Dlouhověkost předních chirurgů a vzpomínka na dva žijící oslavence

Při velké náročnosti chirurgovy práce a při stresech, které s sebou nese mnohaletý výkon pohotovostních služeb, je s podivem, že se někteří výborní chirurgové dožijí věku, který značně převyšuje průměrný věk české a slovenské populace, a že jsou tito koryfejové i vzdor náročným společenským podmínkám duševně a často i tělesně fit a nevyčleňují se předčasně z chirurgického dění.

Z českých dlouhověkých chirurgů, kteří ve zdraví oslavili devadesáté narozeniny a mnozí je i výrazně překročili, bychom rádi vzpomenuli alespoň tyto: prof. MUDr. Jana Knoblocha, DrSc., prof. MUDr. Bohuslava Niederleho, DrSc., prof. MUDr. Jaroslava Lichtenberga, DrSc., prof. MUDr. Jaroslava Procházku, DrSc., prof. MUDr. Rudolfa Petra, DrSc., prof. MUDr. Václava Tošovského, DrSc., prof. MUDr. Zdeňka Vahalu, DrSc. a na Slovensku prof. MUDr. St. Kňazovického, DrSc.

Z žijících chirurgů jejichž životní jubileum si právě nedávno připomenuli jejich žáci a spolupracovníci to jsou další dva pánové – jeden pětadevadesátník prof. MUDr. Josef Novák, DrSc. (nar. 25. 12. 1914) a čerstvý devadesátník prof. MUDr. Emil Matějíček, DrSc. (nar. 5. 1. 1920).

Prof. Novák vystudoval pražskou lékařskou fakultu UK a po promoci krátce působil jako sekundář v Děčíně, než trvale zakotvil v městské a později FN v Praze 8 Na Bulovce v týmu prof. MUDr. Jana Knoblocha, DrSc. Poměrně pozdě, téměř jako šedesátníkovi, mu bylo umožněno, aby se habilitoval, protože sloužil v nemocnici, která nebyla fakultní a byla vázána na ILF (pozdější IPVZ). Po většinu svého života se skromný, tichý a přátelský kolega Novák věnoval břišní a speciálně kolorektální chirurgii, v níž dosáhl výborných léčebných výsledků. Založil klub na pomoc stomikům, jimž se do té doby nikdo tak pečlivě nevěnoval. Obstarával pro stomiky i moderní protetické pomůcky, zařídil pro ně zvláštní poradnu s výbornou instruktážní sestrou a rád se věnoval jak ambulantní, tak i operační praxi proktologické. Přitom byl nenáročným a věrným spolupracovníkem svého šéfa prof. Knoblocha, převzal po něm vedení bulovecké chirurgické kliniky, zařazené jako katedra chirurgie ILF (IPVZ) a i po odchodu do důchodu a po dosažení věku 70 let zůstal aktivním chirurgem až do konce dalšího desítiletí. Prof. Novák byl naprosto přesný a pilný lékař, který se nezištně věnoval nemocným a jako dlouholetý sekretář ČCHS a ČsCHS po léta odbřemeňoval politicky velmi aktivní předsedy těchto společností. Své spolkové funkce v ČLS JEP vykonával vždy vzorně.

Prof. Matějíček měl daleko rychlejší odborný vzestup. Lékařskou fakultu studoval v Bratislavě a na Karlově univerzitě v Praze. Po aspirantuře v Košicích v kolektivu prof. Kňazovického se stal již jako 36letý docentem a ve věku 43 let byl jmenován profesorem. Navštěvoval domácí i zahraniční kliniky, sbíral operační zkušenosti a věnoval se i experimentální práci. Jeho doktorská práce o revaskularizaci myokardu je toho důkazem. Úctyhodný je seznam jeho publikací, na nichž se podílel spolu se svým kolektivem, a to vše vedle mnoha akademických i státních funkcí. Byl členem korespondentem SAV i ČSAV, byl rektorem UPJŠ, po čtrnáct let slovenským ministrem zdravotnictví a předsedou SCHS a ČsCHS. Zasloužil se o výstavbu nové košické nemocnice a o vznik specializovaných chirurgických klinik (plastické, dětské, úrazové a neurochirurgické), vychoval mnoho vědeckých pracovníků a docentů. Pět z nich je vysokoškolskými profesory.

Oběma žijícím profesorům děkujeme za jejich velkou práci pro rozkvět československé chirurgie, gratulujeme jim k tomu,co svým společenským vlivem a usilovnou pílí dokázali a přejeme jim ještě další klidná a dobrá léta ve zdraví a spokojenosti.

Za časopis RvCh zdraví jubilanty redakční rada