K nejčastějším obavám rodičů v souvislosti s očkováním patří bezpečnost a význam vakcín. Nemoci, kterým se dá předcházet očkováním, se v současnosti vyskytují mnohem méně než kdysi –⁠ a právě to v rodičích vzbuzuje otázky o nutnosti očkování. Jaké postoje rodičů jsou nejčastější a jak by měli lékaři s rodiči komunikovat?

Podle retrospektivní studie českých autorů není očkování u diabetiků oproti běžné populaci spojeno se zvýšeným rizikem komplikací.

Studie španělských autorů kvalitně popsala incidenci a prediktory vzniku mozkové příhody po infarktu myokardu. Dala tak podnět k zamyšlení: Nezapomínáme u podskupiny pacientů s fibrilací síní kvůli obavám z krvácení na účinnou prevenci tromboembolismu?

Díky centralizovanému registru pacientů a standardizovanému  sběru dat získali američtí lékaři ve spolupráci s konsorciem dvanácti  center roztroušené sklerózy lokalizovaných ve státě New York (The New  York State Multiple Sclerosis Consortium) současný profil roztroušené  sklerózy v tomto státě.

S hereditárním angioedémem (HAE) se lze setkat na pohotovosti i v ordinaci specialisty. Pacientům s touto vzácnou chorobou je mnohdy chybně sdělena jiná, běžnější diagnóza a tu správnou se dozvídají i s mnohaletým zpožděním. Projevuje se totiž kombinací příznaků obvyklých i u jiných nemocí. Čeho by si měli všímat třeba pediatr, otorinolaryngolog či gastroenterolog? Poskytnout lepší porozumění symptomům HAE z pohledu různých specializací a zdůraznit důležitost mezioborové spolupráce pro správnou diagnostiku a péči o pacienta s HAE bylo náplní odborného webináře, z něhož jsme pro vás připravili souhrn toho nejdůležitějšího.

Kašel je jedním z nejčastějších příznaků, se kterým pacient vyhledává lékaře. Mnoho klinických studií prokázalo koincidenci chronického kašle a rýmy.

Prvním předpokladem správné léčby je správná diagnóza. Kojenci a děti v předškolním věku mají velmi často některé příznaky astmatu, ale o astma se jednat ještě nemusí.

Vážená paní doktorko, Vážený pane doktore, Česká internistická společnost ČLS JEP Vás zve ke sledování sympozia, které se uskuteční ve středu 3. listopadu od 17. hodin.
Více informací najdete v níže přiložené pozvánce.

Karcinom prostaty patří celosvětově mezi nejčastější nádory postihující muže. S vývojem nových terapeutických režimů se přitom postupně mění spíše v chronické onemocnění, se kterým pacienti žijí po celou řadu let. Na významu tak nabývají otázky kvality života postižených, které v pokročilých fázích velmi často trápí osteolytické kostní metastázy. Využití denosumabu u pacientů s kastračně rezistentním karcinomem prostaty (CRPC) se věnovala práce uveřejněná letos v časopise Annals of Oncology.

Výsledky recentních klinických studií naznačují prognostický význam lokalizace primárního tumoru na přežívání pacientů s metastazujícím kolorektálním karcinomem (mCRC). Retrospektivní analýza dat z jednoramenné open-label klinické studie fáze II sledovala vliv lokalizace primárního tumoru a jeho časné regrese (ETS –⁠ early tumour shrinkage) na přežívání pacientů s mCRC, kteří dostávali kombinaci chemoterapie (režim FOLFIRI) a cílené biologické léčby (panitumumab).

Vztah mezi chronickým onemocněním a depresí je jednoznačný. Chronické onemocnění může být rizikovým faktorem pro rozvoj deprese a naopak deprese může vést k zvýraznění symptomů spojených s chronickým onemocněním.

Preferovanou terapii tromboembolické nemoci (TEN) asociované s maligním nádorem představují nízkomolekulární hepariny. V literatuře se však objevují údaje podporující využití nových perorálních antikoagulancií, mezi něž se řadí rivaroxaban. Studie z Memorial Sloan Kettering Cancer Center (MSKCC) v New Yorku hodnotila účinnost a bezpečnost terapie tromboembolické nemoci rivaroxabanem u pacientů s malignitami.

Velká skupina francouzských nemocnic se rozhodla používat biosimilars infliximabu k léčbě pacientů s revmatoidní artritidou, Crohnovou chorobou a psoriázou. Biosimilars jsou biologické léčivé přípravky srovnatelné s originálními léky, které se objevují na farmakologickém trhu po skončení patentové ochrany. Důvodem zmíněného rozhodnutí byla významná sleva biosimilars infliximabu, která byla nemocnicím nabídnuta.

Ačkoliv buňky a intracelulární tkáně charakterizované zánětem nejsou při revmatoidní artritidě (RA) kvalitativně odlišné od těch, které nacházíme při jiných nemocech, můžeme u téměř jedné třetiny pacientů s RA nalézt v postižené tkáni také ektopické lymfatické struktury.

Opioidy jsou schopny vyvolat silné euforické účinky a u citlivých jedinců rychle způsobují závislost. Euforické účinky vedou k dalšímu vyhledávání léku (tzv. pozitivní posílení). U pacientů léčených opioidy z důvodu nádorové bolesti je euforický účinek opioidů otupen. V těchto případech může být závislost vyvolána nepříjemnými příznaky z vysazení, kdy k vyhledávání léku vede snaha zbavit se anhedonie, hyperalgezie a noradrenergních účinků (tzv. negativní zesílení). Dalším důsledkem dlouhodobého užívání opioidů může být tolerance, tedy potřeba vyšších dávek k dosažení stejného účinku. Narůstající tolerance může vést rovněž k příznakům z vysazení. U pacientů, kteří užívají opioidy k léčbě bolesti, nemusí být důvodem vyhledávání léku vždy jen závislost. Další důvody můžou zahrnovat zkušenosti, vzpomínky na neléčenou bolest, zmírnění bolesti po užití léku a příznaky z vysazení.