65. Purkyňův den v Libochovicích
Autoři:
O. Brázda
Působiště autorů:
Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2023; 103(4): 210-211
Kategorie:
Aktuality
Ve středu 14. června 2023 se v Saturnově sálu Libochovického zámku konal 65. Purkyňův den, slavnostní setkání České lékařské společnosti JEP, na němž byla předána Purkyňova cena profesoru Janu Švihovcovi (obr. 1). Přítomné uvítal Vladimír Palička, poté pozdravil shromážděné starosta Libochovic Mgr. Miroslav Zůna, který pak v sále se zájmem vyslechl přednesená sdělení. Purkyňovu cenu pak předal letošnímu laureátu předseda České lékařské společnosti JEP prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA.
O životě a díle profesora Švihovce pak přednesli svá sdělení docent Jan Příborský, který svou přednášku nazval „My farmakologové se neptáme jak, my se ptáme proč“, a MUDr. Jana Skoupá s názvem „Třicet let stanovení let a úhrad v České republice“. Jako poslední promluvil prof. Jan Bultas „Perspektivy farmakologie“.
Závěrečné slovo patřilo oslavenci, který poděkoval za udělenou cenu a v krátkém proslovu připomněl nejdůležitější etapy své životní dráhy.
Profesor Švihovec se narodil 26. května 1937 v Písku. Tam vystudoval gymnázium a pak po maturitě se přihlásil na studiu na lékařské fakultě UK v Plzni. Studia absolvoval s červeným diplomem roku 1961. Již jako student pracoval jako pomocná vědecká síla na biologii, fyziologii, farmakologii a později jako pomocný asistent ve Fyziologickém ústavu LF. Na konci studia přešel do vědecké aspirantury. Po prvním roce aspirantury byl poslán na roční praxi k profesorce Heleně Raškové do Farmakologického ústavu fakulty dětského lékařství v Praze. Vzpomíná na toto období, kdy profesorka Rašková očekávala vysoké pracovní nasazení, ale na druhé straně nabízela klid pro práci. Její zásada byla, že z investované práce možná nepřinese až 90 %, ale těch zbývajících 10 % musí vynahradit neúspěšnou část. Tento farmakologický ústav však zasáhl dalším významným způsobem do jeho života – seznámil se tam s MUDr. Pavlou Motyčkovou, která se stala v roce 1964 jeho manželkou. V manželství se jim narodil syn Petr, rovněž lékař. V letech 1966–1967 byl prof. Švihovec vyslán na jednoroční pobyt do Kanady do Farmakologického ústavu ve Winnipengu.
Jeho zájem patřil především klinickému hodnocení účinku léčiv, bezpečnosti jejich používání a účelné farmakoterapii. Stal se uznávaným odborníkem v této oblasti a toho přivedlo k místu náměstka Státního ústavu pro kontrolu léčiv v letech 1982–1988. Ve farmakologickém ústavu z fakulty dětského lékařství, kde byl aspirant, od roku 1964 byl jako odborný asistent a od roku 1981 jako docent a posléze v roce 1991 jako profesor. V roce 1988 se stal vedoucím Farmakologického ústavu 2. lékařské fakulty UK, kterým byl až do roku 2010.
Profesor Švihovec je uznáván jako přední expert na lékovou politiku, který se seznámil téměř se všemi světovými systémy. Stal se expertem světové organizace WHO a od devadesátých let 20. století vedl skupinu, která připravovala systém úhrady léčiv ze zdravotního pojištění u nás. Přitom uplatňoval farmakologické principy, a vyvažoval tak čistě ekonomické a politické tendence, které se objevovaly v této komisi. Sám se stal zakladatelem České farmakoekonomické společnosti.
Největší citační ohlas mají jeho publikace týkající se transportu placentární bariérou. Dále se prof. Švihovec věnoval farmakologii hladkých svalů, metodologii klinického hodnocení léků, farmakoekonomickým studiím, etickým problémům hodnocení nových léků. Publikoval 100 významných prací a byl editorem více než 20 knižních publikací. V roce 2017 byl vyznamenán zlatou medailí České lékařské společnosti JEP.
Přednášky profesora Švihovce jsou ceněny pro jeho umění skvěle formulovat a soustředit se na podstatné věci. Během slavnostního dopoledne nechyběla ani hudební vložka – přední čeští violoncellisté Dominika Weiss-Hošková a její otec Jiří Hošek přednesli Klezmerové melodie v úpravě pro dvě violoncella.
doc. MUDr. Otakar Brázda, CSc.
Stomatologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2023 Číslo 4
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Antidepresiva skupiny SSRI v rukách praktického lékaře
- Srovnání antidepresiv SSRI, mirtazapinu a trazodonu z hlediska nežádoucích účinků
Nejčtenější v tomto čísle
- Nové obzory ve farmakoterapii obezity
- Odhad glomerulární filtrace ze sérového kreatininu u dětí
- Kvalita života u mladé pacientky po ischemické cévní mozkové příhodě: interpretativní fenomenologická analýza
- Složky potravin s předpokládaným ochranným účinkem proti nádorovým onemocněním