Současná doporučení pro léčbu nozokomiální (ventilátorové) pneumonie na JIP
Nozokomiální pneumonie jsou narůstajícím problémem nejen medicínským, ale také ekonomickým. Zvyšují morbiditu a mortalitu, komplikují léčbu pacientů a prodlužují jejich hospitalizaci. Nejvyšší incidence je pozorována na JIP a resuscitačních odděleních. V následujícím článku stručně shrnujeme aktuální doporučení týkající se léčby nozokomiální pneumonie na těchto odděleních.
Etiopatogeneze a diagnostika nozokomiálních pneumonií
Nozokomiální pneumonie (HAP) vzniká nejdříve po 48 hodinách od přijetí do zdravotnického zařízení. Ventilátorová pneumonie (VAP) je potom pneumonie vzniklá v souvislosti s umělou plicní ventilací (UPV) trvající alespoň 48 hodin. U pacientů na UPV se může rozvinout také ventilátorová tracheobronchitida, která se od pneumonie odlišuje nepřítomností infiltrátu na skiagramu plic.
Nejčastějšími původci jsou Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Enterobacteriaceae spp., Klebsiella pneumoniae a Acinetobacter baumannii. Nebezpečí nozokomiální pneumonie spočívá v narůstající antibiotické rezistenci bakteriálních kmenů. Typickými příznaky jsou vzestup horečky, zhoršení celkového stavu, zmnožení a změna charakteru odsávaného tracheobronchiálního sekretu, poslechový nález na plicích a pokles saturace kyslíkem.
Diagnostika nozokomiální pneumonie se opírá o klinické příznaky, fyzikální a rtg nález, výsledky mikrobiologického vyšetření tracheobronchiálního sekretu či hemokultury a vzestup hladiny zánětlivých markerů (CRP a prokalcitoninu).
Délka trvání léčby není striktně stanovena. V současnosti probíhají studie, jejichž cílem je prokázat bezpečnost a účinnost antibiotické terapie trvající ≤ 7 dní.
Nová ATB v léčbě nozokomiální pneumonie
Nové možnosti v léčbě nozokomiálních pneumonií představují zejména kombinace antibiotik (ATB) ceftolozan/tazobaktam (CFT/TAZ) a ceftazidim/avibaktam (CAZ/AVI). Jsou vhodnou alternativou ke karbapenemům, zejména v léčbě pneumonií způsobených multirezistentními kmeny.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil použití ATB cefiderokolu (cefalosporin) a kolistinu (polymyxin) jakožto záložních ATB u pacientů s omezenými možnostmi léčby. Pro své četné nežádoucí účinky (např. nefrotoxicitu kolistinu) by však tato antibiotika měla být podávána s rozvahou a opatrností.
Algoritmus léčby nozokomiální pneumonie na JIP
- Při podezření na nozokomiální pneumonii je nutné co nejrychleji zahájit vhodnou empirickou terapii širokospektrými antibiotiky.
- V případě časné nozokomiální pneumonie se u pacientů bez předchozí ATB léčby doporučuje nasadit cefalosporiny 3. generace.
- Nozokomiální pneumonie s nutností mechanické ventilace a/nebo po předchozí neúspěšné ATB terapii vyžadují léčbu kombinací ceftolozan/tazobaktam + aminoglykosidy nebo chinolony.
- V případě ventilátorové pneumonie se postupuje s ohledem na rizikové faktory, přechozí bakteriální kolonizaci (pokud je známa) a lokální incidenci infekcí způsobených multirezistentními kmeny dle tab. 1.
- Dále je namístě zvážit podání linezolidu či vankomycinu s ohledem na lokální výskyt MRSA.
- Po stanovení původce se zpravidla přechází na cílenou léčbu dle tab. 2.
Tab. 1 Empirická ATB terapie nozokomiální pneumonie
Pravděpodobný původce | ATB volby |
Pseudomonas aeruginosa | CFT/TAZ + aminoglykosidy nebo chinolony |
Klebsiella pneumoniae | CAZ/AVI + aminoglykosidy nebo chinolony |
neznámý |
piperacillin/tazobaktam nebo karbapenem nebo cefepim |
Tab.2 Management léčby nozokomiální pneumonie po stanovení původce
Potvrzený původce | ATB volby |
Staphylococcus aureus |
kloxacillin/cefazolin, |
Pseudomonas aeruginosa a/nebo bakteriémie | CFT/TAZ (3 g/8 hod) |
Klebsiella pneumoniae produkující karbapenemázu | CAZ/AVI |
bakterie produkující metalo-β-laktamázu |
zvážit CAZ/AVI + aztreonam |
Acinetobacter baumannii | zvážit kolistin nebo cefiderokol |
jiná etiologie a bez bakteriémie | zvážit deeskalaci |
(mafi)
Zdroje:
1. Zaragoza R., Vidal-Cortés P., Aguilar G. et al. Update of the treatment of nosocomial pneumonia in the ICU. Crit Care 2020; 24 (1): 383, doi: 10.1186/s13054-020-03091-2.
2. Rozsypal H. Základy infekčního lékařství. Karolinum, Praha, 2015: 527–536.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Pneumologie a ftizeologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Kde se vzal COVID-19: Mohou za pandemii nakažená zvířata, nebo únik viru z laboratoře?
- Jak se liší věk jednotlivých orgánů v našem těle?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/1
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
Mohlo by vás zajímat
- Azelastin v nosním spreji zmírňuje příznaky alergické rýmy účinněji a rychleji než perorální desloratadin
- Farmakologický profil a klinická účinnost azelastinu v nosním spreji v léčbě alergické a vazomotorické rýmy
- Topický azelastin je účinný u celoroční alergické konjuktivitidy
- Azelastin ve formě nosního spreje je u pacientů se sezónní alergickou rhinitidou účinnější nežli perorálně podaný cetirizin
- Azelastin je vhodnou terapií 1. volby u vazomotorické rýmy
- Azelastin ve formě nosního spreje zmírňuje nosní příznaky pacientů se sezónní alergickou rýmou s nedostatečnou odpovědí na loratadin