Omezení pro vertebropaty
Limitations in patients with vertebral pathology
Very often we hear the statement :
„It is necessary to respect limitations in patients with vertebral pathology“. However, this statement is not further explained in the literature. Therefore, the physician undertaking the occupational health care (formerly an entreprise preventive care) has no other choice but focus on risk factors related to the development of these vertebropathies and consequently formulate the limitations in the patient. This is an individual assessment focusing not only on risk factors leading to the development of back pain (constitutional, anatomical, psychosocial factors) but also factors of the working environment.
Key words:
vertebropathy, occupational health care, risk factors
Autoři:
V. Machartová
Působiště autorů:
Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň, přednostka MUDr. Vendulka Machartová, Ph. D.
Vyšlo v časopise:
Pracov. Lék., 63, 2011, No. 3-4, s. 144-146.
Kategorie:
Souborný referát
Souhrn
Velice často se setkáváme s vyjádřením:
„nutno respektovat omezení pro vertebropaty“, výklad takového omezení ale není nikde přesně uveden. Lékaři vykonávající pracovnělékařskou péči pro zaměstnavatele (dříve závodní preventivní péči) tak nezbývá, než se zaměřit na rizikové faktory vzniku těchto vertebropatií a podle těchto faktorů upřesnit, o jaká omezení se jedná. Jde o posuzování individuální, zaměřené nejen na rizikové faktory, které vedou ke vzniku bolesti zad (faktory konstituční, anatomické, psychosociální), ale také na faktory pracovního prostředí.
Klíčová slova:
vertebropatie, pracovnělékařká péče, rizikové faktory
Úvod
Při posuzování zdravotní způsobilosti k práci se velice často setkáváme s vyjádřením: „nutno respektovat omezení pro vertebropaty“. Lékař provádějící pracovnělékařskou péči (dříve závodní preventivní péči) pro zaměstnavatele musí rozhodnout jakou práci je schopen pracovník s tímto omezením vykonávat. Samozřejmostí u lékaře provádějícího pracovnělékařskou péči je velice dobrá znalost pracovního prostředí včetně rizikových kategorií vykonávané práce. Ta ale lékaři v tomto případě stačit nebude. Jaké omezení se vlastně skrývá za „omezením pro vertebropaty“?
Abychom si mohli dobře odpovědět na danou otázku, musíme si uvědomit několik základních bodů a odpovědět si na několik otázek. Příčiny pracovní neschopnosti onemocnění pohybového aparátu tvoří asi pětinu všech pracovních neschopností. Nemoci pohybové soustavy tvoří celou čtvrtinu prostonaných dnů v době pracovní neschopnosti z populace České republiky. Z hlediska chronických diagnóz převažují tzv. bolesti zad, tj. vertebropatie. Nejčastější jsou obtíže z bederní oblasti páteře, následované krční a hrudní oblastí v poměru 4 : 2 : 1. [1, 3]
Bolesti v oblasti bederní páteře
Zkušenosti s bolestí zad v bederní oblasti páteře má 80 % naší populace, tato skupina postižených je nejčastěji ve věku 35–55 let. Ve skupině jsou častěji zastoupeni muži než ženy. Nejčastější příčinou těchto potíží jsou:
- degenerativní změny bederní páteře;
- bolesti kříže z přetížení;
- bolesti kříže z hyperlordózy bederní páteře;
- bolesti v kříži na podkladě poruchy funkce křížokyčelního kloubu (SI skloubení);
- spondylóza, spondylolistéza;
- poruchy v oblasti kyčelních kloubů.
Bolesti v oblasti krční páteře
Tyto bolesti jsou méně časté než bolesti bederní páteře, ale 42 % žen a 24 % mužů má zkušenosti s bolestí zad v krční oblasti. Bolesti v krční oblasti páteře jsou často závislé i na psychickém stressu.
Jaké jsou tedy rizikové faktory bolestí zad? Lze tyto bolesti vztahovat pouze k fyzicky namáhavé práci, či k práci ve vynucené poloze? Nebo jde o skupinu rizikových faktorů, které se navzájem potencují?
Rizikové faktory bolestí zad jsou [2]
- Faktory konstituční
- Faktory anatomické
- Faktory psychosociální
- Ostatní faktory
Faktory konstituční
- Věk – nejčastější začátek potíží je ve věku 30–45 let, ale nemocný může prodělat některá onemocnění ještě v mladším věku, např. morbus Scheuermann nejčastěji ve věku 13–16 let, morbus Bechtěrev ve věku 15–20 let. Diskopatie jsou časté u nemocných od 40 let, osteoporóza u osob nad 50 let. Tato onemocnění mohou nemocné limitovat v pracovním zařazení.
- Pohlaví – u žen jsou častější postižení v krční oblasti páteře, u mužů v oblasti bederní.
- Tělesná výška.
- Tělesná hmotnost.
- Tělesná zdatnost.
- Hypermobilita.
- Genetické vlivy.
Faktory anatomické
- Skolióza.
- Asymetrická délka DK.
- Lordóza L páteře.
- Spondylóza.
- Osteochondróza.
- Spondylóza, spondylolistéza.
- Úzký spinální kanál.
- Spina bifida.
- Lumbalizace S1, sakralizace L5.
Faktory psychosociální
- Nespokojenost s prací.
- Agravace, disimulace, simulace.
- Intelekt (schopnost naučit se pracovní operace, schopnost uvědomit si ekonomicko-psychologický aspekt práce).
- Vysoký stupeň odpovědnosti.
- Nutnost psychické koncentrace.
- Rodinné problémy.
- Stres.
- Deprese.
Ostatní faktory
- Sport.
- Pracovní činnost.
- Mimopracovní činnost.
- Kouření, alkohol.
- Mikroklimatické podmínky.
- Jiná onemocnění.
- Operace, úrazy.
Pracovnělékařské pracoviště by nemělo hodnotit pouze pracovní podmínky, ale komplexně hodnotit všechny rizikové faktory a možnosti jejich ovlivnění. Nejde tedy pouze o ovlivnění rizikových faktorů na pracovišti, ale i dalších faktorů. Pro lékaře pracovnělékařského pracoviště je však nejzákladnější hodnocení pracovních podmínek a možnosti jejich ovlivnění. Do ostatních rizikových faktorů může pracovnělékařské pracoviště zasáhnout pouze formou doporučení, nikoliv přímo tlakem na úpravu nevhodného řešení (problematika pracovních stolů v domácím prostředí, pracovní židle, domácí nářadí, nevhodné lůžko apod.).
Z hlediska pracovních podmínek musíme myslet na tyto rizikové faktory:
- těžká fyzická práce;
- polohová a pohybová zátěž;
- fyzikální faktory (celotělové vibrace, mikroklimatické podmínky, přetlak vzduchu, ionizující záření, osvětlení pracovního místa);
- chemické škodliviny (fluor, olovo, fosfor);
- psychosociální faktory (nespokojenost s prací, vysoká zodpovědnost, časová tíseň, monotónní práce, stres).
Samozřejmě nelze tyto rizikové faktory pracovního prostředí hodnotit samostatně, ale vždy v kontextu s ostatními faktory, a to jak při hodnocení prvního pracovního zařazení, tak při hodnocení pracovního zařazení po pracovní neschopnosti. Je nutné vždy zvážit možné úpravy pracovního prostředí.
Při důkladném prozkoumání všech faktorů pro jedince s „omezením pro vertebropaty“ však ve většině případů zjistíme, že nemůže vykonávat žádnou práci. Jeho pracovní zařazení je velice problematické, vždyť i práce v sedě u počítače má svá omezení.
Uvádím příklady postižení krční páteře a změny držení hlavy při práci ve zdravotnictví:
- dlouhodobý předklon hlavy (zubní laborantky);
- stranová asymetrie v držení hlavy a krční páteře (chirurgové, endoskopisté);
- předsunuté držení hlavy (dlouhodobé sledování obrazovky počítače, ale i nesprávné nošení nízkého cervikálního límce).
Z hlediska preventivního působení je vhodné zařadit do programu pracovnělékařské péče o pracovníky rehabilitační péči hrazenou zaměstnavatelem, zaměřenou na rizikové momenty přetěžování pohybového aparátu. V naší republice již několik let probíhá celoevropský program Škola zad, zaměřený na ergonomii, správné pracovní místo a rehabilitací ohrožených pracovníků.
Závěr
Vertebrogenní algický syndrom lze charakterizovat jako bolesti zad, predispozičními faktory jsou faktory životního stylu, faktory individuální a faktory pracovních podmínek. Z uvedených faktorů vyplývají i omezení pro osoby s bolestmi zad, tj. omezení pro vertebropaty. Tato omezení zahrnují ve vztahu k pracovním podmínkám:
- Zákaz těžké fyzické práce (zvýšené svalové úsilí, manipulace s břemeny, statická zátěž páteře, tj. výdrže).
- Zákaz vynucené pracovní polohy (dlouhodobý sed, stoj, práce v předklonu, ve výponu, otáčení a úklony, nemožnost vyloučit nepředvídatelné prudké pohyby), pracovník musí mít možnost změny pracovní polohy podle své potřeby.
- Zákaz práce v riziku celotělových vibrací (např. práce s vibračními nástroji na konstrukcích, ale i práce s nářadím, které pracuje pomocí rázů, např. sponkovačky apod.).
- Zákaz práce ve vlhku, průvanu, v chladu nebo extrémním teplu.
Zcela nevhodná je monotónní práce u linky (většinou práce vestoje ve vynucené poloze a časové tísni), stejně tak je nevhodná např. i práce se zobrazovacími jednotkami (počítači, tj. práce pouze vsedě ve vynucené poloze). Z rozboru rizikových faktorů však vyplývá, že nejen pracovní zátěž je rizikovým momentem pro vznik bolestí zad.
Zařadit bolesti zad mezi onemocnění vyjmenovaná v Seznamu nemocí z povolání v naší republice je v současné době věcí další diskuse. Je nutno podrobně prodiskutovat podmínky, za kterých by bylo možné dané onemocnění označit za onemocnění způsobené prací. V těchto diskusích je nutné zohlednit nejen rizikové faktory práce a pracovní zátěže, ale i ostatní rizikové faktory a jejich posuzování.
Došlo dne 3. 10. 2011.
Přijato do tisku dne 17. 10. 2011.
Kontaktní adresa:
MUDr. Vendulka Machartová, Ph.D.
Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň
Alej Svobody 80
323 00 Plzeň
e-mail: machartova@fnplzen.cz
Zdroje
1. ROKYTA, R. Bolest. 1. vydání, Praha: Tigis, s. r. o., 2006, s. 485–508.
2. GILBERTOVÁ, S., MATOUŠEK, O. Ergonomie. 1. vydání, Praha: Grada Publishing, a. s., 2002, s. 59–83.
3. Internetové stránky MPSV ČR – rozbor PN v České republice. Dostupné na www: http://www.mspv.cz.
Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařstvíČlánek vyšel v časopise
Pracovní lékařství
2011 Číslo 3-4
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- V ČR chybí specializovaná péče o pacienty s nervosvalovým onemocněním
Nejčtenější v tomto čísle
- Omezení pro vertebropaty
- Psychická zátěž sester pečujících o onkologicky nemocné
- Neobvyklý rentgenový plicní nález u svářeče – kazuistika
- Profesionální hudebníci a nemoci z povolání – kazuistika