Souhrn

Autoři prezentují systém sociálního pojištění ve Slovenské republice, organizaci a činnost slovenské Sociální pojišťovny a působnost lékařské posudkové služby v systému sociálního zabezpečení. Zaměřují se na činnost lékařské posudkové služby v nemocenském pojištění. Současně uvádějí i povinnosti ošetřujících lékařů a pojištěnců. Článek dále přináší informace o posuzování v dalších dvou systémech sociálního zabezpečení – v důchodovém a v úrazovém pojištění.

Klíčová slova:
slovenské důchodové pojištění – slovenské úrazové pojištění – sociální pojišťovna – slovenské nemocenské pojištění – slovenská lékařská posudková služba

Sociální pojišťovna

Sociální pojištění ve Slovenské republice se skládá z nemocenského pojištění, důchodového – starobního a invalidního pojištění, úrazového pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a garančního pojištění. Jeho nositelem je Sociální pojišťovna jako veřejnoprávní instituce, která byla ustavena na základě zákona Národní Rady Slovenské republiky č. 274/1994 Sb. a svoji činnost zahájila 1. 11. 1994. Účelem jejího zřízení byl výkon sociálního zabezpečení občanů. Mezníkem v současné historii Sociální pojišťovny se stal rok 2004. Přijetím zákona o sociálním pojištění č. 461/2003 Sb. umožnila Národní Rada SR spuštění dlouho očekávané důchodové reformy. Jen tak se mohl začít reformovat i systém sociálního zabezpečení, který se od 1. ledna 2004 změnil na sociální pojištění v pravém slova smyslu, přičemž vykonavatelem je Sociální pojišťovna.

Výkon sociálního pojištění je v kompetenci organizačních složek – Ústředí Sociální pojišťovny a poboček Sociální pojišťovny. Ústředí řídí generální ředitel, ve věcech patřících do působnosti ústředí jedná jménem Sociální pojišťovny generální ředitel nebo vedoucí zaměstnanec ústředí pověřený generálním ředitelem.

Do působnosti ústředí patří:

• a) rozhodovat v prvním stupni především ve důchodových dávkách, o úrazové rentě a o pozůstalostní úrazové rentě;
• b) rozhodovat v druhém stupni ve věcech, o kterých rozhodování v prvním stupni patří do působnosti pobočky.

Ústředí dále řídí a kontroluje činnost poboček, hospodaří s finančními prostředky a s majetkem Sociální pojišťovny, vyplácí důchodové dávky, úrazovou rentu a pozůstalostní úrazovou rentu, uplatňuje pohledávky na pojistném, pokutách, penále a na dávky garančního pojištění, vykonává lékařskou posudkovou činnost, vykonává kontrolní, konzultační a poradenskou činnost ve věcech sociálního pojištění, vykonává další činnosti uložené jí zákonem o sociálním pojištění. Ústředí též vystupuje jménem Sociální pojišťovny ve všech věcech patřících do jeho působnosti v jednání před soudy a orgány veřejné moci [1, 2].

Lékařská posudková činnost při výkonu sociálního pojištění se člení na lékařskou posudkovou činnost v:

1. nemocenském pojištění,
2. důchodovém pojištění,
3. úrazovém pojištění.

Lékařskou posudkovou činnost při výkonu sociálního pojištění vykonává posudkový lékař sociálního pojištění příslušné pobočky Sociální pojišťovny a posudkový lékař sociálního pojištění Ústředí Sociální pojišťovny. Kontrolu dodržování léčebného režimu dočasně práceneschopného pojištěnce vykonává určený zaměstnanec Sociální pojišťovny.

Lékařská posudková činnost při výkonu sociálního pojištění se vykonává za osobní účasti pojištěnce nebo poškozeného. Posudkový lékař při výkonu lékařské posudkové činnosti spolupracuje s praktickým lékařem, ošetřujícím lékařem a s revizním lékařem zdravotní pojišťovny. Posudkový lékař sociálního pojištění-ústředí může posoudit dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce v přítomnosti přísedícího lékaře se specializací v příslušném specializovaném oboru [1, 2].

Lékařská posudková činnost v nemocenském pojištění

Lékařská posudková činnost nemocenského pojištění se zřetelem na účelné vynakládání prostředků na nemocenské pojištění zahrnuje:

1. kontrolu posuzování způsobilosti k práci,
2. kontrolu dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

1. Kontrola posuzování způsobilosti k práci

Kontrola posuzování způsobilosti k práci zahrnuje kontrolu:

• odborné úrovně posuzování způsobilosti k práci ošetřujícím lékařem,
• diagnostického a léčebného procesu ve vztahu k délce dočasné pracovní neschopnosti,
• potřebu ošetřování nebo péče při poskytování ošetřovného v sporných případech,
• potřeby přeřazení na jinou práci při poskytování vyrovnávací dávky ve sporných případech.

Posuzované osoby jsou:

• pojištěnec uznaný za dočasně práce neschopného;
• pojištěnec, kterému bylo nařízeno karanténní opatření;
• fyzická osoba, která požaduje potřebu ošetřování;
• zaměstnankyně přeřazená na jinou práci pro účely vyrovnávací dávky.

Kontrolu posuzování způsobilosti k práci vykonává posudkový lékař pobočky Sociální pojišťovny, příslušné podle místa výkonu práce ošetřujícího lékaře. Kontrola posuzování způsobilosti k práci se vykonává na pracovišti ošetřujícího lékaře. V odůvodněných případech se může vykonat na jiném místě určeném dohodou mezi posudkovým lékařem a ošetřujícím lékařem. Kontrola posuzování způsobilosti k práci se vykonává ve lhůtách určených posudkovým lékařem, když jde o dočasnou pracovní neschopnost posuzované osoby, vykonává se nejméně jednou za čtyři týdny trvání pracovní neschopnosti.

Se zřetelem na účelné vynakládání prostředků na nemocenské pojištění se kontrola posuzování způsobilosti na práci vykonává pouze u posuzovaných osob, kterým vznikl nárok na poskytování některé nemocenské dávky (tzn. ne, pokud není osoba nemocensky pojištěna, např. nezaměstnaní v evidenci příslušného úřadu práce).

Povinnosti ošetřujícího lékaře

Ošetřující lékař je při kontrole dočasné pracovní neschopnosti posudkovým lékařem povinen zejména:

• předložit potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti;
• předložit zdravotní dokumentaci posuzované osoby;
• umožnit vykonání kontroly v termínu určeném posudkovým lékařem;
• předvolat posuzovanou osobu na kontrolu, pokud posudkový lékař neurčí jinak;
• doplnit vyšetření a zabezpečit ústavní léčení posuzované osoby, pokud o to písemně požádá posudkový lékař a když tomu nebrání závažné důvody;
• konzultovat trvání dočasné pracovní neschopnosti posuzované fyzické osoby, pokud trvá déle než 21 dní;
• konzultovat s pobočkou pojišťovny vývoj obnovy pracovní schopnosti každého pojištěnce, jehož dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 26 týdnů;
• konzultovat s pobočkou pojišťovny vývoj obnovy pracovní schopnosti pojištěnce, jehož dočasná pracovní neschopnost má trvat déle než 52 týdnů.

Za porušení uvedených povinností může Sociální pojišťovna ve smyslu § 239 zákona o sociálním pojištění uložit pokutu až do 16 596,96 Ř. Při ukládání pokuty Sociální pojišťovna zohledňuje závažnost porušení povinnosti ustanovené tímto zákonem [1, 2].

2. Kontrola dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce

Dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, který určil ošetřující lékař, organizuje posudkový lékař a kontroluje určený zaměstnanec Sociální pojišťovny. Posudkový lékař a určený zaměstnanec vykonávající kontrolu dodržování léčebného režimu jsou zejména povinni:

• v součinnosti s ošetřujícím lékařem vykonávat výběr dočasně práce neschopných pojištěnců, u kterých se má uskutečnit kontrola se zřetelem na ­diagnostické a terapeutické postupy, choroby a úrazy, na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti a jiné závažné skutečnosti;
• informovat dočasně práce neschopného pojištěnce o jeho právech a povinnostech v souvislosti s nemocenskými dávkami a v souvislosti s uznáním dočasné pracovní neschopnosti;
• uvést na potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, kdy a kde vykonali kontrolu a údaje potvrdit svým podpisem;
• oznámit ošetřujícímu lékaři porušení léčebného režimu;
• předložit dočasně práce neschopnému pojištěnci oprávnění na vykonání kontroly.

Kontrola dodržování léčebného režimu dočasně práceneschopného pojištěnce se může vykonat na podnět:

• posudkového lékaře,
• ošetřujícího lékaře,
• zaměstnavatele,
• jiné fyzické nebo právnické osoby.

Kontrola dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se vykonává v bytě dočasně práce neschopného pojištěnce s jeho souhlasem nebo na místě, kde je předpoklad, že se dočasně práce neschopný pojištěnec zdržuje. Posudkový lékař příslušné pobočky organizuje a určený zaměstnanec Sociální pojišťovny vykonává kontrolu dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce

Dočasně práce neschopný, který pobírá nemocenské dávky, je ve smyslu § 227 odst. 2–4 zákona o sociálním pojištění povinen:

• zúčastnit se kontroly posuzování způsobilosti k práci po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti;
• zdržovat se po dobu dočasné pracovní neschopnosti na adrese uvedené v žádosti o přiznání nemocenského;
• dodržovat léčebný režim určený ošetřujícím lékařem po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti;
• oznámit Sociální pojišťovně ukončení dočasné pracovní neschopnosti do tří dnů ode dne skončení dočasné pracovní neschopnosti, pokud dočasná pracovní neschopnost trvala více než deset dní;
• prokázat příslušné organizační složce Sociální pojišťovny skutečnosti rozhodující pro vznik nároku na dávku, trvání nároku na dávku, zánik nároku na dávku, nároku na jeho výplatu a její částku. Pokud byl pojištěnec nebo příjemce dávky písemně vyzván příslušnou organizační složkou Sociální pojišťovny, aby prokázal tyto skutečnosti, je povinen výzvě vyhovět ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, pokud organizační složka Sociální pojišťovny neurčila jinou lhůtu;
• pojištěnec a příjemce dávky jsou povinni příslušné organizační složce Sociální pojišťovny do osmi dní písemně oznámit změnu jména a příjmení a příjemce dávky i změnu adresy.

Za porušení uvedených povinností může Sociální pojišťovna ve smyslu § 239 zákona o sociálním pojištění uložit pokutu až do 16 596,96 Ř. Při ukládání pokuty Sociální pojišťovna zohlední závažnost porušení povinnosti ustanovené tímto zákonem [1, 2].

Posuzování v systému slovenského důchodového pojištění

Lékařská posudková činnost v důchodovém pojištění zahrnuje posuzování invalidity a posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte, nemoci a stavu nezaopatřeného dítěte, které si vyžaduje mimořádnou péči.

Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost (posuzování invalidity)

Posuzování v rámci lékařské posudkové činnosti důchodového pojištění vykonává posudkový lékař sociálního pojištění pobočky Sociální pojišťovny a v případech řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí Sociální pojišťovny ve věci nároku na důchodovou dávku i posudkový lékař sociálního pojištění Ústředí Sociální pojišťovny za osobní účasti pojištěnce. Vzhledem k tomu, že lékařská posudková činnost se vykonává jen za účelem sociálního pojištění podle zákona č. 461/2003 Z. z., o sociálním pojištění, posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se vykonává jen v rámci řízení o důchodovou dávku na základě žádosti pojištěnce, pro kterého uplatnění nároku na dávku je výlučným právem. Posudkový lékař sociálního pojištění při zjišťování invalidity posuzuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost podle zákona o sociálním pojištění. Podle § 71 odst. 1 tohoto zákona je pojištěnec invalidní, když pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost o více než 40 % v porovnání se zdravou fyzickou osobou.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je takový zdravotní stav, který způsobuje pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost a který má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než jeden rok. Pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se posuzuje porovnáním tělesné, duševní a smyslové schopnosti pojištěnce s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a tělesné, duševní a smyslové schopnosti zdravé fyzické osoby. Při posuzování poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se nepřihlíží ke zdravotnímu postižení, které bylo zohledněno při nároku na invalidní výsluhový důchod.

Pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se posuzuje na základě:

• lékařských zpráv a údajů ze zdravotní dokumentace zdravotnického zařízení a zhodnocení léčby s určením diagnostického závěru, stabilizace onemocnění, jeho dalšího vývoje, další léčby a
• komplexních funkčních vyšetření a jejich závěrů, přičemž se přihlíží k zůstávající schopnosti vykonávat výdělečnou činnost, zůstávající schopnosti přípravy na povolání, možnosti poskytnutí pracovní rehabilitace nebo rekvalifikace.

Míra poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost je uvedená v příloze č. 4 k zákonu o sociálním pojištění. Určuje se podle druhu zdravotního postižení, které je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a se zřetelem na závažnost ostatních zdravotních postižení. Jednotlivé procentuální míry poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost se nesčítají. Určenou míru poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost je možné zvýšit nejvíce o 10 %, pokud závažnost ostatních zdravotních postižení ovlivňuje pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost. Při zvýšení hodnoty se vychází z předešlé výdělečné činnosti, dosaženého vzdělání, zkušeností a schopnosti rekvalifikace pojištěnce. Obdobně se postupuje, když pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost je důsledkem více zdravotních postižení podmiňujících dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

Není-li v příloze č. 4 k zákonu o sociálním pojištění uvedeno zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, určí se míra poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v procentech podle zdravotního postižení uvedeného v této příloze, které je s jeho funkčním dopadem nejvíce porovnatelné [1, 2].

Přehled 1 uvádí příklad posuzování onkologických onemocnění podle přílohy č. 4 zákona o sociálním pojištění [3].

Trvání invalidity pro účely posouzení trvání nároku na důchodovou dávku se přezkoumává při kontrolních lékařských prohlídkách:

• Ve lhůtě určené při předcházejícím posuzování anebo i dříve, pokud posudkový lékař zjistí posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují vykonání kontrolní lékařské prohlídky.
• Na podnět jiné fyzické anebo právnické osoby.

Trvání invalidity se nepřezkoumává, když při kontrolní lékařské prohlídce nebyla určena lhůta jejího dalšího uskutečnění.

Ve smyslu § 227 odst. 2 písm. c) zákona o sociálním pojištění pojištěnec a uživatel dávky jsou povinni zúčastnit se posuzování poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost pro účely poskytování důchodových dávek. Za porušení uvedené povinnosti může Sociální pojišťovna ve smyslu § 239 zákona o sociálním pojištění uložit pokutu až do 16 596,96 Ř. Při ukládání pokuty Sociální pojišťovna zohlední závažnost porušení povinnosti stanovené tímto zákonem.

Podle § 112 odst. 7 zákona o sociálním pojištění výplata dávky, která je podmíněná invaliditou, ztrátou nebo poklesem pracovní schopnosti, se zastaví, pokud se uživatel dávky, jehož zdravotní stav je třeba posoudit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu.

Ve smyslu § 194 odst. 4 zákona o sociálním pojištění organizační složka Sociální pojišťovny řízení zastaví, pokud se účastník řízení ve lhůtě určené organizační složkou Sociální pojišťovny nepodrobil vyšetření zdravotního stavu potřebného pro rozhodnutí o nároku na dávku a nároku na výplaty dávky [1, 2, 3].

Posuzování dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte, nemoci a stavu nezaopatřeného dítěte, které si vyžadují mimořádnou péči

Posudkový lékař pobočky Sociální pojišťovny posuzuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nezaopatřeného dítěte a nemoc a stav nezaopatřeného dítěte, které si vyžaduje mimořádnou péči. Posouzení se vykonává pro účely zákona o sociálním pojištění, např. pro účely sirotčího důchodu, respektive pro účely určení povinného důchodového pojištění osoby. Nemoci a stavy, které vyžadují mimořádnou zvláštní péči jsou uvedené v příloze č. 2 zákona o sociálním pojištění [3].

Lékařská posudková činnost v úrazovém pojištění

Lékařská posudková činnost v úrazovém pojištění zahrnuje posuzování poklesu pracovní schopnosti, posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci pro účely opětovného zařazení do pracovního procesu, kontrolu bodového ohodnocení pracovního úrazu a choroby z povolání pro účely náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění ve sporných případech a posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením, za které se považují náklady na léčiva a léky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny a doprava poškozeného spojená s léčením.

Přehled 1. Posuzování onkologických onemocnění

KAPITOLA II. – CHOROBY KRVI A KRVOTVORNÝCH ORGÁNOV

2. Chronická lymfatická leukémia (myeloidná)

• a) s miernymi prejavmi, v remisii bez výraznejších ťažkostí, bez celkových symptómov, bez hematologickej liečby, bez známok progresie 10–20 %
• b) so stredne ťažkými klinickými a laboratórnymi prejavmi s potrebou opakovanej hematologickej liečby, znížená výkonnosť organizmu 30–50 %
• c) veľké zväčšenie sleziny, znížená imunita, výrazne znížená výkonnosť organizmu, v sústavnej hematologickej liečbe s opakovanými hospitalizáciami 60–70 %

3. Plazmocytóm (myelóm)

• a) s miernymi prejavmi, v remisii bez výraznejších ťažkostí, bez celkových symptómov, bez hematologickej liečby, bez známok progresie 10–20 %
• b) so stredne ťažkými klinickými a laboratórnymi prejavmi, so zníženou výkonnosťou organizmu 35–50 %
• c) s ťažkými prejavmi, anémia pod 10 g/dl hemoglobínu, typickými bolesťami, osteolýzou, poruchou funkcie obličiek a zníženou výkonnosťou organizmu 70–80 %

4. Indolentné non-Hodgkinove lymfómy (lymfogranulóm), primárne lokalizovaný non-Hodgkinov lymfóm, Hodgkinov (lymfoproliferatívny) lymfóm

• a) s ľahkými prejavmi, v remisii, s klinicky a laboratórne priaznivým nálezom, ľahké subjektívne ťažkosti 10–20 %
• b) so stredne ťažkými prejavmi, v remisii, s klinicky a laboratórne stacionárnym nálezom, s podstatným znížením výkonnosti organizmu 45–50 %
• c) s ťažkými klinickými a laboratórnymi prejavmi, rozsiahly, aktívny proces, v sústavnom liečení, s ťažkým vplyvom na celkový stav organizmu 70–80 %

5. Malígne lymfómy

• a) akútne stavy 70–80 %
• b) v remisii, s dvojročnou stabilizáciou, so zníženou imunitou, s miernymi klinickými prejavmi a zníženou výkonnosťou organizmu 35–45 %
• c) pokročilé štádium s ťažkými klinickými a laboratórnymi prejavmi, s ťažkým vplyvom na celkový stav organizmu 80 %

8. Akútna leukémia (lymfatická, myeloidná)

• a) aktívne prejavy ochorenia 70–80 %
• b) v štádiu remisie, po dvojročnej stabilizácii zdravotného stavu, pri stacionárnom klinickom a laboratórnom náleze, so zníženou výkonnosťou organizmu 60–70 %

KAPITOLA IV. – ENDOKRINNÉ CHOROBY, PORUCHY VÝŽIVY A PREMENY LÁTOK

7.6. Nádory hypofýzy

• a) počas chirurgickej a onkologickej liečby 80 %
• b) neliečiteľné formy 90 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu 30–55 %
  (spravidla po dvoch rokoch) so závažnejšími komplikáciami

9.3. Zhubný nádor štítnej žľazy

• a) počas onkologickej liečby 70–80 %
• b) neliečiteľné formy 90 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–40 %

KAPITOLA VI. – CHOROBY NERVOVÉHO SYSTÉMU

ODDIEL A – POSTIHNUTIE MOZGU

11. Mozgové nádory

• a) po odstránení nádoru počas onkologickej liečby 70–75 %
• b) neliečiteľné formy so stredne ťažkým až ťažkým poškodením mozgu 90 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu, s ľahkým reziduálnym neurologickým nálezom (spravidla po dvoch rokoch) 50–70 %

KAPITOLA VII. – CHOROBY ZMYSLOVÝCH ORGÁNOV

ODDIEL A – ZRAK

12. Zhubný nádor oka

• a) počas onkologického liečenia 70–80 %
• b) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla do dvoch rokov) 40–60 %

ODDIEL B – SLUCH

9. Zhubné nádory v oblasti hlavy a krku

• a) po odstránení nádoru, počas onkologickej liečby 80 %
• b) neliečiteľné formy zhubných nádorov 90 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• d) po stabilizácii zdravotného stavu s úplnou stratou hlasu 80 %

KAPITOLA VIII. – CHOROBY DÝCHACEJ SÚSTAVY

ODDIEL B – CHOROBY DOLNÝCH CIEST DÝCHACÍCH

5. Nádory dýchacích ciest, pľúc a medzipľúcia (mediastina)

• a) po úplnom odstránení nádoru (ľubovoľnou liečbou), bez obmedzenia pľúcnych funkcií 10–15 %
• b) po úplnom odstránení nádoru, s obmedzením pľúcnych funkcií ľahkého stupňa 20–30 %
• c) po úplnom odstránení nádoru, s obmedzením pľúcnych funkcií stredne ťažkého stupňa 35–50 %
• d) po úplnom odstránení nádoru, s obmedzením pľúcnych funkcií ťažkého stupňa 55–80 %
• e) počas onkologickej liečby 70–80 %
• f) nevyliečiteľná choroba 90 %

KAPITOLA X. – CHOROBY TRÁVIACEJ SÚSTAVY

ODDIEL A – CHOROBY PAŽERÁKA

5. Zhubný nádor pažeráka

• a) po chirurgickom odstránení počas onkologickej liečby 70–80 %
• b) neliečiteľné formy 90 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 40–60 %

ODDIEL B – CHOROBY ŽALÚDKA

3. Zhubný nádor žalúdka

• a) čiastočné odstránenie žalúdka v ranom štádiu (early cancer T1 N0 M0) 50 %
• b) po resekcii žalúdka počas onkologickej liečby 70–80 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 40–60 %

ODDIEL C – CHOROBY TENKÉHO ČREVA A HRUBÉHO ČREVA

4. Zhubný nádor čreva a konečníka

• a) po odstránení lokalizovaných črevných nádorov, časti hrubého čreva alebo rekta 50–60 %
• b) s vytvorenou kolostómiou, počas onkologickej liečby 70–80 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 50 %
• d) s ukončenou liečbou s trvalou kolostómiou 50–70 %
• e) neliečiteľné formy 90 %

ODDIEL D – CHOROBY PEČENE, ŽLČOVÝCH CIEST A PODŽALÚDKOVEJ ŽĽAZY

3. Zhubný nádor pečene

• a) počas onkologickej liečby 70–80 %
• b) neliečiteľné formy 90 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu 30–50 %
  (spravidla po dvoch rokoch)

7. Zhubný nádor žlčníka, žlčových ciest alebo papily

• a) počas onkologickej liečby 70–80 %
• b) neliečiteľné formy 90 %
• c) po dosiahnutí stabilizácie zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %

10. Malígny nádor podžalúdkovej žľazy

• a) počas onkologickej liečby 70–80 %
• b) neliečiteľné formy 90 %
• c) po dosiahnutí stabilizácie (spravidla po dvoch rokoch) 40–50 %

KAPITOLA XI. – CHOROBY MOČOVEJ SÚSTAVY

ODDIEL A – POSTIHNUTIA OBLIČIEK

7. Zhubný nádor obličky

• a) počas onkologickej liečby 70–80 %
• b) po dosiahnutí stabilizácie zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• c) neliečiteľné formy 90 %

ODDIEL B – CHOROBY MOČOVÝCH CIEST

3. Zhubný nádor močového mechúra

• a) po odstránení v ranom štádiu (T1-2 N0 M0) 30–40 %
• b) po odstránení v neskorých štádiách, počas onkologickej liečby 70–80 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• d) neliečiteľné formy 90 %

KAPITOLA XII. – CHOROBY MUŽSKÝCH POHLAVNÝCH ORGÁNOV

2. Zhubný nádor penisu

• a) po odstránení v ranom štádiu (T1-2 N0 M0) 30–40 %
• b) po odstránení v neskorých štádiách, počas onkologickej liečby 70–80 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• d) neliečiteľné formy 90 %

3. Zhubný nádor semenníka

• a) po odstránení lokalizovaného seminómu alebo lokalizovaného zhubného teratómu
• bez postihnutia uzlín (T1-3 N0 M0) 30–40 %
• b) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70–80 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• d) neliečiteľné formy 90 %

5. Zhubný nádor prostaty

• a) po odstránení vo včasnom štádiu (T1-2 N0 M0) 30–40 %
• b) počas uroonkologickej liečby pokročilého štádia 70–80 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• d) neliečiteľné formy 90 %

KAPITOLA XIII. – CHOROBY ŽENSKÝCH POHLAVNÝCH ORGÁNOV

2. Zhubný nádor prsníka

• a) po odstránení v štádiu I (T1 N0 M0) alebo po parciálnej resekcii 30–40 %
• b) po odstránení v štádiu II (T2 N1 M0) 50–70 %
• c) po odstránení v pokročilých štádiách – po odstránení prsníka s exenteráciou axily, počas onkologickej liečby 75–80 %
• d) neliečiteľné formy 90 %
• e) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %

4. Zhubný nádor maternice (výnimka: carcinoma in situ)

• a) po odstránení nádoru tela alebo krčka maternice vo FIGO-štádiu Ia a Ib (T1NX M0) 30–40 %
• b) po odstránení nádoru vo FIGO-štádiu II (T2 NX M0) 50–70 %
• c) po odstránení nádoru v pokročilom štádiu, počas onkologickej liečby 75–80 %
• d) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• e) neliečiteľné formy 90 %

6. Zhubný nádor vaječníka

• a) po odstránení vo FIGO-štádiu Ia a Ib (T1 NX M0) 30–40 %
• b) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70–80 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• d) neliečiteľné formy 90 %

12. Zhubný nádor pošvy (s výnimkou carcinoma in situ)

• a) po odstránení vo FIGO-štádiu I (T1 N0 M0) 30–40 %
• b) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70–80 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• d) neliečiteľné formy 90 %

13. Zhubný nádor vonkajších rodidiel (s výnimkou carcinoma in situ)

• a) po odstránení vo FIGO-štádiu I a II (T1-2 N0 M0) 30–40 %
• b) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70–80 %
• c) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• d) neliečiteľné formy 90 %

KAPITOLA XIV. – CHOROBY KOŽE A PODKOŽNÉHO VÄZIVA

9. Zhubné nádory kože

• a) po odstránení melanómu v štádiu Ia (T1 N0 M0) 20–30 %
• b) po odstránení zhubných nádorov v štádiách T1-2 N0-2 M0 50–60 %
• c) po odstránení v pokročilých štádiách, počas onkologickej liečby 70–80 %
• d) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 30–50 %
• e) neliečiteľné formy 90 %

KAPITOLA XV. – CHOROBY PODPORNÉHO A POHYBOVÉHO APARÁTU

ODDIEL H – NÁDORY KOSTÍ, SVALSTVA A MÄKKÝCH TKANÍV

1. Zhubné nádory kostí, svalstva a mäkkých tkanív

• a) počas onkologickej liečby 80 %
• b) po stabilizácii zdravotného stavu (spravidla po dvoch rokoch) 50–70 %
• c) neliečiteľné formy 90 %

Posuzování poklesu pracovní schopnosti

Při posuzování poklesu pracovní schopnosti poškozeného při pracovním úraze a nemoci z povolání posudkový lékař sociálního pojištění určuje procentní pokles schopnosti vykonávat dosavadní činnost zaměstnance nebo osoby uvedené v § 17 odst. 2 zákona o sociálním pojištění. Pokles se posuzuje v souvislosti s plněním pracovních úloh uvedených v § 8 odst. 4 zákona o sociálním pojištění anebo s činnostmi uvedenými v § 17 odst. 2, nebo v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, anebo v přímé souvislosti s těmito činnostmi. Pokles pracovní schopnosti se opětovně posoudí, pokud se předpokládá změna ve vývoji pracovní schopnosti. Při posuzování poklesu pracovní schopnosti se nepřihlíží k zdravotnímu postižení, které bylo zohledněné při nároku na invalidní výsluhový důchod podle zákona č. 328/2002 Z. z., o sociálním zabezpečení policistů a vojáků a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů [1, 2, 3, 4].

Posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci pro účely opětovného zařazení do pracovního procesu

Při posuzování zdravotní způsobilosti poškozeného absolvovat pracovní rehabilitaci a rekvalifikaci posudkový lékař sociálního pojištění posuzuje možnost předpokladu opětovného zařazení poškozeného do pracovního procesu.

Kontrola bodového hodnocení pracovního úrazu a choroby z povolání pro účely náhrady za bolest a náhrady za ztížení společenského uplatnění ve sporných případech

Posudkový lékař sociálního pojištění v rámci kontroly bodového ohodnocení ve sporných případech kontroluje správnost vyplnění formuláře ošetřujícím lékařem a jeho soulad s právními předpisy.

Posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením, za které se považují náklady na léčiva a léky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny a doprava poškozeného spojená s léčením

Posuzování účelnosti vynaložených nákladů spojených s léčením, za které se považují náklady na léčiva a léky, zdravotnické pomůcky, dietetické potraviny a doprava poškozeného spojená s léčením, vykonává posudkový lékař pobočky Sociální pojišťovny příslušné podle místa trvalého pobytu poškozeného. Posuzování účelnosti vynaložených nákladů se vykonává na základě žádosti poškozeného o náhradu nákladů spojených s léčením.

Posudkový lékař pobočky při posuzování účelnosti vynaložených nákladů vychází ze zdravotní dokumentace poškozeného, vyžádaných odborných lékařských nálezů a spolupracuje s revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny.

Posudkový lékař kontroluje zdravotní výkony pro účely sociálního pojištění vykazované pobočce zdravotnickými zařízeními se zřetelem na účelné vynakládání prostředků sociálního pojištění

Zdravotními výkony pro účely sociálního pojištění jsou podle § 156 zákona o sociálním pojištění:

• vystavení potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti,
• vystavení potvrzení o potřebě ošetřování nebo péče,
• vystavení potvrzení o potřebě přeřazení na jinou práci,
• vystavení potvrzení o očekávaném dni porodu,
• vystavení bodového ohodnocení pracovního úrazu nebo choroby z povolání pro účely náhrady za bolest a náhrady za ztížení společenského uplatnění,
• vystavení nálezu o zdravotním stavu na písemné vyžádání posudkového lékaře,
• zdravotní péče poskytnutá na písemné požádání posudkového lékaře,
• vystavení formuláře „Hlášení o úrazu“ a formuláře „Hlášení choroby z povolání“,
• vystavení poukazu o trvání dočasné pracovní neschopnosti [1, 2, 3].

Adresa pro korespondenci:
MUDr. Libuše Čeledová
MPSV ČR
Na Poříčním právu 1/376128 01 Praha 2
e-mail: libuse.celedova@mpsv.cz