Význam endokanabinoidního systému v modulaci kardiometabolických rizikových faktorů – editorial
Autoři:
T. Kvasnička
Působiště autorů:
III. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2006; 52(6): 560
Kategorie:
Editorial
Šulcová A Význam endokanabinoidního systému v modulaci kardiometabolických rizikových faktorů. Vnitř Lék 2006; 52(6): 615–618.
V předkládaném článku paní profesorky Šulcové je dán základní přehled významu endokanabinoidního systému v modulaci kardiometabolických rizikových faktorů. To, co mají tyto rizikové faktory společného je skutečnost, že mají svůj původ v nadměrné stimulaci endokanabinoidního systému. Důležitou roli v endokanabinoidním systému má receptor CB1, který se nachází v mozku a v jiných částech těla, včetně tukové tkáně. Rimonabant působí jako selektivní blokátor receptorů CB1 a napomáhá optimalizovat funkci narušeného endokanabinoidního systému. Z nejnovějších poznatků vyplývá, např. ze sdělení kolektivu autorů (Jean-Pierre Oespres, Andre Scheen, Luc Van Gaal, Xavier Pi-Sunver) na letošní, 55. výroční konferenci Americké kardiologické společnosti, která se konala v Atlantě, že rimonabant ve čtyřech RIO-studiích (zahrnuvších 6 625 vyšetřovaných) snižuje tělesnou hmotnost a objem pasu, zlepšuje kardiometabolické parametry a je všeobecně velmi dobře tolerován. Po „odečtu“ vlivu samotného snížení tělesné hmotnosti během sledování, terapie rimonabantem v dávce 20 mg denně signifikantně zvyšuje hladinu HDL-cholesterolu a adiponektinu a snižuje hladinu triglyceridů. Podobně se ukazuje i signifikantní zlepšení u hladin glykovaného hemoglobinu HbA1 u diabetiků 2. typu a hladin inzulinu nalačno u nediabetiků.
Výsledky z uváděných studií ukazují, že terapie rimonabantem „vylepšuje“ kardiometabolické parametry mnohem více, než by se dalo zdůvodnit pouhým poklesem tělesné hmotnosti a vysoce pravděpodobně je odrazem vlastního působení rimonabantu v periferních tkáních. Rimonanbant se tak stává velmi nadějným, dalo by se říci až „vysněným“ preparátem s komplexním pozitivním dopadem na kardiovaskulární rizikové faktory.
as. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.
Centrum preventivní kardiologie, III. interní klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 1
128 08 Praha 2
e-mail: Tomas.Kvasnicka@seznam.cz
Doručeno do redakce: 23. 5. 2006
Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Vnitřní lékařství
2006 Číslo 6
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Cinitaprid – nové bezpečné prokinetikum s odlišným mechanismem účinku
- Cinitaprid v léčbě funkční dyspepsie – přehled a metaanalýza aktuálních dat
- Pregabalin je účinné léčivo s příznivým bezpečnostním profilem pro pacienty s neuropatickou bolestí
- Moje zkušenosti s Magnosolvem podávaným pacientům jako profylaxe migrény a u pacientů s diagnostikovanou spazmofilní tetanií i při normomagnezémii - MUDr. Dana Pecharová, neurolog
Nejčtenější v tomto čísle
- Jaderné receptory PPARα
- Prevalence a příčiny refluxu v hlubokém žilním systému dolních končetin s insuficiencí povrchových žil
- Setrvalá monomorfní komorová tachykardie u pacientů se strukturálním postižením srdce. Různé arytmogenní substráty, různé možnosti paliativní nebo kurativní léčby katetrovou ablací v éře trojrozměrného mapování
- Molekulovo-genetická diagnostika a skríning hereditárnej hemochromatózy