DRESS syndrom – editorial
Autoři:
Vladimír Vašků
Působiště autorů:
I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN U sv. Anny v Brně
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2016; 62(4): 248
Kategorie:
Editorialy
Komentář k | Editorial on
Adamcová M et al. DRESS syndróm. Vnitř Lék 2016; 62(4): 334–337.
Práce autorského kolektivu Adamcová M et al, publikovaná v tomto čísle časopisu Vnitřní lékařství, zpracovává významnou problematiku tzv. DRESS syndromu (Drug Rash with Eosinophilia and Systemic Symptoms). Po úvodu a výstižném přehledu následuje vlastní kazuistika.
DRESS syndrom je závažnou a svébytnou reakcí, nelze jej popsat jako prostou hypersenzitivitu na léky. A setkáváme se tu zřejmě s dalším onemocněním, které je modelováno na základě genetické variability, především polymorfizmy v oblasti metabolizujících enzymů u některých léků. K rozvoji eozinofilie, součásti syndromu, přispívá zásadně IL5 produkovaný aktivovanými T-lymfocyty. Významný může být podíl virů, především HHV6 a HHV7. Z léků dominuje fenytoin, karbamazepin, fenobarbital a sulfonamidy.
Zrádný je poměrně dlouhý interval od zahájení léčby vyvolávajícím lékem a prvními příznaky. Ty se objevují za 2–6 týdnů, tedy za dobu delší než u jiných imunologicky zprostředkovaných kožních reakcí. Právě příznaky kožní a horečka jsou u DRESS syndromu nejčastější – až u 85 % pacientů. Kožní symptomy mají obvykle podobu morbiliformního exantému, vyskytují se také plošné otoky a akcentace folikulární kresby. Krajním stupněm postižení kůže je erytrodermie. Nejdříve je obvykle postižena oblast obličeje, horní část trupu a horní končetiny. Histopatologický kožní nález vykazuje hustý lymfocytární infiltrát v horní dermis spolu s četnými eozinofily a dermálním edémem. U perzistujících kožních projevů může infiltrace dermis připomínat pseudolymfom. U DRESS syndromu po alopurinolu se může rozvinout krvácení do GIT. Někdy se rozvíjí myokarditida, intersticiální pneumonitida, ba dokonce infiltrace mozku eozinofily.
V kazuistice popisovaná hepatitida je u tohoto syndromu častá. Projevy na kůži i postižení vnitřních orgánů mohou ustupovat pomalu, týdny i měsíce.
Lékem volby jsou jednoznačně kortikosteroidy aplikované lokálně – v tomto případě preparáty nejvyšší třídy účinku – a systémově. Pozor na možné relapsy po jejich vysazení! Proto je vhodné podávat je dlouhodoběji, v týdnech, případně i měsících.
Toliko několik vět k závažnému syndromu. Musíme na něj myslet!
prof. MUDr. Vladimír Vašků, CSc.
vladimir.vasku@fnusa.cz
I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny
www.fnusa.cz
Doručeno do redakce 17. 12. 2015
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2016 Číslo 4
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
Nejčtenější v tomto čísle
- DRESS syndróm
-
PCSK9 inhibitory – nové možnosti v léčbě hypercholesterolemie: U koho budou indikovány?
Stanovisko České společnosti pro aterosklerózu - Betablokátory a chronická obstrukční plicní nemoc
- Chronická obličková choroba, metformín a laktátová acidóza