Uctívání léčivých božstev v antické Ostii

Worship of healing deities in ancient Ostia

Ostia was the main port of ancient Rome, situated on the left bank of Tiber River. According to the tradition, it was founded by the king Ancus Marcius in the 7^th century BC. Already in the Republican era, Ostia became a quite big town with a developed infrastructure, but the main functions and activities in the town were connected to the storing and reloading of goods (especially grain) for Rome. During archaeological excavations a lot of artefacts – both artistic (e.g. relief tombstones) and epigraphic (inscriptions – and several buildings related to the history of ancient medicine were discovered. In this paper, architectural monuments – sanctuaries of ancient healing deities – are presented.

In the north-east part of the sc. Sacred Area of the Republican Temples the remains of the sc. Tetra style Temple are located (Regio I, Insula XV, 2). It is a rectangular temple built on a podium at the end of the 2nd century BC. It was probably dedicated to Aesculapius and his daughter Hygeia, the main healing deities of the Antiquity, who were incorporated into the Roman pantheon from the Greeks in the 3rd century BC. In Ostia, two sanctuaries of Bona Dea were also discovered. Bona Dea (Good Goddess) was a Roman deity of purity, fertility and health, worshipped almost exclusively by women. One of her shrines is located in Regio V, Insula X, 2 and was built already at the beginning of the 2nd century BC. In the first half of the 1st century the second shrine of this goddess was built in Ostia, in Regio IV, Insula VIII, 3.

In Ostia a lot of complexes of baths were uncovered, which points to the important role of hygiene in the life of its inhabitants. Also, the existence of several doctors and possibly of a medical school is documented by the iconographic sources and inscriptions. All these artefacts and presented architectural remains of the sanctuaries confirm the hypothesis that the health ranked among the important values of the local population, which were decisively looked after..

KEYWORDS:
antiquity – Ostia – sanctuary – Aesculapius – Bona Dea

Autoři: T. Alušík ^1,2; P. Hlinovský ²
Působiště autorů: Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Ústav dějin lékařství a cizích jazyků Přednosta: Doc. Mgr. Karel Černý, PhD. ¹; České centrum pro středomořskou archeologii, z. s., Praha Ředitel: Mgr. Jan Kostěnec, PhD. ²
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2017; 97(4): 186-190
Kategorie: Aktuality/historie

Souhrn

Ostia bylo přístavní město ležící na levém břehu Tibery, které založil údajně již v 7. století př. Kr. král Ancus Marcius. Sloužilo jako hlavní přístav města Říma. Již v průběhu republikánské doby se Ostia stala poměrně velkým městem s rozvinutou infrastrukturou, ale převažující činností města bylo skladování a překládání zboží určeného pro Řím. V průběhu archeologických výzkumů byla objevena celá řada památek – uměleckých (např. reliéfní náhrobní stély) i epigrafických (nápisy) – a několik staveb týkajících se dějin lékařství v antické době. V tomto článku jsou prezentovány architektonické památky – svatyně antických léčivých božstev.

V severovýchodní části tzv. Posvátného okrsku republikánských chrámů se nacházejí zbytky tzv. tetrasylového chrámu (Regio I, Insula XV, 2). Jde o obdélný pódiový chrám z konce 2. století př. Kr. Pravděpodobně byl zasvěcen Aesculapovi a jeho dceři Hygiei, hlavním léčebným božstvům antiky, kteří byli do římského panteonu převzati od Řeků ve 3. století př. Kr. V Ostii byly rovněž objeveny dvě svatyně bohyně jménem Bona Dea. Bona Dea neboli Dobrá bohyně byla římským božstvem čistoty, počestnosti, plodnosti a léčení, uctívaná téměř výlučně ženami. Jedna její svatyně se nachází v Regio V, Insula X, 2 a byla postavena již na počátku 2. století př. Kr. V první polovině 1. století byla vystavěna druhá svatyně Bona Dea v Ostii, nacházející se v Regio IV, Insula VIII, 3.

V Ostii byla odkryta celá řada lázeňských komplexů, což ukazuje na důležitou roli hygieny v životě jejích obyvatel. Máme zde rovněž epigraficky i ikonograficky doloženo několik lékařů a snad i lékařskou školu. Všechny tyto artefakty i zde prezentované architektonické zbytky svatyní potvrzují hypotézu, že zdraví patřilo mezi důležité hodnoty zdejšího obyvatelstva, o něž bylo důsledně pečováno.

KLÍČOVÁ SLOVA:
antika – Ostia – svatyně – Aesculapius – Bona Dea

UCTÍVÁNÍ LÉČIVÝCH BOŽSTEV V ANTICKÉ OSTII

Stručná historie Ostie

Ostia bylo přístavní město ležící na levém břehu Tibery, které založil údajně již v 7. století př. Kr. král Ancus Marcius. Sloužilo jako hlavní přístav města Říma (4–6). První písemné zmínky pocházejí z roku 278 př. Kr. V průběhu republikánské doby se Ostia stala poměrně velkým městem s rozvinutou infrastrukturou, ale převažující činností města bylo skladování a překládání zboží určeného pro Řím. Odrazem této hlavní funkce byla i stavební struktura, která kladla důraz na uskladnění zboží, především obilí. Potřeba velkého množství lidí zúčastněných na transferu zboží tak vedla k dalšímu stavebnímu rozmachu, který se projevil ve stavbě velkých bytových komplexů, zvaných insulae (to byly většinou nájemní, několikapatrové domy, v mnoha případech dodnes dobře zachované). Mezi další stavby veřejného charakteru patřily chrámy, kurie, basiliky, lázně, akvadukt apod. Díky obchodu se stala Ostia i místem s rozsáhlou výstavbou svatyní mnoha božstev. Velmi rozvinutou obchodní činnost dokládá unikátní tzv. Piazzale delle Corporazioni – místo, kde měli zastoupení obchodní partneři Ostie z 62 různých lokalit (4, 6).

Po stavbách dvou mořských přístavů, tzv. Portus, v 1. a 2. století po Kr. (za vlády císařů Claudia a Trajána) význam Ostie, jako obchodního centra s tehdy již kapacitně nevyhovujícím říčním přístavem, postupně klesal. Od 3. století se město stává spíše rezidenčním místem, charakterizovaným výstavbou větších luxusních domů. Postupný úpadek Ostie trval až do konce 4. a začátku 5. století. Jedněmi z nejdéle používaných budov byly lázně, které byly i v pozdní antice stále upravovány a renovovány (5). Nicméně po 6. století bylo město opuštěno a zchátralo.

Archeologické vykopávky v moderním slova smyslu v Ostii začaly na počátku 19. století a postupně odkryly zhruba tři čtvrtiny antického města. Pokračují dodnes a jejich výsledky jsou mimořádně úspěšné (4). Byla odkryta celá řada veřejných i soukromých staveb, mnoho z nich dokonce se zdivem výborně dochovaným do výše několika podlaží. Město je rozděleno do pěti čtvrtí (Regio I až V), jednotlivé bloky budov jsou popsány jako Insuly (uváděné jako In., nebo římskými číslicemi, např. I až XVI) a poslední číslo uvádí budovu v bloku (např. 1 až 16), takže lokalizace je víceméně jasná a přehledná (např. Tempio Tetrastilo, Reg. I, XV, 2).

Svatyně léčivých božstev

V průběhu archeologických výzkumů byla objevena celá řada památek – uměleckých (např. reliéfní náhrobní stély) i epigrafických (nápisy) – a několik staveb týkajících se dějin lékařství v antické době. Dokládají, že zdraví patřilo mezi důležité hodnoty antického člověka a péči o něj byla věnována určitá pozornost. V tomto článku budou prezentovány jen architektonické památky – svatyně antických léčivých božstev.

Ačkoliv Ostia, resp. Portus byl velkým městem, jehož počet obyvatel v době největšího rozkvětu v polovině 2 století po Kr. je odhadován na 50 000, není zde jednoznačně doložena svatyně boha lékařství Aesculapa, hlavního léčebného božstva antického světa.

Aesculapius

Aesculapius byl do římského pantheonu převzat od Řeků ve 3. století př. Kr. Původně šlo o řeckého poloboha jménem Asklépios, syna boha Apollóna, a smrtelné ženy Korónidy. Zmínky o něm najdeme již v Homérově eposu Ílias a tzv. homérských hymnech (jde o soubor skladeb oslavujících řecká božstva, zapsaný mezi 5. a 3. stoletím př. Kr.). V 5. století př. Kr. se v řeckém světě uctívání Asklépia velice rozšířilo. V roce 295 př. Kr. vypukla v Římě epidemie moru a o 2 roky později – na základě věštby – bylo vypraveno poselstvo do Epidauru (na Peloponéském poloostrově), nejslavnější Asklépiovy svatyně, odkud byl tento bůh do Věčného města převezen v podobě hada. Tím byl přijat pod latinským jménem Aesculapius mezi oficiální římská božstva (9). Chrám mu byl zasvěcen na ostrově uprostřed Tibery.

Tetrastylový chrám (Tempio Tetrastilo, Regio I, Insula XV, 2)

V severovýchodní části tzv. Posvátného okrsku republikánských chrámů se nacházejí zbytky tzv. tetrastylového chrámu (tzn., že v průčelí – na kratší straně – stála řada čtyř sloupů) (1, 11). Jde o obdélný pódiový chrám – vlastní chrámová loď byla postavena na zvýšené platformě, na kterou vedlo monumentální schodiště s osmi stupni, před níž se nacházel oltář (obr. 1). Byl postaven ve 2. století př. Kr. Podium a zdi chrámu měly cementové jádro s kamenným obložením, sloupy a oltář byly zbudovány z tufu. Vzhledem k nálezu fragmentů soch Aesculapa a jeho dcery Hygieie (bohyně čistoty) v těsné blízkosti chrámu, mohlo jít o svatyni zasvěcenou těmto božstvům. Je ale také možné, že tyto sochy původně stály v nedalekých lázních (tzv. Buticosovy lázně). Vzhledem k tomu, že se bohužel v chrámu nedochoval žádný nápis o existenci blízkých lázní, kde byly často vystavovány sochy léčivých božstev, není bohužel jisté, komu byla tato svatyně zasvěcena.

**Obr. 1. Pohled na tzv. tetrastylový chrám z jihovýchodu**

Svatyně Dobré bohyně (Bona Dea)

Bona Dea neboli Dobrá bohyně byla římským božstvem čistoty, počestnosti, plodnosti a léčení žen (7). Jiný její aspekt byl spojován s ochranou římského státu, jeho občanů a půdy. Byla uctívána téměř výlučně ženami a jejich slavností se muži nesměli účastnit ani vstoupit do jejích svatyní. Její hlavní chrám se nacházel na římském pahorku Aventinu a byly v něm uchovávány i léčivé rostliny.

V Ostii byly odkryty dvě svatyně této bohyně. Jedna se nachází v Regio V, Insula X, 2 (3, 10, 12). Byla postavena již na počátku 2. století př. Kr., ale její vzhled v této době bohužel není znám. Okolo přelomu letopočtu dostala novou podobu. Stal se z ní uzavřený komplex, obehnaný vysokou zdí a sestávající z vlastního chrámu (v severní části), otevřeného nádvoří (v jižní části) a přídatných prostor (na jihu a východě). Chrám byl obdélného půdorysu s předsíní a vlastní celou. Vstup do něj byl na kratší straně. Na nádvoří se nacházely dvě nádrže na vodu, studna, oltář a cippus (čtyřhranný kamenný sloup s nápisem). Na jeho jižním okraji – podél hraniční zdi areálu – bylo vybudováno sloupořadí zdobené nástěnnými malbami (jejichž části se zachovaly). Komplex byl přestavěn a úroveň jeho podlahy byla zvýšena na konci 2. století. Základní podoba svatyně zůstala stejná, došlo pouze k dílčím architektonickým změnám některých jejích částí. Například v předsíni chrámu bylo vztyčeno celkem šest cihlových kulatých sloupů (4 + 2), z nichž čtyři se staly integrální součástí jejích bočních zdí.

K této stavbě se váže zajímavý nalezený nápis:

OCTAVIA M(arci) F(ilia) GAMALAE (uxor)

PORTIC(um) POLIEND(am)

ET SEDEILIA FACIVN(da)

ET CVLINA(m) TEGEND(am)

D(eae) B(onae) CVRAVIT

Mramorový blok nás informuje o darech věnovaných Octavií, dcerou Marka, ženou Gamaly (přidání lavic, úprava kuchyně a portika). Nápis je zajímavý s ohledem na jméno manžela Publia Lucillia Gamaly, který byl významným veřejným činitelem v republikánské Ostii (nechal postavit tzv. čtyři republikánské chrámky (Quattro Tempietti – Reg. II, Insula VIII). Nápis o darech může mít souvislost se sporem, v němž na jedné straně stál slavný řečník M. Tulius Cicero a na druhé straně P. Clodius Pulcher a L. Sergius Catilina. Příčinou bylo znesvěcení mystérií Dobré bohyně Clodiem Pulcherem, který se tajně těchto slavností zúčastnil. P. L. Gamala stál na straně Cicerona, se kterým byl v přátelském vztahu (jak víme z Cicerových Listů Atticovi), a tak stavební aktivity Octavie mohou být vnímány jako politická podpora Cicera.

V první polovině 1. století byla vystavěna druhá svatyně Bona Dea v Ostii, nacházející se v Regio IV, Insula VIII, 3 (2, 8). Podle dochovaného nápisu ho nechal na své náklady vybudovat Marcus Maecilius Furr…(? – slovo dále nedochováno) (obr. 2). Opět jde o uzavřený komplex nepravidelného půdorysu o rozměrech asi 33,20 × 17,35 m. V nejstarší fázi sestával z malého obdélného chrámu o rozměrech 9,40 × 6,80 m (architektonické formy tetrastylos prostylos, tedy v průčelí na kratší straně se nacházela řada čtyř sloupů), malého otevřeného nádvoří s oltářem a čtyř prostor, označených C, D, E a F. Vchod do komplexu vedl do prostoru C, kde se nacházel i oltář, návštěvník dále pokračoval koridorem D na nádvoří s malým sloupořadím na východní straně. V prostoru F, přístupném z nádvoří, se dochovaly zbytky mozaikové podlahy. Ve vlastním chrámu jsou dobře dochovány báze čtyř sloupů v průčelí a travertinové prahy mezi nimi a v předsíni i vlastní cele černobílá mozaiková podlaha. O něco později byly na severní stranu komplexu přistavěny dvě místnosti (označené A a B). V prostoru A byl hlavní vchod do areálu. Přilehlý prostor B měl podlahu zdobenou černobílou mozaikou. Před tyto dvě místnosti byla ještě přistavěna nádrž na vodu (tzv. nymfeum) a studna. V poslední čtvrtině 3. století byla k jižní ohradní zdi komplexu přistavěna trojice velkých obdélných prostor (označovaných jako G) sloužících patrně k obchodním účelům. Z areálu svatyně však nebyly přístupné. Kvůli rozšíření ulice západně od komplexu byla cella chrámu zmenšena (kus jejího vnitřního prostoru byl oddělen). Někdy v pozdní antice (snad ve 4. či 5. století) byla celá svatyně srovnána se zemí.

**Obr. 2. Nápis ve svatyni Bona Dea (Regio IV, Insula VIII, 3) zmiňující stavebníka jménem M. Maecilius Furr...**

ZÁVĚR

V Ostii byla odkryta celá řada lázeňských komplexů (4, 6), což ukazuje na důležitou roli hygieny v životě jejích obyvatel. Hygiena samozřejmě úzce souvisí se zdravím. V Ostii máme rovněž epigraficky i ikonograficky doloženo několik lékařů a snad i lékařskou školu (tyto památky budou předmětem samostatného článku). Všechny tyto artefakty i zde prezentované architektonické zbytky svatyní potvrzují hypotézu, že zdraví patřilo mezi důležité hodnoty zdejšího obyvatelstva, o něž bylo důsledně pečováno.

Z kultů léčivých božstev máme bezpečně doloženo uctívání Dobré Bohyně (Bona Dea), která byla uctívána hned ve dvou svatyních, a to již od doby střední římské republiky (její starší svatyně byla založena již ve 2. století př. Kr.). Nevíme však, kdo inicioval a/nebo pokryl náklady stavby této svatyně. Mladší svatyni – nebo její přestavbu – zaplatil Marcus Maecilius Furr... V Ostii je také doložena přítomnost a přinejmenším určitá forma úcty k hlavnímu antickému bohu lékařství Aesculapiovi a jeho rodině, což dokládají fragmenty soch. Bohužel však není dosud jasné, zda a případně kde se zde nacházela Aesculapiova svatyně. Vzhledem k velikosti a důležitosti města a oblíbenosti Aesculapiova kultu je však velmi pravděpodobné, že zde někde byla postavena. Patrně jde o výše popsaný pódiový chrám v Regio I, Insula XV.

Článek vyšel s podporou programu Univerzity Karlovy PROGRES Q23 Dějiny univerzitní vědy a vzdělanosti.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

PhDr. Tomáš Alušík, PhD.

Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK

U Nemocnice 4,

121 08 Praha 2

e-mail: alusikt@gmail.com

Zdroje

1. Bakker JT. Regio I – Insula XV – Tempio tetrastilo (I,XV,2) [on line] [cit. 2017-03-16]. Dostupné z: http://www.ostia-antica.org/regio1/15/15-2.htm

2. Bakker JT. Regio IV – Insula VIII - Santuario della Bona Dea IV,VIII,3 [on line] [cit. 2017-03-16]. Dostupné z: http://www.ostia-antica.org/re gio4/8/8-3.htm

3. Bakker JT. Regio V – Insula X – Santuario della Bona Dea V,X,2 [on line]. [cit. 2017-03-16]. Dostupné z: http://www.ostia-antica.org/regio5/10/10-2.htm

4. Bakker JT. (ed.) Ostia: Harbour city of ancient Rome [on line] [cit. 2017-03-16]. Dostupné z: http://www.ostia-antica.org/

5. Boin D. Ostia in Late Antiquity. Cambridge: Cambridge University Press 2013.

6. Bolder-Boos M. Ostia – Der Hafen Roms. Darmstadt: Verlag Philipp von Zabern 2014.

7. Brouwer HHJ. Bona Dea. The sources and a description of the cult. Leiden, New York, Kobenhaven, London: Bril 1989.

8. Calza G. Il tempio della Bona Dea. Notizie degli scavi di antichita 1942: 7(III): 152–165.

9. Lambrinoudakis VK. Theurgic Medicine. In: Stampolidis N Chr, Tassoulas Y (eds.) Hygieia. Health, Illness, Treatment from Homer to Galen. Athens: Museum of Cycladic Art – Hellenic Ministry of Culture and Sports; 17–31.

10. Medri M, Falzone S, Lo Blundo M, Calvigioni S. Le fasi construttive del Sanctuario di Bona Dea (V, X, 2). Relazione sulle indagini svolte negli anni 2012-2013. FOLD&R Italy (Fasti On Line Documents & Research) 2017; 375 [cit. 2017-03-16]. Dostupné z: http://www.fastionline.org/docs/FOLDER-it-2017-375.pdf

11. Pensabene P. Ostiensium marmorum decus et decor: studi architettonici, decorativi e archeometrici. Roma: L’Erma di Bretschneider 2007.

12. Zevi F. Culti ‘Claudii’ a Ostia e a Roma: qualche osservazione. Archeologia Classica 1997; 49: 435–471.