství antacida, vede to u jejího dítěte
ke zvýšení rizika astmatu až o polovinu. Vyplývá to ze sdělení doktorky
Elizabeth Yenové z bostonské nemocnice, které prezentovala ve
Filadelfii na každoročním setkání Americké společnosti alergologů a
imunologů.
Novinky Analýza bronchoalveolární laváže identifikuje podtyp astmatu
Vědci z lékařské fakulty při Texaské univerzitě v Galvestonu zjistili, že typ a množství exprese cytokinu v tekutině z bronchoalveolární laváže (BAL) může sloužit pro rozlišení různých podtypů astmatu a může v budoucnosti pomoci vybrat optimální léčbu.
Novinky Desloratadin v kombinaci s montelukastem potlačuje tvorbu papul v tlakovém testu a je účinný v léčbě pozdní tlakové kopřivky
Pozdní tlaková kopřivka patří mezi fyzikální kopřivky. Jsou pro ni typické svědivé, citlivé nebo dokonce bolestivé papuly a otoky, ke kterým dochází v místech vystavených tlaku nejčastěji v oblasti pasu, plosek nohou a dlaní. Reakce mnohdy pacientům velmi znepříjemňují život.
Novinky Rýma v koupelně – kazuistika
Dvacetiletá pacientka byla vyšetřována v alergologické ambulanci pro opakované epizody rýmy a kašle po ranní hygieně.
Novinky Remise alergie na burské oříšky a hodnoty IgE protilátek
Vědci z Royal Children's Hospital v australském Melbourne zjistili, že u malých dětí alergických na burské oříšky může být remise této alergie předpovězena nízkou hladinou IgE protilátek proti burským oříškům v průběhu prvních dvou let života nebo snižující se hladinou IgE ve věku tří let.
Novinky Dlouhodobé sledování dětí užívajících topické intranazální steroidy pro hypertrofickou adenoidní vegetaci
V minulosti bylo dosaženo povzbudivých krátkodobých výsledků u dětí s hypertrofickou adenoidní vegetací podáváním intranazálního steroidu. Dosud ale chybí údaje o dlouhodobém účinku takovéto léčby.
Novinky U dospělých a dětí s mastocytózou je riziko anafylaxe rozdílné
Vědci z univerzity v Mnichově zjistili, že u dětí s mastocytózou je riziko těžké anafylaxe vyšší pouze u pacientů s rozsáhlými projevy nemoci na kůži, zatímco dospělí pacienti mají toto riziko zvýšené všichni.
Novinky Urychlená "cluster" imunoterapie glutaraldehydem modifikovanou směsí trav vede ke zlepšení nosního provokačního testu již za 2,3 měsíce
Imunoterapie alergenem je účinná a poměrně bezpečná léčba alergických respiračních onemocnění, která jsou vyvolána inhalací pylů trav.
Novinky Špatně kontrolované astma před hospitalizací a po ní
Většina dospělých pacientů, kteří jsou pro akutní exacerbaci astmatu hospitalizováni, má špatně kontrolované astma nejen před hospitalizací, ale i po ní.
Novinky Zlepšení nosních příznaků u pacientů se sezonní alergickou rýmou léčených intranazálním kortikoidem mometazon furoátem
Alergická rýma je vzhledem k současnému výskytu nosních i očních příznaků správněji nazývána alergickou rinokonjunktivitidou.
Novinky Rýma většinou provází obtížně kontrolovatelné astma
Pacienti se zhoršenou odpovědí na léčbu astmatu mají většinou středně silnou až silnou rýmu. To zjistili vědci z Universidade Federal de Bahia a své výsledky prezentovali v květnovém čísle časopisu Allergy.
Novinky Plicní funkce jsou během atak astmatu zhoršovány obezitou
Dynamická hyperinflace plic, která následuje po podání metacholinu, je větší u obézních astmatiků nežli u astmatiků neobézních. Takové je zjištění vědců z University of Otago v Dunedin.
Novinky Stres matky ovlivňuje vliv roztočů na marker astmatu
Vědci z harvardské univerzity zjistili, že stresované matky, přestože nejsou vystaveny roztočům ve své domácnosti, mají zvýšené hladiny určitého ukazatele astmatu. Ten zvyšuje riziko tohoto onemocnění u jejich nenarozených dětí.
Novinky Plicní funkce jsou při astmatu zhoršeny obezitou
Vědci z University of Otago v Dunedinu na Novém Zélandu zjistili, že u astmatiků je dynamická hyperinflace po podání metacholinu větší u obézních pacientů než u neobézních osob.
Novinky Vztah alergie na pyl a ovoce v prvních letech života k alergickým onemocněním ve čtyřech letech
Vliv časné expozice alergenům na další vývoj alergie je stále diskutován a závěry nejsou jednoznačné.Studie z poslední doby ukazují, že vystavení velkému množství pylu břízy v období po narození zvyšuje riziko rozvoje přecitlivělosti na břízu a riziko rozvoje astmatu u předškoláků, kteří mají rodinnou zátěž alergie.
Novinky Účinnost a bezpečnost kombinace desloratadinu s pseudoefedrinem u pacientů se sezonní alergickou rýmou
Desloratadin je nesedativní antihistaminikum, blokátor H1 receptoru. Účinně potlačuje kýchání, výtok z nosu a otok nosní sliznice u pacientů se sezonní alergickou rýmou. U kombinace desloratadinu s pseudoefedrinem je předpokládáno posílení účinku na otok nosní sliznice, tedy zlepšení nosní průchodnosti.
Novinky Incidence ischemické choroby srdeční a mortalita u osob se subklinickou hypotyreózou: reanalýza Whickhamské studie
Vztah subklinické hypotyreózy k ischemické chorobě srdeční (ICHS) a kardiovaskulární (KV) a celkové mortalitě je už desítky let předmětem diskusí. Whickhamská studie, která byla pilotní v této problematice, ale neprokázala asociaci ICHS a autoimunitních tyreopatií (Vanderpump et al. 1995, Vanderpump et al. 1996).
Novinky Kognitivní funkce u subklinické hypotyreózy
Negativní vlivy rozvinuté hypotyreózy (především vrozené) na kognitivní funkce jsou dobře známé, otázka vlivu subklinické hypotyreózy (SCH) však zůstává nejasná. Dosavadní systematické přehledy literárních dat nenašly dostatek důkazů, aby mohla být doporučena léčba SCH s cílem zlepšit kognitivní funkce (Surks et al. 2004, Elfand 2004).
Novinky Ovlivňuje familiární výskyt roztroušené sklerózy vznik a průběh onemocnění?
Roztroušená skleróza (RS) je charakterizována chronickým zánětlivým procesem centrálního nervového systému. Klinicky se ve většině případů projevuje relapsy a progresivním neurologickým postižením pacientů. Ve střední Evropě je incidence RS odhadována na 1:1 000 a na její patogenezi se podílejí jak genetické vlivy, tak vlivy zevního prostředí.
Novinky Metabolické změny zrakové kůry jsou u nemocných s roztroušenou sklerózou spojeny se ztenčením vláknité vrstvy zrakového nervu
Součástí roztroušené sklerózy není jen demyelinizace, ale také neuronální a axonální degenerace. Cílem studie německých autorů bylo hodnocení poškození vláknité vrstvy optického nervu jakožto součásti přední zrakové dráhy a zároveň spojitost tohoto poškození se snížením neuronální a axonální integrity ve zrakové kůře jakožto součásti zadní zrakové dráhy.
Novinky Kognitivní deficit u pediatrických pacientů s roztroušenou sklerózou
Roztroušená skleróza (RS) je autoimunitní demyelinizační onemocnění CNS, které má za následek atrofii šedé hmoty mozkové. Začátek onemocnění se objevuje většinou u mladých dospělých, ale ve 2–5 % případů je diagnóza stanovena u pubertálních dětí nebo adolescentů, pouze v 0,2 % případů začíná před nástupem puberty.
Novinky Rozvoj myastenia gravis a následné myastenické krize u pacientů s roztroušenou sklerózou
Během poslední dekády byla opakovaně popsána sporadická, a přesto významná koincidence roztroušené sklerózy (RS) a myastenia gravis (MG). V následujícím textu je proto prezentována kazuistika pacientky s RS, u níž došlo k rozvoji myastenické krize.
Novinky Prevalence deprese u roztroušené sklerózy
Spojitost mezi depresí a roztroušenou sklerózou (RS) je obvyklá u 37–60 % pacientů se 7,5× vyšší frekvencí sebevražd, než je tomu u zdravých jedinců. Mnoho studií zmiňuje obecný patofyziologický základ těchto chorob. Existují například doklady o neurologických lézích, které přerušují některé oblasti mozkové kůry a/nebo subkortikálních drah, jako jsou například frontotemporální poškození způsobené lézemi na fasciculus arcuatus nebo hypothalamem zprostředkovaná endokrinní dysfunkce způsobená zánětlivou aktivitou. Výskyt této komorbidity v brazilské populaci je zatím podceňovaný.
Novinky Výsledky gravidit u pacientek s roztroušenou sklerózou při léčbě interferonem beta 1a
Incidence roztroušené sklerózy (RS) je dvakrát vyšší u žen než u mužů a její typický začátek je udáván mezi 20. a 40. rokem, tedy ve fertilním období ženy. K nejčastěji užívané terapii této choroby patří v současné době interferon beta 1a (IFN beta). V literatuře neexistují důkazy o tom, že by samotné onemocnění zvyšovalo riziko spontánního potratu či vrozených defektů plodu. Studie, které se zabývaly účinkem terapie INF beta na průběh těhotenství, přinesly zatím jen nejednotné závěry.