Inovace pro život II: nová data ÚZIS a moderní léčba karcinomu tlustého střeva a konečníku
Autoři:
Jindra Moravcová
Vyšlo v časopise:
Svět praktické medicíny, 6, 2024, č. 4, s. 40-43
Kategorie:
Medicína v ČR: Inovace pro život
Souhrn
Inovace pro život je projekt mapující přínosy inovativní léčby pro pacienty, pro zdravotní a sociální systém i ekonomiku České republiky. V této studii od roku 2019 Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), poradenskou společností Ernst & Young (EY) a s řadou expertů. Další informace o projektu lze získat též prostřednictvím speciálního webového portálu inovaceprozivot.cz (viz QR kód).
Projekt se postupně zaměřuje na devět terapeutických oblastí s relativně vysokou nemocností, prevalencí a incidencí v České republice. V jeho rámci se v prosinci 2024 uskutečnilo čtvrté setkání AIFP a odborníků, tentokrát zaměřené na zhoubný nádor (ZN) kolorekta, tedy druhé nejčastější nádorové onemocnění v ČR.
Pozitivní trend v počtu pacientů, mortalitě i šance na přežití
Jak uvedl prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. (ÚZIS), počet onkologických pacientů je celkově obrovský: „Onkologická zátěž v ČR je a ještě bude enormní. Nejen kvůli stárnutí, ale i z důvodu poměrně špatného zdravotního stavu populace. Počet léčených onkologických pacientů roste tempem +15 % každých deset let. Trvat to bude asi až do roku 2040, ale už dnešní zátěž je dost významná, protože každý rok je nově diagnostikováno přes 90 tisíc pacientů se zhoubným nádorem a v ČR v současnosti žije přes 650 tisíc lidí se zkušeností se zhoubným nádorem.“
Z analýzy Inovace pro život II nicméně vyplývá, že i když celkově počty nových onkologických pacientů rostou, u ZN kolorekta v posledních deseti letech počty pomalu klesají (Obr. 1a). V porovnání s jinými diagnózami sledovanými v projektu zde počty pacientů rostou o 1,3 %, tedy pomaleji než u ostatních diagnóz.
Pokud jde o tzv. pětileté přežití (mezinárodní ukazatel úspěšnosti léčby), to postupem času roste (Obr. 1b). „Pokud je nádor zachycen ve stadiu I, pětileté přežití je nad 90 % a je tu podstatná šance, že se pacient úplně vyléčí. A je-li to stadium IV, pak se pohybujeme kolem 12 až 15 %. Obrovský úspěch českých onkologů je u stadia III – tam je nárůst u pětiletého relativního přežití velmi markantní,“ okomentoval tato data prof. Dušek.
Zlepšující se trend pětiletého přežití je znát i na poklesu mortality, ta se za posledních 14 let snížila téměř o třetinu. Zatímco v rámci EU v roce 2008 byla ČR na nelichotivém třetím místě v úmrtnosti na ZN kolorekta, v roce 2022 zaujala v této oblasti až 10. místo a zařadila se tak do evropského průměru (trend viz Obr. 2 a, b).
Více inovativních léků
a klesající náklady
Nárůst přežití ve třetím a čtvrtém stadiu je nejvíce připisován tomu, že pacientům byla včas nasazena centrová léčba. Takzvanou centrovou léčbu, tedy nové léky podávané ve specializovaných zdravotnických centrech, dostalo v roce 2022 více než 2500 pacientů s kolorektálním karcinomem, což je nejvíce od roku 2015. „Tato nejmodernější léčiva vý znamně snižují úmrtnost pacientů, a hlavně prodlužují délku jejich života. Díky tomu se někteří z mladších ročníků mohou vracet do práce, užívat si čas se svou rodinou a být méně závislí na podpoře státu,“ konstatoval ředitel AIFP Mgr. David Kolář. Jeho slova potvrdil i MUDr. Zdeněk Linke, primář klinické onkologie FN Motol: „Díky inovativní léčbě, ať už monoklonálními protilátkami, nebo nově imunoterapií, se daří u většiny z pacientů naplňovat to, co je nejvíc zajímá. Tedy jakým způsobem, v jaké kvalitě a jak dlouho budou žít. A to se opravdu díky novým preparátům v současné době daří.“
Možnosti centrové léčby karcinomu tlustého střeva a konečníku se neustále zlepšují díky většímu množství inovativních léčiv. Od roku 2015 se jejich počet zdvojnásobil, v roce 2022 bylo pro léčbu používáno 10 unikátních molekul.
„Nejvíce se centrová léčba využívá v posledním, nejzávažnějším čtvrtém stadiu, kde historicky léčebné možnosti nebyly, aktuálně probíhají klinické zkoušky a klinické studie, které by měly zabezpečit, že se tyto léky dostanou k pacientům i v dřívějších stadiích, protože jejich potenciál vyléčit pacienta nastává v kterékoliv fázi onemocnění, ale v současném systému se nasazují až v pozdějších fázích,“ uvedl Mgr. Kolář a přidal také fakta k nákladovosti léčby: „Od roku 2022 nákladovost léčby pacientů významně poklesla. Náklady na léčbu od roku 2015 klesly o 17 %, dosáhly svého minima, v současnosti to dělá zhruba 327 tis. Kč za rok. Souvisí to s tím, že klesly i jednotkové náklady na centrovou léčbu a že díky centrové léčbě klesly náklady na hospitalizaci.“
Klíčová je prevence
Počet žijících pacientů léčených s nádory tlustého střeva a konečníku nebo se zkušeností s tímto onemocněním dlouhodobě narůstá. Podstatná část těchto nádorů postihuje i relativně mladé pacienty, více než 19 % z nich je mladších než 60 let. Zátěž populace začíná narůstat již od věkové hranice 45–50 let.
Jak se všichni odborníci shodují, pro úspěšnost léčby je především rozhodující včasný záchyt onemocnění v co nejméně vážném stadiu. V tomto hraje významnou roli screening nádorů tlustého střeva a konečníku, který je plošně dostupný a hrazený ze zdravotního pojištění. Z významné části tyto screeningové programy pomáhají k podstatné eliminaci nádorů, neboť umožňují zachytit a efektivně odstranit i přednádorové stavy. Avšak více než polovina cílové populace se do screeningu nezapojuje, v důsledku čehož máme v ČR setrvale 40 % nově diagnostikovaných nádorů zachytávaných v pokročilém stadiu, u nichž je šance na vyléčení podstatně nižší.
„Já se celou tu dobu na ty grafy dívám a ony se celou tu dobu nemění. Asi 40 až 45 % lidí na ten screening nechodí a každý rok diagnostikujeme 3500–4000 pokročilých nádorů kolorekta. A tady je i odpověď, proč je potřeba tolik drahých léků,“ potvrzuje tato fakta prof. Dušek a dodává: „Predikce na rok 2025 říká, že tu bude skoro 27 tisíc pacientů s pokročilým kolorektálním karcinomem, což už je onemocnění, které se zcela vyléčit nedá. Pak se nemůžeme divit tomu, že zde máme velké náklady na centrovou léčbu. Při troše snění bychom si mohli představit, že náklady půjdou na nulu, protože když všichni občané navštíví screening, nechají si provést screeningovou kolonoskopii a my budeme eliminovat výskyt těchto nádorů na úplné minimum, centrovou léčbu ušetříme.“
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Svět praktické medicíny

- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
Nejčtenější v tomto čísle
- Refluxní choroba jícnu a možnosti farmakologické i nefarmakologické léčby
- Perorální semaglutid v ordinaci všeobecného praktického lékaře – postřehy z praxe
- Očkování jako důležitá součást prevence v ordinaci všeobecného praktického lékaře
- Aktuální trendy v léčbě dyslipidemií