Srdeční arytmie při obstruktivní spánkové apnoe

English version

Autoři: P. Schweitzer
Působiště autorů: Division of Cardiology, Department of Medicine, Beth Israel Medical Center, New York N. Y. USA
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2008; 54(10): 1006-1009
Kategorie: Přehledné referáty

Předneseno na vědecké pracovní schůzi Spolku lekárov v Košicích dne 21. dubna 2008 na XV. memoriálu profesora F. Póra.

Souhrn

Syndrom obstruktivní spánkové apnoe (OSA) je spojen s různými typy srdečních arytmií. Původní studie se většinou zaměřovaly na noční bradyarytmii a tachyarytmii. Novější studie dokumentují vysokou prevalenci atriální fibrilace (AF) a její souvislost s obezitou a dalšími rizikovými faktory AF. Kontinuální pozitivní přetlak v dýchacích cestách (CPAP) navíc zabraňuje recidivě AF po kardioverzi. Nejvyšší míra rizika náhlého úmrtí při OSA je v noci, na rozdíl od obecné populace, u které většina náhlých úmrtí nastává mezi šestou hodinou a polednem. Z tohoto zjištění lze usuzovat, že hypoxie a další noční abnormality mohou vyprovokovat náhlé úmrtí. Důležitým zjištěním z poslední doby je příznivý účinek, který má na náhlé úmrtí CPAP. Názory na roli kardiostimulace při OSA se nadále různí. Obecně vzato není kardiostimulace indikována u pacientů s noční bradyarytmií. Někteří autoři však doporučují kardiostimulaci u těch pacientů, kteří trpí závažnou noční bradyarytmií a netolerují nebo nereagují na CPAP. Podle studie z nedávné doby je u 59 % pacientů s permanentním kardiostimulátorem přítomna OSA.

Klíčová slova:
syndrom obstruktivní spánkové apnoe – srdeční arytmie – atriální fibrilace – obezita – kontinuální pozitivní přetlak v dýchacích cestách – noční bradyarytmie

Zdroje

1. Young T, Peppard PE, Gottlieb DJ. Epidemiology of obstructive sleep apnea: A population health perspective. Am J Respir Crit Care Med 2002; 165: 1217–1239.

2. Gami AS, Somers VK. Sleep apnea and cardiovascular disease. In: Libby P, Bonow RO, Mann DL et al (eds). Braunwald’s Heart Disease: A textbook of Cardiovascular medicine. 8th ed. Philadelphia: Saunders 2007: 1915–1921.

3. Shamsuzzaman ASM, Gersh BJ, Somers VR. Obstructive sleep apnea. Implication for cardiac and vascular disease. JAMA 2003; 290: 1906–1914.

4. Guilleminault C, Conolly SJ, Winkle RA. Cardiac arrhythmias and conduction disturbances during sleep in 400 patients with sleep apnea syndrome. Am J Cardiol 1983; 52: 490–494.

5. Arias MA, Sanchez AM. Obstructive sleep apnea and its relationship to cardiac arrhythmias. J Cardiovasc Electrophysiol 2007; 18: 1006–1014.

6. Szaboova E, Donic V, Tomori Z et al. Obstructive sleep apnea syndrome as a cause of dysrhythmia in sudden cardiac death. Bratisl Lek Listy 1997; 98: 448–453.

7. Gami AS, Hodge DO, Herges RM et al. Obstructive sleep apnea, obesity, and the risk of incident atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol 2007; 49: 565–571.

8. Gami AS, Howard DE, Olson EJ et al. Day-night pattern of sudden death in obstructive sleep apnea. N Engl J Med 2005; 352: 1206–1214.

9. Koehler U, Becker HF, Grimm W et al. Relations among hypoxemia, sleep stage, and bradyarrhythmias during obstructive sleep apnea. Am Heart J 2000; 139: 142–148.

10. Becker HF, Koehler U, Stamnitz A et al. Heart block in patients with sleep apnea. Thorax 1998; 53 (Suppl 3): S29–S32.

11. Grim W, Koehler U, Fus E et al. Outcome of patients with sleep apnea‑associated severe bradyarrhythmias after continuous positive airway pressure therapy. Am J Cardiol 2000; 86: 688–692.

12. Stegman SS, Burroughs JM, Henthorn RW. Asymptomatic bradyarrhythmias as a marker for sleep apnea. Appropriate recognition and treatment may reduce the need for pacemaker therapy. Pace 1996; 19: 899–904.

13. Grimm W, Hoffman J, Menz V et al. Electrophysiologic evaluation of sinus node function and atrioventricular conduction in patients with prolonged ventricular asystole during obstructive sleep apnea. Am J Cardiol 1996; 77: 1310–1314.

14. Harbison J, O’Reilly P, McNicholas WT. Cardiac rhythm disturbances in the obstructive sleep apnea syndrome: Effects of nasal continuous positive airway pressure therapy. Chest 2000; 118: 591–595.

15. Mehra R, Benjamin EJ, Shahar E et al. Association of nocturnal arrhythmias with sleep-disordered breathing. Am J Respir Crit Care Med 2006; 173: 910–916.

16. Koshino Y, Satoh M, Katayose Y et al. Association of sleep-disordered breathing and ventricular arrhythmias in patients with-out heart failure. Am J Cardiol 2008; 101: 882–886.

17. Fichter J, Bauer D, Arampatzis S et al. Sleep‑related breathing disorders are associated with ventricular arrhyth-mias in patients with an implantable car-dioverter-defibrillator. Chest 2002; 122: 558–561.

18. Pietrasik G, Goldenberg I, McNitt S et al. Obesity as a risk factor for sustained ventricular tachyarrhythmias in MADIT II patients. J Cardiovasc Electrophysiol 2007; 18: 181–184.

19. Pietrasik G, Zareba W. Day-night pattern of defibrillator therapies among obese and nonobese patients in Maditt II trial. J Cardiovasc Electrophysiol 2007; 18: E20.

20. Arias MA, Sanchez AM. Obesity and the risk of appropriate defibrillator therapies in Madit II trial. J Cardiovasc Electrophysiol 2007; 18: E19.

21. Gami AS, Pressman G, Caples SM et al. Association of atrial fibrillation and obstructive sleep apnea. Circulation 2004; 110: 364–367.

22. Porthan KM, Melin JH, Kupila JP et al. Prevalence of sleep apnea syndrome in lone atrial fibrillation. A case-controlled study. Chest 2004; 125: 879–885.

23. Wang TJ, Parise H, Levy D et al. Obesity and the risk of new-onset atrial fibrillation. JAMA 2004; 292: 2471–2477.

24. Kanagala R, Murali NS, Friedman PA et al. Obstructive sleep apnea and recurrence of atrial fibrillation. Circulation 2003; 107: 2589–2594.

25. Doherty LS, Kiely JL, Swan V et al. Long‑term effects of nasal continuous positive airway pressure therapy on cardiovascular outcomes in sleep apnea syndrome. Chest 2005; 127: 2076–2084.

26. Marin JM, Carrizo SJ, Vincente E et al. Long term cardiovascular outcomes in men with obstructive sleep-apnoe-hypopnoe with or without treatment with continuous positive airway pressure: an observational study. Lancet 2005; 365: 1046–1053.

27. Cohen MC, Rohtla KM, Lavery CE et al. Meta‑analysis of the morning excess of acute myocardial infarction and sudden cardiac death. Am J Cardiol 1997; 79: 1512–1516.

28. Gami AS, Howard DE, Olson EJ et al. Day-night pattern of sudden death in obstructive sleep apnea. N Eng J Med 2005; 352: 1206–1214.

29. Garrigue S, Pepin JL, Defaye P et al. High prevalence of sleep apnea syndrome in patients with long‑term pacing: The European multicenter polysomnographic study. Circulation 2007; 115: 1703–1709.

30. Alonso-Fernandez A, Garcia-Rio F, Racionanero MA et al. Cardiac rhythm disturbances and ST segment depression episodes in patients with obstructive sleep apnea-hypopnea syndrome and its mechanism. Chest 2005; 127: 15–22.

31. Daccarett M, Segerson NM, Hamdan AL et al. Relation of daytime bradyarrhythmias with high risk features of sleep apnea. Am J Cardiol 20008; 101: 1147–1150.