Kolorektální skrínink – účinná metoda prevence
Více než 2 milionům pacientů celosvětově je každoročně stanovena diagnóza rakoviny tlustého střeva (CA). Každý rok na ni zemře více než 600 000 pacientů. Skrínink může významně omezit morbiditu i mortalitu nemoci. Přehledový článek publikovaný v časopise Lancet se mimo jiné zabývá možnostmi prevence tohoto onemocnění.
Incidence kolorektálního karcinomu je ovlivněna demografickými faktory – geografickými, životním stylem, věkem nebo pohlavím. Ve vyspělých zemích je pozitivně ovlivněna vyšší úrovní skríninku a naopak negativně životním stylem obyvatel. Pravděpodobnost nemoci narůstá s prodlužujícím se věkem. Průměrný věk pacienta při stanovení diagnózy je 70 let. Z hlediska pohlaví je vyšší incidence u mužů než u žen. Po dosažení věku 50 let by měl každý občan podstoupit test na okultní krvácení.
Důležitá je i znalost patofyziologie nemoci z pohledu molekulární genetiky. Během posledních dvou desetiletí byla zjištěna souvislost mezi genetickými nálezy, prognózou a léčbou. Toto zjištění zahrnuje i molekulární mechanismy a genetické změny, které mohou být přínosem při odhalování hereditárních forem rakoviny tlustého střeva. Základními postupy léčby jsou chirurgické postupy, neoadjuvantní radioterapie (u pacientů s rakovinou konečníku) a adjuvantní chemoterapie (u pacientů ve fázi III a IV a u pacientů ve fázi II dle rizika).
Prevence kolorektálního karcinomu se dělí na primární, sekundární a terciární. Primární prevence představuje omezení rizikových faktorů v životním stylu. Zejména se jedná o vyloučení nevhodných potravin z jídelníčku, omezení kouření a konzumace alkoholu a snížení nadváhy. Do úvahy připadá i preventivní podávání kyseliny acetylsalicylové. Tuto formu prevence bohužel omezuje výskyt nežádoucích účinků. Sekundární prevence, jímž je právě skrínink, spočívá v omezení případů pozdního odhalení nemoci.
Šance pacienta přežít pět let od diagnózy se pohybuje v rozmezí mezi více než 90 % pacientů ve fázi I onemocnění až zhruba k 10 % u pacientů ve fázi IV. Lepší prognóza nemoci je u pacientů v zemích s vyšším průměrným příjmem obyvatelstva. V nich dosáhlo téměř 65 % pacientů doby přežití v délce 5 let (Austrálie, US, Kanada, některé evropské země). V ostatních zemích se toto číslo pohybuje kolem 50 %. Řada zemí s plošným skríninkem teprve začíná či je jeho organizace nedostatečná. Výsledky randomizovaných studií z Norska, Spojeného království, USA a Itálie potvrzují pozitivní dopad skríninku. Jako metoda skríninku byla v těchto studiích zvolena flexibilní sigmoidoskopie. Metaanalýza studií využívajících metod „intention-to-screen“ a per protocol (PP) přinesla zjištění, že došlo ke snížení výskytu rakoviny tlustého střeva o 18 % a úmrtnosti na ni o 32 %. Výraznější výsledky byly u rakoviny distální části střeva a konečníku. Rovněž metaanalýza 119 randomizovaných studií došla k závěru, že díky skríninku metodou detekce okultního krvácení ve stolici došlo ve skupině těch pacientů, kteří se těchto testů zúčastnili, ke snížení úmrtnosti až o 25 %.
Výzkumem vlivu terciární prevence se zabývá zatím málo studií. Dosud publikované studie se zabývají možnosti ovlivnění životního stylu, jako například omezení kouření u pacientů. Je zapotřebí dalších epidemiologických a intervenčních studií, aby byly zjištěny další možnosti všeobecné a cílené terciární prevence u pacientů s kolorektálním karcinomem.
(tda)
Zdroj: Brenner H. et al. Colorectal cancer, Lancet, 04/2014, ročník 383, číslo 9927
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
