Komentář k článku
Chronická dušnost:
diagnostika a hodnocení

Souhrn

Až na výjimky je lékař první linie i prvním kontaktem pacienta přicházejícího s chronickou dušností. Vyšetřovací metody a postupy u nás vycházejí z doporučených postupů odborné společnosti SVL. Pomineme-li teoretické vědomosti lékaře, pak limitujícím faktorem je přístrojové vybavení ambulance lékaře a regionální dostupnost dalších vyšetřovacích metod a procesů. S postupující reformou primární péče se historicky omezené možnosti soustavně rozšiřují. Článek je analýzou současných mezioborových znalostí a syntézou praktických doporučení s jistými specifiky severoamerické organizace primární péče, kdy např. dostupnost spirometrie v ambulanci praktického lékaře je u nás zatím jen světlou výjimkou. V opačném případě by její provedení u chronických stavů mělo společně s laboratorní analýzou v indikovaných případech následovat pečlivou anamnézu a fyzikální vyšetření.

Při hodnocení anamnestických údajů bychom v našich podmínkách měli věnovat patřičnou pozornost i anamnéze alergologické, posouzení možného výskytu dušnosti v závislosti na ročním období, specifikům sociálním (kvalita bydlení) a pracovnímu prostředí. Velký význam přisuzujeme aktivnímu dotazování na přítomnost kašle, analýze jeho charakteru a asociaci s dušností. V neposlední řadě též doplnění gynekologické anamnézy u žen fertilního věku, především co se týká délky a intenzity menstruace.

Vyšetření

Fyzikální vyšetření uvádí stručný přehled nejčastěji nacházených klinických patologií a tělesných poruch v souvislosti s dušností. Drtivá většina příčin dušnosti spadá přirozeně na vrub postižení kardiovaskulárního a bronchopulmonálního aparátu.

Diagnostika

Schematické znázornění základních vyšetření a diferenciálnědiagnostických postupů je komplexní, přehledné a podrobné, v našich podmínkách je v indikovaných případech můžeme i ve všeobecné praxi doplnit o aktuálně dostupné a z veřejného zdravotního pojištění hrazené POCT vyšetření pro BNP.

Ze specializovaných vyšetření jsou běžně dostupná ergometrická vyšetření, při nichž monitorujeme a kvantifikujeme kardiovaskulární funkce nebo přímo scintigraficky prokrvení myokardu (po bicyklové nebo farmakologické zátěži) či plicní funkce (bronchomotorické testy i s případnou zátěží). Erudovaný a přístrojově vybavený praktický lékař též může přímo indikovat koronarografii.

Terapie

Terapii je nutno strukturovat v závislosti na konkrétním orgánovém postižení. Důležitý je monitoring zpětné vazby a průběžné korekce medikace. V podmínkách českého zdravotnictví jsou částečně limitujícím faktorem v drtivé většině zemí neznámá preskripční omezení mnoha lékových skupin, které váží jejich použití na specializovanou odbornost předepisujícího lékaře, tedy nikoli VPL. Zejména mnoho léků aktivně a dlouhodobě ovlivňujících plicní funkce a prognózu CHOPN je mimo portfolio preskripce praktického lékaře. Aktivně zdůrazňovaná domácí oxygenoterapie nemá v našich podmínkách zatím větší tradici a široce dostupné léčebné uplatnění.

MUDr. Ivo Procházka

praktický lékař pro dospělé, Jedovnice