Cílená terapie je již u nemocných s metastatickým kolorektálním karcinomem standardem
Metastatický karcinom tlustého střeva (mCRC) patří v České republice mezi nejčastější příčiny úmrtí z onkologických diagnóz. Mezníkem v jeho léčbě i prognóze nemocných se stalo rutinní zavedení cílené terapie do klinické praxe. Medián celkového přežití (OS) se nyní pohybuje okolo 2 a více let.
Personalizovaný přístup
Mezi nejvýznamnější používané látky patří monoklonální protilátka proti vaskulárnímu endotelovému růstovému faktoru (VEGF) bevacizumab a monoklonální protilátky proti receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR) cetuximab a panitumumab, které přinesly ve velkých randomizovaných klinických studiích signifikantní klinický benefit v kombinaci s cytostatiky jak v první linii, tak v linii druhé a v salvage nastavení.
I v léčbě mCRC se trendem poslední doby stává personalizovaná medicína. Terapie je tak volena na základě klinického stavu každého nemocného a biologických vlastností jeho tumoru. Například v případě inhibitorů EGFR je velmi podstatný status genů KRAS a NRAS. Inhibitory EGFR totiž uspokojivě účinkují pouze u pacientů, u kterých není v těchto genech přítomná mutace (wild type). U nemocných s RAS-wild type se tak stávají nepostradatelnou součástí terapeutických režimů.
Panitumumab v různých léčebných režimech a kombinacích
Panitumumab je plně humánní monoklonální protilátka, která má k EGFR vysokou afinitu. Jeho použití u chemonaivních pacientů s mCRC v 1. linii se věnovala již studie III. fáze PRIME. V jejím rámci bylo 1183 pacientů randomizováno buď k podávání panitumumabu v kombinaci s FOLFOX-4, nebo pouze FOLFOX-4. V podskupině nemocných s KRAS-wild type přineslo přidání panitumumabu do terapeutického režimu signifikantní prodloužení času do progrese (9,6 vs. 8,0 měsíce; HR = 0,80; p = 0,002).
Roli panitumumabu ve 2. linii potom sledovala klinická studie III. fáze vedená pod označením 20050181, ve které bylo randomizováno 1186 nemocných buď k užívání panitumumabu s FOLFIRI, nebo pouze FOLFIRI. Také v této práci vedlo přidání panitumumabu v podskupině nemocných s KRAS-wild type k signifikantnímu prodloužení času do progrese (6,7 vs. 4,9 měsíce; HR = 0,82; p = 0,023).
Kombinace panitumumabu s irinotekanem v salvage nastavení u pacientů rezistentních k 5-fluorouracilu oproti samotné chemoterapii byla sledována ve studii PICCOLO. I zde byl prodloužen čas do progrese ve skupině, která panitumumab dostávala (5,5 vs. 4,7 měsíce; HR = 0,78, p = 0,015).
(ond)
Zdroj: Ohhara Y., Fukuda N., Takeuchi S. et al. Role of targeted therapy in metastatic colorectal cancer. World J Gastrointest Oncol 2016 Sep 15; 8 (9): 642−655, doi: 10.4251/wjgo.v8.i9.642.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
