Trendy a koreláty nadváhy a obezity českých adolescentů ve vztahu k socioekonomickému statusu jejich rodin mezi lety 2002–2014

Souhrn

Cíl:
Hlavním cílem studie bylo popsat trendy v nadváze a obezitě u českých adolescentů vzhledem k socioekonomickému statusu (dále SES) rodin v letech 2002–2014 a zjistit, jak se koreláty nadváhy/obezity (pohlaví, věk, pohybová aktivita (dále PA) a čas sledování televize, monitoru počítače/tabletu (dále ST)) liší u adolescentů z rodin s rozdílným SES.

Metodika:
Pro průřezovou studii byly vybrány reprezentativní vzorky českých adolescentů (9382 dívek a 8868 chlapců ve věku 10,5–16,5 let) z mezinárodní studie „Health Behaviour in School-aged Children“ (dále HBSC) realizované v letech 2002, 2006, 2010 a 2014 pomocí standardizovaného dotazníku a v souladu s pravidly závazného výzkumného protokolu. SES byl odvozen z odpovědí vztahujících se k rodinnému vlastnictví a počtu automobilů, počítačů, koupelen, myčky, vlastního dětského pokoje a společných zahraničních rodinných dovolených. Nadváha/obezita byla vypočítávána z uvedené tělesné hmotnosti a výšky podle percentilových body mass index grafů. Trendy v prevalenci nadváhy/obezity byly analyzovány prostřednictvím logistické regresní analýzy. Statistická významnost rozdílů v prevalenci nadváhy/obezity mezi jednotlivými SES kategoriemi adolescentů byla zjišťována pomocí χ².

Výsledky:
Nejvyšší signifikantní (p < 0,001) nárůst v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2014 byl odhalen u chlapců z rodin s nízkým (+9,3 procentních bodů (dále p.p.): 19,7 %₂₀₀₂ → 29 %₂₀₁₄) a středním (+6,9 p.p.: 18%₂₀₀₂ → 24,9%₂₀₁₄) SES a u dívek z rodin se středním SES (+5.1 p.p.: 6,5 %₂₀₀₂ → 11,6 %₂₀₁₄). Avšak mezi dívkami i chlapci bylo ve všech letech sběru dat (v letech 2002, 2006 a 2014) zjištěno vyšší zastoupení nadváhy/obezity u kategorií s nízkým SES než u kategorií s vysokým SES. V roce 2014 byla prevalence nadváhy/obezity u dívek i chlapců z rodin s nízkým SES signifikantně (p < 0,01) vyšší než u dívek a chlapců z rodin s vysokým SES. Bez ohledu na SES mají nižší šanci výskytu nadváhy/obezity dívky než chlapci (p < 0,001), starší než 11letí adolescenti (p < 0,001) a adolescenti z roku 2002 než z roku 2014 (p < 0,05). Avšak pouze u adolescentů z rodin s vysokým SES platí, že riziko výskytu jejich na nadváhy/obezity signifikantně snižuje alespoň 60 minut denně PA střední až vysoké intenzity (OR = 0,69; 95% CI = 0,56–0,86; p < 0,01) a méně než 2 hodiny denního ST (OR = 0,61; 95% CI = 0,44 až 0,84; p < 0,01).

Závěry:
Vysoké zastoupení nadváhy/obezity u adolescentů z rodin s nízkým SES a současně zjišťovaná nízká úroveň jejich PA představují znepokojivá fakta zdůrazňující nutnost tvorby a realizace intervenčních programu cílených na snížení výskytu nadváhy/obezity právě u této ekonomicky znevýhodněné části populace..

KLÍČOVÁ SLOVA:
trendy – nadváha/obezita – pohybová aktivita – „screen time“ – socioekonomický status

ÚVOD

Nadváha a obezita jako výsledek dlouhodobé převahy energetického příjmu nad energetickým výdejem (1) je v adolescenci úzce asociována s nízkou pohybovou aktivitou (dále PA), nadměrným sezením (2) a nevhodným stravováním (3), které jsou moderovány skrze socioekonomický status (dále SES) rodin adolescentů (4). V současnosti, v ekonomicky vyspělých zemích Evropy, v Kanadě a v USA je materiální bohatství rodin (indikátor SES), asociováno s nižším výskytem nadváhy/obezity adolescentů na rozdíl od ekonomicky méně vyspělých zemí Evropy (4, 5). Zároveň děti z rodin s nižšími ekonomickými příjmy (indikátor SES) vykazují nižší úroveň každodenní PA a tráví více času sledováním televize a používáním počítače (souhrnně označováno jako „screen time“ – dále ST) než děti z rodin s vyššími ekonomickými příjmy (6). Avšak na počátku třetího tisíciletí, v letech 2001/2002, nebyl vliv materiálního bohatství rodin českých adolescentů významný ve vztahu k plnění doporučení alespoň 60 minut PA střední až vysoké intenzity (dále MVPA – z anglického termínu „Moderate-to-Vigorous Physical Activity“), stejně jako u rodin adolescentů z evropských zemí s nižšími ekonomickými příjmy (Grónsko, Irsko, Malta, Ukrajina a Makedonie) (7). Adolescenti z evropských zemí s nižšími ekonomickými příjmy mají pravděpodobně tendenci opakovat vzorce chování (pokles každodenní PA s kontinuálním nárůstem ST), které byly předtím patrné u adolescentů z ekonomicky vyspělých zemí a které výrazně přispívají ke zvýšené prevalenci jejich nadváhy/obezity (4, 8). Z předcházejících trendových studií u českých adolescentů mezi lety 2002–2014 je patrný nárůst prevalence nadváhy/obezity u adolescentních dívek a chlapců, stejně jako pokles v plnění 60 minut MVPA denně nebo nárůst každodenního nadměrného ST (> 2 hodiny) (2). Avšak není doposud známo, jak trendy ve vývoji nadváhy/obezity, PA nebo nadměrného ST u českých adolescentů variují vzhledem k odlišnému SES svých rodin.

Hlavním cílem studie je proto popsat trendy ve výskytu nadváhy/obezity v dosažení doporučení k MVPA (alespoň 60 minut MVPA denně) a doporučení k vysoce intenzivní PA (dále VPA – z anglického termínu „Vigorous Physical Activity“ – alespoň 4krát 30 a více minut týdně) a v nadměrném ST (> 2 hodiny denně) u českých 11–15letých adolescentů mezi lety 2002–2014 ve vztahu k SES jejich rodin. Dílčím cílem studie je pak analyzovat koreláty nadváhy/obezity (pohlaví a věková kategorie adolescentů, denní MVPA a ST) vzhledem k SES rodin adolescentů.

METODIKA

Studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC studie)

HBSC studie je mezinárodní studie, kterou pod záštitou Světové zdravotnické organizace (dále WHO), provádí výzkumné týmy ze 45 zemí Evropy, Severní Ameriky a Asie (5). Jejím cílem je popsat životní styl dospívající mládeže a sledovat jejich zdraví a zdravotně orientované chování v kontextu rodiny, školního prostředí i volného času. Od roku 1985/1986 jsou výzkumy realizovány v pravidelných čtyřletých intervalech u reprezentativních souborů 11–15letých adolescentů. Nezbytnou podmínkou spolupráce zemí v rámci HBSC studie je dodržování mezinárodního výzkumného protokolu, jehož součástí je standardizovaný dotazník a metodologický postup při sběru a zpracování dat (5).

Výběr účastníků a sběr dat

Soubor dat pro trendovou analýzu zahrnuje národně reprezentativní randomizovaný vzorek 18250 adolescentů (2002: n = 4912 (52,3 % dívek), 2006: n = 4629 (49,6 % dívek), 2010: n = 4121 (51,3 % dívek), 2014: n = 4588 (52,4 % dívek)) s kompletními údaji o pohlaví, tělesné hmotnosti a výšce, kalendářním věku a proměnnými o PA, ST a SES (tab. 1). Vyškolení výzkumní pracovníci administrovali sběr dat na náhodně vybraných základních školách a víceletých gymnáziích po představení HBSC studie adolescentům a ujištění o dobrovolnosti jejich účasti na výzkumu a anonymitě zpracování získaných dat. Během 1 hodiny školního vyučování žáci anonymně, písemně zaznamenávali odpovědi na otázky z oblasti zdravotního chování pod dohledem vyškolených výzkumníků. Pro zajištění anonymity byli žáci instruováni, aby na konci výzkumu vyplněný dotazník vložili do obálky, zalepili ji a předali výzkumným pracovníkům. Míra odezvy škol a gymnázií na účast ve výzkumu se pohybovala od 75 % do 99 % a míra návratnosti dotazníků přesáhla v každé ze čtyř vln sběru dat více než 80 % (2, 3). Předložená studie byla schválená institucionální Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci dne 4. března 2016 pod jednacím číslem 9/2016.

Použité proměnné

Nadváha a obezita

S využitím údajů o tělesné hmotnosti a výšce adolescentů byl vypočten jejich body mass index (dále BMI) (kg/m²). Následná klasifikace úrovně tělesné hmotnosti byla provedena podle BMI percentilových grafů WHO, kde nadváhu reprezentuje interval 85–97 % a obezitu hodnoty vyšší než 97 % (9). Využívání adolescenty uváděných hodnot o tělesné hmotnosti a výšce ke stanovování úrovně tělesné hmotnosti podle BMI percentilových grafů WHO vykazuje odchylky od objektivního měření, ale je dostatečně validní pro rozdělení respondentů do kategorií normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity u rozsáhlých epidemiologických studií (9).

Pohybová aktivita a „screen time“

Otázky na MVPA, VPA a ST byly dle mezinárodního výzkumného protokolu zaměřeny na množství času z uplynulých 7 dní strávených při MVPA (jakékoliv pohybové činnosti, při níž dojde ke zrychlení srdeční frekvence a k zadýchání), při VPA – vysoce intenzivní PA (při níž se usilovně, prohloubeně dýchá a dochází ke zpocení) ve volném čase, a ST (sledování televize, videa, DVD přehrávače či používání stolního/přenosného počítače, tabletu, smartphone) (5, 10). Otázka na množství ST byla naformulována zvlášť pro pracovní a víkendové dny. V souladu s předcházejícími studiemi (2, 7) byly za účelem trendových analýz výstupní MVPA, VPA a ST proměnné kategorizovány následovně: dosažení alespoň 60 minut MVPA denně vs. méně často, dosažení alespoň 4krát 30 a více minut VPA týdně vs. méně než 2 hodiny VPA týdně, a překročení více než 2 hodin ST denně vs. 2 a méně hodin trávených při ST denně. Přestože se vlastní udávání doby trávené při MVPA, VPA nebo ST v některých případech odlišuje od objektivního měření času tráveného při těchto činnostech, ve výše uvedené kategorizaci výstupních proměnných se tyto odlišnosti významně neprojevují a vlastní uvádění doby trávené při MVPA, VPA a ST je dostatečně validní a reliabilní nástroj pro zkoumání trávení času adolescentů za účelem skupinových analýz (7, 10).

Socioekonomický status

Pro určování SES rodin adolescentů byla v rámci HBSC studie vyvinuta škála „Family Affluence Scale“ mapující jejich materiální bohatství (5, 11). Mezi lety 2002–2010 byla úroveň materiálního bohatství rodin stanovována ze čtyř položek z odpovědí ze standardizovaného HBSC dotazníku: a) počet vlastněných aut pro rodinné účely (žádné = 0, jedno = 1, dvě a více = 3), b) počet počítačů v domácnosti (žádný = 0, jeden = 1, dvě = 2, tři a více = 3), c) počet zahraničních rodinných dovolených v uplynulém roce (žádná = 0, jedna = 1, dvě = 2, tři a více = 3) a d) vlastní pokoj pro adolescenta (žádný = 0, jeden = 1). V roce 2014 byla SES škála aktualizována s ohledem na změny v sociálním prostředí (5, 12), a ke stávajícím položkám byly přidány dvě nové: e) vlastnictví myčky na nádobí (žádná = 0, jedna = 2) a f) počet koupelen v domácnosti (žádná = 0, jedna = 1, dvě = 2, tři a více = 3) (12). Za účelem trendových analýz byly kategorie SES rodin stanoveny ze souhrnného skóre odpovědí položek a) až d), resp. a) až f) mezi lety 2002–2010 (resp. pro rok 2014) následovně: nízký SES = 0–3 body (resp. 0–6 bodů), střední SES = 4–6 (resp. 7–9) bodů a vysoký SES = 7–9 (resp. 10–13) bodů. Škála rodinného bohatství poskytuje vhodné informace o majetkovém vybavení rodin s adolescenty s uspokojivou vnitřní konzistencí (Cronbachovo alfa = 0,58), test-retest reliabilitou (ICC > 0,75) a validitou (r_s = 0,48–0,51; p < 0,001) (11).

Statistická analýza dat

Procentuální podíly analyzovaných proměnných uvedených samostatně pro jednotlivá pohlaví a roky sběru dat popisují zkoumaný vzorek. Prevalence nadváhy/obezity je charakterizována prostřednictvím relativních četností. Logistická regresní analýza (metoda Enter) byla použita pro odhalení změn v prevalenci nadváhy/obezity, v dosažení alespoň 60 minut MVPA denně, v dosažení alespoň 4krát 30 a více minut VPA týdně, či v překročení více než 2 hodiny ST denně mezi lety 2002–2014 s referenční kategorií rokem 2002 (resp. 2006 v případě VPA). Míra vztahu korelátů nadváhy/obezity (pohlaví a kalendářní věk adolescentů, denní MVPA a ST a rok sběru dat) byla analyzována prostřednictvím vícenásobné logistické regresní analýzy (metoda Enter) zvlášť pro jednotlivé SES kategorie adolescentů. Výsledky regresních analýz jsou interpretovány pomocí poměru šancí (dále OR) a 95% konfidenčního intervalu (dále 95% CI). χ²-test byl použit pro srovnání významnosti rozdílů prevalence nadváhy/obezity, dosažení doporučení MVPA a VPA či nepřekročení 2 hodin ST denně mezi adolescenty z rodin s nízkým a vysokým SES. Statistické analýzy byly realizovány v prostředí software IBM v. 22 (IBM Corp. Released 2013. Armonk, NY, USA).

VÝSLEDKY

Trendy ve výskytu nadváhy/obezity, PA a ST u adolescentních dívek a chlapců celkově

Logistická regresní analýza celkově odhaluje signifikantní nárůst nadváhy/obezity u dívek (8,3 %₂₀₀₂ → 11,9 %₂₀₁₄; OR = 1,49; 95% CI = 1,24–1,78; p < 0,001) i chlapců (18,4 %₂₀₀₂ → 25,1 %₂₀₁₄; OR = 1,56; 95% CI = 1,38–1,79; p < 0,001) mezi lety 2002 a 2014, avšak s odlišným průběhem. Zatímco u dívek byl vrcholem výskytu nadváhy/obezity rok 2006, u chlapců rok 2010 (tab. 1).

Detailnější analýza trendu výskytu nadváhy/obezity u adolescentů (tab. 2) však odhalila rozdíly vzhledem k SES. Z celkových trendů je u adolescentních dívek i chlapců také zjevný významný (p < 0,001) pokles v dosažení alespoň 60 minut MVPA denně (dívky: 23,1 %₂₀₀₂ → 18,9 %₂₀₁₄; OR = 0,79; 95% CI = 0,69–0,90; chlapci: 32,2 %₂₀₀₂ → 25,6 %₂₀₁₄; OR = 0,72; 95% CI = 0,64–0,82) či nárůst více než 2 hodin ST denně v pracovních i víkendových dnech mezi lety 2002–2014 (tab. 1). Avšak také trendy v dosažení alespoň 60 minut MVPA denně se mezi lety 2002 a 2014 liší v závislosti na SES rodin adolescentů (tab. 2). Výrazné odlišnosti dle pohlaví zaznamenáváme v trendu dosažení alespoň 4 × 30 a více minut VPA týdně mezi lety 2006 a 2014. Zatímco chlapci mezi lety 2006 a 2014 stagnovali v dosahování VPA doporučení (45,8 %₂₀₀₆ – 43,6 %₂₀₁₄), u dívek byl zaznamenán signifikantní nárůst v plnění VPA kritéria (24,2 %₂₀₀₆ → 34,3 %₂₀₁₄; OR = 1,62; 95% CI = 1,42–1,84) (tab. 1).

Trendy ve výskytu nadváhy/obezity adolescentních dívek a chlapců ve vztahu k SES

U dívek z rodin s vysokým SES došlo mezi lety 2002 a 2014 k signifikantnímu nárůstu v prevalenci nadváhy/obezity (4,2 %₂₀₀₂ → 9,1 %₂₀₁₄; OR = 2,30; 95% CI = 1,02–5,21; p < 0,05) na rozdíl od dívek z rodin s nízkým SES, u kterých nebyl nárůst v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2014 signifikantní (11,5 %₂₀₀₂ → 14,4 %₂₀₁₄; OR = 1,30; 95% CI = 0,99 až 1,70) (tab. 2). Avšak v roce 2002 i 2014 byla prevalence nadváhy/obezity u dívek z rodin s nízkým SES signifikantně vyšší než u dívek z rodin s vysokým SES (p < 0,01). Navíc, v roce 2006 nalézáme svorně u dívek z rodin s vysokým i nízkým SES nejvyšší zastoupení nadváhy/obezity ze všech sledovaných let, ale zatímco u dívek s vysokým SES dochází v dalších letech k pozvolnému poklesu v prevalenci nadváhy/obezity (13,2 %₂₀₀₆ → 9,1 %₂₀₁₄), u dívek s nízkým SES prevalence nadváhy/obezity stagnuje nad 14 % (tab. 2). Na rozdíl od dívek, nebyl u chlapců z rodin s vysokým SES mezi lety 2002–2014 zaznamenán signifikantní nárůst v prevalenci nadváhy/obezity (16,1 %₂₀₀₂ → 20,1 %₂₀₁₄; OR = 1,31; 95% CI = 0,86 až 1,99), zatímco u chlapců z rodin s nízkým SES zjišťujeme kontinuální, signifikantní nárůst v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2014 (19,7 %₂₀₀₂ → 29 %₂₀₁₄; OR = 1,67; 95% CI = 1,32–2,12; p < 0,001) (tab. 2).

Ze všech let sběru dat nacházíme v roce 2014 nejvýraznější, signifikantní rozdíl v prevalenci nadváhy/obezity mezi skupinami chlapců s nízkým a vysokým SES (+3,6 %₂₀₀₂; +1,6 %₂₀₀₆; – 0,9 %₂₀₁₀; +8,9 %₂₀₁₄, p < 0,001). Obdobně jako u dívek také u chlapců z rodin s vysokým SES zjišťujeme pokles v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2006 a 2010 (tab. 2). Avšak v případě dívek i chlapců z rodin s vysokým SES je zaznamenaný pokles v prevalenci nadváhy/obezity nevýznamný a až další vlna sběru dat v roce 2018 odhalí následující směr ve vývoji prevalence nadváhy/obezity.

Trendy v dosažení PA doporučení ve vztahu k SES adolescentů

U dívek i chlapců z rodin s nízkým SES zaznamenáváme významný pokles v plnění doporučení alespoň 60 minut MVPA denně mezi lety 2002 a 2014 (dívky: 22,3 %₂₀₀₂ → 17,3 %₂₀₁₄; OR = 0,73; 95% CI = 0,57–0,92; p < 0,01; chlapci: 28,9 %₂₀₀₂ → 23,3 %₂₀₁₄; OR = 0,75; 95% CI = 0,59–0,95; p < 0,05) (tab. 2). U chlapců z rodin s vysokým SES není 1,3% pokles v dosažení alespoň 60 minut MVPA denně mezi lety 2002–2014 významný, a u dívek z rodin s vysokým SES zjišťujeme v uvedeném období setrvalý stav plnění alespoň 60 minut MVPA denně (tab. 2). V případě VPA zjišťujeme zcela odlišné trendové výsledky jako u MVPA, které nejsou ovlivněny SES rodin adolescentů. Bez ohledu na SES zjišťujeme u všech kategorií dívek významný nárůst v dosažení alespoň 4 × 30 a více minut VPA týdně mezi lety 2006 a 2014, zatímco u chlapců nejsou patrny trendové signifikantní rozdíly v realizaci VPA. Avšak podobně jako u MVPA také u VPA nacházíme signifikantně vyšší zastoupení v plnění MVPA i VPA doporučení u adolescentů z rodin s vysokým SES než adolescentů z rodin s nízkým SES (tab. 2).

Trendy v nenadměrném ST ve vztahu k SES adolescentů

Bez ohledu na SES kategorie zaznamenáváme v zastoupení respondentů trávících méně než 2 hodiny denně při ST u všech adolescentních dívek i chlapců více než 10% pokles ve školních dnech a více než 12% pokles ve víkendových dnech mezi lety 2002 a 2014 (tab. 2). Nejvýraznější trendový pokles v zastoupení respondentů trávících méně než 2 hodiny denně při ST (> 20 %) nacházíme u dívek s vysokým a nízkým SES ve víkendových dnech. Při srovnávání rozdílů v ST mezi adolescenty s nízkým a vysokým SES byly mezi lety 2002 a 2014 zjištěny odlišnosti v závislosti na pohlaví. Zatímco u chlapců se ve školních dnech postupně zmírňoval rozdíl v nenadměrném ST (nízký – vysoký SES: 8,8 %₂₀₀₂; 6,5 %₂₀₀₆; 3,7 %₂₀₁₀ a 3 %₂₀₁₄), u dívek ve víkendových dnech se tento rozdíl postupně zvyšoval (nízký SES – vysoký SES: 2,3 %₂₀₀₂; 2,4 %₂₀₀₆; 3,2 %₂₀₁₀ a 4,5 %₂₀₁₄) (tab. 2). V posledním roce sběru dat více než 90 % chlapců a více než 80 % dívek trávilo více než 2 hodiny ST ve víkendových dnech ve srovnání s rokem 2002, kdy 2 hodiny ST denně překročilo méně než 80 % chlapců a méně než 68 % dívek.

Koreláty nadváhy/obezity adolescentů ve vztahu k SES svých rodin

Věková kategorie adolescentů a ženské pohlaví jsou koreláty nadváhy/obezity, které nezávisí na SES rodin. Děvčata a starší adolescenti mají významně nižší šanci výskytu nadváhy/obezity než chlapci a 11letí adolescenti (tab. 3). Dosažení doporučení alespoň 60 minut MVPA denně, překročení více než 2 hodin ST v pracovních a víkendových dnech a rok sběru dat variují v regresních analýzách ve vztahu k šanci výskytu nadváhy/obezity u různých skupin adolescentů klasifikovaných podle SES rodiny. Zatímco u adolescentů z rodin s vysokým SES dosažení alespoň 60 minut MVPA denně nebo absence nadměrného ST (> 2 hodiny denně) v pracovních dnech významně snižuje šanci výskytu jejich nadváhy/obezity, tak u adolescentů z rodin s nízkým SES pouze nízká úroveň ST (> 2 hodiny denně) ve víkendových dnech signifikantně snižuje šanci výskytu nadváhy/obezity adolescentů (tab. 3).

Naopak, u adolescentů z rodin se středním SES se nadměrný ST (> 2 hodiny denně) v pracovních ani víkendových dnech významně nevztahuje k šanci výskytu jejich nadváhy/obezity. Přestože v roce 2014 měli adolescenti ze všech SES kategorií téměř stejnou 1,5krát vyšší šanci výskytu nadváhy/obezity ve srovnání s rokem 2002, průběh jejich velikostí se mezi lety 2002 a 2014 lišil s ohledem na SES kategorii. Zatímco u adolescentů z kategorie nízkého SES nebyl významný rozdíl v šanci výskytu nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2010, u adolescentů z kategorie vysokého SES se šance výskytu nadváhy/obezity postupně zvyšovala. Avšak mezi lety 2010-2014 došlo u adolescentů z kategorie nízkého SES k významnému zvýšení šance výskytu nadváhy/obezity, zatímco u adolescentů z rodin s vysokým SES se šance výskytu nadváhy/obezity naopak snížila (tab. 3).

DISKUZE

S využitím národně reprezentativního randomizovaného vzorku 18 250 adolescentů, nashromážděného během 12 let jsme hodnotili trendy ve vývoji prevalence nadváhy/obezity a PA u 11–15letých adolescentů ve vztahu k SES jejich rodin, stejně jako koreláty jejich nadváhy/obezity. Prezentované výsledky poukazují vysokou variabilitu v trendech prevalence nadváhy/obezity a jejich korelátů s ohledem na kategorie SES adolescentních rodin.

Trendy v nadváze/obezitě adolescentů vzhledem ve vztahu k SES svých rodin

Na rozdíl od ekonomicky vyspělých zemí západní Evropy a Severní Ameriky (5, 13) jsme zjistili nárůst v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002–2014 u českých adolescentů z kategorie nízkého, ale i vysokého SES. V souladu se zahraničními studiemi potvrzujeme znepokojivý nález nejvyššího výskytu nadváhy/obezity u mladších, 11letých adolescentů ve srovnání se staršími adolescenty. Navíc, v zemích východní Evropy je opakovaně odhalován nejvyšší přírůstek obezity mezi lety 2002 a 2014 ze všech zemí pravidelně realizujících HBSC studii také proto, že v roce 2002 byla v zemích východní Evropy prevalence obezity relativně nízká (13). Nejvyšší prevalence nadváhy/obezity u českých dívek z rodin s nízkým SES a nejvyšší přírůstek v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2014 u českých chlapců z rodin s nízkým SES může souviset také s jejich nezdravými stravovacími návyky (3) a nerovnoměrným socioekonomickým růstem v jednotlivých kategoriích rodin klasifikovaných podle materiálního majetku rodin v zemích Visegrádské čtyřky (14).

Trendy v PA a ST adolescentů vzhledem k SES svých rodin

Zcela odlišné trendy v MVPA a VPA byly zjištěny u 11–15letých adolescentů ve vztahu k jejich pohlaví a SES. Zatímco v trendech v MVPA mezi lety 2002 a 2014 nejsou patrné výrazné rozdíly mezi děvčaty a chlapci, ve VPA mezi lety 2006 a 2014 ano. Avšak trendy v MVPA se liší s ohledem na SES rodin, zatímco trendy ve VPA se nezdají být kategoriemi SES adolescentních rodin výrazně ovlivněny. Obdobně jako u většiny zemí realizujících HBSC studii (5, 13) zjišťujeme také u českých adolescentů pokles jejich MVPA a nárůst ve VPA u dívek (stagnace u chlapců) s jejich zvyšujícím se věkem. Souběžný pokles v MVPA a nárůst VPA u dívek může souviset s narůstající účastí v organizovaném sportu, neboť organizovaných sport nabízí vyšší možnosti k VPA než jiné způsoby strávení volného času adolescentů. Vzhledem k SES rodin adolescentů zjišťujeme v posledním roce sběru dat 2014 výrazně vyšší podíl dosažení MVPA a VPA doporučení a nižší zastoupení nadváhy/obezity u adolescentů z kategorie vysokého SES než u kategorie nízkého SES. Zatímco v letech 2001/2002 nebyly rozdíly v dosažení MVPA doporučení vzhledem ke kategoriím SES patrné (7), v roce 2014 ano.

V souladu se studiemi o zahraničních adolescentech také u českých adolescentních dívek i chlapců ve všech SES kategorií zjišťujeme vyšší zastoupení nadměrného ST ve víkendových dnech než ve dnech pracovních a celkově vyšší nadměrný ST u chlapců než u děvčat (5, 13). Podobně jako u adolescentů z Kanady, Islandu, Skotska, Finska, Německa, Itálie, Slovinska a Malty zjišťujeme také u českých adolescentních dívek ve všech věkových kategoriích nižší zastoupení nenadměrného ST než u chlapců (2, 5). Toto zjištění pravděpodobně odráží přirozenou vyšší potřebu komunikace tváří v tvář a sociální interakci u dívek a vyšší preference pro hraní PC her u chlapců. Na rozdíl od zahraničních adolescentů (5), čeští adolescenti z kategorie nízkého SES vykazovali mírně nižší výskyt nadměrného ST než adolescenti z kategorie vysokého SES ve všedních dnech i víkendech ve všech letech sběru dat mezi lety 2002–2014.

Koreláty nadváhy/obezity adolescentů ve vztahu k SES svých rodin

Předcházející trendová studie odhalila, že dosažení alespoň 60 minut MVPA denně a nenadměrný ST ve školních dnech snižuje šanci výskytu nadváhy/obezity u adolescentů obecně (2). Avšak nebylo analyzováno, jak koreláty nadváhy/obezity variují u adolescentů z odlišných kategorií SES. Protože je nadváha a obezita výsledkem dlouhodobé převahy energetického příjmu nad energetickým výdejem (1), zdá se logické, že rizikové chování spojené se sledováním televize (nadměrný čas sledování televize, přítomnost televize v pokoji dítěte a sledování televize při jídle) a nízká PA jsou přímo asociovány s dětskou nadváhou a obezitou (2, 3, 6). Avšak v naší studii dostatečná PA (alespoň 60 minut MVPA denně) a nenadměrný ST významně snižují šanci výskytu nadváhy/obezity pouze u adolescentů z rodin s vysokým SES. Dostatečná PA redukuje šanci výskytu nadváhy/obezity adolescentů se středním SES bez ohledu na zastoupení nadměrného ST, ale ne u adolescentů z rodin s nízkým SES. Možné vysvětlení může spočívat ve VPA. Ve všech letech sběru dat mezi lety 2006 a 2014 čeští adolescenti z rodin s vysokým SES opakovaně výrazně převýšili své vrstevníky z rodin s nízkým SES v plnění týdenního doporučení VPA.

Kromě PA a ST se ukazuje, že i další faktory nezdravého životního stylu adolescentů (kouření tabáku, marihuany, konzumace alkoholu, nadměrná konzumace cukry slazených nápojů) jsou přímo asociovány s výskytem jejich nadváhy/obezity u adolescentů (13). Ve světle tohoto zjištění je však nutné dodat, že u adolescentů z České republiky, jakožto ekonomicky nejvyspělejší země se zemí Visegrádské čtyřky, bylo navíc také odhaleno vyšší zastoupení rizikového chování (kouření tabáku, marihuany a konzumace alkoholu) než v ostatních zemích Visegrádské čtyřky (13).

Síla a limity studie

Síla studie

Zjištění plynoucí z předložené trendové studie je nutno zvažovat s ohledem na použitou metodiku. Realizace opakovaného celorepublikového dotazníkového sběru dat u reprezentativního vzorku mládeže a jejich zpracování podle standardizovaného postupu stejnou skupinou výzkumníků ve všech letech zkoumání vytváří silné předpoklady pro provádění komparačních trendových studií napříč rodinami s různým socioekonomickým statusem.

Limity studie

Přestože se úroveň BMI obecně považuje za validní indikátor pro stanovování nadváhy/obezity, je zdokumentováno, že adolescenti s nadváhou/obezitou mají tendenci svou úroveň tělesné hmotnosti vnímat jako normální a může tak docházet ke zkreslování skutečné prevalence nadváhy/obezity ve zkoumaném vzorku. Sociální žádostivost může potenciálně ovlivnit údaje o vlastní tělesné hmotnosti a výšce, stejně jako data o vlastní PA a ST, avšak není zcela známá míra a směr případného zkreslování či jeho variace mezi lety 2002–2014. Anonymita odpovědí a nepřítomnost vyučujícího při sběru dat může napomáhat minimalizovat potenciální účinek sociální žádostivosti v odpovědích respondentů. Přestože je SES škála ověřená jako vhodný nástroj pro klasifikování rodin podle jejich materiálního majetku (11, 12) nedokáže rozlišit, zda uvedený majek není splácen např. hypotékou. Reálně pak i rodiny spadající podle SES škály do kategorie vysokého SES mohou být finančně omezené ve výdajích souvisejících například s aktivním trávením volného času adolescentů po zaplacení finančních závazků plynoucích z hypotéky.

Budoucí studie

Pohybově vstřícné prostředí okolí místa bydliště (chůzí dostupné služby a bezpečný přístup k volným prostranstvím – parkům, stezkám, zeleným plochám) a školní aktivity (sportovní kroužky, tělesná výchova a pohybově aktivní přestávky) jsou pozitivními koreláty PA školáků a potenciálními faktory přispívajícími k nižšímu výskytu nadváhy/obezity (15). Proto by následující trendová studie měla objasnit roli školního prostředí a prostředí okolí místa bydliště ve změnách prevalence nadváhy/obezity, PA a nadměrného sezení českých adolescentů mezi lety 2002 a 2014. V další studii by bylo potřeba detailněji identifikovat rozdíly mezi adolescenty z různých SES kategorií v oblastech rizikového chování (kouření, zkušenosti s alkoholem a jinými návykovými látkami), rodinného soužití (úroveň komunikace s rodiči, uplatňování rodičovských pravidel k trávení volného času a stravování) a účasti v organizovaných formách PA.

ZÁVĚRY

Socioekonomický status rodin výrazně diferencuje prevalenci nadváhy/obezity u českých adolescentů. V roce 2014 byla prevalence nadváhy/obezity nejvyšší u 11–15letých adolescentů (dívky: 14,4 %, chlapci: 29 %) z rodin s nízkým socioekonomickým statusem a nejnižší u adolescentů s vysokým socioekonomickým statusem (dívky: 9,1 %, chlapci: 20,1 %). Vysoké zastoupení nadváhy/obezity u adolescentů z rodin s nízkým socioekonomickým statusem a současně zjišťovaná nízká úroveň PA poskytují znepokojivá fakta zdůrazňující zvýšené úsilí při tvorbě a realizaci intervenčních programu cílených na snížení výskytu nadváhy/obezity právě u této ekonomicky znevýhodněné části populace. Zajištění vyšší účasti v organizovaném sportu u adolescentů z rodin s nízkým socioekonomickým statusem může přispět k omezení času stráveného u televize, počítače či tabletu a v dlouhodobém časovém horizontu i ke zmírnění výskytu nadváhy/obezity.

Práce byla podpořena z grantu s registračním číslem: 17-12579S.

Studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 4. března 2016 s registračním číslem: 9/2016.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

Institut aktivního životního stylu

tř. Míru 117,

771 11 Olomouc

e-mail: erik.sigmund@upol.cz