Vybrané rizikové faktory cévní mozkové příhody

Souhrn

Úvod. Cévní mozkové příhody patří mezi závažná onemocnění představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký.

Cíl. Cílem výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu a zhodnocení výskytu vybraných rizikových faktorů CMP u lidí žijící v České republice.

Soubor a metodika. Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku týkajícího se prevence CMP a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ – 16). Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výběrový soubor byl konstruován jako kvótní a tvořilo jej 1004 respondentů. Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1. 4.12 a SPSS.

Výsledky. Tabák denně kouří 16,7 % dotázaných, méně často než denně 9,2 %. Zbývající občané (74,1 %) nekouří. Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi kouřením tabáku a pohlavím, věkem, rodinným stavem, zaměstnáním a vzděláním občanů. E-cigarety kouří denně 2,5 % respondentů, 93,0 % občanů nekouří. Skutečnost, zda občan kouří, či nikoliv je významně ovlivněna věkem, rodinným stavem a zaměstnáním. Alkohol konzumuje každý den nebo téměř každý den 6,0 % dotázaných, abstinentů je 0,8 %. Konzumaci alkoholu významně ovlivňuje pohlaví a věk dotazovaného, jeho rodinný stav, zaměstnání a vzdělání. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze dělat po léta se stejnou výkonností.

Závěr. Je důležité zlepšovat zdravotní gramotnost obyvatelstva v problematice ovlivnitelných rizikových faktorů cévních mozkových příhod.

Klíčová slova:

cévní mozková příhoda – kouření – rizikové faktory – konzumace alkoholu – pracovní psychická zátěž

ÚVOD

Cévní mozkové příhody patří mezi velmi závažná onemocnění, představují celosvětový medicínský i ekonomický problém (3). Přesto, že v České republice dochází ke snížení mortality, je jejich výskyt nadále vysoký (18). Pro srovnání podle Bryndziara, Šedové a Mikulíka incidence CMP, standardizovaná na evropskou populaci, je nejnižší v Itálii a nejvyšší v Chorvatsku a na Ukrajině (1). Podle dostupných dat z roku 2018 zůstávají dlouhodobě nemoci oběhové soustavy v České republice nejčastější příčinou úmrtí, v roce 2018 se podílely na standardizované úmrtnosti 44,0 % u mužů a 47,5 % u žen. Přímo na cévní mozkovou příhodu zemřeli 3443 muži a 4542 ženy. Nemoci oběhové soustavy byly v roce 2018 rovněž nejčastější příčinou hospitalizace v České republice, s diagnózou I60-I69 (cévní nemoci mozku/ cerebrovascular diseases) bylo hospitalizováno celkem 45 969 pacientů (23 518 mužů a 22 451 žena), což je 432,6 osob na 100 000 obyvatel (17). Problém CMP spočívá také v tom, že je prokázán stoupající trend morbidity této nemoci i ve střední a mladší věkové kategorii (8), přestože přežití a následky po prodělané CMP jsou u mladších pacientů příznivější, než je tomu u starší populace (2). Cévní mozkové příhody patří mezi onemocnění, jež mají jasně známé rizikové faktory (RF), a lze tedy do jisté míry jejich incidenci ovlivnit. Dle analýzy dat z registru IKTA je arteriální hypertenze vůbec nejčastějším rizikovým faktorem, následovaným dyslipidemií a konzumací alkoholu (8). Nelze opomenout ani souvislost arteriální hypertenze a chronického stresu. Podle Káry a Součka je „porucha funkce autonomního nervového systému způsobená chronickým stresem velmi pravděpodobně jedním z hlavních patofyziologických mechanismů vzniku a progrese esenciální hypertenze, zejména u mladších hypertoniků“ (11). Pravidelný stres při práci je spojen s vysokým rizikem vzniku ischemické mozkové příhody, zejména u žen (7). Z toho vyplývá, že identifikace stresových faktorů má zásadní význam pro primární prevenci i prevenci recidivy CMP.

CÍLE PRÁCE

Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zaměření se na problematiku komplexní prevence cévní mozkové příhody ischemického typu u lidí žijící v České republice. Dílčím cílem bylo zmapování možných rizikových faktorů vzniku CMP se zaměřením na abúzus alkoholu, kouření a psychickou pracovní zátěž a jak zmíněné faktory souvisejí s vybranými sociodemografickými ukazateli.

SOUBOR

Výběrový soubor občanů byl konstruován jako kvótní a byl konstruován tak, aby svou strukturou odpovídal složení všech občanů České republiky z hlediska regionů (krajů), pohlaví a věku. Tyto znaky byly určeny jako reprezentativní. Osloveno bylo celkem 1137 náhodně vybraných občanů s žádostí o rozhovor. Tento odmítlo poskytnout 133 respondentů (11,7 % všech oslovených). Míra odmítnutí účasti ve výzkumu byla tedy nízká. Celkem tvoří výběrový soubor 1004 občanů. Z hlediska pohlaví tvoří soubor 489 (48,7 %) mužů a 515 (51,3 %) žen, což odpovídá analogické skladbě občanů České republiky ve věku 18 let a více. Ve věku 18–24 let bylo 41 (4,1 %) mužů a 39 (3,9 %) žen, ve věku 25–34 let bylo 83 (8,3 %) mužů a 78 (7,8 %) žen, ve věku 35–44 bylo 103 (10,3 %) mužů a 96 (9,6 %) žen, ve věku 45–54 let bylo 87 (8,7 %) mužů a 84 (8,4 %) žen, ve věku 55–64 let bylo 74 (7,4 %) mužů a 77 (7,7 %) žen, a ve věku 65 a více let bylo 101 (10,1 %) mužů a 141 (14,0%) žen. Třicet osm (3,8 %) respondentů mělo základní vzdělání, vyučeno bylo 299 (29,8 %) respondentů, středoškolské vzdělání mělo 401 (39,9 %) respondentů, vyšší odborné 68 (6,8 %) a vysokoškolské vzdělání mělo 198 (19,7 %) respondentů. Svobodných bylo 158 (15,7 %), ženatých (vdaných) bylo 492 (49 %), rozvedených (odloučených) bylo 105 (10,5 %), ovdovělých bylo 96 (9,6 %) a v partnerském vztahu bylo 169 (16,8 %) respondentů. Ve městě bydlelo 650 (64,7 %) a na venkově 354 (35,3 %) respondentů. Zaměstnaných na plný úvazek bylo 486 (48,4 %), na částečný úvazek 74 (7,4 %), podnikatelů (OSVČ) bylo 90 (9,0 %), invalidních důchodců bylo 31 (3,1 %) a starobních důchodců bylo 76 (7,6 %).

METODIKA

Ke sběru dat byla použita kombinace nestandardizovaného dotazníku týkajícího se prevence CMP a standardizovaného dotazníku pro zjištění celkové zdravotní gramotnosti (HLSQ – 16). Terénní šetření bylo ale provedeno face-to-face, technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výzkum byl anonymní, účast v něm byla dobrovolná, vlastní šetření neobsahovalo žádné sporné etické otázky. Vlastní terénní šetření bylo uskutečněno v celé České republice od listopadu do prosince 2019.

Statistické zpracování dat

Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.4.12 (Statistical Analysis of Social Data) a SPSS. Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě chí-kvadrát testu, t-testu, testu nezávislosti a dalších testovacích kritérií aplikovaných dle charakteru znaků. V některých případech byla síla jednotlivých testů oslabena nedostatečným počtem pozorování v několika políčkách kontingenční tabulky, byla proto aplikována Yatesova korekce.

VÝSLEDKY

Na otázku, zda respondenti znají rizikové faktory, odpověděla většina (61, 7 %) kladně. Naopak 17,0 % dotázaných uvedlo, že rizikové faktory vedoucí k cévní mozkové příhodě nezná, zbývajících 21,3 % respondentů zvolilo odpověď „nevím“. Statistická analýza prokázala významnou souvislost mezi obecnou znalostí rizikových faktorů vedoucích k cévní mozkové příhodě a pohlavím, věkem a rodinným stavem respondenta. Ženy významně častěji uvádějí, že tyto rizikové faktory znají, muži významně častěji volí zápornou odpověď. Respondenti s nižších věkových skupin do 35 let významně častěji uvádějí, že rizikové faktory vedoucí k CMP neznají, dotazovaní s vyšších věkových skupin (55 a více let) významně častěji volí odpověď „nevím“. Ovdovělí významně častěji volí odpověď „nevím“. Zde zřejmě zprostředkovaně působí věk dotazovaného. V další otázce jsme se zaměřili na to, jaké konkrétní faktory respondenti považují jako rizikové, tzn. vedoucí ke vzniku CMP. Výsledek znázorňuje tabulka 2.

Za nejvíce rizikový faktor, který může vyvolat s velkou pravděpodobností cévní mozkovou příhodu, považují občané České republiky vysoký krevní tlak (77,2 %). Mezi vysoce rizikové patří rovněž kouření (71,2 %), obezita (71,0 %) a stres (70,1 %). Více než polovina občanů je rovněž toho názoru, že k cévní mozkové příhodě může vést vysoká hladina cholesterolu (50,4 %) a dědičnost (50,1 %). Jako méně rizikové vnímají občané České republiky konzumaci alkoholu (40,1%), cukrovku (diabetes mellitus) (30,6 %), hormonální antikoncepci (24,2 %) a drogovou závislost (18,8 %), nejmenší riziko představuje káva (13,1 %) spánková apnoe (5,9 %), migrény (5,8%) a poruchy imunity (5,3 %). Názory občanů na rizikovost jednotlivých faktorů jsou homogenní a nebyly mezi nimi shledány statisticky významné rozdíly.

Denně kouří tabák 16,7 % dotázaných, méně často než denně 9,2 % respondentů. Zbývající občané (74,1 %) uvedli, že tabákové výrobky nekouří. Ve významně větší míře kouří tabák muži oproti ženám, respondenti z věkové skupiny 25–34 let, svobodní, osoby žijící ve volném vztahu (druh, družka) a rozvedení. Co se týče úrovně vzdělání a typu zaměstnání, ve větší míře kouří respondenti vyučení, zaměstnanci a podnikatelé.

Z občanů, kteří kouří klasické tabákové cigarety (N = 159), jich více než pětina (20,8 %) vykouří za den v průměru 1–5 klasických (tabákových) cigaret, největší část (44,0 %) respondentů uvádí počet 6–10 těchto cigaret, cca desetina občanů (10,1 %) kouří v průměru 11–15 klasických (tabákových) cigaret a zbývajících 25,2 % dotázaných vykouří denně 16 a více těchto cigaret.

Průměrné denní množství vykouřených klasických (tabákových) cigaret významně ovlivňuje pohlaví a vzdělání respondenta.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi průměrným denním množstvím vykouřených klasických (tabákových) cigaret a pohlavím a dále vzděláním. Muži kouří ve významně větší míře větší množství (16 a více) klasických (tabákových) cigaret, ženy menší množství (jednu až pět) cigaret. Významně větší množství (16 a více) kouří tento typ tabákových výrobků respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni. Síla testu byla oslabena nedostatečným počtem pozorování v jedenácti políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

E-cigarety kouří denně 2,5 % respondentů, občas 4,5 % dotázaných. Zbývajících 93,0 % občanů nekouří. Respondenti, kteří uvedli, že kouří denně (N = 25), byli dále dotázáni, kolik e-cigaret v průměru za den vykouří. V průměru jednu až pět e-cigaret denně vykouří 40,0 % respondentů, zbývajících 60,0% dotázaných jich vykouří šest a více. Testy statistické významnosti nebyly pro malý počet pozorování (N = 25) aplikovány. Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi kouřením e-cigaret a věkem, rodinným stavem a zaměstnáním. Ve významně větší míře kouří respondenti mladších věkových skupin (do 34 let), nejstarší občané (65 a více let) ve významně větší míře uvádějí, že e-cigarety nekouří. Významně více kouří svobodní, osoby žijící ve volném vztahu (druh, družka) a rozvedení, zatímco ženatí (vdané) a ovdovělí ve významně větší míře uvádějí, že nekouří. Ve významně větší míře kouří e-cigarety zaměstnanci, podnikatelé a studenti, ve významně menší míře starobní důchodci. Síla testu byla zde oslabena nedostatečným počtem pozorování v šesti políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

Pokud se týká konzumace piva v posledním týdnu, více než polovina dotázaných (56,7 %) uvedla, že pivo v posledním týdnu nepila. Z těch, kteří pivo v posledním týdnu pili (43,7 %), jich největší část (33,4 %) konzumovala jednu až pět sklenic piva (0,5 l) týdně. Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi konzumací piva a pohlavím, zaměstnáním a vzděláním. Ve významně větší míře konzumují pivo muži, zaměstnanci na plný úvazek, osoby se základním vzděláním (většinou středoškolští studenti), větší množství piva (jedenáct a více sklenic týdně) konzumují respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni. Síla testu byla zde oslabena nedostatečným počtem pozorování ve třech políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

Během posledního týdne nekonzumovalo víno 70,0 % dotázaných. Pokud víno v posledním týdnu občané konzumovali, nejčastěji (26,3 %) to bylo jedna až pět sklenic (2 dcl) týdně. Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi konzumací vína a pohlavím, věkem vzděláním a zaměstnáním. Platí, že významně častěji konzumují víno ženy, respondenti ve věkových skupinách 25–54 let, podnikatelé a zaměstnanci, dále osoby s vyšším vzděláním (VOŠ, VŠ). Síla testu byla zde oslabena nedostatečným počtem pozorování ve dvou políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

Více než čtyři pětiny (80,4 %) dotázaných uvedlo, že destiláty v posledním týdnu vůbec nekonzumovaly. Z těch občanů, kteří tento druh alkoholu konzumovali, většina (17,1 %) uváděla jednu až pět skleniček (0,5 dcl) týdně. Skutečnost, zda občan destiláty konzumuje, či nikoliv je významně ovlivňována jeho pohlavím, věkem, rodinným stavem a zaměstnáním. Platí, že ve významně větší míře konzumují destiláty muži, respondenti ve věkové skupině 25–34 let, svobodní, podnikatelé, zaměstnanci na plný úvazek a osoby s jiným povoláním (většinou studenti). Síla testu byla zde oslabena nedostatečným počtem pozorování ve čtyřech políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

Pokud se týká konzumace alkoholu (všech druhů) v posledním roce, nejčastěji občané České republiky uvádějí, že konzumují alkohol 2–3krát za měsíc (21,4 %), 1–2krát týdně (20,7 %) nebo jednou za měsíc (16,2 %). Každý den nebo téměř každý den konzumuje alkohol 6,0 % dotázaných, 3–4krát týdně 9,2 % dotázaných. Nikdy v posledním roce nepilo alkohol 4,7 % respondentů, abstinentů, kteří nikdy v životě nepili alkohol je 0,8 %.

Mezi faktory psychické zátěže byla zařazena časová tíseň v práci, neuspokojení z práce, vysoká zodpovědnost práce, malá zajímavost práce, konflikty a problémy v práci, schopnost udržení pozornosti v práci, nervozita při práci, přání změny zaměstnání, únava při práci a schopnost udržování stejné výkonnosti po celou dobu práce. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž patří časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze dělat po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem je schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů v práci. Platí, že čím vyšší je hodnota aritmetického průměru, modu a mediánu, tím větší psychickou zátěž v práci dle hodnocení respondentů daný faktor představuje.

Časová tíseň v práci: Podmíněný nebo úplný souhlas s časovou tísní při práci vyjádřilo 23,8 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 37,5 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 38,7 % dotázaných. U teze o časové tísni v práci převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že větší část respondentů časovou tíseň nepociťuje.

Neuspokojení z práce: Podmíněný nebo úplný souhlas s neuspokojením z práce vyjádřilo jen 7,4 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 21,7 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 70,9 % dotázaných. U teze o neuspokojení z práce převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že většinu respondentů jejich práce uspokojuje.

Vysoká zodpovědnost práce: Podmíněný nebo úplný souhlas s vysokou zodpovědností v práci vyjádřilo 17,5 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 21,6 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 60,9 % dotázaných. U teze o vysoké zodpovědnosti v práci převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že většina respondentů uvádí, že je práce pro vysokou zodpovědnost psychicky nezatěžuje.

Malá zajímavost práce: Podmíněný nebo úplný souhlas s malou zajímavostí práce vyjádřilo 7,5 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 14,8 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 77,7 % dotázaných. U teze o malé zajímavosti práce převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že většina respondentů uvádí, že je práce pro ně zajímavá a není duševně otupující.

Konflikty a problémy v práci: Podmíněný nebo úplný souhlas s častými konflikty a problémy v práci, od kterých se respondent nemůže odpoutat, vyjádřilo 4,6 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 12,1 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 83,3 % dotázaných. U teze o častých konfliktech a problémech v práci výrazně převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že většina respondentů uvádí, že v práci konflikty a problémy nemá.

Schopnost udržet pozornost v práci: Podmíněný nebo úplný souhlas s tezí o problémech s udržením pozornosti při práci vyjádřily 3,0 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 9,2 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 87,8 % dotázaných. U teze o problémech s udržením pozornosti při práci výrazně převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že většina respondentů uvádí, že v práci problémy s udržením pozornosti nemá.

Nervozita a rozechvělost v práci: Podmíněný nebo úplný souhlas s projevy nervozity a rozechvělosti při práci vyjádřilo 4,5 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 16,6 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 78,9 % dotázaných. U teze o existenci nervozity a rozechvělosti při práci výrazně převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že většina respondentů uvádí, že v práci nervozitu a rozechvělost nepociťuje.

Přání dělat jinou práci: Podmíněný nebo úplný souhlas s tezí, vyjadřující přání změnit práci, vyjádřilo 10,5 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 20,1 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 69,4 % dotázaných. U teze vyjadřující přání dělat jinou práci převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že většina respondentů uvádí, že ani po několika hodinách práce by nechtěli dělat něco jiného.

Únava a ochablost při práci: Podmíněný nebo úplný souhlas s existencí únavy a ochablosti při práci vyjádřilo 13,0 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 25,9 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 61,1 % dotázaných. U teze vyjadřující existenci únavy a ochablosti při práci převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že většina respondentů uvádí, že při práci únavu a ochablost nepociťuje.

Udržování stejné výkonnosti v práci: Podmíněný nebo úplný souhlas s tezí o nemožnosti udržovat po léta stejnou výkonnost při práci vyjádřilo 17,2 % respondentů, odpověď „nevím“ nebo „někdy ano, někdy ne“ zvolilo 14,8 % dotazovaných, podmíněný nebo úplný nesouhlas vyjádřilo 68,0 % dotázaných. U teze vyjadřující názor, že nelze po léta udržovat při práci stále stejnou výkonnost převažuje nesouhlas nad souhlasem, tzn., že většina respondentů uvádí, že stále stejnou výkonnost po léta udržovat lze.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi časovou tísní v práci a zaměstnáním. Větší časovou tíseň uvádějí ve významně větší míře podnikatelé a OSVČ. Síla testu byla oslabena nedostatečným počtem pozorování ve čtrnácti políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi časovou tísní v práci a vzděláním. Statisticky významně větší časovou tíseň v práci uvádějí osoby s vysokoškolským vzděláním. Síla testu byla oslabena nedostatečným počtem pozorování v pěti políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce. Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi vysokou zodpovědností v práci a zaměstnáním. Statisticky významně vyšší míru zodpovědnosti v práci pociťují zaměstnanci na plný úvazek. Síla testu byla oslabena nedostatečným počtem pozorování v sedmnácti políčkách kontingenční tabulky. Aplikována Yatesova korekce.

DISKUZE

Jak již bylo zmíněno výše, cévní mozková příhoda patří mezi onemocnění, jejichž rizikové faktory jsou známé, a lze tedy do jisté míry incidenci ovlivnit. Důležitým předpokladem prevence je dobrá informovanost veřejnosti a její znalost těchto rizikových faktorů, které CMP mohou vyvolat. Je důležité se zaměřit hlavně na faktory ovlivnitelné. Tato skutečnost byla v rámci našeho výzkumu zjišťována. Občané byli dotázáni, zda rizikové faktory cévní mozkové znají a zda dle jejich názoru může vést rizikový životní styl k cévní mozkové příhodě. Pokud se týká obecné znalosti rizikových faktorů vedoucích k cévní mozkové příhodě, většina (61,7 %) občanů se domnívá, že tyto rizikové faktory zná. Znalost rizikových faktorů byla významně vyšší u žen oproti mužům a dále u respondentů do 35 let věku (tab. 1). Výsledky můžeme hodnotit do jisté míry pozitivně. Zdravotní gramotnost laické veřejnosti v České republice narůstá, nezbytná je nejen informovanost ze strany odborné veřejnosti, ale i motivace veřejnosti k samostatnému vyhledávání validních informací.

Příspěvek je zaměřen na vybrané rizikové faktory, jako je kouření a abúzus alkoholu, a dále na hodnocení psychické pracovní zátěže jako dalšího možného rizikového faktoru vzniku stresu, na jehož podkladě může dojít ke vzniku cévní mozkové příhody. Respondenti byli dotazováni na konkrétní možné faktory vzniku cévní mozkové příhody. Fakt, že hypertenze patří k nejčastějším rizikovým faktorům CMP, je laické veřejnosti známa. Z výsledků metaanalýz vyplývá, že hypertenze se objevuje v anamnéze ve více než 64 % všech případů CMP (19). Občané znají i další rizikové faktory typu kouření a stres (tab. 2).

Co se týče návykových látek, byl výzkum zaměřen na kouření tabákových výrobků a elektronických cigaret a konzumaci jednotlivých druhů alkoholických nápojů. Zjišťováno bylo, zda občané kouří či pijí alkoholické nápoje, a pokud ano, v jakém rozsahu. V případě konzumace alkoholu byla v rámci výzkumu zjišťována konzumace piva, vína i destilátů a frekvence konzumace alkoholu celkově. Denně kouří tabák 16,7 % dotázaných, méně často než denně 9,2 % respondentů. Zbývající občané (74,1 %) uvedli, že tabákové výrobky nekouří. Tento výsledek můžeme považovat za relativně pozitivní. Dle našeho výzkumu, ve významně větší míře kouří tabák a tabákové cigarety muži oproti ženám (tab. 3). Není to problém pouze České republiky, potvrzují to i jiné studie. Dle výsledků metaanalýzy randomizovaných studií z Asie, USA, Evropy, Austrálie a Nového Zélandu zaměřených na prevalenci kouření u obou pohlaví od roku 1966–2013 autorů Peters, Huxley a Woodward (2013) byla prevalence současného kouření vyšší u mužů než u žen ve všech kromě čtyř studií. Tento rozdíl v pohlaví byl nejvýraznější u asijské populace, kde obvykle kouří < 10 % žen a > 50 % mužů (14). Významně větší množství (16 a více) kouří tento typ tabákových výrobků respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni (tab. 4, 5). V rámci primární ale i sekundární prevence je třeba se na tuto skupinu osob více zaměřit. Za velmi pozitivní můžeme označit zjištění ohledně kouření elektronických cigaret. Elektronické cigarety kouří dle našeho výzkumu denně 2,5 % respondentů, občas 4,5 % dotázaných. Zbývajících 93,0 % občanů elektronické cigarety nekouří (tab. 6). Toto elektronické zařízení vzniklo a bylo patentováno v Číně v roce 2006 jako alternativa konvenčnímu kouření klasických tabákových cigaret. Využívají se jako možnost odvykání kouření. Hájek a kol. prokázali, že elektronické cigarety jsou účinnější při odvykání kouření než nikotinová substituční terapie, i když byly oba produkty doprovázeny behaviorální podporou (6). Další sledovaným faktorem byla konzumace alkoholu (tab. 7, 8, 9 a 10). Muži ve významně větší míře konzumují pivo a destiláty oproti ženám, které preferují spíše víno. Významný rozdíl je i v úrovni vzdělání a preferenci druhu alkoholu. Alkohol celkově užívá většina dotázaných respondentů, abstinentů bylo pouze 0,8 %. Konzumace alkoholu je známým rizikovým faktorem a zabývá se jí více studií. Bylo prokázáno, že silná konzumace alkoholu je významným rizikem vzniku CMP u osob ve věku kolem 50 let a je srovnatelným rizikem s dalšími riziky, jako je DM či hypertenze, které jsou významné u osob starších. U žen je také vyšší rizikovost konzumace alkoholu oproti mužům. U žen, které konzumovaly alkohol sice v mnohem menší míře než muži, bylo riziko výskytu CMP s muži srovnatelné (10).

Dalším faktorem, jenž byl v našem výzkumu sledován, byla psychická pracovní zátěž (tab. 11). Úzkost může mít přímý vliv na vznik CMP, případně vliv nepřímý, kdy sekundárně dochází ke kardiovaskulárním poruchám (13). Dlouhodobý, tedy chronický stres má přímou souvislost se vznikem arteriální hypertenze a tomu je třeba věnovat pozornost. U mladších hypertoniků je porucha funkce autonomního nervového systému způsobená chronickým stresem velmi pravděpodobně jedním z hlavních patofyziologických mechanismů vzniku a progrese esenciální hypertenze (11). Opakující se stres vede k chronické stimulaci nervového systému a k porušení funkce autonomního nervového systému s následnými neurohumorálními výkyvy v organismu a tím k poruchám činnosti srdce, cév a ledvin. Existuje i přímá souvislost s výskytem chronického stresu, poruch autonomního systému a poruch spánku. Chronický stres se podílí i na vzniku a progresi spánkové apnoe (11), která rovněž patří k rizikovým faktorům CMP. Jedinci s tendencí k abnormálně zvýšeným kardiovaskulárním odpovědím na stres mají vyšší riziko vzniku esenciální hypertenze (20). Ke stresu může vést nadměrná psychická zátěž v zaměstnání. Existují studie potvrzující souvislost s vyšším výskytem cévních mozkových příhod u zaměstnanců s vyšší pracovní zátěží (9, 15, 16). U našich respondentů byla pracovní zátěž hodnocena pomocí nestandardizovaného dotazníku. Byla zjišťována časová tíseň, uspokojení z práce, pracovní zodpovědnost, zajímavost samotné práce, konflikty v práci, schopnost udržet pozornost, psychická náročnosti či touha změny zaměstnání. V pracovním procesu bylo 66,0 % (N = 663) z celkového počtu dotazovaných respondentů. Celkem 12,5 % občanů pracuje méně než 8 hodin denně, největší část (38,3 %) pracuje 8–10 hodin denně. Více než 10 hodin denně pracuje 15,2 % občanů. Největší rozsah pracovní zátěže (11–12 hodin denně) ve významně větší míře uvádějí osoby ve věku 25–34 let, s vyšším odborným vzděláním, podle povolání podnikatelé a OSVČ. Délka pracovní doby je jedním z faktorů, která má vliv na možný výskyt CMP. Byla prokázána významná souvislost mezi výskytem cévní mozkové příhody a pracovní dobou více než 10 hod. po dobu 10 let a více (5). Dle Kivimäki et al. jedinci, kteří pracují 55 hodin a více týdně, mají 1,3krát vyšší riziko vzniku mozkové příhody než ti, kteří pracují standardní hodiny (12). Jednotlivé faktory psychické zátěže v práci byly v našem výzkumu mezi sebou porovnány na základě míry středních hodnot. Mezi faktory představující největší psychickou zátěž patří podle našich výsledků časová tíseň a skutečnost, že práce je tak náročná, že ji nelze dělat po léta se stejnou výkonností. Naopak nejméně zatěžujícím faktorem je schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů v práci (viz tab. 11). Jedním z hlavních pracovních stresorů je časová tíseň. Časová tíseň při práci byla zjišťována prostřednictvím projektivní otázky tohoto znění: „Při práci se často dostávám do časové tísně.“ Větší časovou tíseň uvádějí osoby s vysokoškolským vzděláním a také ve významně větší míře podnikatelé a OSVČ (tab. 12). Podmíněný nebo úplný souhlas s časovou tísní při práci vyjádřilo 23,8 % respondentů. Vysoká zodpovědnost v práci byla zjišťována prostřednictvím projektivní otázky tohoto znění: „Práce mě velmi psychicky zatěžuje pro vysokou zodpovědnost, spojenou se závažnými důsledky.“ Zde nebyl nalezen problém, většina respondentů uvádí, že je práce pro vysokou zodpovědnost psychicky nezatěžuje. Statisticky významně vyšší míru zodpovědnosti v práci pociťují zaměstnanci pracující na plný úvazek (tab. 13). Mezi nejméně zatěžující faktory byla respondenty hodnocena schopnost udržet pozornost při práci a přítomnost konfliktů a problémů v práci. Dle našich výsledků zde nebyl identifikován problém (viz tab. 11). Skutečnost, zda respondent prožívá konflikty a problémy v práci s přesahem do soukromého života, není sledovanými sociodemografickými znaky statisticky významně ovlivňována. Existuje souvislost výskytu konfliktů v zaměstnání, šikanu či obtěžování jako rizika vzniku CMP (5). Pracovními podmínkami, přetížením, vysokou náročností práce se zabývá mnoho studií převážně asijských. Der-Shin Ke upozorňuje, že přestože hypertenze, diabetes mellitus a dyslipidemie patří mezi hlavní rizikové faktory cévní mozkové příhody, nelze opomenout přepracování a pracovní stres, kdy si pacienti často neuvědomují problém, pouze pociťují únavu (4).

ZÁVĚR

Cévní mozková příhoda patří mezi velmi závažná onemocnění představující celosvětový medicínský i ekonomický problém. Vzhledem k tomu, že rizikové faktory jsou poměrně známé, je třeba se na ně zaměřit hlavně v primární, ale i v sekundární prevenci. Z hlediska kouření a pití alkoholu je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, u nadměrné pracovní zátěže a jejího vlivu na zdraví populace je důležité zaměřit se na zmírnění či eliminaci pracovního stresu a na včasný záchyt možných následků hlavně v oblasti kardiovaskulárních chorob. Nadále je důležité zlepšovat zdravotní gramotnost obyvatelstva v problematice ovlivnitelných rizikových faktorů cévních mozkových příhod.

Poděkování

Příspěvek se vztahuje k výzkumnému projektu číslo NV19-09-00199, který je podporován Ministerstvem zdravotnictví České republiky.

Střet zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:

PhDr. Andrea Hudáčková, Ph.D.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta

Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče

U Výstaviště 26,

370 05 České Budějovice

e-mail: hudaca@zsf.jcu.cz